Zákon o spotřebních daních

(1) Evidovaný příjemce použije pro oznámení přijetí vybraných výrobků dopravovaných ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy na daňové území České republiky doklad obsahující stejné údaje jako oznámení o přijetí vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu, pokud při ukončení této dopravy nemůže toto oznámení prostřednictvím elektronického systému předložit z důvodu nedostupnosti elektronického systému v místě

a) určení vybraných výrobků, nebo

b) odeslání vybraných výrobků, pokud do okamžiku přijetí vybraných výrobků neobdržel zjednodušený elektronický průvodní doklad prostřednictvím elektronického systému.

(2) Evidovaný příjemce předloží doklad podle odstavce 1 správci daně místně příslušnému podle místa určení vybraných výrobků bezodkladně po přijetí vybraných výrobků.

(3) Bezodkladně po obnovení dostupnosti elektronického systému předloží evidovaný příjemce oznámení o přijetí vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu. Ustanovení § 30c odst. 3 a 4 se použijí obdobně.

(4) Pokud evidovaný příjemce do konce dne, kdy byly vybrané výrobky přijaty, nepředloží z důvodů uvedených v odstavci 1 správci daně místně příslušnému podle místa určení vybraných výrobků oznámení o přijetí vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu prostřednictvím elektronického systému, správce daně zašle kopii dokladu podle odstavce 1 příslušným orgánům členského státu odeslání.

(5) Pokud správce daně místně příslušný podle místa odeslání vybraných výrobků obdrží od příslušného orgánu členského státu určení doklad podle odstavce 1, doručí jej evidovanému odesílateli.

(1) Pokud evidovaný příjemce nemůže předložit oznámení o přijetí vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu prostřednictvím elektronického systému z důvodů jiných než uvedených v § 30g odst. 1, je povinen předložit správci daně místně příslušnému podle místa určení vybraných výrobků náhradní doklad o přijetí vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu, který musí obsahovat stejné údaje jako oznámení o přijetí vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu.

(2) Ustanovení § 30c odst. 3 až 5 se na náhradní doklad o přijetí vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu použijí obdobně.

(1) Vybrané výrobky, které byly uvedeny do volného daňového oběhu v jiném členském státě a které fyzické osoby nabyly v tomto členském státě pro osobní spotřebu a jsou jimi dopravované na daňové území České republiky, jsou osvobozeny od daně. Tyto výrobky lze přijímat a užívat bez povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně.

(2) Při posouzení, zda vybrané výrobky jsou určeny pro podnikání nebo pro osobní spotřebu, správce daně vezme v úvahu zejména

a) skutečnost, zda fyzická osoba je podnikatelem a z jakých důvodů vybrané výrobky nabyla,

b) místo, kde se vybrané výrobky nacházejí, nebo způsob dopravy,

c) doklady k vybraným výrobkům,

d) množství a povahu vybraných výrobků.

(3) Za množství vybraných výrobků pro osobní spotřebu pro účely tohoto ustanovení se považuje množství uvedené v § 4 odst. 5.

(4) Správce daně může považovat za vybrané výrobky určené pro osobní spotřebu i větší množství, než je množství vybraných výrobků pro osobní spotřebu, pokud to vyplyne z posouzení skutečností uvedených v odstavci 2.

(1) Zasílatel může pověřit pro plnění povinností vyplývajících ze zasílání vybraných výrobků z jiného členského státu na daňové území České republiky zástupce pro zasílání vybraných výrobků.

(2) Zástupcem pro zasílání vybraných výrobků může být pouze osoba se sídlem nebo místem pobytu na daňovém území České republiky, která není totožná s osobou, které jsou vybrané výrobky zasílány.

(3) Zástupce pro zasílání vybraných výrobků je daňovým subjektem.

(4) Pokud je zástupce pro zasílání vybraných výrobků pověřen více zasílateli, plní povinnosti vyplývající ze zasílání vybraných výrobků za každého zasílatele samostatně.

(1) Osoba, která hodlá zasílat vybrané výrobky z jiného členského státu na daňové území České republiky, je povinna tuto skutečnost oznámit správci daně před prvním zasláním těchto vybraných výrobků; toto oznámení lze podat pouze elektronicky.

