412/2005 Sb. · 197 paragrafů
(1) Úřad může o rozkladu rozhodnout sám, aniž jeho rozhodnutí podepisuje ředitel Úřadu, pokud rozkladu vyhoví v plném rozsahu; vyhoví-li Úřad rozkladu, napadené rozhodnutí zruší.
(2) Proti rozhodnutí uvedenému v odstavci 1 lze podat rozklad.
(3) Nerozhodne-li Úřad o rozkladu podle odstavce 1 nebo podle § 128 odst. 1, předloží jej se svým stanoviskem a s veškerým spisovým materiálem do 15 dnů od doručení rozkladu řediteli Úřadu.
(1) O rozkladu rozhoduje, nejde-li o postup podle § 128 odst. 1 nebo § 129 odst. 1, ředitel Úřadu na základě návrhu rozkladové komise.
(2) Členy rozkladové komise jmenuje a odvolává ředitel Úřadu. Rozkladová komise má nejméně pět členů. Více než polovina členů komise musí mít ukončené právnické vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu právo a právní věda. Člen rozkladové komise musí být držitelem platného osvědčení fyzické osoby a státním občanem České republiky. Rozkladová komise je ustavena vždy na dobu 5 let; předsedou rozkladové komise je vždy jeden z členů této komise po dobu jednoho kalendářního roku. Rozkladová komise může jednat, je-li přítomna nadpoloviční většina jejích členů; usnesení se přijímá nadpoloviční většinou jejích přítomných členů.
(3) Většinu členů rozkladové komise tvoří zaměstnanci státu zařazení v jiných orgánech státu než v Úřadu; to neplatí pro složení rozkladové komise v řízení podle § 140 odst. 1 písm. a).
(4) Členství v rozkladové komisi končí
a) uplynutím funkčního období této komise,
b) odvoláním z funkce,
c) vzdáním se funkce,
d) úmrtím nebo prohlášením osoby za mrtvou.
(5) Za činnost v rozkladové komisi nepřísluší jejímu členovi odměna. Úřad může členům rozkladové komise poskytovat náhradu cestovních výdajů podle zákona upravujícího cestovní náhrady40).
(6) O podjatosti člena rozkladové komise z důvodů uvedených v § 90 odst. 1 rozhoduje ředitel Úřadu usnesením; proti tomuto usnesení není rozklad přípustný. V případě, že ředitel Úřadu shledá, že jsou u člena rozkladové komise dány skutečnosti, pro které lze pochybovat o jeho nepodjatosti, vyloučí tohoto člena rozkladové komise z projednávání daného rozkladu.
(1) V řízení o rozkladu proti rozhodnutí Úřadu o nevydání osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu nebo rozhodnutí Úřadu o zastavení řízení ředitel Úřadu řízení zastaví a napadené rozhodnutí zruší, jestliže
a) účastník řízení vzal žádost podle § 94, 96 nebo 99 zpět,
b) účastník řízení nesplňuje podmínky stanovené v § 12 odst. 1 písm. b) a d) nebo § 81 odst. 1 písm. b), c) nebo d), nebo
c) účastník řízení zemřel, byl prohlášen za mrtvého, byl zrušen nebo zanikl;
řízení o rozkladu je zastaveno dnem, kdy usnesení o zastavení řízení, které se pouze poznamená do bezpečnostního svazku, nabylo právní moci.
(2) V řízení o rozkladu proti rozhodnutí Úřadu o nevydání osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu nebo rozhodnutí Úřadu o zastavení řízení ředitel Úřadu usnesením řízení o rozkladu zastaví, jestliže
a) účastník řízení vzal rozklad zpět, nebo
b) účastník řízení ve stanovené lhůtě neodstranil nedostatky rozkladu.
(3) V řízení o rozkladu proti rozhodnutí Úřadu o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu ředitel Úřadu usnesením řízení o rozkladu zastaví, jestliže
a) účastník řízení vzal rozklad zpět,
b) účastník řízení ve stanovené lhůtě neodstranil nedostatky rozkladu, nebo
c) účastník řízení zemřel, byl prohlášen za mrtvého, byl zrušen nebo zanikl;
řízení o rozkladu je zastaveno dnem, kdy usnesení o zastavení řízení, které se pouze poznamená do bezpečnostního svazku, nabylo právní moci.
(4) Proti rozhodnutí ředitele Úřadu podle odstavců 1 až 3 nelze podat rozklad. Dnem právní moci usnesení ředitele Úřadu o zastavení řízení o rozkladu podle odstavců 2 a 3 nabývá právní moci rovněž napadené rozhodnutí.
(5) Napadené rozhodnutí ředitel Úřadu zruší, pokud vyhoví v plném rozsahu rozkladu podanému proti rozhodnutí o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu.
(6) Napadené rozhodnutí ředitel Úřadu zruší a věc vrátí k novému projednání a rozhodnutí, pokud
a) bylo vydáno v rozporu s právními předpisy nebo je nesprávné, nebo
b) po vydání rozhodnutí nastaly skutečnosti, které mají vliv na rozhodnutí.
(7) Rozklad ředitel Úřadu zamítne a rozhodnutí potvrdí, pokud neshledá důvod pro postup podle odstavců 1 až 6.
(8) Ředitel Úřadu v odůvodnění rozhodnutí o rozkladu podle odstavce 6 vysloví též právní názor, kterým je při novém projednání věci Úřad vázán, pokud se tento právní názor vlivem změny právního stavu nebo skutkových okolností nestane bezpředmětným. Při novém projednání věci může Úřad využít podkladů původního rozhodnutí, včetně podkladů rozhodnutí o rozkladu, nevylučuje-li to důvod řízení.
(9) Ředitel Úřadu o rozkladu rozhodne do 3 měsíců ode dne doručení rozkladu.
Dnem právní moci rozhodnutí o rozkladu podle § 129 odst. 1 anebo § 131 odst. 5 nebo 6 se platnost zrušeného osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu obnoví. Současně s rozhodnutím o rozkladu se účastníkovi řízení zašle zpět jeho osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo doklad, odevzdané podle § 66 odst. 1 písm. b), § 68 písm. a) nebo § 87 odst. 1 písm. a); doba platnosti osvědčení nebo dokladu zůstává zachována.
(1) Žalobu podle jiného právního předpisu42) lze podat proti rozhodnutí ředitele Úřadu podle § 131 odst. 2 písm. b), § 131 odst. 3 písm. b) a § 131 odst. 5 až 7.
(2) Dokazování se v soudním řízení provádí tak, aby byla šetřena povinnost zachovávat mlčenlivost o utajovaných informacích obsažených ve výsledcích šetření nebo v údajích z evidencí zpravodajských služeb nebo policie. K těmto okolnostem lze provést důkaz výslechem jen tehdy, byl-li ten, kdo povinnost mlčenlivosti má, této povinnosti příslušným orgánem zproštěn; zprostit mlčenlivosti nelze pouze v případě, kdy by mohlo dojít k ohrožení nebo vážnému narušení činnosti zpravodajských služeb nebo policie; přiměřeně se postupuje i v případech, kdy se důkaz provádí jinak než výslechem.
(3) Úřad označí okolnosti uvedené v odstavci 2, o kterých tvrdí, že ve vztahu k nim nelze zprostit mlčenlivosti, a předseda senátu rozhodne, že části spisu, k nimž se tyto okolnosti váží, budou odděleny, jestliže činnost zpravodajských služeb nebo policie může být ohrožena nebo vážně narušena; do oddělených částí spisu účastník řízení, jeho zástupce a osoby zúčastněné na řízení nahlížet nemohou. V ostatním nejsou ustanovení zvláštního právního předpisu42) o dokazování, označování částí spisu a nahlížení do něj dotčena.
Není-li v § 125 až 132 stanoveno jinak, použijí se pro řízení o rozkladu obdobně ustanovení § 89 až 124.
