Zákon o znalcích a tlumočnících

(1) Ministerstvo spravedlnosti nebo předseda krajského soudu rozhodne o zániku práva vykonávat znaleckou (tlumočnickou) činnost, pokud se dodatečně zjistí, že znalec (tlumočník) nesplňuje některou z podmínek pro jeho jmenování, anebo jestliže tyto podmínky odpadly.

(2) Ministerstvo spravedlnosti nebo předseda krajského soudu může rozhodnout o zániku práva vykonávat znaleckou (tlumočnickou) činnost, pokud znalec (tlumočník) dlouhodobě nemůže pro zdravotní nebo jiné závažné důvody řádně vykonávat svoji činnost a nemá pozastavené právo vykonávat činnost znalce (tlumočníka) podle § 20, nebo pokud tyto zdravotní nebo jiné závažné důvody trvají i po ukončení pozastavení tohoto práva.

(1) Zanikne-li znalci (tlumočníkovi) právo vykonávat znaleckou (tlumočnickou) činnost, vyškrtne se znalec (tlumočník) ze seznamu znalců a tlumočníků.

(2) Vyškrtnutí ze seznamu znalců a tlumočníků zaznamená ministerstvo spravedlnosti nebo předseda krajského soudu v seznamu znalců a tlumočníků bez odkladu, nejpozději však do 15 pracovních dnů poté, co se dozvěděli o zániku práva vykonávat znaleckou (tlumočnickou) činnost nebo kdy se rozhodnutí o zániku práva vykonávat činnost znalce (tlumočníka) stalo vykonatelným. O záznamu o vyškrtnutí ze seznamu znalců a tlumočníků se vyrozumí ten, jehož se to týká.

(1) Znaleckými ústavy jsou právnické osoby nebo jejich organizační složky, které jsou specializovány na znaleckou činnost a jsou zapsány do seznamu znaleckých ústavů.

(2) Seznam znaleckých ústavů vede a o zápisu do něj rozhoduje ministerstvo spravedlnosti.

(3) Seznam znaleckých ústavů se člení na dva oddíly. Do druhého oddílu seznamu znaleckých ústavů se zapisují vysoké školy nebo jejich součásti a veřejné výzkumné instituce, případně jiné osoby veřejného práva nebo jejich organizační složky vykonávající vědeckovýzkumnou činnost v příslušném oboru. Tyto ústavy jsou určeny především pro zpracování znaleckých posudků ve zvlášť obtížných případech vyžadujících zvláštního vědeckého posouzení. Do prvního oddílu seznamu se zapisují ostatní znalecké ústavy podle odstavce 1.

(4) Vysokou školu nebo její součást lze zapsat do seznamu znaleckých ústavů, má-li v příslušném nebo příbuzném oboru akreditován doktorský studijní program.

(5) Orgány veřejné moci mohou požádat znalecké ústavy zapsané v oddílu druhém, aby podaly posudek, pouze jde-li o případ podle odstavce 3 věty druhé.

Poskytování znalecké činnosti nesmí být v rozporu s povahou právnické osoby nebo předmětem její činnosti.

(1) Žadatele lze zapsat do prvního oddílu seznamu znaleckých ústavů, jen pokud

a) alespoň tři jeho společníci, členové nebo zaměstnanci v pracovním poměru, kteří pro něj vykonávají znaleckou činnost, jsou znalci zapsanými pro požadované obory a nevykonávají znaleckou činnost v daném oboru v jiném znaleckém ústavu zapsaném v prvním oddílu; postačí však, pokud dvě z těchto osob jsou znalci zapsanými pro příbuzný obor, a

b) má odpovídající materiální a personální vybavení pro výkon znalecké činnosti.

(2) Tyto podmínky musí být splněny pro každý obor, který je předmětem návrhu na zápis.

(3) Žadatele zapsat nelze, pokud

a) byl v posledních třech letech vyškrtnut ze seznamu znaleckých ústavů,

b) byl jeden z jeho společníků, členů nebo zaměstnanců, který pro žadatele vykonával znaleckou činnost, v posledních třech letech vyškrtnut ze seznamu znalců a tlumočníků, nebo

c) byl jeden z jeho společníků nebo členů v posledních třech letech vyškrtnut ze seznamu znaleckých ústavů.

