§ 213 zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů – Bezdůvodné obohacení
Zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů · 361/2003 Sb. · Správní právo
Stručně: Paragraf 213 zákona č. 361/2003 Sb. definuje bezdůvodné obohacení v kontextu služebního poměru a stanovuje povinnost vrátit takto získaný prospěch. Pokud bezpečnostní sbor nebo příslušník získá nějaký prospěch (např. peníze, majetek) bez platného právního důvodu, z neplatného právního úkonu nebo na základě rozhodnutí, které bylo později zrušeno, jedná se o bezdůvodné obohacení. (§ 213 zákona č. 361/2003 Sb., zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Bezdůvodné obohacení
- Judikatura: na § 213 odkazuje 9 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 361/2003 Sb.
(1) Za bezdůvodné obohacení se považuje prospěch získaný plněním bez právního důvodu, z neplatného právního úkonu nebo z rozhodnutí služebního funkcionáře, které bylo zrušeno.
(2) Bezpečnostní sbor nebo příslušník, který získá bezdůvodné obohacení, je povinen je vydat.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud bezpečnostní sbor nebo příslušník získá nějaký prospěch (např. peníze, majetek) bez platného právního důvodu, z neplatného právního úkonu nebo na základě rozhodnutí, které bylo později zrušeno, jedná se o bezdůvodné obohacení.
- Příkladem může být omylem vyplacený vyšší plat příslušníkovi nebo plnění poskytnuté bezpečnostnímu sboru na základě smlouvy, která se později ukázala jako neplatná.
- Ten, kdo se takto bezdůvodně obohatil (ať už bezpečnostní sbor nebo příslušník), má povinnost získaný prospěch vrátit.
- Tato povinnost platí bez ohledu na to, zda k bezdůvodnému obohacení došlo úmyslně nebo omylem.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 213
Jak soudy aplikují § 213
I. Vymezení věci [1] V projednávané věci se Nejvyšší správní soud zabýval podmínkami vzniku bezdůvodného obohacení podle § 213 odst. 1 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů (dále jen „zákon o služebním poměru“), a to za situace, kdy z důvodu marného uplynutí čtyřleté lhůty pro přezkumné řízení (§ 193 odst. 4 téhož zákona) správní orgány nezrušily rozhodnutí služebního funkcionáře, na jehož základě bylo plnění (výsluhový příspěvek) vyplaceno. [2] Žalobce byl …
Rozhodnutím správního orgánu I. stupně bylo na základě § 213 odst. 2 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), rozhodnuto o povinnosti žalobce vydat bezdůvodné obohacení ve výši 34 433 Kč, které představuje rozdíl mezi částkou, kterou žalobce skutečně od Hasičského záchranného sboru Ústeckého kraje obdržel jako součást služebního příjmu na základním tarifu ve 3. tarifní třídě za období od 1. 1. 2012 do 15.
Od 1. 2. 2003 byl ve služebním poměru vojáka z povolání. [2] Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 8. 12. 2008 byla podle § 213 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, za použití § 206 a § 207 odst. 2 zákona o služebním poměru žalobci stanovena povinnost vydat bezdůvodné obohacení získané na výsluhovém příspěvku za dobu od 1. 2. 2003 do 31. 12. 2006 v celkové výši 287 560 Kč. [3] Odvolání proti tomuto rozhodnutí bylo zamítnuto rozhodnutím žalovaného ze dne 19. …
Související
§ 2991 Bezdůvodné obohacení (Zákon občanský zákoník)§ 638 (Zákon občanský zákoník)§ 228 (Zákon o trestním řízení soudním (trestní)§ 451 Bezdůvodné obohacení (Občanský zákoník)§ 702 Bezdůvodné obohacení (Zákon o právních vztazích v mezinárodním)