Prováděcí právní předpis stanoví
a) vzor poučení podle § 58 odst. 5,
b) vzory a způsob podání žádostí podle § 93 odst. 1 písm. a) a b),
c) rozsah a formu písemností podle § 94 odst. 2 písm. b),
d) rozsah údajů dotazníku podnikatele v případě žádosti podle § 96 odst. 4,
e) vzor dotazníku fyzické osoby podle § 95 a rozsah údajů vyžadovaných k položkám dotazníku,
f) rozsah a formu písemností podle § 96 odst. 2 písm. c) a jejich náležitosti, rozsah údajů podle § 97 písm. j) a vzor dotazníku podnikatele podle § 97,
g) rozsah a formu písemností podle § 99 odst. 2 písm. b) a vzor dotazníku podle § 100 a rozsah údajů vyžadovaných k položkám dotazníku,
h) rozsah písemného zdůvodnění podle § 94 odst. 1, § 94 odst. 2 písm. f), § 96 odst. 1, § 99 odst. 1 a § 99 odst. 2 písm. f),
i) omezení rozsahu hlášení změn údajů, jakož i způsob a formu jejich doložení, podle § 66 odst. 1 písm. d), § 68 písm. c) a d), § 87 odst. 1 písm. c) a § 103 odst. 3,
j) vzor zproštění mlčenlivosti podle § 94 odst. 2 písm. e), § 96 odst. 2 písm. d) a § 99 odst. 2 písm. c).
(1) Státní správu v oblasti ochrany utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti vykonává Úřad, který je ústředním správním úřadem, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2) V čele Úřadu je ředitel, kterého jmenuje po projednání ve výboru Poslanecké sněmovny příslušném ve věcech bezpečnosti vláda, která ho též odvolává.
(3) Ředitel Úřadu je odpovědný předsedovi vlády nebo pověřenému členovi vlády.
(4) Poskytování platu a odměn z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr zaměstnanců Úřadu se řídí zákoníkem práce a Platovým řádem Úřadu. Platový řád Úřadu vydává ředitel Úřadu po jeho schválení rozpočtovým výborem Poslanecké sněmovny.
Úřad
a) rozhoduje o žádosti fyzické osoby, žádosti podnikatele a žádosti o doklad a o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele a dokladu a vydává osvědčení pro cizí moc, s výjimkou případů stanovených tímto zákonem [§ 140 odst. 1 písm. a) a § 141 odst. 1], a vydává osvědčení fyzické osoby podle § 56a,
b) vykonává kontrolu v oblasti ochrany utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti (§ 143) a metodickou činnost, s výjimkou případů stanovených tímto zákonem (§ 143 odst. 4),
c) plní úkoly v oblasti ochrany utajovaných informací v souladu se závazky vyplývajícími z členství České republiky v Evropské unii, Organizaci Severoatlantické smlouvy a z mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána, a provádí na žádost bezpečnostního úřadu členského státu Organizace Severoatlantické smlouvy, Evropské unie nebo jiného státu, se kterým má Česká republika uzavřenou mezinárodní smlouvu, který má v působnosti ochranu utajovaných informací, úkony řízení k osobě, která je v daném státě prověřována pro přístup k utajovaným informacím,
d) vede ústřední registr a schvaluje zřízení registrů v orgánech státu, u právnických osob podle § 60b a u podnikatelů,
e) ve stanovených případech povoluje poskytování utajovaných informací v mezinárodním styku,
f) vydává na základě písemné žádosti odpovědné osoby nebo bezpečnostního ředitele kurýrní listy a v odůvodněných případech zajišťuje přepravu utajovaných informací, s výjimkou utajovaných informací poskytovaných podle § 78 odst. 1,
g) provádí certifikace technického prostředku,
h) vydává bezpečnostní standardy,
i) ukládá správní tresty za nedodržení povinností stanovených tímto zákonem,
j) rozhoduje v dalších věcech a plní další úkoly na úseku ochrany utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti stanovené tímto zákonem,
k) vydává Věstník Úřadu, který zveřejňuje na svých internetových stránkách,
l) vede a na svých internetových stránkách zveřejňuje seznam osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele a dokladů, jejichž držitelé jsou oprávněni mít přístup k utajované informaci podle § 60a nebo vykonávat citlivou činnost nebo mít přístup k utajované informaci stupně utajení Vyhrazené podle § 80a, a
m) zajišťuje výzkum a vývoj v oblasti ochrany utajovaných informací.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost v oblasti působnosti svěřené mu tímto zákonem
a) zajišťuje zkoušky zvláštní odborné způsobilosti a vydává osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti,
b) plní úkoly v souladu se závazky vyplývajícími z členství České republiky v Evropské unii, Organizaci Severoatlantické smlouvy a z mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána, ve vybraných oblastech ochrany utajovaných informací,
c) vykonává metodickou činnost,
d) zajišťuje činnost Národního střediska komunikační bezpečnosti, Národního střediska pro distribuci kryptografického materiálu, Národního střediska pro měření kompromitujícího vyzařování a Národního střediska pro bezpečnost informačních systémů, které jsou jeho součástí,
e) provádí certifikace a akreditace informačního systému, certifikace kryptografického prostředku, kryptografického pracoviště a stínící komory a schvaluje projekt bezpečnosti komunikačního systému,
f) zajišťuje výzkum, vývoj a výrobu národních kryptografických prostředků,
g) vyvíjí a schvaluje národní šifrové algoritmy a vytváří národní politiku kryptografické ochrany,
h) zjišťuje kompromitující vyzařování tam, kde se vyskytují nebo budou vyskytovat utajované informace,
i) zjišťuje v součinnosti se zpravodajskými službami a policií, zda v jednací oblasti nedochází nedovoleným použitím technických prostředků určených k získávání informací k ohrožení nebo únikům utajovaných informací,
j) vydává bezpečnostní standardy,
k) ukládá správní tresty za nedodržení povinností stanovených tímto zákonem,
l) rozhoduje v dalších věcech a plní další úkoly na úseku ochrany utajovaných informací stanovené tímto zákonem,
m) vede a na svých internetových stránkách zveřejňuje seznam certifikátů informačního systému, kryptografického prostředku, kryptografického pracoviště a stínicí komory, jejichž platnost zanikla podle § 48 odst. 4 písm. b) a d), § 49 odst. 5 písm. b), § 50 odst. 4 písm. b) a d) nebo § 51 odst. 4 písm. b) a d),
n) provádí analýzu a monitoring hrozeb, které mohou ohrozit způsobilost informačního nebo komunikačního systému nakládat s utajovanými informacemi, a zvýšení rizika využití těchto hrozeb a
o) zajišťuje výzkum a vývoj v oblasti ochrany utajovaných informací.
(1) Úřad je při plnění úkolů podle tohoto zákona oprávněn
a) zpracovávat osobní údaje v rozsahu nezbytném pro plnění úkolů podle tohoto zákona,
b) vést evidenci porušení ochrany utajovaných informací, evidenci bezpečnostních ředitelů, evidenci fyzických osob a podnikatelů, kteří mají přístup k utajovaným informacím, s výjimkou příslušníků a zaměstnanců zařazených do zpravodajských služeb a vybraných policistů, evidenci fyzických osob, které jsou držiteli dokladu,
c) požadovat bezplatně poskytnutí informace u orgánu státu, právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby a tyto informace využívat a evidovat,
d) pro účely řízení požadovat od policie a zpravodajských služeb informace získané postupy podle zvláštního právního předpisu43),
e) vyžadovat opis z evidence Rejstříku trestů11) a z evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů; žádost o vydání opisu z evidence Rejstříku trestů a z evidence přestupků a opis z evidence Rejstříku trestů a z evidence přestupků se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup,
f) nahlížet do trestních a soudních spisů a dále do spisů vedených jiným orgánem veřejné moci v rámci výkonu jeho působnosti a pořizovat si z nich výpisy a kopie,
g) poskytovat v nezbytném rozsahu orgánu státu, právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě potřebné osobní údaje vztahující se k vyžádané informaci,
h) uzavírat smlouvu s orgánem státu nebo podnikatelem k provádění dílčích úloh při certifikaci technických prostředků,
i) uchovávat ve svých informačních systémech údaje získané v rámci plnění úkolů podle tohoto zákona,
j) při provádění řízení spolupracovat s úřadem cizí moci, který má v působnosti ochranu utajovaných informací, zejména vyžadovat informace k účastníku řízení,
k) vyjadřovat se k oznámení podle § 69 odst. 1 písm. r) ve lhůtě 30 dnů ode dne jeho doručení a poskytovat přehled těchto oznámení a vyjádření k nim Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a
l) pro rozhodování zpravodajské služby podle § 140 odst. 1, na základě její písemné žádosti, provádět úkony podle § 107 odst. 1.