(4) Je-li žadatelem akciová společnost, pak její základní kapitál musí být tvořen akciemi na jméno.

(5) Je-li žadatel o zápis do prvního oddílu seznamu znaleckých ústavů podnikatelem, musí požadovaný rozsah jeho znaleckého oprávnění odpovídat předmětu podnikání (činnosti) zapsanému v obchodním nebo jiném rejstříku. Předmět podnikání však nemusí být vyjádřen identickými výrazy.

(1) Ústav podá posudek písemně. Uvede v něm, kdo posudek připravoval a kdo může, jestliže to je podle procesních předpisů třeba, před orgánem veřejné moci osobně stvrdit správnost posudku podaného ústavem a podat žádaná vysvětlení.

(2) Za včasné a řádné provedení posudku odpovídá ústav.

(3) Jinak pro výkon znalecké činnosti ústavů přiměřeně platí ustanovení o výkonu znalecké činnosti znalců zapsaných do seznamu.

(1) Ústav má právo na odměnu a náhradu nákladů.

(2) Vedoucí ústavu přizná v odůvodněných případech pracovníku, který na posudku pracoval, odměnu odpovídající vykonané práci, a to nejvýše do částky vyplacené ústavu jako odměna.

(1) Orgán veřejné moci může ustanovit znalcem (tlumočníkem) osobu, která není zapsána do seznamu a má potřebné odborné předpoklady pro to, aby podala posudek (provedla tlumočnický úkon) a která s ustanovením vyslovila souhlas,

a) není-li pro některý obor (jazyk) znalec (tlumočník) do seznamu zapsán,

b) nemůže-li znalec (tlumočník) zapsaný do seznamu úkon provést,

c) jestliže by provedení úkonu znalcem (tlumočníkem) zapsaným do seznamu bylo spojeno s nepřiměřenými obtížemi nebo náklady.

(2) Takto ustanovený znalec (tlumočník) nemůže podat posudek (provést tlumočnický úkon), dokud nesložil do rukou orgánu, který jej ustanovil, slib podle § 6 odst. 2.

Ustanovení o odměňování a náhradě nákladů platí i pro znalce (tlumočníka) ustanoveného podle § 24; ostatních předpisů se užije přiměřeně.

(1) Znalec (tlumočník) se dopustí přestupku tím, že

a) vykoná znaleckou (tlumočnickou) činnost v rozporu s § 8,

b) vykoná svoji činnost v rozporu s § 10,

c) poruší povinnost zachovávat mlčenlivost podle § 10a nebo o této povinnosti nepoučí další osoby, které se podílely na znalecké (tlumočnické) činnosti,

d) v rozporu s § 11 podá znalecký posudek (provede tlumočnický úkon) ve věci, z níž byl jako znalec (tlumočník) vyloučen,

e) v rozporu s § 12 bez vážných důvodů odmítne orgánu veřejné moci podat znalecký posudek (provést tlumočnický úkon),

f) v rozporu s § 13 opakovaně nepodepíše nebo nepřipojí otisk pečeti na písemný znalecký posudek (ověřovaný překlad),

g) v rozporu s § 15 nevede znalecký (tlumočnický) deník nebo ho nevede řádně,

h) v rozporu s § 17 odst. 3 nesprávně vyúčtuje odměnu za podání znaleckého posudku (provedení tlumočnického úkonu),

i) v rozporu s § 20 odst. 4 vykonává činnost znalce (tlumočníka) v době pozastavení práva vykonávat tuto činnost.

(2) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že se neoprávněně vydává za znalce (tlumočníka) nebo znalecký ústav anebo vykonává znaleckou (tlumočnickou) činnost v rozporu s § 2 odst. 1.

(3) Za přestupek podle odstavce 1 písm. b), f), g) nebo h) lze uložit pokutu do 50 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. a), c), d), e) nebo i) pokutu do 100 000 Kč nebo vyškrtnutí ze seznamu znalců a tlumočníků. Za přestupek podle odstavce 2 lze uložit pokutu do 200 000 Kč.

(4) Při stanovení druhu a výměry správního trestu za přestupek podle odstavce 3 se přihlédne též ke skutečnosti, zda již v minulosti byla znalci (tlumočníkovi) udělena výstraha podle § 25d.