(2) Oznámení podle odstavce 1 je formulářovým podáním.

(3) Pokud je pověřen zástupce pro zasílání vybraných výrobků, je součástí oznámení podle odstavce 1 plná moc s úředně ověřeným podpisem pro účely zasílání vybraných výrobků na daňové území České republiky.

(4) Oznámení podle odstavce 1 může oznamovatel změnit nebo vzít zpět do doby, než je správcem daně osobě podle odstavce 1 přiděleno číslo pro účely zasílání, pokud se toto číslo přiděluje.

(5) Správce daně přidělí na základě oznámení podle odstavce 1 osobě podle odstavce 1 číslo pro účely zasílání a sdělí jej této osobě.

Nedošlo-li na výzvu správce daně k odstranění pochybností v údajích v oznámení zasílatele, stává se oznámení zasílatele dnem uplynutí lhůty stanovené v této výzvě neúčinným. O tom pořídí správce daně úřední záznam a vyrozumí oznamovatele. Vyrozumění není třeba v případě, že oznamovatel na výzvu k odstranění pochybností neučinil vůči správci daně žádný úkon.

Správce daně přidělí číslo pro účely zasílání ve lhůtě 5 pracovních dnů ode dne podání oznámení zasílatele, popřípadě ode dne odstranění jeho vad nebo pochybností správce daně o údajích v tomto oznámení.

(1) Správce daně zruší číslo pro účely zasílání

a) na základě oznámení zasílatele, nebo

b) z moci úřední.

(2) Zasílatel učiní oznámení podle odstavce 1 písm. a), pokud již nehodlá zasílat vybrané výrobky z jiného členského státu na daňové území České republiky. Toto oznámení je formulářovým podáním, které lze podat pouze elektronicky. Na toto oznámení se použije § 33b obdobně.

(3) Správce daně zruší číslo pro účely zasílání z moci úřední, pokud toto číslo nebylo použito déle než 1 rok.

(4) O zrušení čísla pro účely zasílání správce daně vyrozumí zasílatele.

(1) Zasílatel je povinen před každým odesláním vybraných výrobků z jiného členského státu

a) oznámit správci daně

1. název, popřípadě obchodní označení, druh a množství zasílaných vybraných výrobků v měřicích jednotkách; název vybraného výrobku musí být uveden dostatečně přesným termínem, který umožní zjištění totožnosti vybraného výrobku tak, aby bylo možné jednoznačně stanovit, jaká sazba daně je pro tento výrobek stanovena,

2. jméno, sídlo nebo místo pobytu a daňové identifikační číslo, bylo-li přiděleno, osoby, které jsou vybrané výrobky zasílány, a

b) poskytnout zajištění daně.

(2) Výše zajištění daně odpovídá výši daně za množství zasílaných vybraných výrobků, pokud by tyto vybrané výrobky byly uvedeny do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky.

(3) Zajištění daně se poskytuje složením nebo převodem peněžních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený správcem daně.

Pokud se jedná o opakované zasílání vybraných výrobků, na návrh zasílatele může správce daně rozhodnout, že vybrané výrobky přijaté v jednom zdaňovacím období mohou být zahrnuty do jednoho daňového přiznání.

(1) Dnem splatnosti daně zajištění daně zaniká a zajištěná částka se převede na úhradu této daně. Zajištění daně může správce daně použít také na úhradu daně, u níž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit na daňovém území jiného členského státu, včetně jejího příslušenství, pokud o to příslušný orgán jiného členského státu požádá.

(2) Správce daně rozhodne o uvolnění zajištění daně, které nezaniklo podle odstavce 1, do 5 pracovních dnů ode dne, kdy osoba, která poskytla zajištění daně,

a) prokáže, že byla daň, u níž vznikla povinnost tuto daň přiznat a zaplatit na daňovém území České republiky přijetím vybraných výrobků, uhrazena jiným způsobem,

b) prokáže, že došlo k nepředvídatelné ztrátě nebo znehodnocení nebo částečné ztrátě anebo jiným způsobem nevznikla v průběhu dopravy povinnost daň přiznat a zaplatit, nebo

c) předloží doklad o zaplacení daně v členském státě, ve kterém v průběhu zasílání vybraných výrobků vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit.

