§ 742 občanský zákoník – JEDNATELSTVÍ BEZ PŘÍKAZU
Občanský zákoník · 40/1964 Sb. · účinné od 20. 7. 2009 · Občanské právo
Stručně: Paragraf 742 Občanského zákoníku říká, že pokud někdo bez oprávnění obstará cizí záležitost, aby odvrátil hrozící škodu, má nárok na náhradu nutných nákladů od toho, jehož záležitost byla obstarána, a to i když se výsledek nedostavil bez zavinění jednajícího. (§ 742 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, znění účinné od 20. 7. 2009)
Klíčová fakta
- Týká se: jednatel
- Judikatura: na § 742 odkazuje 13 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 40/1964 Sb.
Obstará-li někdo, aniž je k tomu oprávněn, cizí záležitost, aby odvrátil hrozící škodu, je ten, jehož záležitost byla obstarána, povinen nahradit jednateli bez příkazu nutný náklad, i když se výsledek bez zavinění jednajícího nedostavil.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud někdo jedná ve prospěch druhého, aby zabránil škodě, aniž by k tomu byl vyzván nebo měl k tomu oprávnění, má právo na proplacení nezbytných výdajů.
- Nárok na náhradu nákladů vzniká i v případě, že se nepodařilo škodu odvrátit, pokud to nebylo zaviněním toho, kdo záležitost obstarával.
- Podstatné je, že jednání musí směřovat k odvrácení *hrozící* škody.
Na co si dát pozor
- Nárok na náhradu se týká pouze *nutných* nákladů.
- Jednání musí být motivováno odvrácením hrozící škody, nikoli jinými pohnutkami.
- I když se výsledek nedostaví, nárok na náhradu nutných nákladů zůstává, pokud to nebylo zaviněním jednajícího.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 742
Jak soudy aplikují § 742
ÚS 23/24, uvedl, že zákonná úprava nahrazení vnosů při vypořádání společného jmění manželů dle § 742 o. z. je na rozdíl od zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, založena na principu obohacení (nikoli na principu náhrady škody), a dále, že valorizaci vnosu nelze obecně podmiňovat tím, že se na ní manželé výslovně dohodnou.
II bod 2. zákona č. 293/2013 Sb. - dále jen „o. s. ř.“), neboť odvolací soud se při řešení otázky hmotného práva (konkrétně otázky výkladu jednatelství bez příkazu podle § 742 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 - srov. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. - dále jen „obč. zák.“), na níž závisí napadené rozhodnutí, neodchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, prezentované rozhodnutími Nejvyššího soudu ze dne 26. 8. 2010, sp. zn. 33 Cdo 1248/2009, a ze dne 27. 2. 2013, sp. zn. 33 Cdo …
S žalobkyní neuzavřel žádnou smlouvu, a proto „není možné aplikovat analogicky ustanovení upravující jakoukoli smlouvu.“ V úvahu přichází podle žalovaného jen jednatelství bez příkazu (§ 742 obč. zák.); pak by byl povinen k úhradě jen nutně vynaložených nákladů („které žalobkyně v řízení neprokazuje“) a nikoliv k úhradě jednostranně stanovené „odměny“.
Související
§ 697 Jednatelství bez příkazu (Zákon o právních vztazích v mezinárodním)§ 742 JEDNATELSTVÍ BEZ PŘÍKAZU (Zákon, kterým se mění, doplňuje a upravu)§ 696 Jednatelství bez příkazu (Zákon o právních vztazích v mezinárodním)§ 741 JEDNATELSTVÍ BEZ PŘÍKAZU (Zákon, kterým se mění, doplňuje a upravu)§ 443 Nájemné (Zákon o právních vztazích v mezinárodním)