(2) Zpravodajská služba může nahlížení do svých spisů podle odstavce 1 písm. f) odmítnout. Nahlížení do spisů uvedených v odstavci 1 písm. f) lze dále odmítnout, pokud by jejich zpřístupnění ohrozilo důležitý zájem sledovaný orgánem veřejné moci, který spis vede, přičemž po odpadnutí důvodu odmítnutí orgán veřejné moci spis k nahlížení Úřadu zpřístupní. Z nahlížení je vyloučen bezpečnostní svazek vedený podle § 124.
(3) Úřad poskytuje
a) zpravodajským službám a Ministerstvu vnitra jedenkrát měsíčně seznam
1. osvědčení fyzických osob, osvědčení podnikatelů a dokladů s uvedením informace o datu platnosti a datu zániku jejich platnosti,
2. osob, u kterých rozhodl o nevydání veřejné listiny uvedené v bodu 1 nebo kterým byla platnost této listiny zrušena, a
3. podnikatelů, k nimž obdržel podle § 15a odst. 2 nebo 3 prohlášení podnikatele, a
b) policii, Generální inspekci bezpečnostních sborů, Generálnímu ředitelství cel a Vojenské policii jedenkrát měsíčně seznam podle písmene a) bodů 1 a 3.
(4) Způsob ochrany informací poskytovaných podle odstavce 3 písm. b), jejich poskytování a podmínky dalšího nakládání se stanoví dohodou mezi Úřadem a orgány uvedenými v odstavci 3 písm. b).
(5) Úřad vydá zaměstnanci služební průkaz, který osvědčuje, že jeho držitel je zaměstnancem Úřadu; vzor služebního průkazu stanoví prováděcí právní předpis.
(6) Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost je při plnění úkolů podle tohoto zákona oprávněn k činnostem podle odstavce 1 písm. a), c), g) a i), a dále je oprávněn
a) vést evidenci fyzických osob, které jsou držiteli osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti, evidenci porušení ochrany utajovaných informací a evidenci pracovníků kryptografické ochrany a kurýrů kryptografického materiálu,
b) uzavírat smlouvu s orgánem státu nebo podnikatelem k provádění dílčích úloh při certifikaci informačních systémů, kryptografických prostředků, kryptografického pracoviště, stínících komor, k provádění školení zvláštní odborné způsobilosti pracovníků kryptografické ochrany a zjišťování možnosti výskytu kompromitujícího vyzařování tam, kde se utajované informace budou vyskytovat, a provádět výrobu kryptografických prostředků a
c) vést certifikační spis informačního systému, kryptografického prostředku, kryptografického pracoviště a stínící komory, vést seznam kontrolovaných kryptografických položek a vést dokumentaci pro provádění činností podle § 45.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost předá bez zbytečného odkladu Úřadu oznámení, které obdržel podle § 34 odst. 6, § 43 odst. 2 nebo § 69 odst. 1 písm. f) a h).
Ministerstvo vnitra, policie, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Generální ředitelství cel a Vojenská policie oznámí neprodleně Úřadu okolnosti nasvědčující tomu, že držitel osvědčení fyzické osoby, držitel osvědčení podnikatele nebo držitel dokladu přestal splňovat podmínky pro jeho vydání.
Vláda stanoví nařízením katalog oblastí utajovaných informací. Katalog oblastí utajovaných informací stanoví jeden nebo více stupňů utajení, kterými lze klasifikovat utajovanou informaci.
(1) Zpravodajské služby
a) rozhodují o žádosti fyzické osoby v případě svých příslušníků, zaměstnanců a uchazečů o přijetí do služebního poměru nebo základního pracovněprávního vztahu, s výjimkou uchazečů o přijetí do služebního poměru nebo základního pracovněprávního vztahu, kteří jsou držiteli osvědčení fyzické osoby alespoň pro požadovaný stupeň utajení, a o zrušení platnosti osvědčení této fyzické osoby a vydávají osvědčení fyzické osoby podle § 56a a osvědčení fyzické osoby pro cizí moc podle § 57; za fyzickou osobu se považuje též osoba, která žádá o zařazení do aktivní zálohy, bývalý voják z povolání, který má být zařazen do aktivní zálohy, a voják v aktivní záloze, pokud mají vykonávat službu ve služebním zařazení u Vojenského zpravodajství a nejsou zároveň držiteli osvědčení fyzické osoby vydaného Úřadem,
b) na základě písemné žádosti Úřadu v rámci své působnosti provádí šetření podle tohoto zákona.
(2) Zpravodajské služby mají při rozhodování podle odstavce 1 písm. a) postavení Úřadu a odpovědná osoba zpravodajské služby postavení ředitele Úřadu. Příslušnost k úkonům se řídí podle § 5 zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
(3) Zpravodajské služby jsou při plnění úkolů podle tohoto zákona povinny oznámit neprodleně Úřadu, zjistí-li okolnosti nasvědčující tomu, že držitel osvědčení fyzické osoby, držitel osvědčení podnikatele nebo dokladu přestal splňovat podmínky pro jejich vydání, neohrozí-li to zájem sledovaný zpravodajskou službou.
(4) Zpravodajské služby jsou při plnění úkolů podle tohoto zákona oprávněny
a) používat prostředky k získávání informací podle zvláštních právních předpisů44),
b) využívat údaje ze svých evidencí a údaje z evidencí poskytnutých Úřadem,
c) požadovat a využívat údaje z evidencí a materiálů vzniklých z činnosti bezpečnostních a vojenských orgánů československého státu,
d) zpracovávat osobní údaje,
e) vést evidence,
f) požadovat bezúplatně informace u orgánu státu, právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby a využívat je,
g) vyžadovat opis a výpis z evidence Rejstříku trestů11) a opis z evidence přestupků; žádost o vydání opisu nebo výpisu z evidence Rejstříku trestů nebo opisu z evidence přestupků a opis nebo výpis z evidence Rejstříku trestů nebo opis z evidence přestupků se předávají v listinné podobě, popřípadě elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup,
h) uchovávat v informačních systémech údaje získané v rámci plnění úkolů podle tohoto zákona,
i) provádět opatření k evidenční ochraně osobních údajů fyzické osoby,
j) využívat údaje z evidence osob, kterým byl umožněn přístup k utajovaným informacím podle § 58 odst. 4,
k) v souvislosti s postupem podle odstavce 1 písm. a) požadovat další informace nad rámec položek dotazníku podle § 95 odst. 1 v rozsahu nezbytném pro ověřování podmínek pro vydání osvědčení fyzické osoby a
l) nahlížet do trestních a soudních spisů a dále do spisů vedených jiným orgánem veřejné moci v rámci výkonu jeho působnosti a pořizovat si z nich výpisy a kopie.
(5) Zpravodajská služba může nahlížení do svých spisů podle odstavce 4 písm. l) odmítnout. Nahlížení do spisů uvedených v odstavci 4 písm. l) lze dále odmítnout, pokud by jejich zpřístupnění ohrozilo důležitý zájem sledovaný orgánem veřejné moci, který spis vede, přičemž po odpadnutí důvodu odmítnutí orgán veřejné moci spis k nahlížení zpravodajské službě zpřístupní. Z nahlížení je vyloučen bezpečnostní svazek vedený podle § 124.
(6) Orgán veřejné správy, který je správcem informačního systému, v němž jsou zpracovávány příslušné osobní údaje, je povinen poskytnout zpravodajským službám součinnost potřebnou k provedení opatření podle odstavce 4 písm. i).
(7) Ředitel zpravodajské služby vydává souhlas podle § 59 odst. 3.
(8) V řízení podle odstavce 1 písm. a) se ustanovení § 105 odst. 6 věty čtvrté, § 105 odst. 7, § 112, 114 a 120 použijí přiměřeně.
(9) Zpravodajská služba může usnesením řízení
a) přerušit, pokud je jí odmítnuto nahlížení do spisu podle odstavce 5, nebo
b) zastavit, pokud odpadl důvod řízení podle odstavce 1 písm. a) z důvodu nepříslušnosti a žádost fyzické osoby nebyla vzata zpět.