(1) Ústav se dopustí přestupku tím, že

a) vykoná znaleckou (tlumočnickou) činnost v rozporu s § 8,

b) vykonává svoji činnost v rozporu s § 10,

c) nepoučí osoby, které se podílely na znalecké činnosti, o povinnosti zachovávat mlčenlivost podle § 10a,

d) v rozporu s § 11 podá znalecký posudek ve věci, z níž byl jako ústav vyloučen,

e) v rozporu s § 12 bez vážných důvodů odmítne orgánu veřejné moci podat znalecký posudek,

f) v rozporu s § 13 opakovaně nepodepíše nebo nepřipojí otisk pečeti na písemný znalecký posudek,

g) v rozporu s § 15 nevede znalecký deník nebo ho nevede řádně,

h) v rozporu s § 17 odst. 3 nesprávně vyúčtuje odměnu za podání znaleckého posudku.

(2) Právnická osoba se dopustí přestupku tím, že vykonává znaleckou činnost v rozporu s § 2 odst. 1 nebo § 21.

(3) Za přestupek podle odstavce 1 písm. b), f), g) nebo h) lze uložit pokutu do 100 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. a), c), d) nebo e) pokutu do 200 000 Kč nebo vyškrtnutí ze seznamu znaleckých ústavů. Za přestupek podle odstavce 2 lze uložit pokutu do 400 000 Kč.

(4) Při určení druhu a výměry správního trestu ústavu se přihlédne též ke skutečnosti, zda již v minulosti byla ústavu udělena výstraha podle § 25d.

(1) Přestupky podle tohoto zákona projednává ministerstvo spravedlnosti nebo předseda krajského soudu.

(2) Údaj o pravomocném rozhodnutí, kterým byl znalec (tlumočník) nebo ústav uznán vinným ze spáchání přestupku, zaznamená ministerstvo spravedlnosti nebo předseda krajského soudu v seznamu znalců a tlumočníků nebo v seznamu znaleckých ústavů bez odkladu, nejpozději však do 15 pracovních dnů poté, co rozhodnutí nabylo právní moci.

Jestliže zjištěné porušení povinností uložené tímto zákonem nelze posoudit jako přestupek podle zákona o přestupcích anebo jako trestný čin, může ministerstvo spravedlnosti nebo předseda krajského soudu udělit znalci (tlumočníkovi) nebo ústavu písemnou výstrahu. Při ukládání výstrahy se části druhá a třetí správního řádu nepoužijí.

K rozhodování podle tohoto zákona si ministerstvo spravedlnosti nebo předseda krajského soudu může vyžádat vyjádření poradního orgánu podle § 16, stanovisko profesních sdružení nebo zájmových sdružení sdružujících znalce (tlumočníky).

Nadřízeným správním orgánem předsedy krajského soudu je ministerstvo spravedlnosti.

K provedení tohoto zákona upraví ministerstvo spravedlnosti řízení při jmenování a odvolání znalce (tlumočníka), způsob vedení seznamů znalců a tlumočníků a seznamů ústavů, zřizování a působnost sborů pro znalecké otázky, odměňování a poskytování náhrady nákladů, způsob kontroly odměňování a vedení deníků znalců a tlumočníků a podrobnosti o výkonu znalecké a tlumočnické činnosti. Ministerstvo spravedlnosti stanoví vyhláškou seznam oborů a odvětví, u nichž může taktéž jednotlivě stanovit kvalifikační předpoklady.

Byl-li znalec (tlumočník) v řízení před státním orgánem ustanoven přede dnem, kdy tento zákon nabyl účinnosti, použije se dosavadních předpisů.

(1) Zrušují se:

a) zákon č. 47/1959 Sb., o úpravě právních poměrů znalců a tlumočníků,

b) vyhláška ministra spravedlnosti č. 193/1959 Ú. l., k provedení zákona o úpravě právních poměrů znalců a tlumočníků,

c) první a druhá věta v odstavci 2 § 127 zákona č. 99/1963 Sb. (občanského soudního řádu).

(2) Zvláštní předpisy o podávání znaleckých posudků a odborných vyjádření nejsou tímto zákonem dotčeny.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1967.

Novotný v. r.

Laštovička v. r.

Lenárt v. r.

1) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech.

2) Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.

3) § 21 odst. 5 písm. b) zákona č. 235/2004 Sb.