§ 10 zákon ČNR o správě daní a poplatků – Zastupování
Zákon České národní rady o správě daní a poplatků · 337/1992 Sb. · Daňové právo
Stručně: Paragraf 10 zákona 337/1992 upravuje pravidla pro zastupování fyzických a právnických osob v daňovém řízení, stanovuje, kdo může koho zastupovat a za jakých podmínek. Pokud fyzická osoba nemůže jednat samostatně (např. kvůli nezpůsobilosti), zastupuje ji zákonný zástupce. (§ 10 zákona č. 337/1992 Sb., zákon ČNR o správě daní a poplatků, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Zastupování
- Týká se: správce daně, daňový subjekt, soud
- Judikatura: na § 10 odkazuje 59 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 337/1992 Sb.
(1) Za fyzické osoby, které nemohou před správcem daně jednat samostatně pro nezpůsobilost nebo omezenou způsobilost k právním úkonům, jednají jejich zákonní zástupci.7) Pokud nebyl opatrovník soudem ustanoven, stanoví zástupce pro daňové řízení správce daně.
(2) Správce může ustanovit zástupce také tomu, jehož pobyt není znám nebo jemuž se nepodařilo doručit písemnost na známou adresu a který nezmocnil žádného zástupce, jakož i tomu, kdo byl stižen duševní nebo jinou poruchou, pro kterou nemůže v řízení jednat, nebo kdo není schopen srozumitelně se vyjadřovat. Správce daně ustanoví zástupce také právnické osobě, pokud vzniknou pochybnosti o tom, kdo je oprávněn jednat jejím jménem. Proti rozhodnutí o ustanovení zástupce se lze odvolat.
(3) Daňový subjekt, jeho zákonný zástupce nebo ustanovený zástupce se může dát zastupovat zástupcem, jehož si zvolí. V téže věci může mít současně jen jednoho zástupce. Zástupce jedná v rozsahu plné moci udělené písemně nebo ústně do protokolu. Není-li rozsah zmocnění vymezen nebo není-li vymezen přesně, je tato plná moc pro daňové řízení neomezená.
(4) Zastupování daňového subjektu zástupcem nevylučuje, aby správce daně jednal v nutných případech s daňovým subjektem přímo nebo aby ho vyzval k vykonání některých úkonů. Daňový subjekt je povinen výzvě správce daně vyhovět. Správce daně musí o tomto jednání zástupce daňového subjektu současně vyrozumět.
(5) Pokud v téže věci jedná daňový subjekt i zástupce jím zmocněný a jejich jednání si odporuje, respektuje správce daně jednání daňového subjektu. Správce daně musí o tomto jednání zástupce daňového subjektu vyrozumět.
(6) Učinilo-li několik daňových subjektů společné podání nebo vystupují-li společně ve stejné věci, případně jsou spoluvlastníky věci, která je předmětem zdanění, jsou povinni si zvolit společného zástupce pro účely daňového řízení. Pokud tak neučiní ani na výzvu, určí společného zástupce správce daně sám a vyrozumí o tom všechny příslušné daňové subjekty.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud fyzická osoba nemůže jednat samostatně (např. kvůli nezpůsobilosti), zastupuje ji zákonný zástupce. Pokud takový zástupce není, určí ho pro daňové řízení správce daně.
- Správce daně může ustanovit zástupce i osobám, jejichž pobyt není znám, kterým se nedaří doručit písemnosti, nebo těm, kteří nemohou jednat kvůli duševní poruše či neschopnosti srozumitelně se vyjadřovat. Zástupce může být ustanoven i právnické osobě, pokud jsou pochybnosti o tom, kdo za ni jedná.
- Daňový subjekt si může zvolit vlastního zástupce, který jedná na základě plné moci. V jedné věci může mít subjekt pouze jednoho zástupce. Pokud není rozsah plné moci přesně vymezen, je neomezená.
- Pokud více daňových subjektů podává společné podání nebo vystupuje společně, musí si zvolit společného zástupce. Pokud tak neučiní, určí ho správce daně.
Na co si dát pozor
- I když má daňový subjekt zástupce, správce daně s ním může v nutných případech jednat přímo, ale musí o tom vyrozumět zástupce. Daňový subjekt je povinen výzvě správce daně vyhovět.
- Pokud se jednání daňového subjektu a jeho zástupce liší, správce daně respektuje jednání daňového subjektu a zástupce o tom vyrozumí.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 10
Jak soudy aplikují § 10
Otázkou možnosti předvolání daňového subjektu přímo, pokud je jeho osobní účast nezbytná, resp. nutná (a to ve smyslu § 25 odst. 2 a § 100 odst. 1 DŘ, resp. dříve platného § 10 odst. 4 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, účinného do 31. 12. 2010), se poměrně podrobně věnoval Nejvyšší správní soud ve svých dvou následujících rozsudcích.
… Sb.“). Po skutkové stránce vyšel ze zjištění, že žalovaná, resp. její orgán, tj. Finanční úřad v Písku postupoval nesprávně, když exekuční příkaz ze dne 20.5.2002, č.j. 46445/02/097940 doručil přímo žalobkyni, aniž by o této skutečnosti vyrozuměl jejího daňového zástupce, postupoval tedy v rozporu s ustanovením § 10 odst. 4 zákona č. 337/1992 Sb., nicméně žalobkyně neprokázala, že by jí vznikla škoda.
Odvolací soud připustil, že obviněný porušil ustanovení § 10 odst. 4 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, jestliže o jednání s Ja.
Související
§ 52e Informační systém oprávnění k zastupování (Zákon o základních registrech)§ 175 Příplatek za zastupování (Zákon o službě státních zaměstnanců ve s)§ 140 Příplatek za zastupování (Zákon o službě státních zaměstnanců ve s)§ 6 Příplatek za zastupování (Zákon o platu a odměně za pracovní pohot)§ 2 Obsah a struktura žádosti o zápis vzniku oprá (Vyhláška o stanovení bližších podmínek p)