(10) Je-li to nezbytné z důvodu ohrožení činnosti při plnění úkolů v působnosti zpravodajské služby podle jiného zákona56), může zpravodajská služba používat při ochraně utajovaných informací zvláštní postupy v oblasti administrativní bezpečnosti, fyzické bezpečnosti, bezpečnosti informačních nebo komunikačních systémů a kryptografické ochrany. Zvláštní postupy stanoví vláda; návrh zvláštních postupů předkládá vládě zpravodajská služba prostřednictvím příslušného člena vlády, a to se stanoviskem Úřadu, a jde-li o zvláštní postupy v oblasti bezpečnosti informačních nebo komunikačních systémů a kryptografické ochrany Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Použitím zvláštních postupů nesmí být ohrožena ochrana utajovaných informací. Zvláštní postupy nelze používat při nakládání s utajovanými informacemi Evropské unie a Organizace Severoatlantické smlouvy a utajovanými informacemi vyžadujícími zvláštní režim nakládání.
(1) Ministerstvo vnitra rozhoduje o žádosti fyzické osoby v případě příslušníků policie vybraných v zájmu plnění závažných úkolů policie ministrem vnitra, s výjimkou příslušníků policie, kteří jsou držiteli osvědčení fyzické osoby alespoň pro požadovaný stupeň utajení, a o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby u těchto příslušníků policie a vydává osvědčení fyzické osoby podle § 56a a osvědčení fyzické osoby pro cizí moc podle § 57; obdobně Ministerstvo vnitra rozhoduje o žádosti fyzické osoby, která může být vybrána v zájmu plnění závažných úkolů policie ministrem vnitra.
(2) Ministerstvo vnitra má při rozhodování podle odstavce 1 postavení Úřadu a ministr vnitra postavení ředitele Úřadu.
(3) Ministerstvo vnitra je při plnění úkolů podle tohoto zákona dále povinno provádět na žádost Úřadu opatření k evidenční ochraně osobních údajů držitele osvědčení fyzické osoby nebo jeho manžela, partnera52), dítěte nebo rodiče nebo osoby žijící s ním ve společné domácnosti a údajů o vozidle provozovaném nebo vlastněném těmito osobami.
(4) Při plnění úkolů podle odstavců 1 až 3 je Ministerstvo vnitra oprávněno
a) využívat údaje ze svých evidencí a údaje poskytnuté Úřadem z jeho evidencí,
b) zpracovávat osobní údaje,
c) vést evidence,
d) požadovat bezúplatně informace u orgánu státu, právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby a využívat je,
e) vyžadovat stanovisko policie k bezpečnostní spolehlivosti vybraného příslušníka policie,
f) vyžadovat opis a výpis z evidence Rejstříku trestů11) a opis z evidence přestupků; žádost o vydání opisu nebo výpisu z evidence Rejstříku trestů nebo opisu z evidence přestupků a opis nebo výpis z evidence Rejstříku trestů nebo opis z evidence přestupků se předávají v listinné podobě, popřípadě elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup,
g) nahlížet do trestních a soudních spisů a dále do spisů vedených jiným orgánem veřejné moci v rámci výkonu jeho působnosti a pořizovat si z nich výpisy a kopie.
(5) Zpravodajská služba může nahlížení do svých spisů podle odstavce 4 písm. g) odmítnout. Nahlížení do spisů uvedených v odstavci 4 písm. g) lze dále odmítnout, pokud by jejich zpřístupnění ohrozilo důležitý zájem sledovaný orgánem veřejné moci, který spis vede, přičemž po odpadnutí důvodu odmítnutí orgán veřejné moci spis k nahlížení Ministerstvu vnitra zpřístupní. Z nahlížení je vyloučen bezpečnostní svazek vedený podle § 124.
(6) Ministerstvo vnitra může usnesením řízení
a) přerušit, pokud je mu odmítnuto nahlížení do spisu podle odstavce 5, nebo
b) zastavit, pokud odpadl důvod řízení podle odstavce 1 z důvodu nepříslušnosti a žádost fyzické osoby nebyla vzata zpět.
(7) Policie se podílí v rámci své působnosti podle zvláštního právního předpisu30) na plnění úkolů Ministerstva vnitra podle odstavce 1; na základě písemné žádosti Úřadu v rámci své působnosti provádí též úkony v řízení.
(8) Policie je při plnění úkolů podle tohoto zákona oprávněna využívat údaje z evidence osob, kterým byl umožněn přístup k utajovaným informacím podle § 58 odst. 4.
(9) Orgán veřejné správy, který je správcem informačního systému, v němž jsou zpracovávány příslušné osobní údaje, je povinen poskytnout Ministerstvu vnitra součinnost potřebnou k provedení opatření podle odstavce 3.
(10) Ministr vnitra vydává souhlas podle § 59 odst. 3.
(1) Byla-li Úřadu, policii nebo zastupitelskému úřadu České republiky odevzdána nalezená písemnost podle § 65 odst. 1 nebo doklad podle § 87 odst. 2, sepíše tento orgán záznam o odevzdání, v němž nalezenou písemnost nebo doklad označí, a uvede jméno, příjmení, rodné číslo a místo trvalého pobytu osoby, která nalezenou písemnost nebo doklad odevzdala, a podrobně okolnosti, za kterých je tato osoba získala. Policie nebo zastupitelský úřad České republiky spolu se záznamem předá nalezenou písemnost nebo doklad Úřadu. Úřad doručí utajovanou informaci jejímu původci a osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele, doklad, osvědčení fyzické osoby pro cizí moc nebo osvědčení podnikatele pro cizí moc doručí tomu, na koho jsou vydány.
(2) Pro účely předání utajované informace podle odstavce 1 se příslušník policie nebo zaměstnanec pracující na zastupitelském úřadu České republiky považuje za oprávněného k přístupu k utajované informaci v rozsahu nezbytně nutném pro sepsání záznamu a jejímu doručení Úřadu.
(1) Úřad v oblasti ochrany utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti kontroluje, jak orgány státu, právnické osoby podle § 60b, podnikatelé a fyzické osoby (dále jen „kontrolované osoby“) dodržují právní předpisy v této oblasti.
(2) Zaměstnanci Úřadu mají při výkonu kontroly (dále jen „kontrolní pracovníci“) přístup k utajovaným informacím v rozsahu prováděné kontroly, prokáží-li se platným osvědčením fyzické osoby pro příslušný stupeň utajení.
(3) Úřad cizí moci, který má v působnosti ochranu utajovaných informací, je oprávněn účastnit se kontroly v oblasti ochrany utajovaných informací, které jsou jím poskytnuty České republice, vyplývá-li to ze závazku členství České republiky v Evropské unii, nebo stanoví-li tak mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána.
(4) Kontrole podle tohoto zákona nepodléhá činnost zpravodajských služeb a činnost Ministerstva vnitra v případech podle § 141.
(5) V případě kontroly, která zasahuje do působnosti v rámci ochrany utajovaných informací, jejíž státní správu podle tohoto zákona vykonává Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, bude ke kontrole přizván jeho zástupce.
(1) Kontrolní pracovníci jsou při zjištění porušení právních předpisů v oblasti ochrany utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti u kontrolované osoby oprávněni přijmout neodkladná opatření k zajištění ochrany utajovaných informací, včetně odejmutí utajované informace, opatření ke zrušení nebo změně stupně utajení utajované informace nebo k označení utajované informace stupněm utajení. O odejmutí vydají kontrolované osobě potvrzení. Rovněž jsou oprávněni požadovat, aby ve stanovené lhůtě byly odstraněny zjištěné nedostatky.
(2) Náklady spojené s provedením opatření podle odstavce 1 hradí kontrolovaná osoba.
(3) Každý je povinen vyhovět pokynům kontrolního pracovníka při provádění neodkladných opatření podle odstavce 1.
(1) Kontrolu činnosti Úřadu vykonává Poslanecká sněmovna, která k tomuto účelu zřizuje zvláštní kontrolní orgán (dále jen „kontrolní orgán“).
(2) Kontrolní orgán se skládá nejméně ze 7 členů. Poslanecká sněmovna stanoví počet členů tak, aby byl zastoupen každý poslanecký klub ustavený podle příslušnosti k politické straně nebo politickému hnutí, za něž poslanci kandidovali ve volbách; počet členů je vždy lichý. Členem kontrolního orgánu může být pouze poslanec Poslanecké sněmovny.
(3) Pokud tento zákon nestanoví jinak, vztahuje se na jednání kontrolního orgánu a na práva a povinnosti jeho členů přiměřeně zvláštní právní předpis46). Na jednání kontrolního orgánu a na práva a povinnosti jeho členů se kontrolní řád nepoužije.
(4) Členové kontrolního orgánu mohou vstupovat v doprovodu ředitele Úřadu nebo jím pověřeného zaměstnance do objektů Úřadu.