(3) Lhůta podle odstavce 2 neběží ode dne odeslání žádosti o mezinárodní spolupráci při správě spotřebních daní do

a) dne obdržení odpovědi na tuto žádost,

b) třicátého dne ode dne marného uplynutí lhůty pro poskytnutí odpovědi na tuto žádost, nebo

c) dne odeslání oznámení o ukončení mezinárodní spolupráce při správě spotřebních daní v dané věci.

(4) Zánikem zajištění daně nebo pravomocným rozhodnutím o uvolnění zajištění daně se stává složená nebo převedená částka na depozitním účtu pro zajištění daně, která nebyla převedena na úhradu daně, přeplatkem zasílatele. Je-li takto vzniklý přeplatek vratitelným přeplatkem, vrátí jej správce daně zasílateli bez žádosti do 5 pracovních dnů od jeho vzniku.

(5) Požádá-li zasílatel správce daně o nevrácení vratitelného přeplatku, který se vrací bez žádosti podle odstavce 4, může v žádosti také uvést, že má být vratitelný přeplatek ponechán na depozitním účtu pro zajištění daně k opakovanému použití na zajištění daně při zasílání vybraných výrobků na daňové území České republiky.

(1) Zasílatel je povinen vést evidenci o přijatých vybraných výrobcích a o osobách, kterým byly vybrané výrobky zasílány.

(2) Evidence musí obsahovat údaje uvedené v § 33e odst. 1 písm. a).

Po zaplacení daně z přijatých vybraných výrobků zaslaných na daňové území České republiky správce daně na žádost osoby, která daň zaplatila, vydá pro účely vrácení daně v členském státě, ze kterého byly vybrané výrobky odeslány, potvrzení o zaplacení této daně.

(1) K porušení podmínek zasílání dojde, pokud u zasílaných vybraných výrobků není v důsledku ztráty nebo znehodnocení nebo jiné skutečnosti řádně ukončena jejich doprava převzetím vybraných výrobků příjemcem podle § 3 odst. 2 písm. e) bodu 2; to neplatí, pokud se jedná o nepředvídatelnou ztrátu nebo znehodnocení nebo částečnou ztrátu a správce daně byl o této události bezodkladně informován.

(2) K porušení podmínek zasílání dojde, pokud

a) je zasílání uskutečněno osobou, které nebylo přiděleno číslo pro účely zasílání, nebo

b) zasílatel neposkytne zajištění daně.

(3) Dojde-li k porušení podmínek zasílání, použijí se § 28 odst. 4, 5, 10 a 11 obdobně.

(4) Správce daně poskytne příslušnému orgánu členského státu odeslání a příslušnému orgánu členského státu určení informaci o

a) vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit porušením podmínek zasílání na daňovém území České republiky, nebo

b) nepředvídatelné ztrátě nebo znehodnocení nebo částečné ztrátě, ke kterým došlo na daňovém území České republiky při zasílání.

(1) Vybrané výrobky lze prodávat fyzické osobě při jejím bezprostředním výstupu z daňového území Evropské unie za ceny bez daně pouze

a) na základě pravomocného povolení k prodeji za ceny bez daně,

b) v části tranzitního prostoru mezinárodního letiště vymezené v povolení k prodeji za ceny bez daně nebo na palubě letadla během letu a

c) po ověření, že její cílová stanice je ve třetí zemi.

(2) V případě, kdy dojde k nahrazení dosavadního povolení k prodeji za ceny bez daně novým, lze vybrané výrobky prodávat na základě nového povolení ode dne jeho oznámení.

(3) V případě povolení k prodeji za ceny bez daně je místně příslušným správcem daně správce daně místně příslušný mezinárodnímu letišti.

(4) Vybrané výrobky lze dodávat do prostor podle odstavce 1 nebo na paluby letadel pouze v režimu podmíněného osvobození od daně. Takto dodané vybrané výrobky se považují za umístěné v režimu podmíněného osvobození od daně až do doby jejich prodeje.

(5) Držitel povolení k prodeji za ceny bez daně je povinen zajistit, aby při prodeji vybraných výrobků byly na prodejním dokladu vyznačeny tyto údaje:

a) číslo letu,

b) druh vybraných výrobků,

c) množství vybraných výrobků a

d) cena.

