Zákon trestní zákoník · 40/2009 Sb. · § 27 · Trestní právo
Stručně: Paragraf 27 trestního zákoníku definuje zmenšenou příčetnost jako stav, kdy pachatel měl v době spáchání trestného činu kvůli duševní poruše podstatně sníženou schopnost rozpoznat protiprávnost svého jednání nebo ovládat své jednání.
§ 27 Zmenšená příčetnost
Kdo pro duševní poruchu v době spáchání činu měl podstatně sníženou schopnost rozpoznat jeho protiprávnost nebo ovládat své jednání, je zmenšeně příčetný.
HLAVA III
Paragraf 27 trestního zákoníku definuje zmenšenou příčetnost jako stav, kdy pachatel měl v době spáchání trestného činu kvůli duševní poruše podstatně sníženou schopnost rozpoznat protiprávnost svého jednání nebo ovládat své jednání.
Co to znamená v praxi
Pokud je osoba shledána zmenšeně příčetnou, znamená to, že její duševní stav ovlivnil její schopnost chápat nebo kontrolovat své jednání, ale ne v takové míře, aby byla zcela nepříčetná.
Zmenšená příčetnost se týká duševní poruchy, která existovala v době spáchání činu.
Jde o snížení schopnosti, nikoli o její úplnou ztrátu (jako u nepříčetnosti podle § 26).
Snížení schopnosti musí být "podstatné", což naznačuje určitou míru závažnosti.
Na co si dát pozor
Rozdíl mezi zmenšenou příčetností a nepříčetností je v míře ovlivnění schopností pachatele – u nepříčetnosti (§ 26) jde o úplnou neschopnost, u zmenšené příčetnosti o podstatné snížení.
Klíčové je posouzení duševního stavu pachatele v přesném okamžiku spáchání činu.