(5) Ředitel Úřadu předkládá kontrolnímu orgánu
a) zprávu o činnosti Úřadu,
b) zprávu o jednotlivých řízeních o žádosti fyzické osoby, žádosti podnikatele a žádosti o doklad a o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu [§ 137 písm. a)],
c) návrh rozpočtu Úřadu,
d) podklady potřebné ke kontrole plnění rozpočtu Úřadu,
e) vnitřní předpisy Úřadu.
(6) Kontrolní orgán není oprávněn zasahovat do personálních pravomocí vedoucích pracovníků Úřadu a nahrazovat jejich řídicí činnost.
(1) Má-li kontrolní orgán za to, že činnost Úřadu nezákonně omezuje nebo poškozuje práva a svobody občanů nebo že rozhodovací činnost Úřadu v rámci řízení je stižena vadami, je oprávněn požadovat od ředitele Úřadu potřebné vysvětlení.
(2) Každé porušení zákona zaměstnancem Úřadu při plnění povinností podle tohoto zákona, které kontrolní orgán zjistí při své činnosti, je povinen oznámit řediteli Úřadu a předsedovi vlády.
Povinnost zachovávat mlčenlivost uložená členům kontrolního orgánu podle zákona se nevztahuje na případy, kdy kontrolní orgán podává oznámení podle § 146 odst. 2.
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) jako účastník řízení neoznámí podle § 103 odst. 3 změnu údaje uvedeného v žádosti fyzické osoby nebo v žádosti o doklad,
b) neodevzdá nalezenou písemnost podle § 65 odst. 1 nebo nalezený doklad podle § 87 odst. 2,
c) poruší povinnost zachovávat mlčenlivost o utajované informaci,
d) umožní přístup k utajované informaci neoprávněné osobě,
e) vykonává funkci bezpečnostního ředitele v rozporu s § 71 odst. 4 nebo 5,
f) provádí kryptografickou ochranu, aniž je pracovníkem kryptografické ochrany splňujícím požadavky stanovené v § 38 odst. 2,
g) provádí provozní obsluhu kryptografického prostředku, aniž splňuje požadavky stanovené v § 40 odst. 2,
h) přepravuje kryptografický materiál, aniž je kurýrem kryptografického materiálu splňujícím požadavky stanovené v § 42 odst. 1,
i) zajistí si přístup k utajované informaci, aniž splňuje podmínky podle § 6 odst. 1, § 11 odst. 1 nebo § 57 odst. 1,
j) vyveze z území České republiky certifikovaný kryptografický prostředek bez povolení Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost,
k) nakládá s kryptografickým materiálem jiným způsobem, než je uvedeno v § 38 odst. 1, § 40, § 41 odst. 3 nebo § 42, aniž splňuje podmínky podle § 42a, nebo
l) neprojednává utajované informace v jednací oblasti v souladu s § 24 odst. 4 nebo je projednává v jednací oblasti, která nesplňuje stanovené požadavky.
(2) Pokus přestupku podle odstavce 1 písm. d), i) a j) je trestný.
(3) Přestupku podle odstavce 1 písm. b) a c) se dopustí též návodce nebo pomocník.
(4) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) a l),
b) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo e),
c) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f), g), h) nebo k),
d) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. i),
e) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), d) nebo j).
(1) Fyzická osoba, která má přístup k utajované informaci, se dopustí přestupku tím, že
a) neeviduje nebo nezaznamenává utajovanou informaci v administrativních pomůckách podle § 21 odst. 5,
b) vyhotoví opis, kopii nebo překlad utajované informace bez souhlasu uvedeného v § 21 odst. 6,
c) předá utajovanou informaci v rozporu s § 21 odst. 8,
d) zapůjčí, přepraví nebo přenese utajovanou informaci v rozporu s § 21 odst. 7 nebo 9,
e) zruší nebo změní stupeň utajení bez souhlasu původce nebo poskytující cizí moci,
f) nesplní požadavky na zpracovávání nebo ukládání utajované informace podle § 24 odst. 5 nebo 6,
g) nakládá s utajovanou informací v informačním systému, který není certifikován nebo akreditován Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost nebo není certifikován pro příslušný stupeň utajení nebo není písemně schválen do provozu odpovědnou osobou nebo jí pověřenou osobou,
h) nakládá s utajovanou informací v komunikačním systému, jehož bezpečnostní projekt není schválen Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost nebo není schválen pro stupeň utajení odeslané utajované informace,
i) zpracovává utajovanou informaci v rozporu s bezpečnostní provozní směrnicí vydanou podle § 36 odst. 2 písm. a),
j) neeviduje kryptografický materiál v administrativních pomůckách kryptografické ochrany,
k) manipuluje s kryptografickým materiálem v rozporu s § 41 odst. 2 nebo 4, nebo
l) neoznámí ztrátu nebo neoprávněné zničení nosiče obsahujícího utajovanou informaci.
(2) Přestupku podle odstavce 1 písm. a), b), e), g) a h) se dopustí též organizátor, návodce nebo pomocník.
(3) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), c), d), e), f), g), h) nebo l),
b) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. i), j) nebo k).
(1) Fyzická osoba, která je držitelem osvědčení fyzické osoby, se dopustí přestupku tím, že
a) neodevzdá neplatné osvědčení fyzické osoby podle § 66 odst. 1 písm. b),
b) neoznámí ztrátu, odcizení nebo poškození osvědčení fyzické osoby podle § 66 odst. 1 písm. c),
c) neoznámí neprodleně změnu údaje uvedeného v žádosti fyzické osoby podle § 66 odst. 1 písm. d),
d) jako držitel osvědčení fyzické osoby pro cizí moc neodevzdá neplatné osvědčení fyzické osoby pro cizí moc podle § 57 odst. 11, nebo
e) jako držitel osvědčení fyzické osoby pro cizí moc neoznámí ztrátu, odcizení nebo poškození osvědčení fyzické osoby pro cizí moc podle § 66 odst. 1 písm. c).
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 50 000 Kč.
(1) Fyzická osoba, která je držitelem oznámení, se dopustí přestupku tím, že
a) nesdělí změnu podmínek pro vydání oznámení uvedených v § 6 odst. 2 písm. a) nebo c) nebo změnu údajů v oznámení obsažených, nebo
b) neodevzdá neplatné oznámení podle § 9 odst. 6.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 30 000 Kč.
(1) Fyzická osoba, která je držitelem dokladu, se dopustí přestupku tím, že
a) neodevzdá neplatný doklad podle § 87 odst. 1 písm. a),
b) neoznámí ztrátu, odcizení nebo poškození dokladu podle § 87 odst. 1 písm. b), nebo
c) neoznámí změnu údaje uvedeného v žádosti o doklad podle § 87 odst. 1 písm. c).
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 50 000 Kč.