(1) Správce daně v povolení k prodeji za ceny bez daně stanoví rovněž část tranzitního prostoru mezinárodního letiště, kde lze prodávat vybrané výrobky za ceny bez daně.

(2) Správce daně v povolení k prodeji za ceny bez daně přidělí držiteli povolení k prodeji za ceny bez daně jedinečné číslo pro dopravu v režimu podmíněného osvobození od daně. V případě změny povolení se jedinečné číslo přidělené držiteli povolení k prodeji za ceny bez daně nemění.

Držitel povolení k prodeji za ceny bez daně může vybrané výrobky přijaté za ceny bez daně prodat za ceny bez daně jinému držiteli tohoto povolení, pokud

a) podal žádost o zrušení tohoto povolení,

b) správce daně s tímto prodejem souhlasí a

c) k tomuto prodeji dojde do dne nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení povolení.

(1) Provozovatel výrobního daňového skladu je povinen vést evidenci vybraných výrobků

a) vyrobených nebo zpracovaných v tomto skladu,

b) převzatých do tohoto skladu,

c) vydaných z tohoto skladu,

d) použitých pro vlastní spotřebu tohoto provozovatele,

e) přijatých v místě přímého dodání,

f) vydaných z místa přímého dodání.

(2) V evidenci podle odstavce 1 musí být v členění podle jednotlivých druhů vybraných výrobků uvedeny

a) obchodní názvy vybraných výrobků, množství v měřicích jednotkách a datum výroby nebo zpracování vybraných výrobků,

b) obchodní názvy vybraných výrobků, množství v měřicích jednotkách a datum přijetí vybraných výrobků a identifikační údaje dodavatele; u vybraných výrobků dovezených též identifikační údaje deklaranta, je-li deklarant jinou osobou než provozovatel daňového skladu, označení celního úřadu, kde proběhlo celní řízení, včetně data propuštění dovezených vybraných výrobků do celního režimu volného oběhu nebo celního režimu konečného užití, nebo je-li u nich možné uplatnit nárok na vrácení daně podle § 14 odst. 1 písm. b), § 54 a § 78 odst. 6 a 7; místo přímého dodání, jsou-li vybrané výrobky dopravovány do místa přímého dodání,

c) obchodní názvy vybraných výrobků, množství v měřicích jednotkách, datum a účel použití vybraných výrobků provozovatelem daňového skladu pro vlastní spotřebu, pro spotřebu členů jeho společně hospodařící domácnosti a osob jemu blízkých, jeho zaměstnanců, členů, společníků a členů jejich společně hospodařících domácností a osob jim blízkých,

d) obchodní názvy vybraných výrobků, množství v měřicích jednotkách a datum vydání vybraných výrobků a identifikační údaje příjemce; pokud vybrané výrobky převzal dopravce, který není příjemcem, musí být v evidenci uvedeny i identifikační údaje dopravce; místo přímého dodání, jsou-li vybrané výrobky dopravovány do místa přímého dodání,

e) obchodní názvy vybraných výrobků a množství v měřicích jednotkách vybraných výrobků vyvezených, datum jejich propuštění do celního režimu vývozu, označení celního úřadu, kde proběhlo celní řízení, a identifikační údaje deklaranta,

f) údaje, které jsou uvedeny v dokladech podle § 27, § 27a, § 27b nebo § 27f, pokud tyto údaje již nejsou uvedeny podle písmen a) až e).

(3) Zápis do evidence po výrobě, zpracování, vydání nebo použití vybraných výrobků musí být učiněn ve lhůtě stanovené správcem daně. Zápis do evidence po převzetí vybraných výrobků musí být učiněn bezodkladně po ukončení jejich dopravy.

(4) Evidence se uchovává po dobu 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém byla tato evidence vyhotovena.

(5) Poskytuje-li provozovatel daňového skladu správci daně výstup z evidence vybraných výrobků jako podání, je toto podání formulářovým podáním. Poskytuje-li tento výstup jinak než jako podání, poskytne jej ve struktuře stanovené pro formulářové podání s tím, že je-li poskytován elektronicky, tak i ve formátu stanoveném pro formulářové podání.

(1) Provozovatel distribučního daňového skladu je povinen vést evidenci vybraných výrobků

a) převzatých do tohoto skladu,

b) zpracovaných nebo použitých pro vlastní spotřebu tohoto provozovatele,

c) vydaných z tohoto skladu,

d) přijatých v místě přímého dodání,

e) vydaných z místa přímého dodání.

(2) Pro vedení evidence platí § 37 odst. 2 písm. b) až f), odst. 3 až 5 obdobně.

(1) Oprávněný příjemce je povinen vést evidenci vybraných výrobků přijatých a vydaných.

(2) Pro vedení evidence platí § 37 odst. 2 písm. b) až f), odst. 3 až 5 obdobně.

(1) Oprávněný odesílatel je povinen vést evidenci vybraných výrobků přijatých k dopravě z místa dovozu a vybraných výrobků, u kterých byla doprava z místa dovozu ukončena.

(2) V evidenci podle odstavce 1 musí být v členění podle jednotlivých druhů vybraných výrobků uvedeny

a) obchodní názvy vybraných výrobků přijatých k dopravě z místa dovozu, množství v měřicích jednotkách a datum zahájení dopravy,

b) obchodní názvy vybraných výrobků, u kterých byla doprava z místa dovozu ukončena, množství v měřicích jednotkách a datum ukončení dopravy.

(3) Pro vedení evidence platí § 37 odst. 3 až 5 obdobně.

(1) Pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 53a), je uživatel povinen vést evidenci vybraných výrobků

a) převzatých,

b) použitých pro účely uvedené v povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně,

c) použitých pro jiné účely, než které jsou uvedeny v povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně,

d) odesílaných jinému uživateli,

e) vyrobených z převzatých vybraných výrobků.

(2) Pro vedení evidence platí § 37 odst. 2 písm. b) až e), odst. 3 až 5 obdobně.

(1) Správce daně může nařídit daňovému subjektu provedení inventury ve lhůtě stanovené správcem daně. O výsledku inventury informuje daňový subjekt správce daně následující pracovní den po jejím skončení.

(2) Úřední osoby mohou na základě předchozího oznámení za účelem výkonu správy daně být nepřetržitě přítomny v prostorách daňového subjektu, které jsou určeny pro účely podnikání.

(3) Správce daně zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup seznam daňových subjektů. Tento seznam obsahuje tyto údaje:

a) obchodní firmu nebo jméno, sídlo a daňové identifikační číslo daňového subjektu,

b) správce daně příslušného daňovému subjektu,

c) vybrané výrobky, které daňový subjekt vyrábí, zpracovává, skladuje, přijímá nebo odesílá,

d) datum vydání povolení k činnosti.

(4) Správce daně vrátí odebrané vzorky vybraných výrobků osobě, od které je získal, nejpozději do 60 dnů od jejich odebrání.

Nejedná-li se o vybraný výrobek pro osobní spotřebu, správce daně postupem podle zákona upravujícího Celní správu České republiky zadrží dopravovaný nebo skladovaný vybraný výrobek, pokud

a) je dopravován nebo skladován bez dokladu prokazujícího zdanění nebo oprávněné nabytí bez daně nebo bez jiného dokladu, se kterým má být podle tohoto zákona dopravován nebo skladován; to neplatí v případě tabákového výrobku značeného tabákovou nálepkou v souladu s tímto zákonem a prováděcím právním předpisem při jeho

1. skladování, nebo

2. dopravě ve volném daňovém oběhu výhradně na daňovém území České republiky,

b) má důvodné podezření, že doklad podle písmene a) nebo tabáková nálepka jsou pozměněné nebo padělané, nebo

c) má důvodné podezření, že údaje uvedené na dokladu podle písmene a) nebo tabákové nálepce jsou nepravdivé, nesprávné nebo neúplné.

(1) Zadržením vybraného výrobku se zahajuje řízení o zadrženém vybraném výrobku. Předmětem řízení o zadrženém vybraném výrobku je také obal nebo dopravní prostředek zadržený společně s vybraným výrobkem.

(2) V řízení o zadrženém vybraném výrobku se prokazuje, zda byl zadržený vybraný výrobek skladován nebo dopravován v souladu s tímto zákonem.

(3) Řízení o zadrženém vybraném výrobku vede správce daně, který vybraný výrobek zadržel. O zahájení tohoto řízení vyrozumí ve lhůtě 15 dnů účastníky řízení.