(1) Podnikatel, který má přístup k utajované informaci, právnická osoba podle § 60b nebo orgán státu se dopustí přestupku tím, že
a) nezajistí podle § 28 odst. 2 nebo 4 ostrahu u objektu, ve kterém se nachází zabezpečená oblast kategorie Vyhrazené,
b) v rozporu s § 36 odst. 2 písm. a) nevydá bezpečnostní provozní směrnici, nebo nezašle Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost informaci podle § 36 odst. 2 písm. b) o provozovaném zařízení uvedeném v § 36 odst. 1,
c) nezajistí písemné pověření fyzické osoby k přístupu k utajované informaci se zvláštním režimem nakládání označené „ATOMAL“,
d) nezřídí a neobsadí funkci bezpečnostního ředitele podle § 71 odst. 1 nebo obsadí funkci bezpečnostního ředitele v rozporu s § 71 odst. 4,
e) neoznámí podle § 71 odst. 2 jmenování bezpečnostního ředitele,
f) nevyznačí na utajované informaci náležitosti podle § 21 odst. 2 až 4,
g) jako původce klasifikuje a označí stupeň utajení na informaci, aniž ji lze podřadit pod položku uvedenou v katalogu oblastí utajovaných informací nebo aniž její vyzrazení nebo zneužití může způsobit újmu zájmu České republiky nebo může být pro tento zájem nevýhodné,
h) jako původce neoznámí zrušení nebo změnu stupně utajení podle § 22 odst. 6,
i) jako adresát utajované informace neoznámí změnu nebo zrušení stupně utajení podle § 22 odst. 6,
j) nezajistí podle § 28 odst. 1, 3 nebo 4 nepřetržitou ostrahu u objektu, ve kterém se nachází zabezpečená oblast nebo jednací oblast,
k) nenahlásí porušení povinnosti při ochraně utajované informace,
l) nezpracuje projekt fyzické bezpečnosti podle § 32,
m) nevede některou z evidencí stanovených v § 69 odst. 1 písm. j),
n) nepředá k zaevidování utajovanou informaci podle § 69 odst. 1 písm. n),
o) nezajistí, aby použitá opatření fyzické bezpečnosti odpovídala projektu fyzické bezpečnosti a požadavkům stanoveným podle § 31,
p) jako původce nevyznačí náležitosti podle § 21 odst. 1 a 4, ačkoli informaci lze podřadit pod položku uvedenou v katalogu oblastí utajovaných informací a její vyzrazení nebo zneužití může způsobit újmu zájmu České republiky nebo může být pro tento zájem nevýhodné,
q) jako původce nezruší nebo nezmění neprodleně stupeň utajení v případech, kdy pominul důvod pro utajení informace, důvody pro utajení neodpovídají stanovenému stupni utajení nebo byl-li stupeň utajení stanoven neoprávněně, anebo po obdržení výzvy podle § 22 odst. 9,
r) nezajistí vytvoření podmínek stanovených na základě § 33 pro ukládání a § 23 odst. 2 pro evidenci, zapůjčování nebo přepravu utajovaných informací nebo utajovaných informací se zvláštním režimem nakládání nebo pro jinou manipulaci s nimi,
s) provozuje informační systém, který není certifikován Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost nebo není písemně schválen do provozu odpovědnou osobou nebo jí pověřenou osobou, nebo provozuje informační systém cizí moci, který není akreditován Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost, anebo v rozporu s § 34 odst. 4 nezavede další nutné bezpečnostní funkce nebo opatření nebo jejich zavedení neoznámí Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost,
t) provozuje komunikační systém, jehož bezpečnostní projekt není schválen Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost,
u) nezastaví provoz informačního systému, který nesplňuje podmínky stanovené v certifikační zprávě, nebo nezastaví provoz komunikačního systému, který nesplňuje podmínky stanovené v projektu bezpečnosti komunikačního systému,
v) používá pro kryptografickou ochranu prostředek, který není certifikován Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost nebo není součástí informačního systému cizí moci akreditovaného Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost, nebo používá kryptografické pracoviště k jinému účelu, než ke kterému bylo certifikováno a schváleno do provozu,
w) nezajistí výkon kryptografické ochrany osobou, která splňuje požadavky stanovené v § 38 odst. 2,
x) nezajistí obsluhu kryptografického prostředku osobou, která splňuje požadavky stanovené v § 40 odst. 2,
y) nezajistí přepravu kryptografického materiálu osobou, která splňuje požadavky stanovené v § 42 odst. 1, nebo
z) neoznámí kompromitaci kryptografického materiálu podle § 43 odst. 2.
(2) Podnikatel, který má přístup k utajované informaci, právnická osoba podle § 60b nebo orgán státu se dopustí přestupku tím, že
a) nezřídí registr nebo nenahlásí Úřadu změny v registru podle § 79 odst. 8 písm. f),
b) neprovádí kontrolu utajovaných informací podle § 69 odst. 1 písm. m) vedených v registru nebo neoznámí její výsledek Úřadu,
c) odešle utajovanou informaci stupně utajení Přísně tajné, Tajné nebo Důvěrné v rozporu s § 77,
d) umožní výkon citlivé činnosti fyzické osobě, která není držitelem platného dokladu nebo osvědčení fyzické osoby nebo jí nebylo uznáno bezpečnostní oprávnění vydané úřadem cizí moci,
e) neoznámí zničení utajované informace podle § 21 odst. 11 nebo § 69 odst. 1 písm. u),
f) nevede některou z evidencí stanovených v § 69 odst. 1 písm. t),
g) nezpracovává a nevede přehled míst nebo funkcí podle § 69 odst. 1 písm. b),
h) nezajistí zaslání kopie poučení Úřadu podle § 11 odst. 2,
i) nezašle neprodleně Úřadu kopii prohlášení podnikatele podle § 15a odst. 2,
j) umožní přístup k utajované informaci neoprávněné osobě,
k) nezajistí nakládání s kryptografickým materiálem jiným způsobem, než je uvedeno v § 38 odst. 1, § 40, § 41 odst. 3 nebo § 42, osobou, která splňuje požadavky stanovené v § 42a, nebo
l) neprojednává utajované informace v jednací oblasti v souladu s § 24 odst. 4 nebo je projednává v jednací oblasti, která nesplňuje stanovené požadavky.
(3) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 300 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), c), d), e), f) nebo g) nebo odstavce 2 písm. g), h) nebo i),
b) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. h), i), j), k), l), m), n) nebo o) nebo odstavce 2 písm. e) nebo f),
c) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. p), q), r), s), t), u), v), w), x), y) nebo z) nebo odstavce 2 písm. a), b), c), d), j), k) nebo l).
(1) Zadavatel veřejné zakázky podle § 69 odst. 1 písm. r) a § 69 odst. 3 se dopustí přestupku tím, že neoznámí Úřadu skutečnost podle § 69 odst. 1 písm. r).
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 2 000 000 Kč.
(1) Podnikatel, který má přístup k utajované informaci, se dopustí přestupku tím, že
a) neodevzdá nebo nepředá utajovanou informaci podle § 56 odst. 2,
b) neaktualizuje bezpečnostní dokumentaci podnikatele podle § 98,
c) poskytne utajovanou informaci stupně utajení Vyhrazené zahraničnímu partneru v rozporu s § 73 písm. b),
d) poskytne utajovanou informaci stupně utajení Přísně tajné, Tajné nebo Důvěrné zahraničnímu partneru v rozporu s § 73 písm. a),
e) vyveze z území České republiky certifikovaný kryptografický prostředek bez povolení Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost,
f) nezašle neprodleně Úřadu kopii prohlášení podnikatele podle § 15a odst. 2 nebo prohlášení podnikatele podle § 15a odst. 3, nebo
g) neoznámí písemně Úřadu nebo poskytovateli vyhrazené informace zánik prohlášení podnikatele podle § 15a odst. 6.
(2) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 300 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f) nebo g),
b) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b) nebo c),
c) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d) nebo e).
(1) Podnikatel, který je držitelem osvědčení podnikatele, se dopustí přestupku tím, že
a) neodevzdá podle § 68 písm. a) osvědčení podnikatele, jehož platnost zanikla,
b) neoznámí podle § 68 písm. b) ztrátu, odcizení nebo poškození osvědčení podnikatele,
c) neoznámí podle § 68 písm. c) změnu údaje uvedeného v § 97 písm. a), b), c) nebo q) nebo v § 98 písm. c),
d) neoznámí podle § 68 písm. d) změnu údaje uvedeného v žádosti podnikatele,
e) jako držitel osvědčení pro cizí moc neodevzdá podle § 57 odst. 11 neplatné osvědčení podnikatele pro cizí moc,
f) jako držitel osvědčení pro cizí moc neoznámí podle § 68 písm. b) ztrátu, odcizení nebo poškození osvědčení podnikatele pro cizí moc,
g) nezabezpečí ochranu utajované informace při zániku platnosti osvědčení podnikatele postupem podle § 56 odst. 2, nebo
h) nezašle podle § 68 písm. f) rozhodnutí o schválení projektu přeměny podle zákona o přeměnách obchodních společností a družstev.
(2) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), c), d), e), f) nebo h),
b) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. g).
(3) Pokuta od 10 000 Kč do 70 000 Kč se uloží, dopustí-li se podnikatel přestupku podle odstavce 1 písm. c), d) nebo f) opakovaně. Přestupek podle odstavce 1 písm. c), d) nebo f) je spáchán opakovaně, jestliže od nabytí právní moci rozhodnutí o stejném přestupku, z něhož byl obviněný uznán vinným, do jeho spáchání neuplynulo 12 měsíců.
(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) umožní výkon citlivé činnosti fyzické osobě, která není držitelem platného dokladu nebo osvědčení fyzické osoby nebo jí nebylo uznáno bezpečnostní oprávnění vydané úřadem cizí moci,
b) si zajistí přístup k utajované informaci stupně utajení Vyhrazené, aniž splňuje podmínky podle § 15 písm. a) nebo § 57 odst. 1, nebo na základě prohlášení podnikatele, k němuž nebyly splněny podmínky podle § 15a odst. 1, nebo
c) si zajistí přístup k utajované informaci stupně utajení Důvěrné nebo vyšší, aniž splňuje podmínky podle § 15 písm. b) nebo § 57 odst. 1.
(2) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b),
b) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo c).
(1) Kontrolovaná osoba se dopustí přestupku tím, že nevyhoví pokynům kontrolního pracovníka při provádění neodkladných opatření podle § 144 odst. 1.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 500 000 Kč.
Přestupky podle tohoto zákona projednává a pokuty vybírá Úřad, s výjimkou přestupků podle § 148 odst. 1 písm. f) až h), j) a k), § 149 odst. 1 písm. g) až k), § 153 odst. 1 písm. b) a s) až z), § 153 odst. 2 písm. f) a j) a § 154 odst. 1 písm. e), které projednává a za něž pokuty vybírá Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost.
(1) Utajovaná skutečnost podle dosavadních právních předpisů se považuje za utajovanou informaci podle tohoto zákona. Pokud se v dosavadních právních předpisech mluví o utajovaných skutečnostech nebo o státním a služebním tajemství, rozumí se tím utajované informace podle tohoto zákona.
(2) Stupeň utajení stanovený podle dosavadních právních předpisů se považuje za stupeň utajení stanovený podle tohoto zákona.
(3) Dnem 1. ledna 2008 se zrušují stupně utajení u utajovaných písemností vzniklých do 31. prosince 1992, pokud odpovědná osoba nestanoví v konkrétním případě do 31. prosince 2007 jinak.
(4) Písemný záznam o určení podle dosavadních právních předpisů se považuje za poučení podle tohoto zákona.
(5) Osvědčení, že navrhovaná osoba splňuje podmínky stanovené pro jeho vydání, které bylo vydáno podle dosavadních právních předpisů, se po dobu platnosti v něm uvedenou považuje za osvědčení fyzické osoby podle tohoto zákona.
(6) Doklad o bezpečnostní způsobilosti fyzické osoby, který byl vydán podle dosavadních právních předpisů, se považuje za doklad o bezpečnostní způsobilosti fyzické osoby podle tohoto zákona, včetně doby jeho platnosti.
(7) Oznámení o splnění podmínek pro určení navrhované osoby pro stupeň utajení Vyhrazené, které bylo vydáno podle dosavadních právních předpisů, se po dobu 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za ověření splnění podmínky způsobilosti k právním úkonům, věku a bezúhonnosti pro umožnění přístupu fyzické osoby k utajované informaci stupně utajení Vyhrazené podle tohoto zákona, pokud odpovědná osoba nebo ten, kdo utajovanou informaci fyzické osobě poskytuje, provede do 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona její poučení.
(8) Souhlas s určením navrhované osoby bez předchozího provedení bezpečnostní prověrky, který byl vydán podle dosavadních právních předpisů, se po dobu 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za souhlas s jednorázovým přístupem k utajované informaci pro stupeň utajení, pro který má být navrhované osobě vydáno osvědčení.
(9) Fyzická osoba, která se přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podle dosavadních právních předpisů seznamovala s utajovanými skutečnostmi pouze na základě poučení a nebyla držitelem platného osvědčení, může mít ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona přístup k utajovaným informacím pouze, je-li držitelem platného osvědčení fyzické osoby. To neplatí u osoby, která podle tohoto zákona má přístup k utajované informaci bez platného osvědčení fyzické osoby a bez poučení.
(10) Certifikát potvrzující cizí moci, že navrhované osobě bylo vydáno osvědčení nebo organizaci potvrzení, který byl vydán podle dosavadních právních předpisů, se po dobu platnosti v něm uvedenou považuje za osvědčení fyzické osoby pro cizí moc nebo osvědčení podnikatele pro cizí moc, které potvrzuje cizí moci, že u fyzické osoby nebo podnikatele bylo provedeno bezpečnostní řízení a je držitelem platného osvědčení fyzické osoby nebo osvědčení podnikatele daného stupně utajení a v případě osvědčení podnikatele i formy výskytu utajované informace.
(11) Potvrzení, že podnikatel splňuje podmínky stanovené pro jeho vydání, které bylo vydáno podle dosavadních právních předpisů, se po dobu platnosti v něm uvedenou považuje za osvědčení podnikatele podle tohoto zákona.
(12) Souhlas s poskytováním utajovaných skutečností mezi organizací a zahraničním partnerem, který byl vydán podle dosavadních právních předpisů, se považuje za povolení k poskytování utajovaných informací mezi organizací a zahraničním partnerem mimo území České republiky podle tohoto zákona.
(13) Osvědčení odborné způsobilosti pracovníka kryptografické ochrany vydané podle dosavadních právních předpisů se považuje po dobu platnosti v něm uvedenou za osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti pracovníka kryptografické ochrany podle tohoto zákona.
(14) Certifikát technického prostředku používaného k ochraně utajovaných skutečností, který byl vydán podle dosavadních právních předpisů, se po dobu platnosti v něm uvedenou považuje za certifikát technického prostředku podle tohoto zákona.
(15) Certifikát informačního systému používaného k nakládání s utajovanými skutečnostmi, který byl vydán podle dosavadních právních předpisů, se po dobu platnosti v něm uvedenou považuje za certifikát informačního systému podle tohoto zákona.
(16) Certifikát kryptografického prostředku používaného k ochraně utajovaných skutečností, který byl vydán podle dosavadních právních předpisů, se po dobu platnosti v něm uvedenou považuje za certifikát kryptografického prostředku podle tohoto zákona.
(17) Utajovaný bezpečnostní standard, který byl vydán podle dosavadních právních předpisů, se považuje za bezpečnostní standard podle tohoto zákona.
(18) Bezpečnostní prověrka zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Na její dokončení se vztahuje lhůta pro provedení srovnatelného řízení o vydání osvědčení podle tohoto zákona s tím, že lhůta začíná běžet ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(19) Ověřování bezpečnostní způsobilosti zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Na jeho dokončení se vztahuje lhůta pro provedení řízení o vydání dokladu podle tohoto zákona s tím, že lhůta začíná běžet ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(20) Certifikace technického prostředku, informačního systému nebo kryptografického prostředku zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle tohoto zákona.
(21) Stížnost proti nevydání osvědčení, potvrzení nebo dokladu podaná ve lhůtě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se vyřídí podle dosavadních právních předpisů.
(22) Opravný prostředek podaný podle dosavadních právních předpisů Kolegiu na úseku ochrany utajovaných skutečností, o kterém nebylo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona rozhodnuto, Kolegium již nevyřizuje. Kolegium v těchto případech všechen spisový materiál do 5 pracovních dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona vrátí orgánu, který mu jej předložil. Tento orgán písemně poučí účastníka řízení o tom, že proti rozhodnutí ředitele Úřadu může podat žalobu; v těchto případech lhůta pro podání žaloby běží znovu ode dne doručení písemného poučení.
(23) Proti rozhodnutí o zamítnutí stížnosti vydanému podle dosavadních právních předpisů po dni nabytí účinnosti tohoto zákona lze podat žalobu podle tohoto zákona.
(24) Řízení o uložení pokuty zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
(25) Komunikační systém, který byl provozován přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, lze provozovat do doby schválení jeho projektu bezpečnosti, nejdéle však po dobu 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud odpovědná osoba orgánu do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona písemně požádá o schválení jeho bezpečnostního projektu.
(26) Pracoviště, na kterém byly vykonávány činnosti kryptografické ochrany přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, lze používat k výkonu kryptografické ochrany do doby jeho schválení do provozu statutárním orgánem, nejdéle však po dobu 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a v případě, že pracoviště podléhá certifikaci, pokud orgán státu nebo podnikatel do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona písemně požádá o provedení jeho certifikace.
(27) Stínicí komoru, která byla Ministerstvem zahraničních věcí používána na zastupitelském úřadu České republiky k ochraně utajovaných informací přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, lze tímto ministerstvem používat k ochraně utajovaných informací do doby provedení její certifikace, nejdéle však po dobu 24 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud Ministerstvo zahraničních věcí do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona písemně požádá o provedení její certifikace.