(4) Účastníkem řízení o zadrženém vybraném výrobku je osoba,

a) které byl vybraný výrobek zadržen,

b) která má k zadržené věci, která je předmětem řízení o zadrženém vybraném výrobku, věcné právo.

(5) Zjistí-li správce daně v průběhu řízení, že postavení účastníka řízení svědčí další osobě, se kterou dosud jako s účastníkem řízení nejednal, vyrozumí tuto osobu ve lhůtě 15 dnů a dále s ní jedná jako s účastníkem řízení.

(6) Zjistí-li správce daně v průběhu řízení, že osobě, s níž jednal jako s účastníkem řízení, postavení účastníka řízení nesvědčí, rozhodne o jejím vyloučení. Rozhodnutí o vyloučení oznámí správce daně jen této osobě. Ostatní účastníky řízení správce daně o této skutečnosti vyrozumí.

(7) Správce daně může z moci úřední, jestliže je to účelné, vyloučit zadrženou věc z řízení o zadrženém vybraném výrobku do samostatného řízení. O této skutečnosti správce daně účastníky řízení vyrozumí.

(1) Správce daně rozhodne do 3 let ode dne zadržení vybraného výrobku o jeho propadnutí v případě, že je jeho vlastník znám, nebo o zabrání v ostatních případech, pokud zadržený vybraný výrobek

a) nebyl dopravován s dokladem prokazujícím zdanění nebo oprávněné nabytí bez daně ani s jiným dokladem, se kterým má být podle tohoto zákona dopravován nebo skladován,

b) byl dopravován s dokladem nebo tabákovou nálepkou,

1. které byly pozměněné nebo padělané, nebo

2. na nichž byly uvedeny nepravdivé, nesprávné nebo neúplné údaje a nebylo prokázáno zdanění tohoto výrobku ani jeho oprávněné nabytí bez daně, nebo

c) byl skladován, aniž bylo prokázáno jeho zdanění nebo oprávněné nabytí bez daně.

(2) Odstavec 1 se nepoužije v případě

a) vybraného výrobku pro osobní spotřebu,

b) tabákového výrobku značeného tabákovou nálepkou v souladu s tímto zákonem a prováděcím právním předpisem při jeho

1. skladování, nebo

2. dopravě ve volném daňovém oběhu výhradně na daňovém území České republiky.

(3) Nerozhodne-li správce daně o propadnutí nebo zabrání zadrženého vybraného výrobku, rozhodne o jeho vrácení. Tento vybraný výrobek vrátí postupem podle zákona upravujícího Celní správu České republiky.

(1) Správce daně může rozhodnout o propadnutí nebo zabrání obalu nebo dopravního prostředku, pokud v případě

a) obalu

1. by oddělením obalu od vybraného výrobku došlo k nevratnému poškození vybraného výrobku, který byl zadržen společně s obalem,

2. byl obal opakovaně použit při dopravě vybraných výrobků, které byly zabrány nebo propadnuty podle § 42b, nebo

3. je náklad spojený s oddělením obalu od vybraného výrobku, který byl zadržen společně s obalem, ve zjevném nepoměru k hodnotě tohoto obalu,

b) dopravního prostředku

1. není hodnota dopravního prostředku ve zjevném nepoměru k výši daně ze zadrženého vybraného výrobku, nebo

2. byl dopravní prostředek opakovaně použit k dopravě vybraných výrobků, které byly zabrány nebo propadnuty podle § 42b.

(2) Nebyl-li obal nebo dopravní prostředek zadržený společně s vybraným výrobkem vrácen postupem podle zákona upravujícího Celní správu České republiky ani nebylo rozhodnuto o jeho propadnutí nebo zabrání, rozhodne správce daně o uvolnění tohoto obalu nebo dopravního prostředku a vrátí jej postupem podle zákona upravujícího Celní správu České republiky bez zbytečného odkladu po zničení nebo prodeji propadnutého nebo zabraného vybraného výrobku, se kterým byl tento obal nebo dopravní prostředek zadržen.

(1) Tabákový výrobek, obecně a zvláštně denaturovaný líh, úkapy, dokapy, přiboudlinu a líh nesplňující kvalitativní znaky jednotlivých druhů lihu stanovené zákonem upravujícím líh, které byly propadnuty nebo zabrány, Generální ředitelství cel zničí.

(2) Propadlou nebo zabranou věc jinou než podle odstavce 1, kterou Generální ředitelství cel nevyužije pro své potřeby nebo nepřevede pro potřeby jiné organizační složky státu podle zákona upravujícího hospodaření s majetkem státu, podle její povahy Generální ředitelství cel

a) prodá ve veřejné dražbě podle zákona upravujícího veřejné dražby, nebo

b) zničí.

(3) Při volbě způsobu naložení s věcí podle odstavce 2 Generální ředitelství cel přihlédne zejména k tomu, zda v souvislosti s dalším nakládáním s touto věcí může dojít k porušení tohoto zákona nebo zákona upravujícího líh anebo zda její charakter vylučuje jiný způsob naložení s ní.

Povinnost nahradit náklady vzniklé podle zákona upravujícího Celní správu České republiky v souvislosti se zadržením věci vzniká

a) vlastníku zadrženého vybraného výrobku v případě, že správce daně rozhodne o propadnutí zadrženého vybraného výrobku, nebo

b) osobě, jíž byl vybraný výrobek zadržen, v případě, že správce daně rozhodne o zabrání zadrženého vybraného výrobku.

Použije-li správce daně zajištění daně na úhradu daně, uloží provozovateli daňového skladu, oprávněnému příjemci podle § 22, oprávněnému odesílateli nebo uživateli pokutu ve výši 10 % z částky zajištění daně použité na úhradu daně.

Povolení vydává správce daně pouze na základě návrhu na vydání povolení.

(1) Návrh na vydání povolení je formulářovým podáním.

(2) Z formulářového podání musí být patrné, které z předepsaných údajů se uvádí v povolení a lze je změnit

a) pouze na žádost držitele povolení, nebo

b) z moci úřední.

(3) V návrhu na vydání povolení je navrhovatel povinen uvést také údaje potřebné pro posouzení ekonomické stability.

(1) Podmínkami pro vydání povolení jsou

a) spolehlivost,

b) bezdlužnost,

c) ekonomická stabilita,

d) oprávnění provozovat živnost umožňující výkon činnosti související s povolením a

e) skutečnost, že navrhovatel není v likvidaci nebo v úpadku.

(2) Podmínky spolehlivosti a bezdlužnosti musí splňovat

a) navrhovatel a

b) v případě, že je navrhovatelem právnická osoba, rovněž fyzická osoba, která je statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu navrhovatele anebo vykonává činnost statutárního orgánu nebo člena statutárního orgánu navrhovatele.

(3) Podmínky pro vydání povolení musí být splňovány po celou dobu trvání povolení.

(1) Za spolehlivou se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která

a) je bezúhonná a

b) v posledních 3 letech neporušila závažným způsobem daňové, celní nebo účetní předpisy.

(2) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která nebyla pravomocně odsouzena pro trestný čin proti majetku nebo pro trestný čin hospodářský, nebo se na ni hledí, jako by nebyla odsouzena.

(3) Pokud právnická osoba závažným způsobem poruší daňové, celní nebo účetní předpisy, hledí se pro účely posouzení splnění podmínky spolehlivosti na osobu, která byla v době tohoto porušení v této právnické osobě statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu, jako by je rovněž porušila.

(1) Pokud je osoba, která musí splňovat podmínku bezúhonnosti, cizincem, nebo právnickou osobou, která nemá sídlo na území České republiky, prokazuje se bezúhonnost výpisem z rejstříku trestů nebo rovnocennou písemností vydanou státem,

a) jehož je tato osoba státním občanem, nebo ve kterém sídlí a

b) ve kterém se v posledních 3 letech tato osoba zdržovala, nebo sídlila nepřetržitě po dobu delší než 3 měsíce.

(2) Pokud je osoba, která musí splňovat podmínku bezúhonnosti, státním občanem České republiky, který se v posledních 3 letech zdržoval nepřetržitě po dobu delší než 3 měsíce na území jiného státu, prokazuje se bezúhonnost výpisem z rejstříku trestů nebo rovnocennou písemností vydanou tímto státem.

(3) Osoba, která je nebo byla státním občanem jiného členského státu než České republiky, nebo osoba, která má nebo měla bydliště v jiném členském státě než v České republice, může místo písemností podle odstavce 1 nebo 2 použít k prokázání své bezúhonnosti jinou písemnost.

(4) Nevydává-li stát písemnost podle odstavce 1 nebo 2, lze tuto písemnost nahradit čestným prohlášením učiněným před notářem nebo orgánem tohoto státu.

(5) Písemnost podle odstavců 1 až 4 nesmí být ke dni podání návrhu na vydání povolení starší než 3 měsíce.

(6) Osoba, která musí splňovat podmínku bezúhonnosti, musí na výzvu správce daně předložit písemnost podle odstavců 1 až 3, která není starší než 3 měsíce, a to ve lhůtě stanovené správcem daně.

(1) Za bezdlužnou se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která nemá evidován nedoplatek s výjimkou nedoplatku, u kterého je povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky,

a) u orgánů Finanční správy České republiky,

b) u orgánů Celní správy České republiky,

c) na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění, nebo

d) na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

(2) Bezdlužnost zjišťuje správce daně z moci úřední.

Ekonomicky stabilní je ten, kdo nevykazuje riziko, že nedostojí svým platebním povinnostem vztahujícím se ke správě spotřební daně, na základě

a) hodnocení ukazatelů rentability, likvidity, finanční stability, aktivity a produktivity práce posuzovaných na základě údajů oznámených navrhovatelem nebo držitelem povolení anebo zjištěných správcem daně,

b) dalších skutečností významných pro posouzení tohoto rizika.

(1) Správce daně prověří údaje uvedené v návrhu a v případě pochybností o jejich správnosti nebo úplnosti vyzve navrhovatele, aby údaje vysvětlil, doložil, popřípadě doplnil nebo změnil, a zároveň stanoví lhůtu, v níž je navrhovatel povinen tak učinit.

(2) Po marném uplynutí stanovené lhůty správce daně řízení zastaví.

(3) V případě pochybností o výši zajištění daně podle § 19b, 22a nebo 23a uvedené v návrhu na vydání povolení postupuje správce daně podle odstavců 1 a 2 obdobně.

(1) Správce daně vydá navrhovateli povolení, pokud jsou splněny podmínky pro vydání tohoto povolení. V opačném případě návrh na vydání povolení zamítne.

(2) Správce daně rozhodne o návrhu na vydání povolení ve lhůtě 60 dnů ode dne podání tohoto návrhu, popřípadě ode dne odstranění jeho vad nebo pochybností o správnosti nebo úplnosti údajů v něm uvedených; ve zvlášť složitých případech může tuto lhůtu prodloužit nejblíže nadřízený správce daně. O tomto prodloužení lhůty správce daně navrhovatele vhodným způsobem vyrozumí.

(3) Správce daně v povolení

a) umožní držiteli povolení vykonávat činnost, která je předmětem povolení,

b) přidělí navrhovateli evidenční číslo, nebylo-li přiděleno dříve,

c) může stanovit další podmínky potřebné pro správu daní, případně den, od kterého musí být tyto podmínky splňovány.

(4) Držitel povolení je povinen přidělené evidenční číslo uvádět při styku se správcem daně.

(1) Dojde-li ke změně údajů, které jsou uvedeny v povolení a které se uvádějí v návrhu na vydání povolení, je držitel povolení povinen tuto změnu oznámit správci daně do 5 dnů ode dne, kdy nastala.

(2) Držitel povolení je povinen ve lhůtě pro podání daňového přiznání k dani z příjmů oznámit správci daně údaje potřebné pro posouzení ekonomické stability; to neplatí, pokud neuplynul 1 měsíc od sdělení těchto údajů při podání návrhu na vydání povolení.

(3) Držitel povolení je povinen na výzvu správce daně oznámit další údaje potřebné pro správu daní.

(4) Správce daně prověří údaje uvedené v oznámení a v případě pochybností o jejich správnosti nebo úplnosti vyzve držitele povolení, aby údaje vysvětlil, doložil, popřípadě doplnil nebo změnil, a zároveň stanoví lhůtu, v níž je držitel povolení povinen tak učinit.