(28) Provedení bezpečnostní prověrky fyzické osoby, bezpečnostní prověrky organizace, certifikace technického prostředku, certifikace informačního systému, certifikace kryptografického prostředku, ověření bezpečnostní způsobilosti fyzické osoby, vydání certifikátu potvrzující cizí moci, že navrhované osobě bylo vydáno osvědčení nebo organizaci potvrzení, a vydání souhlasu s poskytováním utajovaných informací mezi organizací a zahraničním partnerem se řídí dosavadními právními předpisy pouze tehdy, jestliže žádost byla předána k poštovní přepravě nebo jinak doručena či podána nejpozději 45 dnů přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
Úřad vydá vyhlášku k provedení § 7 odst. 3, § 9 odst. 8, § 15a odst. 7, § 23 odst. 2, § 33, § 53 písm. a) a f), § 64, § 75a odst. 4, § 77 odst. 8, § 79 odst. 8, § 85 odst. 7, § 135 a § 138 odst. 5. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost vydá vyhlášku k provedení § 34 odst. 7, § 35 odst. 6, § 36 odst. 4, § 44 a § 53 písm. b) až f).
Správní řád se vztahuje pouze na řízení podle § 35 odst. 2, podle části druhé hlavy IX, a na řízení podle části osmé.
Zrušuje se:
1. Zákon č. 164/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů.
2. Zákon č. 363/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
3. Zákon č. 386/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
4. Nařízení vlády č. 340/2002 Sb., kterým se stanoví seznam některých citlivých činností.
5. Nařízení vlády č. 385/2003 Sb., kterým se stanoví citlivá činnost pro Hradní stráž.
6. Nařízení vlády č. 31/2005 Sb., kterým se stanoví seznam citlivých činností pro civilní letectví, ve znění nařízení vlády č. 212/2005 Sb.
7. Nařízení vlády č. 246/1998 Sb., kterým se stanoví seznamy utajovaných skutečností.
8. Nařízení vlády č. 89/1999 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 246/1998 Sb., kterým se stanoví seznamy utajovaných skutečností.
9. Nařízení vlády č. 152/1999 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 246/1998 Sb., kterým se stanoví seznamy utajovaných skutečností, ve znění nařízení vlády č. 89/1999 Sb.
10. Nařízení vlády č. 17/2001 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 246/1998 Sb., kterým se stanoví seznamy utajovaných skutečností, ve znění pozdějších předpisů.
11. Nařízení vlády č. 275/2001 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 246/1998 Sb., kterým se stanoví seznamy utajovaných skutečností, ve znění pozdějších předpisů.
12. Nařízení vlády č. 403/2001 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 246/1998 Sb., kterým se stanoví seznamy utajovaných skutečností, ve znění pozdějších předpisů.
13. Nařízení vlády č. 549/2002 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 246/1998 Sb., kterým se stanoví seznamy utajovaných skutečností, ve znění pozdějších předpisů.
14. Nařízení vlády č. 631/2004 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 246/1998 Sb., kterým se stanoví seznamy utajovaných skutečností, ve znění pozdějších předpisů.
15. Vyhláška č. 137/2003 Sb., o podrobnostech stanovení a označení stupně utajení a o zajištění administrativní bezpečnosti.
16. Vyhláška č. 245/1998 Sb., o osobnostní způsobilosti a vzorech tiskopisů používaných v oblasti personální bezpečnosti.
17. Vyhláška č. 397/2000 Sb., kterou se mění vyhláška č. 245/1998 Sb., o osobnostní způsobilosti a vzorech tiskopisů používaných v oblasti personální bezpečnosti.
18. Vyhláška č. 263/1998 Sb., kterou se stanoví způsob a postup ověřování bezpečnostní spolehlivosti organizace.
19. Vyhláška č. 12/1999 Sb., o zajištění technické bezpečnosti utajovaných skutečností a certifikaci technických prostředků.
20. Vyhláška č. 337/1999 Sb., kterou se mění vyhláška č. 12/1999 Sb., o zajištění technické bezpečnosti utajovaných skutečností a certifikaci technických prostředků.
21. Vyhláška č. 56/1999 Sb., o zajištění bezpečnosti informačních systémů nakládajících s utajovanými skutečnostmi, provádění jejich certifikace a náležitostech certifikátu.
22. Vyhláška č. 339/1999 Sb., o objektové bezpečnosti.
23. Vyhláška č. 136/2001 Sb., o zajištění kryptografické ochrany utajovaných skutečností, provádění certifikace kryptografických prostředků a náležitostech certifikátu.
24. Vyhláška č. 348/2002 Sb., o bezpečnostní způsobilosti fyzických osob.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006.
Zaorálek v. r.
Klaus v. r.
Paroubek v. r.
1) Například § 3 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, § 7 až 9 zákona č. 320/2015 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů (zákon o hasičském záchranném sboru), § 55b odst. 3 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 258/2002 Sb.
2) Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
3) Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.
4) Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
7) Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů.
10) § 14 odst. 3 trestního zákoníku.
11) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění zákona č. 126/2003 Sb.
12) § 68 odst. 1 zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů.
15) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.
17) Zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů.
18) § 7 a násl. zákona č. 499/2004 Sb.
19) § 10 zákona č. 153/1994 Sb.
20) Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.
21) Například § 14 odst. 3 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, § 22 odst. 1 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky.
24) § 18 odst. 1 zákona č. 153/1994 Sb.
§ 15 odst. 2 zákona č. 154/1994 Sb.
§ 16 odst. 2 zákona č. 289/2005 Sb.
25) § 43 zákona č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky.
§ 73 zákona č. 273/2008 Sb.
26) Zákon č. 137/2001 Sb., o zvláštní ochraně svědka a dalších osob v souvislosti s trestním řízením a o změně zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.
27) Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.
28) Trestní řád.
Občanský soudní řád.
Soudní řád správní.
28a) Zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev.
29) Například zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 46/2004 Sb., nařízení vlády č. 194/2022 Sb., o požadavcích na odbornou způsobilost k výkonu činnosti na elektrických zařízeních a na odbornou způsobilost v elektrotechnice.
30) Například zákon č. 273/2008 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 137/2001 Sb.
31) Například § 94 zákona č. 273/2008 Sb., § 21 odst. 1 zákona č. 137/2001 Sb.
32) Například zákon č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem a o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 263/2016 Sb., atomový zákon, ve znění pozdějších předpisů.
35) Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
37) § 18 a § 19 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
38) Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
39) § 22 občanského zákoníku.
40) Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
41) Zákon č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech.
42) Soudní řád správní.
43) Zákon č. 153/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 273/2008 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
43a) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a o rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.
43b) § 1 zákona č. 133/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
43c) § 13b zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 53/2004 Sb. a zákona č. 342/2006 Sb.
43d) Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
43e) § 4 písm. h) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
43f) § 57 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
44) Zákon č. 153/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 154/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
46) Zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů.
49) § 29 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek.
50) § 192 zákona č. 134/2016 Sb.
51) § 194 zákona č. 134/2016 Sb.
52) Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
53) § 104 písm. c) zákona č. 134/2016 Sb.
54) Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů.
55) § 63 odst. 3 a 4 zákona č. 499/2004 Sb.
56) Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
57) § 179h a 308 trestního řádu.
58) § 10a zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
59) § 3 odst. 3 zákona č. 137/2001 Sb.
60) § 48 až 50 zákona č. 273/2008 Sb.
61) § 158d trestního řádu.
62) Například § 12c až 12e zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů.
63) Například § 158 a 160 zákona č. 134/2016 Sb.
64) § 104 písm. c) zákona č. 134/2016 Sb.
65) Zákon č. 186/2011 Sb., o poskytování součinnosti pro účely řízení před některými mezinárodními soudy a jinými mezinárodními kontrolními orgány a o změně zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.
66) Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce, v platném znění.
67) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1727 ze dne 14. listopadu 2018 o Agentuře Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust) a o nahrazení a zrušení rozhodnutí Rady 2002/187/SVV, v platném znění.
68) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení a nahrazení rozhodnutí 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV, v platném znění.
69) Vídeňská úmluva o diplomatických stycích, sjednaná ve Vídni dne 18. dubna 1961, vyhlášená pod č. 157/1964 Sb.
70) Zákon č. 354/2019 Sb., o soudních tlumočnících a soudních překladatelích, ve znění pozdějších předpisů.
71) Například § 26 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění zákona č. 210/1999 Sb.
72) Vyhláška č. 281/2021 Sb., k provedení zákona o občanských průkazech a některých ustanovení zákona o cestovních dokladech a zákona o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů.