Energetický zákon

(1) Zaměstnanec nebo osoba v jiném právním vztahu k ministerstvu, na jehož základě vykonává pro ministerstvo činnost, při níž se dozví chráněnou informaci, je povinna o ní zachovat mlčenlivost. Tato povinnost trvá i po skončení pracovněprávního nebo jiného vztahu k ministerstvu.

(2) Povinnost zachovávat mlčenlivost osoby podle odstavce 1 nemají, jestliže podávají o takových skutečnostech a údajích svědectví orgánům činným v trestním řízení nebo v řízení před soudem, popřípadě jestliže na výzvu těchto orgánů nebo soudu podávají písemné vyjádření.

(3) Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost není poskytnutí chráněných informací Komisi, Agentuře, regulačním orgánům členských států, jiným správním orgánům, datovému centru nebo operátorovi trhu pro účely výkonu jejich působnosti nebo povinností a pro plnění úkolů ministerstva. V takovém případě je příjemce povinen zajistit stejnou úroveň ochrany chráněných informací jako předávající.

(1) Příslušným orgánem podle Nařízení o kybernetické bezpečnosti přeshraničních toků elektřiny je Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost.

(2) Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost může jako příslušný orgán přenést některé úkoly podle Nařízení o kybernetické bezpečnosti přeshraničních toků elektřiny na Energetický regulační úřad nebo ministerstvo veřejnoprávní smlouvou nebo dohodou podle § 160 odst. 3 správního řádu.

(3) Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost vykonává dozor nad dodržováním povinností podle Nařízení o kybernetické bezpečnosti přeshraničních toků elektřiny.

(4) Energetický regulační úřad, Národní úřad po kybernetickou a informační bezpečnost a ministerstvo si poskytují informace a jinou nezbytnou součinnost pro plnění úkolů vyplývajících z Nařízení o kybernetické bezpečnosti přeshraničních toků elektřiny. Při předávání informací je příjemce povinen zajistit stejnou úroveň důvěrnosti jako předávající.

(1) Zřizuje se Energetický regulační úřad jako správní úřad pro výkon regulace v energetických odvětvích se samostatnou kapitolou státního rozpočtu České republiky.

(2) Sídlem Energetického regulačního úřadu je Jihlava.

(3) Při výkonu působnosti postupuje Energetický regulační úřad nezávisle a řídí se pouze zákony a ostatními právními předpisy. Energetický regulační úřad nesmí při výkonu své působnosti přijímat ani vyžadovat pokyny od prezidenta republiky, Parlamentu České republiky, vlády ani od jakéhokoliv jiného orgánu výkonné moci nebo fyzické nebo právnické osoby. Energetický regulační úřad postupuje tak, aby byla zajištěna transparentnost a předvídatelnost výkonu jeho pravomocí.

(4) Energetický regulační úřad zejména chrání oprávněné zájmy zákazníků a spotřebitelů v energetických odvětvích. V působnosti Energetického regulačního úřadu je regulace cen, podpora hospodářské soutěže v energetických odvětvích, výkon dohledu nad trhy v energetických odvětvích, podpora využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie, podpora kombinované výroby elektřiny a tepla, podpora biometanu, podpora decentrální výroby elektřiny a ochrana zájmů zákazníků a spotřebitelů s cílem uspokojení všech přiměřených požadavků na dodávku energií a ochrana oprávněných zájmů držitelů licencí, jejichž činnost podléhá regulaci. Energetický regulační úřad vykonává působnost regulačního úřadu a dotčeného orgánu a je příslušným orgánem podle Nařízení o vnitřním trhu s elektřinou, Nařízení o vnitřním trhu s plynem a Nařízení o velkoobchodním trhu s energií a regulačním orgánem podle Nařízení o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu. Energetický regulační úřad je příslušným orgánem podle čl. 3 Nařízení, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě30), a certifikačním orgánem podle Nařízení o vnitřním trhu s plynem. Energetický regulační úřad postupuje podle přímo použitelných předpisů Evropské unie vydaných na základě nebo k provedení Nařízení o vnitřním trhu s elektřinou a Nařízení o vnitřním trhu s plynem.

(5) Energetický regulační úřad v mezích své působnosti ve spolupráci s regulačními orgány členských států, Komisí a Agenturou podporuje rozvoj konkurenčního a účinného vnitřního trhu s elektřinou a plynem v Evropské unii a rozvoj konkurenčních a účinných regionálních trhů s energií, odstraňuje překážky obchodování s elektřinou a plynem mezi členskými státy, ve spolupráci s regulačními orgány dalších členských států podporuje koordinované přidělování přeshraničních kapacit a koordinaci tvorby pravidel provozování přenosových soustav v elektroenergetice a přepravních soustav v plynárenství. Energetický regulační úřad v mezích své působnosti

a) odstraňuje překážky vstupu účastníků trhu s elektřinou a plynem na trh a překážky bránící nebo omezující změnu dodavatele elektřiny a plynu,

b) vytváří podmínky pro neznevýhodňující přístup k údajům o spotřebě zákazníka při zajištění ochrany chráněných informací,

c) vytváří podmínky pro připojování nových výroben elektřiny včetně výroben elektřiny využívajících obnovitelné zdroje energie a decentrálních výroben elektřiny a zařízení pro ukládání energie,

d) vytváří podmínky pro efektivní, bezpečné a spolehlivé fungování elektrizační a plynárenské soustavy při zachování požadavku na přiměřenost soustav, zvyšování energetické účinnosti a integraci trhu a

e) vytváří pobídky pro co nejefektivnější využívání elektrizační a plynárenské soustavy při nejnižších možných nákladech.

(6) Energetický regulační úřad rozhoduje o

a) udělení, změně, prodloužení nebo zrušení licence,

b) uložení povinnosti dodávek nad rámec licence,

c) uložení povinnosti poskytnout v naléhavých případech energetické zařízení pro výkon povinnosti dodávek tepelné energie, distribuce elektřiny, distribuce plynu nebo výroby elektřiny nad rámec licence a umožnit výkon této povinnosti nad rámec licence,

d) regulaci cen podle tohoto zákona, zákona o cenách a Nařízení, kterým se zavádí kodex sítě harmonizovaných struktur přepravních sazeb pro zemní plyn49),

e) dočasném pozastavení povinnosti umožnit přístup třetích stran podle § 61a,

f) dočasném omezení povinnosti přístupu pro nové plynové zařízení a schválení pravidel pro přidělování a správu kapacity a řízení překročení kapacity nového plynového zařízení podle § 67a,

g) udělení nebo zrušení certifikátu nezávislosti a certifikátu provozovatele zásobníku plynu,

h) uznání oprávnění k podnikání zahraniční osoby v České republice podle § 7a,

i) udělení povolení k

1. vlastnění, vyvíjení, správě nebo provozu zařízení pro ukládání energie,

2. přímému nákupu nefrekvenčních podpůrných služeb provozovatelem přenosové soustavy nebo nefrekvenčních podpůrných služeb a flexibility provozovatelem distribuční soustavy,

j) nařízení změny nebo odstranění vad plánu rozvoje regionální distribuční soustavy a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu,

k) výši rozdílu mezi výší úhrady za službu poskytnutí výkonu a výši prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku podle § 12 odst. 10 a o úhradě prokazatelné ztráty podle § 14 odst. 6,

l) výši náhrady nebo schválení výše náhrady podle § 12 odst. 8,

m) neoprávněném získání prostředků na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku, výši těchto prostředků a uložení povinnosti uhradit je provozovateli přenosové soustavy podle § 12 odst. 11.

(7) Energetický regulační úřad dále

a) rozhoduje spory o uzavření smlouvy podle tohoto zákona mezi držiteli licencí nebo mezi držitelem licence a zákazníkem a spory o omezení, přerušení nebo obnovení dodávek nebo distribuce elektřiny, plynu nebo tepelné energie z důvodu neoprávněného odběru nebo neoprávněné distribuce,

b) rozhoduje spory o splnění povinností ze smluv mezi držiteli licencí nebo mezi držitelem licence a zákazníkem podle tohoto zákona v případech, ve kterých by jinak byla k rozhodnutí sporu dána příslušnost soudu, pokud s pravomocí Energetického regulačního úřadu rozhodovat vzniklý spor souhlasí všichni účastníci řízení,

c) rozhoduje spory o připojení nebo přístupu k přenosové soustavě nebo distribuční soustavě, přepravní soustavě, zásobníkům plynu a těžebním plynovodům, včetně sporů o přístupu k přeshraniční kapacitě pro přenos elektřiny, přepravu plynu nebo distribuci elektřiny nebo plynu,

d) rozhoduje spory jejichž předmětem je určení výše náhrady při dispečerském řízení výrobny elektřiny z obnovitelných zdrojů energie podle § 26 odst. 6,

e) na návrh spotřebitele odebírajícího elektřinu, plyn nebo tepelnou energii pro spotřebu v domácnosti nebo zákazníka, který je fyzickou osobou podnikající, rozhoduje

1. spory mezi zákazníkem a držitelem licence o splnění povinností ze smluv, jejichž předmětem je dodávka nebo distribuce elektřiny, plynu nebo tepelné energie nebo poskytování flexibility,

2. o určení, zda právní vztah mezi zákazníkem a držitelem licence, jehož předmětem je dodávka nebo distribuce elektřiny, plynu nebo tepelné energie nebo poskytování flexibility, vznikl, trvá nebo zanikl, a kdy se tak stalo,

f) vykonává dozor v energetických odvětvích v rozsahu podle § 18 a ve spolupráci s regulačními orgány dalších členských států dozor nad dodržováním povinností Evropskou sítí provozovatelů přenosových soustav elektřiny a Evropským subjektem pro provozovatele distribučních soustav v Unii stanovených přímo použitelnými předpisy Evropské unie nebo uložených rozhodnutími Agentury,

g) schvaluje nebo stanovuje Pravidla provozování přenosové soustavy a Pravidla provozování distribučních soustav v elektroenergetice, obchodní podmínky operátora trhu, Řád datového centra, Řád provozovatele přepravní soustavy, Řád provozovatele zásobníku plynu a Řád provozovatele distribuční soustavy v plynárenství,

h) provádí šetření týkající se fungování trhů s elektřinou nebo plynem a v případě zjištění nedostatků ukládá opatření k zajištění řádného fungování těchto trhů,

i) schvaluje desetiletý plán rozvoje přenosové soustavy a desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy,

j) monitoruje

1. uplatňování omezujících nebo nepřiměřených smluvních podmínek na trhu s elektřinou, plynem a v odvětví teplárenství a nabídky smluv s dynamickým určením ceny nebo jiným způsobem určení ceny přímo závislým na změnách ceny elektřiny nebo plynu na organizovaných trzích s elektřinou nebo plynem, jejich rizika a vliv na vývoj cen dodávek elektřiny a plynu,

2. technickou spolupráci mezi provozovateli přenosových nebo přepravních soustav v Evropské unii a ve vztahu k třetím zemím,

3. stav hospodářské soutěže na velkoobchodním a maloobchodním trhu s elektřinou a plynem a transparentnost velkoobchodního a maloobchodního trhu s elektřinou a plynem,

4. úroveň maloobchodních cen elektřiny a plynu a uplatňované smluvní podmínky včetně smluvních pokut pro případ porušení povinnosti spotřebitele odebírat po dobu trvání závazku ze smlouvy elektřinu nebo plyn a jiných obdobných peněžitých plateb uplatňovaných pro případ ukončení odběru elektřiny nebo plynu spotřebitelem,

5. dvakrát ročně termíny pro připojení energetických zařízení k přenosové soustavě nebo distribuční soustavě uplatňované provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy,

6. rozsah investic do výstavby nových a modernizace stávajících výroben elektřiny a zařízení pro ukládání elektřiny,

7. právní a faktické překážky výroby elektřiny zákazníkem nebo společenstvím pro vlastní potřebu, sdílení elektřiny a poskytování flexibility účastníky trhu s elektřinou,

8. dostupnost přenosových kapacit pro přenos elektřiny a uplatňování pravidel pro řízení přetížení přenosové soustavy,

9. ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj a Ministerstvem pro životní prostředí dobu trvání povolovacího postupu pro zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, jakož i jejich připojení k soustavě, včetně posouzení vlivů na životní prostředí,

k) monitoruje a prověřuje podmínky přístupu k zásobníkům plynu a souvisejícím službám,

l) každoročně zveřejňuje doporučení ohledně tvorby maloobchodních cen elektřiny a plynu pro spotřebitele,

m) zveřejňuje na svých internetových stránkách roční zprávu o výsledcích monitorovací činnosti v energetických odvětvích a roční a čtvrtletní zprávu o provozu soustav v energetických odvětvích,

n) zveřejňuje přehledy o cenách tepelné energie včetně jejich srovnání, a to v členění podle lokalit a technických parametrů výroby a rozvodu tepelné energie,

o) spolupracuje s Komisí a Agenturou, s ministerstvem a jinými správními úřady,

p) spolupracuje s občanskými sdruženími a jinými právnickými osobami založenými za účelem ochrany práv spotřebitelů energií,

q) vyžaduje stanovisko Agentury nebo podává podnět Komisi k přezkoumání rozhodnutí regulačních orgánů jiných členských států Evropské unie, má-li za to, že rozhodnutí regulačního orgánu jiného členského státu Evropské unie není v souladu s přímo použitelnými předpisy Evropské unie vydanými na základě nebo k provedení předpisů Evropské unie v oblasti vnitřního trhu s elektřinou nebo s plynem22),

r) monitoruje a vyhodnocuje dodržování kvality dodávek a služeb v elektroenergetice a plynárenství,

s) vede registr zprostředkovatelů a registr společenství, rozhoduje o udělení a odejmutí oprávnění k činnosti zprostředkovatele, zapisuje a vymazává údaje o zprostředkovatelích v registru zprostředkovatelů, zapisuje společenství do registru společenství, mění údaje zapsané v registru společenství, rozhoduje o výmazu společenství z registru společenství a vymazává společenství z registru společenství,

t) vydává závazné stanovisko o ceně za využívání vyhrazeného zásobníku plynu nebo o způsobu jejího určení, jakož i o způsobu nákupu a prodeje plynu,

u) na návrh spotřebitele řeší spory o splnění povinnosti ze smlouvy o zprostředkování v energetických odvětvích,

v) stanovuje a na svých internetových stránkách zveřejňuje hodiny představující dobu špičky pro účely snížení spotřeby elektřiny podle Nařízení o intervenci v mimořádné situaci57),

w) monitoruje postup zavádění inteligentních sítí provozovatelem přenosové soustavy a provozovateli distribučních soustav a každý druhý rok zpracovává a zveřejňuje zprávu o dosažené úrovni zavádění inteligentních sítí a doporučení pro jejich další rozvoj,

x) schvaluje technické požadavky a podmínky obstarávání podpůrných služeb provozovatele přenosové soustavy a technické požadavky a podmínky obstarávání nefrekvenčních podpůrných služeb a flexibility provozovatele distribuční soustavy,

y) zpracovává analýzu nákladů a přínosů decentrální výroby elektřiny na výstavbu a zajištění bezpečného a spravedlivého provozu elektrizační soustavy,

z) vykonává činnost jednotného kontaktního místa, které poskytuje zákazníkům veškeré potřebné informace o jejich právech, příslušných právních předpisech a mechanismech urovnávání sporů, které mají v případě sporu k dispozici,

za) je příslušným orgánem pro přijetí zprávy o odhadovaných potřebách flexibility podle Nařízení o vnitřním trhu s elektřinou,

zb) rozhoduje spory o splnění povinností ze smluv, jejichž předmětem je sdílení elektřiny, ve kterých by jinak byla k rozhodnutí sporu dána příslušnost soudu, pokud s pravomocí Energetického regulačního úřadu rozhodovat vzniklý spor souhlasí všichni účastníci řízení,

zc) rozhoduje o udělení výjimky z povinnosti horizontálního oddělení provozovatele vodíkové přepravní soustavy podle § 58p.

(8) Je-li provozovatel přepravní soustavy součástí vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, Energetický regulační úřad dále

a) sleduje poskytování informací mezi provozovatelem přepravní soustavy a ostatními osobami, které jsou součástí téhož koncernu, za účelem zjištění, zda provozovatel přepravní soustavy plní povinnosti nezávislého provozovatele přepravní soustavy,

b) sleduje smluvní vztahy mezi provozovatelem přepravní soustavy a ostatními osobami, které jsou součástí téhož koncernu, včetně průběhu jejich plnění, a vyžaduje záznamy o těchto vztazích,

c) rozhoduje spory mezi provozovatelem přepravní soustavy a ostatními osobami, které jsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem,

d) provádí šetření v objektech, místnostech a dopravních prostředcích, které provozovatel přepravní soustavy a ostatní osoby, které jsou součástí téhož koncernu, užívají při své podnikatelské činnosti (dále jen „obchodní prostory“),

e) schvaluje uzavírání smluv mezi provozovatelem přepravní soustavy a ostatními osobami, které jsou součástí téhož koncernu,

f) uděluje souhlas s poskytováním služeb provozovatelem přepravní soustavy jiné osobě, která je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele,

g) schvaluje po jednání valné hromady jmenování, volbu a odvolání člena statutárního orgánu a člena dozorčí rady nebo správní rady provozovatele přepravní soustavy a schvaluje po jednání valné hromady uzavření smlouvy o výkonu funkce člena statutárního orgánu nebo člena dozorčí rady nebo správní rady a jiné smlouvy, která upravuje podmínky při výkonu funkce člena statutárního orgánu nebo člena dozorčí rady nebo správní rady, a jejich změny,

h) schvaluje jmenování nebo jiné ustanovení do funkce a odvolání nebo jiné předčasné ukončení výkonu funkce auditora programu rovného zacházení nezávislého provozovatele přepravní soustavy (dále jen „auditor programu“) a schvaluje uzavření, změnu nebo ukončení smlouvy, která upravuje podmínky výkonu funkce auditora programu, nebo smlouvy, kterou se zakládá pracovněprávní vztah auditora programu,

i) schvaluje program rovného zacházení nezávislého provozovatele přepravní soustavy,

j) konzultuje desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy a posuzuje jeho soulad s uplatněnými požadavky na realizaci investic do přepravní soustavy a s plánem rozvoje soustavy pro celou Evropskou unii,

k) rozhoduje o nařízení změny nebo odstranění vad desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu,

l) sleduje a vyhodnocuje provádění desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy a rozhoduje o uložení opatření k uskutečnění investic do přepravní soustavy.

(9) Energetický regulační úřad vydává Energetický regulační věstník, ve kterém uveřejňuje cenové výměry a metodiku cenové regulace. Energetický regulační úřad zveřejňuje Energetický regulační věstník na portálu veřejné správy. Dnem zveřejnění Energetického regulačního věstníku se rozumí den jeho zpřístupnění na portálu veřejné správy.

(10) Energetický regulační úřad předkládá jednou ročně Parlamentu České republiky, vládě, Komisi a Agentuře zprávu o své činnosti a hospodaření. Ve zprávě o činnosti a hospodaření Energetický regulační úřad uvede rovněž opatření přijatá při výkonu činností Energetického regulačního úřadu a dosažené výsledky, výsledky posouzení souladu plánů rozvoje přenosové soustavy a plánů rozvoje přepravní soustavy s plány rozvoje soustavy pro celou Evropskou unii podle Nařízení o vnitřním trhu s elektřinou a Nařízení o vnitřním trhu s plynem, posouzení pokroku dosaženého při zvyšování energetické účinnosti přenosové, přepravní a distribučních soustav v elektroenergetice a plynárenství a výsledky provedených šetření týkajících se fungování trhů s elektřinou a s plynem. Zprávu o své činnosti Energetický regulační úřad zveřejní. Energetický regulační úřad předává jednou ročně Komisi národní zprávu o stavu elektroenergetiky a plynárenství, kterou současně zveřejní na svých internetových stránkách.

(11) Energetický regulační úřad reguluje ceny za související službu v elektroenergetice, související službu v plynárenství, cenu za službu přeshraničního využití zásobníku plynu49) a ceny elektřiny a plynu dodavatele poslední instance. Energetický regulační úřad je oprávněn na návrh provozovatele přepravní soustavy rozhodnout o odlišném postupu tvorby ceny za mezinárodní přepravu plynu, založeném na tržním způsobu. Energetický regulační úřad dále věcně usměrňuje ceny tepelné energie. Energetický regulační úřad dále pro případ vyhlášení mimořádného stavu nouze v plynárenství a po dobu jeho trvání reguluje cenu plynu pro zúčtování odchylky v mimořádném stavu nouze, výši stálého měsíčního platu v Kč/odběrné místo a výši marže dodavatele plynu v Kč/MWh.

(12) Energetický regulační úřad může kromě činností uvedených v odstavci 11 rozhodnout o regulaci cen dalších činností vykonávaných nebo obstarávaných provozovatelem přenosové soustavy, provozovatelem přepravní soustavy, provozovatelem distribuční soustavy, provozovatelem zásobníku plynu, činností operátora trhu nebo činností datového centra, souvisejících s přenosem elektřiny, přepravou plynu, distribucí elektřiny nebo plynu, uskladněním plynu, činnostmi operátora trhu nebo činností datového centra, jestliže je to nezbytné k zajištění spolehlivého a bezpečného provozu elektrizační či plynárenské soustavy, zajištění nediskriminačního přístupu účastníků trhu do elektrizační či plynárenské soustavy nebo je-li trh ohrožen účinky omezení hospodářské soutěže nebo vyžaduje-li to mimořádná tržní situace.

(13) Zaměstnanec zařazený do Energetického regulačního úřadu nebo osoba v jiném právním vztahu k Energetickému regulačnímu úřadu (dále jen „zaměstnanec Energetického regulačního úřadu“), na jehož základě vykonává pro Energetický regulační úřad činnost, při níž se dozví chráněnou informaci, je povinna o nich zachovat mlčenlivost. Tato povinnost trvá i po skončení pracovněprávního nebo jiného vztahu k Energetickému regulačnímu úřadu. Povinnost mlčenlivosti neplatí, jestliže tyto osoby podávají o takových skutečnostech a údajích svědectví orgánům činným v trestním řízení nebo v řízení před soudem, popřípadě jestliže na výzvu těchto orgánů nebo soudu podávají písemné vyjádření. Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost není poskytnutí chráněných informací Komisi, Agentuře, regulačním orgánům členských států, ministerstvu, jiným správním orgánům, datovému centru a operátorovi trhu pro účely výkonu jejich působnosti nebo povinností a pro plnění úkolů Energetického regulačního úřadu. V takovém případě je příjemce povinen zajistit stejnou úroveň ochrany chráněných informací jako předávající.

(14) Energetický regulační úřad předává ministerstvu a Státní energetické inspekci informace a údaje nezbytné pro výkon jejich působnosti.

(15) Energetický regulační úřad vydává a zveřejňuje výkladová stanoviska Energetického regulačního úřadu k ustanovením právních předpisů v oblasti jeho působnosti, která zohledňuje ve své rozhodovací činnosti.

(1) Rada Energetického regulačního úřadu (dále jen „Rada“) má 5 členů, z nichž 1 je předseda Energetického regulačního úřadu.

(2) Předsedu Energetického regulačního úřadu a další členy Rady jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra průmyslu a obchodu. Člen Rady je jmenován na 5 let a jeho funkční období začíná vždy dnem 1. ledna. Členové Rady jsou jmenováni tak, že každý rok je jmenován jeden člen Rady. Nikdo nemůže být členem Rady jmenován více než dvakrát; do počtu jmenování se nezapočítává jmenování podle odstavců 10 a 11.

(3) Předseda Energetického regulačního úřadu stojí v čele Energetického regulačního úřadu, řídí jeho činnost a je oprávněn pověřit výkonem části svých pravomocí další členy Rady. Ve stanovených případech rozhoduje Rada.

(4) Zasedání Rady svolává a řídí předseda Energetického regulačního úřadu; konají se podle potřeby, nejméně však jednou za 4 týdny. Požádá-li o to kterýkoli člen Rady, je předseda Energetického regulačního úřadu povinen svolat zasedání Rady do 3 dnů od doručení žádosti předsedovi Energetického regulačního úřadu tak, aby se zasedání Rady konalo nejpozději 10 dnů ode dne, kdy byla žádost doručena předsedovi Energetického regulačního úřadu. Nesvolá-li předseda zasedání Rady podle věty druhé, učiní tak člen Rady, který o svolání Rady požádal.

(5) Do funkce člena Rady může být jmenován občan České republiky, který

a) je plně svéprávný,

b) je bezúhonný; za bezúhonného se nepovažuje občan, který byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, pokud jeho odsouzení pro trestné činy nebylo zahlazeno anebo se na něj z jiného důvodu hledí, jako by nebyl odsouzen; za bezúhonného se dále nepovažuje občan, který nesplňuje podmínky stanovené zvláštním právním předpisem46),

c) má nejméně 7 let praxe v energetických odvětvích, z toho alespoň 3 roky v řídící nebo vedoucí funkci; za praxi v energetických odvětvích se považuje trvalá činnost ve výrobě, přenosu, přepravě, distribuci, rozvodu či dodávce elektřiny, plynu nebo tepla, činnost v obchodu s elektřinou, plynem nebo teplem, činnost akademického pracovníka50) nebo činnost v orgánech státní správy a operátora trhu v těchto oborech,

d) má ukončené vysokoškolské studium v magisterském studijním programu,

e) nevykonává funkci nebo činnost neslučitelnou s výkonem funkce člena Rady,

f) je v energetických odvětvích uznávanou a zkušenou osobností.

(6) Funkce člena Rady je neslučitelná s funkcí poslance nebo senátora, soudce, státního zástupce, jakoukoliv funkcí ve veřejné správě, s funkcí člena orgánů územní samosprávy a s členstvím v politické straně nebo v politickém hnutí.

(7) Funkce člena Rady zaniká

a) uplynutím funkčního období,

b) odvoláním,

c) vzdáním se funkce,

d) dnem, kdy se ujal funkce neslučitelné s funkcí člena Rady,

e) nabytím právní moci rozsudku soudu o omezení jeho svéprávnosti nebo o spáchání úmyslného trestného činu, nebo

f) úmrtím nebo prohlášením za mrtvého.

(8) Člen Rady nesmí být držitelem licence nebo vykonávat jinou podnikatelskou činnost v energetických odvětvích, nesmí se podílet na podnikání držitele licence nebo jiné osoby působící v energetických odvětvích, být členem jakýchkoli orgánů takové osoby nebo se jinak podílet na obchodním vedení takové osoby, ani poskytovat přímo nebo zprostředkovaně poradenskou nebo obdobnou činnost držiteli licence nebo jiné osobě působící v energetických odvětvích. Člen Rady nesmí zastávat jinou placenou funkci, být v pracovním poměru nebo jiném pracovněprávním vztahu ani vykonávat jinou výdělečnou činnost s výjimkou správy vlastního majetku a činnosti vědecké, pedagogické, literární, publicistické a umělecké.

(9) Člena Rady vláda odvolá, pokud porušil některý ze zákazů uvedených v odstavci 8 nebo jedná v rozporu s § 17 odst. 3, svým jednáním naruší řádný výkon pravomocí Energetického regulačního úřadu, nebo pokud nevykonává svou funkci po dobu delší než 6 měsíců.

(10) Zanikne-li funkce člena Rady z důvodů podle odstavce 7 písm. b) až f), ministr průmyslu a obchodu bezodkladně navrhne vládě jmenovat nového člena Rady na zbývající část funkčního období člena Rady, jehož funkce zanikla.

(11) Sníží-li se v kalendářním roce počet členů Rady na méně než 4, navrhne ministr průmyslu a obchodu jmenovat tolik členů, aby jejich počet odpovídal počtu členů Rady podle odstavce 1. Vláda při jmenování těchto členů Rady stanoví délku funkčního období tak, aby v jednom roce neskončilo funkční období více než 1 členovi Rady a nepřekročila dobu jmenování stanovenou v odstavci 2. Funkční období takto jmenovaného člena Rady začíná dnem jmenování a končí vždy dnem 31. prosince.

(12) Funkce předsedy Energetického regulačního úřadu zaniká v okamžiku zániku jeho funkce člena Rady, jeho odstoupením nebo jeho odvoláním vládou z funkce předsedy Energetického regulačního úřadu. Ministr průmyslu a obchodu bezodkladně navrhne vládě jmenovat nového předsedu Energetického regulačního úřadu.

(13) Rada rozhoduje hlasováním. Každý člen Rady má jeden hlas. Rozhodnutí Rady je přijato, pokud pro něj hlasovali alespoň 3 její členové. O hlasování se vede protokol, který podepisují všichni přítomní členové Rady a osoba, která byla pověřena sepsáním protokolu; při nahlížení do spisu je vyloučeno nahlížet do tohoto protokolu.

(14) Rada

a) schvaluje

1. plán činnosti Energetického regulačního úřadu,

2. rozpočet Energetického regulačního úřadu a závěrečný účet Energetického regulačního úřadu,

3. jednací řád Rady,

4. zprávu o činnosti a hospodaření Energetického regulačního úřadu,

5. vyhlášky Energetického regulačního úřadu,

6. metodiku cenové regulace,

7. cenové výměry,

b) rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím vydaným Energetickým regulačním úřadem,

c) jmenuje a odvolává členy rozkladové komise.

(15) V prvním stupni rozhoduje v řízení Energetický regulační úřad. Rada se považuje za nadřízený správní orgán Energetického regulačního úřadu. Nadřízeným správním orgánem Rady je Rada.

(16) Předseda Energetického regulačního úřadu má nárok na plat, náhradu výdajů a naturální plnění jako prezident Nejvyššího kontrolního úřadu. Člen Rady má nárok na plat, náhradu výdajů a na naturální plnění jako člen Nejvyššího kontrolního úřadu. Člen Rady má po zániku funkce nárok na odchodné ve výši trojnásobku měsíčního platu, který mu náležel v době zániku funkce. Nárok na odchodné nevzniká, pokud byl člen Rady z funkce odvolán nebo jeho funkce zanikla proto, že se ujal funkce neslučitelné s funkcí člena Rady, nebo pokud byl po uplynutí funkčního období znovu jmenován členem Rady anebo pokud byl pravomocně odsouzen pro trestný čin.

(17) Předseda Energetického regulačního úřadu se považuje za vedoucího služebního úřadu a za služební orgán podle zákona o státní službě; rozhodování ve věcech státní služby může přenést na jiného člena Rady. Předseda Energetického regulačního úřadu nebo jím pověřený člen Rady je oprávněn dávat státnímu zaměstnanci příkazy k výkonu služby podle zákona o státní službě. Předseda Energetického regulačního úřadu jedná jménem státu v pracovněprávních vztazích.

(1) Energetický regulační úřad, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a Česká národní banka si vzájemně poskytují podněty, informace a jiné formy součinnosti potřebné k plnění svých úkolů. Při předávání informací je příjemce povinen zajistit stejnou úroveň důvěrnosti jako předávající.

(2) Energetický regulační úřad informuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže o

a) jednáních účastníků trhu, o nichž lze mít důvodně za to, že narušují nebo omezují hospodářskou soutěž nebo k takovému omezení nebo narušení vedou,

b) uplatňování omezujících nebo nepřiměřených podmínek ve smlouvách na trhu s elektřinou, plynem nebo v odvětví teplárenství,

c) způsobech tvorby cen elektřiny, plynu a tepelné energie pro domácnosti.

(1) Účastníci trhu s elektřinou, kteří v souladu s cenovými předpisy hradí cenu za provoz nesíťové infrastruktury, a účastníci trhu s plynem, kteří v souladu s cenovými předpisy hradí cenu za činnosti operátora trhu, jsou povinni v těchto cenách hradit poplatek na činnost Energetického regulačního úřadu. Tento poplatek je příjmem státního rozpočtu, kapitoly Energetický regulační úřad.

(2) Sazbu poplatku v odvětví elektroenergetiky stanoví vláda svým nařízením tak, aby pokrýval náklady na činnosti Energetického regulačního úřadu a činil nejméně 1,70 Kč za měsíc a nejvýše však 4,40 Kč za měsíc na každé odběrné místo zákazníka odebírajícího elektřinu.

(3) Sazbu poplatku v odvětví plynárenství stanoví vláda svým nařízením tak, aby pokrýval náklady na činnosti Energetického regulačního úřadu a činil nejméně 1 Kč/MWh a nejvýše však 2,60 Kč/MWh za množství spotřebovaného plynu.

(4) Roční výše poplatku se stanoví jako dvanáctinásobek sazby podle odstavce 2 a celkového počtu odběrných míst zákazníků v elektroenergetice a jako násobek sazby podle odstavce 3 a celkového množství plynu spotřebovaného v České republice a dodaného plynárenskou soustavou, a to podle údajů k 31. 12. předaných provozovateli soustav operátorovi trhu v České republice za kalendářní rok, který předchází kalendářnímu roku, ve kterém se sestavuje návrh rozpočtové kapitoly Energetický regulační úřad pro následující rozpočtový rok.

(5) Celkové počty odběrných míst zákazníků odebírajících elektřinu a celkové množství spotřebovaného plynu v České republice podle odstavce 4 uveřejní Energetický regulační úřad do 30. června kalendářního roku formou sdělení ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.

(6) Operátor trhu je v průběhu roku povinen odvádět poplatek na příjmový účet státního rozpočtu do desátého dne kalendářního měsíce ve výši jedné dvanáctiny ročního poplatku stanoveného podle odstavce 4. Rozdíl mezi příjmy a výdaji z poplatku v daném roce se operátorovi trhu zohlední při tvorbě ceny za činnosti operátora trhu.

(7) Správu poplatku vykonává Energetický regulační úřad.

(1) Energetický regulační úřad zveřejňuje

a) organizační strukturu Energetického regulačního úřadu včetně působnosti jednotlivých útvarů,

b) pravomocná rozhodnutí Energetického regulačního úřadu vydaná při výkonu dozoru v energetických odvětvích a dozoru v oblasti ochrany spotřebitele na úseku podnikání v elektroenergetice a plynárenství,

c) další pravomocná rozhodnutí Energetického regulačního úřadu, pokud mají po právní stránce zásadní význam,

d) výsledky monitorovací činnosti v energetických odvětvích,

e) etický kodex zaměstnanců zařazených do Energetického regulačního úřadu,

f) metodiku cenové regulace.

(2) Energetický regulační úřad je při výkonu své působnosti povinen konzultovat

a) návrh metodiky cenové regulace a návrhy cenových výměrů,

b) návrhy prováděcích právních předpisů v oblasti jeho působnosti,

c) návrh Pravidel provozování přenosové soustavy, Pravidel provozování distribuční soustavy, technických požadavků a podmínek obstarávání podpůrných služeb a technických požadavků a podmínek obstarávání nefrekvenčních podpůrných služeb a flexibility, nejsou-li zpracovány jako součást Pravidel provozování přenosové soustavy nebo Pravidel provozování distribuční soustavy, Řádu provozovatele přepravní soustavy, Řádu provozovatele distribuční soustavy, Řádu provozovatele zásobníku plynu, obchodních podmínek operátora trhu a Řádu datového centra nebo návrhy jejich změn a dále návrh metodik a postupů, jejichž schválení Energetickým regulačním úřadem stanoví přímo použitelné předpisy Evropské unie,

d) desetiletý plán rozvoje přenosové soustavy, desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy a plán rozvoje distribuční soustavy,

e) další návrhy opatření nebo postupů Energetického regulačního úřadu, pokud povinnost konzultace stanoví tento zákon, jiný právní předpis nebo přímo použitelný předpis Evropské unie nebo pokud tak Energetický regulační úřad rozhodne.

(3) Pro účely konzultací podle odstavce 2 Energetický regulační úřad zřídí a spravuje diskusní místo, kde způsobem umožňujícím dálkový přístup zveřejňuje návrhy opatření, umožňuje předkládání připomínek a uveřejňuje výsledky konzultace. Energetický regulační úřad stanoví pravidla pro vedení konzultací na diskusním místě, pokud nejsou stanovena tímto zákonem, jiným právním předpisem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie. Při konzultaci návrhů cenových výměrů se ustanovení § 172 správního řádu nepoužije.

(4) Každý, jehož oprávněné zájmy mohou být návrhem podle odstavce 2 písm. a), b) nebo e) nebo plánem podle odstavce 2 písm. d) přímo dotčeny, může u Energetického regulačního úřadu uplatnit připomínky s jejich odůvodněním. Připomínkami, které se návrhu nebo plánu netýkají, připomínkami, které uplatní osoba, jejíž oprávněné zájmy nemohou být návrhem nebo plánem přímo dotčeny, nebo připomínkami bez odůvodnění nebo uplatněnými po lhůtě se Energetický regulační úřad není povinen zabývat.

(5) Připomínky lze uplatnit ve lhůtě 15 dnů ode dne uveřejnění návrhu podle odstavce 2 písm. a), b) nebo e) nebo plánu podle odstavce 2 písm. d). Hrozí-li nebezpečí z prodlení, je Energetický regulační úřad oprávněn tuto dobu přiměřeně zkrátit. Lhůta k uplatnění připomínek však nesmí být kratší než 5 pracovních dnů.

(6) Výsledky vypořádání připomínek zveřejní Energetický regulační úřad na svých internetových stránkách do 30 dnů po uplynutí lhůty podle odstavce 5. Energetický regulační úřad může návrh podle odstavce 2 písm. a), b) nebo e) nebo plán podle odstavce 2 písm. d) upravit s přihlédnutím k vyhodnocení připomínek. Pokud by takovou úpravou došlo k podstatné změně návrhu nebo plánu, může Energetický regulační úřad rozhodnout o opakované konzultaci návrhu nebo plánu.

(7) Při konzultaci návrhu metodiky cenové regulace se dále postupuje podle odstavců 8 až 11; postup podle odstavců 5 a 6 se nepoužije.

(8) Energetický regulační úřad zveřejní nejpozději 16 měsíců před začátkem regulačního období na svých internetových stránkách návrh metodiky cenové regulace a stanoví lhůtu pro podání připomínek veřejnosti, která nesmí být kratší než 60 dnů. Energetický regulační úřad umožní podávání připomínek prostřednictvím diskusního místa podle odstavce 3. K připomínkám podaným po této lhůtě se nepřihlíží.

(9) Zveřejnění návrhu metodiky cenové regulace Energetický regulační úřad oznámí provozovateli přenosové soustavy, provozovateli přepravní soustavy, provozovatelům distribučních soustav a operátorovi trhu, vyzve je k uplatnění připomínek a stanoví lhůtu pro jejich podání, která nesmí být kratší než 60 dnů. K připomínkám podaným po této lhůtě se nepřihlíží.

(10) K projednání připomínek veřejnosti a subjektů podle odstavců 8 a 9 uspořádá Energetický regulační úřad do 30 dnů po uplynutí lhůt pro podání připomínek veřejné projednání. Informaci o místu a čase konání veřejného projednání Energetický regulační úřad zveřejní na svých internetových stránkách nejméně 14 dnů před jeho konáním. Veřejného projednání se mohou účastnit subjekty uvedené v odstavcích 8 a 9 a ten, kdo ve stanovené lhůtě podal k návrhu metodiky cenové regulace připomínky. O průběhu veřejného projednání vede Energetický regulační úřad písemný záznam.

(11) Po veřejném projednání připomínek provede Energetický regulační úřad písemné vypořádání připomínek podaných k návrhu metodiky cenové regulace a zveřejní jej včetně jeho odůvodnění na svých internetových stránkách do 30 dnů od uskutečnění veřejného projednání. Součástí písemného vypořádání připomínek je písemný záznam o průběhu veřejného projednání.

(12) Energetický regulační úřad je povinen cenové výměry vydávané podle tohoto zákona, s výjimkou věcně usměrňovaných cen tepelné energie, vydat nejpozději do 30. listopadu roku předcházejícího roku, pro který v cenovém výměru Energetický regulační úřad regulované ceny stanoví. Cenové výměry týkající se věcně usměrňovaných cen tepelné energie a regulovaných cen podle zákona o podporovaných zdrojích energie je Energetický regulační úřad povinen vydat nejpozději do 30. září roku předcházejícího roku, pro který v cenovém výměru Energetický regulační úřad regulované ceny stanoví.

(1) Energetický regulační úřad předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky po projednání vládou zprávu o činnosti a hospodaření. Na vyžádání je Energetický regulační úřad povinen poskytnout Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky vysvětlení a dodatečné informace k obsahu zprávy o činnosti a hospodaření. Projednávání zprávy o činnosti a hospodaření v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky nebo určených orgánech je povinen zúčastnit se předseda Energetického regulačního úřadu.

(2) Projednává-li Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, Senát Parlamentu České republiky nebo jejich orgány věc spadající do oblasti působnosti Energetického regulačního úřadu, jsou oprávněny vyžádat si na jednání účast předsedy Energetického regulačního úřadu. Energetický regulační úřad je povinen poskytnout Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, Senátu Parlamentu České republiky nebo jejich orgánům k projednávané věci stanovisko a nezbytné informace nebo vysvětlení.

(3) Na vyžádání Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, Senátu Parlamentu České republiky nebo určených orgánů je Energetický regulační úřad povinen do 30 dnů od vyžádání informovat o připravovaných opatřeních v oblasti regulace a poskytnout k nim nezbytné informace a vysvětlení.

(4) Ustanovením odstavců 2 a 3 není dotčena povinnost mlčenlivosti podle § 17 odst. 13.

Národní registr účastníků trhu podle Nařízení o velkoobchodním trhu s energií (dále jen „registr“) je neveřejným informačním systémem veřejné správy.

(1) Každý, jehož oprávněné zájmy mohou být metodikou cenové regulace dotčeny, může u Energetického regulačního úřadu proti návrhu metodiky cenové regulace podat písemnou námitku. Podmínky a postup podání a vyřízení námitky se řídí tímto zákonem.

(2) Námitka musí obsahovat označení toho, kdo ji podává, uvedení jeho oprávněného zájmu, který může být návrhem metodiky cenové regulace dotčen, vymezení předmětu námitky a odůvodnění, v čem podle stěžovatele nesprávnost nebo nezákonnost návrhu metodiky cenové regulace spočívá.

(3) Námitka se podává ve lhůtě do 60 dnů od zveřejnění návrhu metodiky cenové regulace. Námitku lze doplňovat nebo měnit pouze ve lhůtě pro její podání.

(4) Námitka, která po uplynutí určené lhůty nesplňuje předepsané náležitosti, nebo námitku podanou opožděně Energetický regulační úřad vyřídí jako nepřípustnou.

(5) Byla-li námitka shledána důvodnou, Energetický regulační úřad provede opatření k nápravě, jinak námitku vyřídí jako nedůvodnou.

(6) O způsobu vyřízení námitky a o opatřeních k nápravě vyrozumí Energetický regulační úřad písemně toho, kdo námitku podal.

Dojde-li k podstatné změně návrhu metodiky cenové regulace, může Energetický regulační úřad provést jeho opakovanou konzultaci.

(1) Srovnávací nástroj je elektronický systém, který umožňuje porovnávat nabídky dodávek elektřiny a plynu včetně nabídek smluv s dynamickým určením ceny pro zákazníky odebírající elektřinu na hladině nízkého napětí a zákazníky s roční spotřebou plynu do 630 MWh. Srovnávací nástroj je informačním systémem veřejné správy.

(2) Nabídkami porovnávanými srovnávacím nástrojem jsou nabídky dodávky elektřiny nebo plynu nabízené dodavatelem elektřiny nebo plynu neurčitému počtu zákazníků zveřejněním nabídky na jeho internetových stránkách bez případných individuálně poskytovaných slev nebo podmínek odchylného ujednání od obecných podmínek nabídky dodávky elektřiny nebo plynu.

(3) Správcem srovnávacího nástroje je Energetický regulační úřad. Energetický regulační úřad je pořizovatel databáze srovnávacího nástroje.

(4) Srovnávací nástroj

a) umožňuje srovnávání nabízených cen za dodávku elektřiny a plynu a podmínek pro jejich uplatnění jednoduchým a srozumitelným způsobem a na základě objektivních a neznevýhodňujících kritérií,

b) obsahuje platné nabídky dodávek elektřiny a plynu s informací o tom, kdy došlo k jejich poslední změně,

c) umožňuje zadávání údajů pro srovnání a získání výsledků srovnání nabídek dodávky elektřiny nebo plynu rovněž osobám se zdravotním postižením způsoby dostupnými vzhledem k technickému způsobu řešení srovnávacího nástroje,

d) zpracovává osobní údaje uživatele pouze v rozsahu nezbytném pro srovnání nabídek dodávky elektřiny nebo plynu,

e) umožňuje podávat podněty v případě neplatnosti srovnávaných nabídek dodávky elektřiny nebo plynu nebo nesprávnosti výsledků srovnání a

f) musí být provozně nezávislý na dodavatelích elektřiny a plynu.

(5) Energetický regulační úřad srovnávací nástroj bezplatně zpřístupní na svých internetových stránkách spolu s podmínkami provozování srovnávacího nástroje. Energetický regulační úřad uvede na svých internetových stránkách také informace o způsobu financování srovnávacího nástroje, pravidla a kritéria pro porovnávání nabídek a postup pro přijímání podnětů týkajících se neplatnosti nabídek nebo nesprávnosti výsledků srovnání.

(1) Energetický regulační úřad spolupracuje s ostatními regulačními orgány členských států Evropské unie pro oblast elektroenergetiky a plynárenství přímo nebo prostřednictvím Agentury při výkonu jejich působnosti a poskytuje jim na vyžádání informace a podklady nezbytné pro výkon jejich působnosti.

(2) Energetický regulační úřad v součinnosti s regulačními orgány členských států Evropské unie, které spadají do stejného regionu pro provoz přenosových soustav jako Česká republika, ve kterém má být zřízeno regionální koordinační centrum, jehož členem má být držitel licence na přenos elektřiny udělené podle tohoto zákona, rozhoduje postupem podle čl. 35 Nařízení o vnitřním trhu s elektřinou o schválení návrhu na založení regionálního koordinačního centra.

(3) Energetický regulační úřad v součinnosti s regulačními orgány členských států Evropské unie, které spadají do stejného regionu pro provoz přenosových soustav jako Česká republika, ve kterém má být nebo je zřízeno regionální koordinační centrum, jehož členem má být držitel licence na přenos elektřiny udělené podle tohoto zákona,

a) stanoví v metodice cenové regulace rozsah nákladů nebo způsob jejich stanovení, v jakém se provozovatel přenosové soustavy podílí na úhradě nákladů na činnost regionálního koordinačního centra, tak, aby regionální koordinační centrum mělo zdroje na zajištění personálních, technických a materiálních potřeb a mohlo vykonávat činnost regionálního koordinačního centra nezávisle a nestranně na ostatních účastnících trhu,

b) rozhoduje o schválení pravidel pro rozhodování regionálního koordinačního centra,

c) navrhuje, která další práva a povinnosti by měly být regionálnímu koordinačnímu centru postupem podle čl. 37 odst. 2 Nařízení o vnitřním trhu s elektřinou přiznány nebo uloženy,

d) vykonává dozor nad dodržováním povinností stanovených regionálnímu koordinačnímu centru právními předpisy nebo přímo použitelnými předpisy Evropské unie,

e) monitoruje zajišťování koordinace provozovaných přenosových soustav a o výsledku tohoto monitorování postupem podle čl. 46 Nařízení o vnitřním trhu s elektřinou každoročně informuje Agenturu.

(4) Energetický regulační úřad spolupracuje s regulačními orgány členských států Evropské unie, které spadají do stejného regionu pro provoz přenosových soustav jako Česká republika, ve věcech

a) podpory provozních opatření zaměřených na umožnění efektivního řízení přenosových soustav, fungování společných organizovaných trhů s elektřinou, přidělování přeshraniční přenosové kapacity a dosažení přiměřené úrovně kapacity propojení přenosové soustavy s jinými soustavami,

b) koordinace společného dozoru nad osobami vykonávajícími úkoly na regionální úrovni,

c) koordinace dozoru nad prováděním vnitrostátního, regionálního a evropského posouzení zdrojové přiměřenosti,

d) koordinace při vypracování záměrů a konceptů přímo použitelných předpisů Evropské unie vydávaných na základě nebo k provedení Nařízení o vnitřním trhu s elektřinou,

e) koordinace při vypracování pravidel upravujících řízení přetížení v přenosových soustavách.

(5) Energetický regulační úřad při plnění úkolů podle odstavce 4 spolupracuje s jiným správním orgánem v rámci České republiky, je-li to účelné a předmět spolupráce souvisí s působností tohoto jiného správního orgánu.

(1) Energetický regulační úřad vykonává dozor nad dodržováním

a) tohoto zákona a povinností stanovených zákonem o ochraně spotřebitele v rozsahu v něm stanoveném,

b) zákona o cenách,

c) Nařízení o vnitřním trhu s elektřinou, Nařízení o vnitřním trhu s plynem, Nařízení o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a Nařízení o velkoobchodním trhu s energií a přímo použitelných předpisů vydaných na jejich základě nebo k jejich provedení,

d) povinností vyplývajících z rozhodnutí Komise nebo Agentury vydaných na základě předpisů Evropské unie podle písmene c) nebo povinností vyplývajících z rozhodnutí Energetického regulačního úřadu vydaného podle § 18 odst. 3 nebo § 18a odst. 3.

(2) Energetický regulační úřad provádí kontroly z vlastního podnětu nebo na návrh ministerstva. Pokud Energetický regulační úřad vykonal kontrolu na návrh ministerstva, je povinen jej seznámit s výsledky kontroly a předat mu protokol o kontrole.

(3) Energetický regulační úřad na základě zjištění porušení právních předpisů podle odstavce 1 nebo porušení povinností z rozhodnutí Energetického regulačního úřadu nebo rozhodnutí Komise nebo Agentury ukládá

a) pokuty,

b) opatření k nápravě, jejichž účelem je odstranění protiprávního stavu, a stanoví přiměřenou lhůtu nebo jiné nutné podmínky k zajištění jejich splnění; povinnosti plynoucí z opatření k nápravě původci protiprávního stavu přecházejí na jeho právního nástupce. Je-li právních nástupců více, odpovídají za splnění povinnosti vyplývající z opatření k nápravě společně a nerozdílně.

(4) Zaměstnanci Energetického regulačního úřadu vykonávající dozor v energetických odvětvích se prokazují služebním průkazem vydaným Energetickým regulačním úřadem.

(5) Při výkonu kontroly podle Nařízení o velkoobchodním trhu s energií je Energetický regulační úřad dále oprávněn

a) vyžadovat od osoby, která je v pracovněprávním nebo obdobném vztahu ke kontrolované osobě, objasnění skutečností týkajících se údajů, dokumentů nebo věcí vztahujících se k předmětu kontroly; tato osoba může takové objasnění odepřít, pokud by si tím způsobila nebezpečí stíhání pro trestný čin nebo přestupek,

b) vyžadovat od povinné osoby podle zákona o kontrole předložení existujících záznamů, zpráv nebo s nimi spojených údajů přenášených prostřednictvím sítě elektronických komunikací, záznamů o telefonních hovorech nebo záznamů dat na paměťových médiích, a týkajících se předmětu kontroly,

c) pečetit obchodní prostory, popřípadě skříně, schránky nebo obchodní záznamy v nich se nacházející na dobu a v rozsahu nezbytném k provedení kontroly.

(6) Lhůta pro vyřízení námitek kontrolované osoby proti kontrolnímu protokolu nadřízenou osobou kontrolujícího činí 30 dnů a ve zvláště složitých případech 60 dnů ode dne jejich doručení.

(7) Za účelem provedení kontroly podle Nařízení o velkoobchodním trhu s energií na místě v obchodních prostorech jsou zaměstnanci Energetického regulačního úřadu provádějící kontrolu, pokud jim není poskytnuta součinnost, oprávněni zjednat si do těchto prostor a k dokumentům přístup.

(1) Energetický regulační úřad provádí šetření na trzích s elektřinou nebo plynem za účelem zjištění, zda na těchto trzích existuje účinná hospodářská soutěž.

(2) Pro účely šetření si před jeho zahájením Energetický regulační úřad vyžádá vyjádření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, ministerstva a České národní banky, je-li to vhodné a účelné.

(3) Je-li výsledkem šetření zjištění, že na trhu s elektřinou nebo plynem neexistuje účinná hospodářská soutěž, a k rozhodnutí ve věci není příslušný Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Energetický regulační úřad rozhodnutím ve správním řízení nebo opatřením obecné povahy uloží opatření, která s přihlédnutím k okolnostem nejlépe povedou k odstranění příčin takového stavu. Energetický regulační úřad uloží opatření podle věty první formou opatření obecné povahy v případě, pokud nelze uložit opatření rozhodnutím konkrétní osobě. Osobami, jejichž práva, povinnosti nebo oprávněné zájmy mohou být opatřením obecné povahy dotčeny, jsou pouze držitelé licencí a osoby zřízené za účelem organizace burzovních obchodů s elektřinou nebo plynem nebo deriváty vztahujícími se k elektřině nebo plynu.

(4) Pominou-li důvody, pro které Energetický regulační úřad opatření uložil, rozhodne Energetický regulační úřad o jejich změně nebo zrušení, popřípadě stanoví lhůtu, kdy uložená opatření zaniknou.

(1) Provádí-li Energetický regulační úřad šetření na trhu s elektřinou nebo plynem, je účastník trhu s elektřinou nebo plynem, fyzická nebo právnická osoba, jejíž předmětem podnikání je plnění propanu, butanu a jejich směsí, a účastník trhu podle Nařízení o velkoobchodním trhu s energií povinen podrobit se šetření Energetického regulačního úřadu v obchodních prostorách.

(2) Byl-li ustanoven nezávislý provozovatel přepravní soustavy, jsou provozovatel přepravní soustavy a další osoby, které jsou součástí téhož koncernu, povinni podrobit se šetření Energetického regulačního úřadu v obchodních prostorách. Regionální koordinační centrum je povinno podrobit se šetření Energetického regulačního úřadu ve svých obchodních prostorách.

(3) V rámci šetření na místě v obchodních prostorách jsou zaměstnanci Energetického regulačního úřadu, případně další Energetickým regulačním úřadem pověřené osoby, oprávněni

a) vstupovat do obchodních prostor osoby, u které šetření probíhá,

b) ověřit, zda se v případě dokumentů a záznamů jedná o obchodní záznamy,

c) nahlížet do obchodních záznamů, které se v obchodních prostorách nacházejí nebo jsou z nich přístupné, bez ohledu na to, v jaké formě jsou uloženy,

d) kopírovat nebo získávat v jakékoli formě kopie nebo výpisy z obchodních záznamů,

e) pečetit obchodní prostory, popřípadě skříně, schránky nebo obchodní záznamy v nich se nacházející na dobu a v rozsahu nezbytném k provedení šetření,

f) požadovat od osob, u kterých šetření probíhá, a osob v pracovněprávním nebo jiném obdobném vztahu k nim, případně osob, které byly pověřeny vykonávat v jejich prospěch činnosti související s předmětem šetření, v nezbytném rozsahu součinnost potřebnou k provedení šetření, jakož i vysvětlení k obchodním záznamům.

(4) Osoby, u kterých šetření na místě v obchodních prostorách probíhá, jsou povinny poskytnout Energetickému regulačnímu úřadu při provádění šetření nezbytnou součinnost k výkonu jeho oprávnění podle odstavce 3 a výkon těchto oprávnění strpět.

(5) Za účelem šetření na místě v obchodních prostorách jsou zaměstnanci Energetického regulačního úřadu oprávněni zjednat si do těchto prostor přístup, otevřít uzavřené skříně nebo schránky, popřípadě si jiným způsobem zjednat přístup k obchodním záznamům. Každý, v jehož objektu se takové obchodní prostory nalézají, je povinen strpět šetření v těchto prostorách; nesplní-li tuto povinnost, jsou zaměstnanci Energetického regulačního úřadu oprávněni zjednat si k nim přístup.

(6) Šetření na místě v obchodních prostorách se provádí na základě písemného pověření předsedou Energetického regulačního úřadu nebo jím pověřeného člena Rady. Pověření musí obsahovat alespoň jméno, popřípadě jména, příjmení, funkci a podpis osoby oprávněné k jeho vystavení, datum vyhotovení a otisk úředního razítka, dále ustanovení právního předpisu, podle kterého má být šetření provedeno, označení obchodních prostor osoby, u níž má být šetření provedeno, předmět šetření a datum jeho zahájení, jakož i jméno, popřípadě jména a příjmení zaměstnanců Energetického regulačního úřadu, případně dalších Energetickým regulačním úřadem pověřených osob, které mají šetření provést.

(7) Před zahájením šetření na místě v obchodních prostorách písemně sdělí Energetický regulační úřad osobě, v jejíž obchodních prostorách má šetření na místě proběhnout, právní důvod a účel šetření a poučí ji o jejích právech a povinnostech podle tohoto zákona, včetně možnosti uložení pořádkové pokuty.

(1) Při regulaci ceny související služby v elektroenergetice a ceny související služby v plynárenství postupuje Energetický regulační úřad transparentním a předvídatelným způsobem v souladu s metodikou cenové regulace tak, aby regulované ceny nezvýhodňovaly bezdůvodně určité účastníky trhu na úkor jiných účastníků trhu a pokrývaly ekonomicky oprávněné náklady na zajištění spolehlivého, bezpečného a efektivního výkonu licencované činnosti, dále odpisy a přiměřený zisk zajišťující návratnost realizovaných investic do zařízení sloužících k výkonu licencované činnosti a oprávněné náklady na zvyšování energetické účinnosti při výstavbě a provozu přenosové soustavy, přepravní soustavy a distribučních soustav. To neplatí v případě cen za mezinárodní přepravu plynu, pokud Energetický regulační úřad rozhodne o odlišném postupu tvorby těchto cen založeném na tržním způsobu. Energetický regulační úřad bere v úvahu jím schválený plán rozvoje přenosové soustavy, plán rozvoje přepravní soustavy, předvídatelnou budoucí poptávku, požadavky na provozní zabezpečení přenosové soustavy, přepravní soustavy a distribučních soustav, energetickou účinnost provozu přenosové soustavy, přepravní soustavy a distribučních soustav a opatření provedená za účelem zajištění bezpečnosti dodávek plynu podle Nařízení o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu.

(2) Cenou související služby v elektroenergetice se rozumí cena služby přenosové soustavy nebo služby distribuční soustavy, které zahrnují i cenu za systémové služby, cenu za provoz nesíťové infrastruktury a složku ceny na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů energie podle zákona o podporovaných zdrojích energie.

(3) Cenou související služby v plynárenství se rozumí cena služby přepravy plynu nebo služby distribuční soustavy, které zahrnují i cenu za činnosti operátora trhu včetně poplatku na činnost Energetického regulačního úřadu. Cenou za službu přeshraničního využití zásobníku plynu se rozumí vyrovnání slevy za službu přepravy plynu poskytnuté na vstupních a výstupních bodech zásobníků plynu podle Nařízení, kterým se zavádí kodex sítě harmonizovaných struktur přepravních sazeb pro zemní plyn.

(4) Energetický regulační úřad postupuje obdobně podle odstavce 1 věty první při věcném usměrňování ceny tepelné energie. Věcné usměrnění ceny tepelné energie se nevztahuje na stanovení ceny nižší, než je limitní cena, kterou Energetický regulační úřad stanoví prováděcím právním předpisem. Při stanovení limitní ceny podle věty druhé se zohlední úplné náklady včetně nákladů na cizí a vlastní kapitál konkurenčního zdroje vytápění majícího shodný nebo obdobný dopad na životní prostředí.

(5) Cenu dodavatele poslední instance reguluje Energetický regulační úřad stanovením závazného postupu pro tvorbu ceny dodavatele poslední instance tak, aby ceny tímto postupem stanovené pokrývaly ekonomicky oprávněné náklady na zajištění činnosti dodávky poslední instance, dále odpisy a přiměřený zisk. Postup tvorby ceny dodavatele poslední instance zahrnuje způsob určení výše ceny energie v Kč/MWh odrážející aktuální výši ceny elektřiny nebo plynu na velkoobchodních trzích, určení nebo způsob určení maximální výše dodatečných nákladů, rizikových přirážek, přiměřeného zisku v Kč/MWh a určení nebo způsob určení maximální výše stálého měsíčního platu v Kč/odběrné místo/měsíc. Pokud vláda stanoví rozsah prostředků státního rozpočtu na poskytnutí dotace na úhradu prokazatelné ztráty, Energetický regulační úřad stanoví ceny dodavatele poslední instance jako ceny maximální. V tomto případě postupuje Energetický regulační úřad tak, aby stanovené ceny pokrývaly rozdíl mezi předpokládanými náklady na zajištění dodávky elektřiny nebo plynu společně s přiměřeným ziskem dodavatele poslední instance a předpokládanou výši dotace na úhradu prokazatelné ztráty dodavatele poslední instance.

(6) Při regulaci ostatních cen postupuje Energetický regulační úřad tak, aby stanovené ceny byly alespoň nákladové. Pro stanovení stálého měsíčního platu a marže dodavatele plynu při mimořádném stavu nouze v plynárenství platí věta první obdobně. Cenu plynu za zúčtování kladné odchylky stanoví Energetický regulační úřad tak, aby odpovídala obvyklé ceně plynu dosahované na velkoobchodním trhu s plynem. Cenu plynu za zúčtování záporné odchylky stanoví Energetický regulační úřad tak, aby stanovená cena zohledňovala cenu plynu poskytnutého České republice v rámci mezinárodní pomoci v plynárenství, kterou za něj ministerstvo, včetně kompenzace zahraničním zákazníkům, jejichž odběr plynu byl omezen z důvodu poskytnutí mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství České republice, uhradilo sousedním členským státům Evropské unie. Cena plynu za zúčtování záporné odchylky musí být stanovena alespoň ve výši ceny plynu za zúčtování kladné odchylky.

(7) Na žádost dodavatele tepelné energie nebo držitele licence na distribuci elektřiny nebo distribuci plynu, jehož distribuční soustava není přímo připojena k přenosové soustavě nebo k přepravní soustavě, může Energetický regulační úřad rozhodnout o odlišném stanovení podmínek pro sjednání ceny tepelné energie nebo stanovení povolených výnosů a proměnných nákladů provozovatele distribuční soustavy. Energetický regulační úřad žádosti zcela nebo zčásti vyhoví, prokáže-li žadatel, že stanovený způsob regulace ceny mu dlouhodobě neumožňuje alespoň pokrytí oprávněných nákladů podle odstavce 1. Po právní moci rozhodnutí, kterým žádosti zcela nebo zčásti vyhoví, Energetický regulační úřad upraví stanovený způsob regulace nebo jeho jednotlivé podmínky nebo stanoví cenu za službu distribuční soustavy v elektroenergetice nebo plynárenství.

(8) Regulovaným rokem se rozumí kalendářní rok, pro který Energetický regulační úřad rozhoduje o cenách. Regulačním obdobím je časové období vymezené nejméně pěti po sobě následujícími regulovanými roky.

(9) Metodika cenové regulace stanoví postupy regulace cen související služby v elektroenergetice a související služby v plynárenství pro regulační období a způsoby stanovení cen pro provozovatele přenosové soustavy, provozovatele přepravní soustavy, provozovatele distribuční soustavy, povinně vykupujícího, datového centra a operátora trhu. Energetický regulační úřad zpracovává metodiku cenové regulace vždy pro každé regulační období tak, aby vytvořil podmínky pro transparentní, předvídatelné a dlouhodobě stabilní investiční prostředí v odvětví elektroenergetiky a plynárenství.

(10) Rozhodl-li soud o zrušení cenového výměru nebo jeho části, nastávají účinky rozsudku soudu k 1. lednu následujícího kalendářního roku. Energetický regulační úřad promítne regulační rozdíl vzniklý uplatňováním cen nebo postupů podle zrušeného cenového výměru nebo jeho části v cenách stanovených pro následující regulovaný rok, případně pro více následujících regulovaných roků.

(1) Energetický regulační úřad stanoví pro regulační období metodiku cenové regulace, a to nejpozději do 28. února před začátkem regulačního období.

(2) V metodice cenové regulace stanoví Energetický regulační úřad metody, podmínky a postupy regulace cen pro celé regulační období tak, aby vytvořil podmínky pro transparentní, předvídatelné a dlouhodobě stabilní investiční prostředí v odvětvích elektroenergetiky a plynárenství.

(3) Energetický regulační úřad v metodice cenové regulace alespoň

a) popíše aktuální regulační období,

b) stanoví a odůvodní délku regulačního období,

c) stanoví a odůvodní základní východiska a obecné principy cenové regulace v regulačním období včetně vazby na předcházející regulační období,

d) stanoví metody cenové regulace,

e) stanoví a popíše parametry cenové regulace, jejich složky a rozdělení na parametry pro regulační období a na parametry pro regulovaný rok,

f) stanoví způsob určení výchozích hodnot parametrů cenové regulace a jejich složek a pravidla a postupy změn hodnot parametrů cenové regulace a jejich složek v průběhu regulačního období,

g) stanoví a odůvodní druhy nákladů, které nelze vzhledem k charakteru činností vykonávaných příslušnými držiteli licencí zahrnout do ekonomicky oprávněných nákladů, a

h) stanoví způsob vypořádání regulačního rozdílu.

(4) Změna metodiky cenové regulace je v průběhu regulačního období možná jen v případě

a) změny právní úpravy, která na ni má vliv, nebo

b) mimořádné změny na trhu s elektřinou nebo na trhu s plynem nebo jiné mimořádné změny v národním hospodářství hodné zvláštního zřetele.

(5) V případě změny metodiky cenové regulace Energetický regulační úřad postupuje podle § 17e odst. 8 a 9.

(1) Při regulaci ceny související služby v elektroenergetice a související služby v plynárenství stanoví Energetický regulační úřad hodnoty parametrů pro regulační období a hodnoty parametrů pro regulovaný rok pro provozovatele přenosové soustavy, provozovatele přepravní soustavy, provozovatele regionální distribuční soustavy a pro operátora trhu a na jejich základě následně vydává cenový výměr.

(2) Při stanovení hodnot parametrů postupuje Energetický regulační úřad v souladu s metodikou cenové regulace. Hodnoty parametrů stanoví Energetický regulační úřad do 30. září; v případě provozovatele přepravní soustavy se hodnoty parametrů stanoví ve lhůtě podle Nařízení, kterým se zavádí kodex sítě harmonizovaných struktur přepravních sazeb pro zemní plyn.

(1) Cena za provoz nesíťové infrastruktury se skládá z ceny za činnosti operátora trhu, ceny za činnost datového centra a poplatku na činnost Energetického regulačního úřadu.

(2) Cenu za provoz nesíťové infrastruktury v části, kterou tvoří poplatek na činnost Energetického regulačního úřadu a cena za činnosti operátora trhu, hradí účastníci trhu s elektřinou operátorovi trhu v ceně za související služby v elektroenergetice prostřednictvím provozovatele přenosové soustavy a provozovatele regionální distribuční soustavy.

(3) Cenu za provoz nesíťové infrastruktury v části, kterou tvoří cena za činnost datového centra, hradí účastníci trhu s elektřinou v ceně za související služby v elektroenergetice prostřednictvím provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele regionální distribuční soustavy datovému centru.

(1) Nastane-li mimořádná tržní situace na trhu s elektřinou nebo plynem, může vláda nařízením stanovit ceny elektřiny nebo plynu dodávaného zákazníkům nebo jiným účastníkům trhu s elektřinou nebo plynem.

(2) Vláda při mimořádné tržní situaci může dále v nezbytném rozsahu nařízením

a) uložit povinnost výroby elektřiny nebo plynu nebo dodávky elektřiny nebo plynu pro zákazníky nebo jiné účastníky trhu s elektřinou nebo plynem nebo výrobce tepelné energie za stanovených podmínek,

b) uložit povinnost nabídky elektřiny nebo plynu nebo podpůrných služeb na organizovaných trzích nebo určeným osobám za stanovených podmínek,

c) omezit nebo zakázat obchodování s elektřinou nebo plynem na organizovaných trzích nebo jiné způsoby obchodování s elektřinou nebo plynem.

(3) Vláda vydává nařízení podle odstavců 1 a 2 na dobu nejvýše 12 měsíců. Pokud mimořádná tržní situace přetrvává, může vláda vydat nařízení opakovaně. Pomine-li mimořádná tržní situace, vláda nařízení neprodleně zruší i před uplynutím doby, na kterou bylo vydáno.

(4) Vláda může nařízením současně se stanovením cen podle odstavce 1 stanovit rovněž rozsah odběru nebo dodávky elektřiny nebo plynu a kategorie účastníků trhu s elektřinou nebo plynem, na které se stanovené ceny uplatní, rozsah a způsob poskytnutí informací a podkladů účastníkem trhu s elektřinou nebo plynem, na kterého se stanovené ceny uplatní, dodavateli elektřiny nebo plynu, a další podmínky pro uplatnění stanovených cen. Tyto podmínky se považují za další věcné podmínky pro uplatnění stanovené formy regulace cen podle zákona o cenách. Vláda může dále současně se stanovením cen stanovit nejvyšší přípustný rozsah majetkového prospěchu, který může účastník trhu s elektřinou nebo plynem, který není spotřebitelem, získat dodávkou nebo odběrem elektřiny nebo plynu za stanovenou cenu.

(5) Stanoví-li vláda nařízením podle odstavce 4 věcné podmínky pro uplatnění stanovených cen, jejichž splnění závisí na poskytnutí vládou stanovených informací nebo podkladů dodavateli elektřiny nebo plynu, je účastník trhu s elektřinou nebo plynem, který tyto informace nebo podklady poskytuje, povinen poskytnout je úplně, správně a pravdivě.

(6) Ustanovení § 17 odst. 12 o regulaci cen při mimořádné tržní situaci není dotčeno.

(7) Za mimořádné tržní situace může Ministerstvo financí účastníkovi trhu s elektřinou nebo plynem poskytnout k odvrácení škod v národním hospodářství nebo k řešení mimořádné tržní situace zápůjčku nebo úvěr. Podmínky pro poskytnutí zápůjčky nebo úvěru stanoví vláda nařízením. O poskytnutí zápůjčky nebo úvěru rozhoduje vláda. K financujícím operacím zápůjčky nebo úvěru se pro omezení úrokových, měnových či jiných rizik nesjednávají obchody s investičními nástroji, včetně derivátů.

(8) Zápůjčky a úvěry poskytnuté podle odstavce 7 nejsou výdajem státního rozpočtu, splátky těchto zápůjček a úvěrů nejsou příjmem státního rozpočtu a úroky a jiné příjmy z těchto zápůjček a úvěrů jsou příjmem státního rozpočtu.

(9) Za mimořádné tržní situace může vláda účastníkovi s elektřinou nebo plynem poskytnout k odvrácení škod v národním hospodářství nebo k řešení mimořádné tržní situace státní záruku. Podmínky pro poskytnutí státní záruky stanoví vláda nařízením.

(1) Je-li ve smlouvě sjednána cena elektřiny nebo plynu, která je vyšší než cena stanovená vládou, platí po dobu účinnosti nařízení vlády za ujednanou cena stanovená vládou.

(2) Je-li ve smlouvě sjednaný způsob určení ceny přímo závislý nebo odvozený od změn ceny elektřiny nebo plynu na organizovaných trzích s elektřinou nebo plynem a cena elektřiny nebo plynu dodaného za zúčtovací období, které alespoň zčásti spadá do doby účinnosti nařízení vlády, je vyšší než cena za energetickou jednotku stanovená vládou, platí po tuto část zúčtovacího období za ujednanou cena stanovená vládou.

(3) Pokud vláda stanovila rozsah odběru nebo dodávky elektřiny nebo plynu, na který se uplatní stanovené ceny, platí za ujednanou cena podle odstavce 1 nebo 2 pouze na stanovený rozsah odběru nebo dodávky elektřiny nebo plynu; pro ostatní odběr nebo dodávku elektřiny nebo plynu platí nadále cena ujednaná.

(4) V případech podle odstavce 1 nebo 2 se ustanovení § 7 zákona o cenách nepoužije.

(5) Dodavatel elektřiny nebo plynu je povinen do 30 dnů ode dne vyhlášení nařízení vlády stanovit novou výši zálohových plateb a zaslat spotřebiteli nebo podnikající fyzické osobě odebírající elektřinu z hladiny nízkého napětí nebo s roční spotřebou plynu do 630 MWh nový předpis zálohových plateb. Nová výše zálohových plateb musí zohledňovat dodávku elektřiny nebo plynu za cenu stanovenou vládou.

(1) Nepokrývá-li stanovená cena v mimořádné tržní situaci oprávněné náklady na zajištění dodávky elektřiny nebo plynu, má účastník trhu s elektřinou nebo plynem dodávající elektřinu nebo plyn právo na úhradu prokazatelné ztráty vzniklé z důvodu dodávky elektřiny nebo plynu za stanovenou cenu a přiměřeného zisku.

(2) Prokazatelnou ztrátu a přiměřený zisk hradí operátor trhu. Operátor trhu je povinen hradit prokazatelnou ztrátu a přiměřený zisk na základě žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku a poskytnutí stanovených podkladů za stanovené období. Žádost podle věty první a poskytnuté podklady předá operátor trhu neprodleně Energetickému regulačnímu úřadu k vyjádření.

(3) Stanoví-li nařízení vlády postup vypořádání plateb na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku poskytnutých v průběhu stanoveného období, považují se platby operátora trhu na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku poskytnuté před vypořádáním plateb za zálohové platby. Operátor trhu a účastník trhu s elektřinou nebo plynem, který žádá o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku, jsou povinni po skončení stanoveného období vypořádat rozdíly mezi zálohovými platbami na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku a výší prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku za stanovené období. Nepožádá-li účastník trhu s elektřinou nebo plynem o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku za stanovené období, je povinen vrátit operátorovi trhu v termínu stanoveném nařízením vlády všechny poskytnuté zálohové platby.

(4) Účastník trhu s elektřinou nebo plynem je povinen uvést v žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku a v podkladech poskytnutých operátorovi trhu úplné, správné a pravdivé údaje. Stanoví-li nařízení vlády postup vypořádání plateb na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku poskytnutých v průběhu stanoveného období, je účastník trhu s elektřinou nebo plynem povinen se žádostí o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku za stanovené období současně doložit zprávu auditora o ověření správnosti vybraných údajů uváděných v žádosti; to neplatí v případě účastníka trhu s elektřinou nebo plynem, který nemá za stanovené období zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Zprávu auditora poskytuje účastník trhu s elektřinou nebo plynem Energetickému regulačnímu úřadu.

(5) Má-li Energetický regulační úřad po ověření údajů z žádosti a poskytnutých podkladů pochybnosti o správnosti výpočtu prokazatelné ztráty nebo přiměřeného zisku, sdělí tuto skutečnost ve stanovené lhůtě společně s důvody operátorovi trhu a účastníkovi trhu s elektřinou nebo plynem, který žádost operátorovi trhu podal. Operátor trhu vyzve účastníka trhu s elektřinou nebo plynem k úpravě výpočtu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku nebo k prokázání správnosti výpočtu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku. Operátor trhu neprodleně předá novou žádost účastníka trhu s elektřinou nebo plynem s upraveným výpočtem prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku nebo podklady prokazující správnost výpočtu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku Energetickému regulačnímu úřadu. Pokud má Energetický regulační úřad i nadále pochybnosti o správnosti výpočtu prokazatelné ztráty nebo přiměřeného zisku, poskytnutí úhrady zcela nebo zčásti zakáže rozhodnutím, které je prvním úkonem v řízení. Rozklad proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. To nebrání podání nové žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku za stanovené období i po uplynutí stanoveného termínu.

(6) Operátor trhu má právo na úhradu finančních prostředků poskytovaných na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku podle odstavce 1 dotací ze státního rozpočtu. O poskytnutí dotace rozhoduje ministerstvo na základě žádosti operátora trhu. Ministerstvo poskytuje dotaci v rozsahu předpokládaných finančních prostředků na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku účastníkům trhu s elektřinou nebo plynem podle odstavce 1 před úhradou plateb účastníkům trhu za stanovené období.

(7) Při úhradě prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku v nesprávné výši se postupuje podle § 97.

(8) Vláda nařízením stanoví

a) rozsah oprávněných nákladů na zajištění dodávky elektřiny nebo plynu, způsob výpočtu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku, rozhodný den pro výpočet prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku a období, za které se prokazatelná ztráta a přiměřený zisk hradí,

b) postup a termíny vypořádání rozdílu mezi zálohovými platbami a výší prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku za stanovené období,

c) termíny pro podávání a náležitosti žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku, rozsah podkladů poskytovaných operátorovi trhu a způsob podávání žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku operátorovi trhu,

d) pravidla a termíny pro úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku,

e) pravidla a termíny pro poskytování dotace na úhradu finančních prostředků operátorovi trhu,

f) okruh údajů ověřovaných auditorem a rozsah ověření auditorem.

(1) Pokud zákazník, který nemá pro období účinnosti nařízení vlády o stanovení cen zajištěnu dodávku elektřiny nebo plynu, požádá obchodníka s elektřinou nebo obchodníka s plynem, který je dodavatelem poslední instance uvnitř vymezeného území držitele licence na distribuci elektřiny nebo plynu podle § 12a odst. 1, o zajištění dodávek elektřiny nebo plynu, je obchodník s elektřinou nebo obchodník s plynem povinen neprodleně sjednat se zákazníkem smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu nebo smlouvu o dodávce elektřiny nebo plynu na dobu neurčitou za cenu a věcných podmínek stanovených vládou.

(2) Povinnost obchodníka s elektřinou nebo obchodníka s plynem sjednat smlouvu podle odstavce 1 se nevztahuje na dodávky elektřiny nebo plynu zákazníkům, na které se neuplatní cena stanovená vládou nebo s roční spotřebou plynu nad 630 MWh. Povinnost obchodníka s elektřinou nebo obchodníka s plynem sjednat smlouvu podle odstavce 1 se dále nevztahuje na dodávky elektřiny nebo plynu zákazníkům, kteří jsou vůči tomuto obchodníkovi s elektřinou nebo obchodníkovi s plynem v prodlení s úhradou jakékoliv platby za dodávku elektřiny nebo plynu nebo související služby.

(3) Nastane-li v období, pro které vláda stanovila ceny, některá ze skutečností podle § 12a odst. 2, je dodavatel poslední instance povinen v tomto období dodávat elektřinu nebo plyn za cenu stanovenou vládou. Ustanovení tohoto zákona o povinnosti zajištění dodávky poslední instance za cenu regulovanou Energetickým regulačním úřadem se po dobu účinnosti nařízení vlády o stanovení cen nepoužijí.

(1) Držitel licence na přenos elektřiny, přepravu plynu, uskladňování plynu nebo distribuci elektřiny nebo plynu, k jehož distribuční soustavě je připojeno více než 90 000 odběrných míst zákazníků nebo jehož distribuční soustava je přímo připojena k přenosové soustavě nebo k přepravní soustavě, držitel licence na činnost datového centra a držitel licence na činnosti operátora trhu, je povinen uvést v účtovém rozvrhu účty pro účtování o nákladech a výnosech, výsledku hospodaření, aktivech a pasivech odděleně za každou z těchto licencovaných činností. Držitel licence na obchod s elektřinou, který je povinně vykupujícím podle zákona o podporovaných zdrojích energie, a držitel licence na činnosti operátora trhu jsou povinni účtovat o nákladech a výnosech a výsledku hospodaření odděleně za činnosti související s podporou elektřiny z podporovaných zdrojů energie.

(2) Držitel licence na přepravu plynu, uskladňování plynu a distribuci plynu, k jehož distribuční soustavě je připojeno více než 90 000 odběrných míst zákazníků, je povinen v příloze v účetní závěrce uvést veškeré smluvní vztahy, s výjimkou smluvních vztahů uzavíraných podle tohoto zákona, s vymezením jejich předmětu, uskutečněné s osobou, se kterou držitel licence tvoří holding nebo je součástí téhož holdingu nebo jiného podnikatelského seskupení, a jejichž hodnota převyšuje hodnotu nadlimitní veřejné zakázky9a).

(3) Držitel licence na distribuci elektřiny nebo plynu, k jehož soustavě je připojeno méně než 90 000 odběrných míst zákazníků nebo jehož distribuční soustava je přímo připojena k přenosové soustavě nebo k přepravní soustavě, a držitel licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie účtuje o nákladech a výnosech a výsledku hospodaření odděleně zvlášť za každou z licencovaných činností v souladu se zvláštním právním předpisem9b).

(4) Pokud auditor při ověřování účetní závěrky9b) držitele licence uvedeného v odstavci 1 zjistí křížové subvence mezi jednotlivými licencovanými činnostmi vykonávanými týmž držitelem licence nebo mezi licencovanou činností a jinými podnikatelskými činnostmi vykonávanými týmž držitelem licence, které vedou k diskriminaci, uvede tuto skutečnost ve zprávě auditora.

(5) Vlastník nebo propachtovatel energetického zařízení, který s držitelem licence, který používá k výkonu licencované činnosti toto energetické zařízení, tvoří holding nebo je členem téhož holdingu nebo jiného podnikatelského seskupení, je povinen uvést v účtovém rozvrhu účty pro účtování o nákladech a výnosech z vlastnictví nebo pachtu tohoto energetického zařízení. Takový vlastník nebo propachtovatel energetického zařízení je povinen poskytovat Energetickému regulačnímu úřadu na vyžádání úplné a pravdivé informace a podklady potřebné pro výkon jejich zákonem stanovených oprávnění, umožnit jim nahlížet do účetních a jiných dokladů, pořídit z nich kopie nebo opisy a poskytnout k nim vysvětlení.

(6) Držitel licence na přenos elektřiny, přepravu plynu, uskladňování plynu, činnosti operátora trhu, činnost datového centra, distribuci elektřiny, distribuci plynu, na obchod s elektřinou, který je povinně vykupujícím podle zákona o podporovaných zdrojích energie, držitel licence na výrobu tepelné energie a držitel licence na rozvod tepelné energie, jehož celkový roční objem tržeb za všechny dodávky tepelné energie přesahuje 2 500 000 Kč, je povinen sestavovat regulační výkazy a předkládat je Energetickému regulačnímu úřadu. Na žádost Energetického regulačního úřadu je osoba předkládající regulační výkazy povinna předložit jedno vyhotovení regulačních výkazů, ze kterého byly odstraněny údaje mající charakter obchodního tajemství nebo důvěrné informace.

(7) Držitel licence uvedený v odstavci 1 je povinen každoročně předkládat do 30. června Energetickému regulačnímu úřadu ověřenou účetní závěrku a zprávu auditora za předcházející účetní období. Držitel licence na distribuci elektřiny nebo plynu, k jehož soustavě je připojeno méně než 90 000 odběrných míst zákazníků, výrobu nebo rozvod tepelné energie je povinen předkládat Energetickému regulačnímu úřadu ověřenou účetní závěrku a zprávu auditora za předcházející účetní období pouze na vyžádání.

(8) Rozhodl-li Energetický regulační úřad o udělení výjimky z povinnosti horizontálního oddělení provozovatele vodíkové přepravní soustavy, je provozovatel přepravní soustavy povinen od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém rozhodnutí Energetického regulačního úřadu nabylo právní moci, uvést v účtovém rozvrhu účty pro účtování o nákladech a výnosech, výsledku hospodaření a aktivech a pasivech odděleně za činnost přepravy plynu a přepravy vodíku vysokého stupně čistoty. Povinnost podle věty první trvá po dobu platnosti výjimky z povinnosti horizontálního oddělení provozovatele vodíkové přepravní soustavy.

(1) Operátor trhu je akciová společnost založená státem, jejíž akcie znějí na jméno.

(2) Akcie operátora trhu vlastní stát nebo provozovatel přenosové soustavy.

(3) Operátor trhu musí mít ke své činnosti licenci podle § 4 odst. 1 písm. b) bodu 7. Operátor trhu ani právnické osoby, v nichž má operátor trhu majetkový podíl, nesmí být držitelem jiné licence uvedené v § 4. Členem statutárního orgánu, členem dozorčí rady nebo vedoucím zaměstnancem operátora trhu nemůže být fyzická osoba, která je současně členem statutárního orgánu nebo zaměstnancem držitele licence uvedené v § 4 odst. 1 písm. a) a písm. b) bodech 2 až 6 a 8 a v § 4 odst. 1 písm. c).

(4) Operátor trhu je povinen

a) organizovat krátkodobý trh s plynem a krátkodobý trh s elektřinou,

b) vyhodnocovat odchylky za celé území České republiky a toto vyhodnocení předávat jednotlivým subjektům zúčtování a provozovateli přenosové nebo přepravní soustavy,

c) na základě vyhodnocení odchylek zajišťovat zúčtování a vypořádání odchylek subjektů zúčtování, které jsou povinny je uhradit,

d) informovat provozovatele přenosové soustavy, provozovatele přepravní soustavy a provozovatele zásobníků plynu nebo provozovatele distribuční soustavy o neplnění platebních povinností účastníků trhu a subjektů zúčtování vůči operátorovi trhu,

e) zpracovávat a zveřejňovat měsíční a roční zprávu o trhu s elektřinou a měsíční a roční zprávu o trhu s plynem v České republice,

f) registrovat dodavatele a agregátora u předávacích míst,

g) zajistit ochranu chráněných informací,

h) zpracovávat podklady pro návrh Pravidel trhu s elektřinou a Pravidel trhu s plynem a předávat je ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu,

i) zajišťovat a poskytovat registrovaným účastníkům trhu s elektřinou nebo plynem skutečné hodnoty dodávek a odběrů elektřiny nebo plynu a další nezbytné informace související s vyúčtováním dodávek a odběrů elektřiny nebo plynu a s právem zákazníka na změnu dodavatele nebo agregátora,

j) zpracovávat a po schválení Energetickým regulačním úřadem zveřejňovat na svých internetových stránkách obchodní podmínky operátora trhu pro elektroenergetiku a pro plynárenství,

k) zajišťovat v součinnosti s provozovateli distribučních soustav zpracovávání typových diagramů dodávek, a to na základě údajů od provozovatelů distribučních soustav,

l) na základě údajů předaných provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem přepravní soustavy zajišťovat zúčtování a vypořádání regulační energie64) nebo vyrovnávacího plynu včetně zúčtování při stavech nouze,

m) účtovat odděleně za činnosti vykonávané v elektroenergetice a v plynárenství,

n) uzavřít smlouvu o zúčtování odchylek a umožnit obchodovat s elektřinou nebo plynem na jím organizovaných trzích každému, kdo o to požádá a splňuje obchodní podmínky operátora trhu pro elektroenergetiku nebo obchodní podmínky operátora trhu pro plynárenství,

o) v případech podle § 12a oznamovat dodavateli poslední instance registrační čísla odběrných míst zákazníků a jejich předávacích míst,

p) sledovat množství skladovaného plynu v jednotlivých zásobnících plynu a jejich kapacitu a bilanci služby přeshraničního využití zásobníku plynu, pokud ji provozovatel zásobníku poskytuje,

q) zpracovávat statistiku dovozu plynu ze zahraničí a jeho vývozu do zahraničí, a statistiku zákazníků, kteří změnili dodavatele plynu,

r) zpracovávat a předávat ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu alespoň jednou měsíčně zprávu s vyhodnocením dodávek a spotřeb plynárenské soustavy včetně vyhodnocení dovozu plynu do České republiky a vývozu plynu z České republiky,

s) zpracovávat měsíční bilance o rozsahu bezpečnostního standardu dodávek plynu obchodníků s plynem a předávat je Energetickému regulačnímu úřadu,

t) zpracovávat a vést evidenci výroben elektřiny, kterým provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy stanovil termín a podmínky připojení, a poskytovat evidované údaje ministerstvu a úřadu,

u) hradit výrobcům elektřiny zelený bonus a aukční bonus na elektřinu z obnovitelných zdrojů, druhotných zdrojů a vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla,

v) hradit povinně vykupujícímu rozdíl mezi výkupní cenou a hodinovou cenou a cenu za jeho činnost,

w) hradit výrobcům tepla zelený bonus na teplo, výrobcům tepla z neobnovitelného zdroje bonus k transformaci výroby tepla a výrobcům biometanu zelený bonus na biometan,

x) vést evidenci záruk původu energie, jejíž součástí je vnitrostátní databáze kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů pro energii vyrobenou z paliva z biomasy, nízkouhlíkových plynů a plynů z obnovitelných zdrojů a zajistit napojení evidence záruk původu energie na databázi Evropské unie, organizovat aukce záruk původu energie,

y) zpracovávat na základě požadavku ministerstva nebo Energetického regulačního úřadu analýzy týkající se budoucí očekávané spotřeby elektřiny a plynu, vývoje trhu s elektřinou a plynem, způsobů zabezpečení dodávek elektřiny a plynu a rozvoje zdrojů,

z) účastníkům trhu, kteří mají podle čl. 8 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií povinnost oznamovat Agentuře transakce na velkoobchodních trzích s energií, poskytovat na základě smlouvy údaje z evidence o jejich obchodních transakcích včetně příkazů z obchodování, a to nejpozději ke dni vzniku vykazovací povinnosti podle Nařízení o velkoobchodním trhu s energií,

za) sestavovat a zveřejňovat národní energetický mix a zbytkový energetický mix,

zb) na základě údajů předávaných ministerstvem pravidelně aktualizovat seznam provozovatelů čerpacích stanic, vlastníků výdejních jednotek a provozovatelů dobíjecích stanic, v rozsahu nezbytném pro plnění svých povinností podle tohoto zákona, zákona o podporovaných zdrojích energie a zákona o ochraně ovzduší, poskytnutých ministerstvem podle zákona o pohonných hmotách, a v rámci vedení seznamu

1. evidovat informace o množství pohonných hmot použitých v dopravě,

2. evidovat informace na základě údajů pravidelně předávaných Celní správou České republiky o množství biopaliv, které bylo uvedeno do volného daňového oběhu pro dopravní účely nebo dodáno na daňové území České republiky pro dopravní účely v pohonných hmotách uvedených do volného daňového oběhu v jiném členském státě Evropské unie,

3. evidovat informace o množství elektřiny, která byla spotřebována v dobíjecí stanici pro dopravní účely,

4. evidovat informace o množství elektřiny, která byla vyrobena a spotřebována pro dopravní účely přímo v odběrném místě, ve kterém je připojena dobíjecí stanice, bez využití přenosové nebo distribuční soustavy,

5. evidovat informace o množství biometanu, který byl spotřebován v čerpací stanici nebo výdejní jednotce a doložen uplatněnými zárukami původu prokazujícími původ tohoto biometanu z obnovitelného zdroje energie,

6. evidovat informace o množství biometanu, který byl spotřebován v čerpací stanici nebo výdejní jednotce bez využití plynárenské soustavy včetně informací a dokladů o surovinách využitých pro výrobu tohoto biometanu,

zc) poskytovat nebo zpřístupňovat registrovanému účastníkovi trhu s elektřinou naměřené a vyhodnocené údaje o dodávkách a odběrech elektřiny se zohledněním sdílené elektřiny,

zd) poskytovat datovému centru informaci o registraci dodavatele elektřiny, agregátora a subjektu zúčtování u předávacího místa,

ze) předávat Energetickému regulačnímu úřadu a Inspekci informace o vydaných a uplatněných zárukách původu energie.

(5) Operátor trhu je dále povinen

a) na výzvu ministerstva zahájit činnosti jménem České republiky a na její účet dodávat subjektům zúčtování nebo od nich odebírat za úplatu plyn, a to v případě, že Česká republika na základě Nařízení o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu přijme nebo poskytne mezinárodní pomoc v krizových situacích v plynárenství; toto není považováno za obchod s plynem,

b) na základě rozhodnutí ministerstva vyplácet finanční kompenzace nepřímých nákladů podle zákona upravujícího podmínky obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů,

c) v rozsahu stanoveném ve smlouvě o vyrovnávacím režimu administrovat a vyplácet úhradu vyrovnávací platby podle zákona o opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice a plnit své případné další povinnosti podle smlouvy o vyrovnávacím režimu.

(6) Operátor trhu má právo

a) na údaje nezbytné pro plnění svých povinností od subjektů zúčtování a registrovaných účastníků trhu s elektřinou nebo trhu s plynem a údaje nezbytné pro zpracování zprávy o budoucí očekávané spotřebě elektřiny a plynu a o zabezpečení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou elektřiny a plynu,

b) na naměřené a vyhodnocené údaje od provozovatele přenosové soustavy a provozovatele přepravní soustavy a provozovatelů distribučních soustav a zásobníků plynu a další údaje nezbytné pro plnění svých povinností,

c) zrušit registraci subjektu na zúčtování, který neplní platební povinnosti vůči operátorovi trhu,

d) vyžadovat od plynárenských podnikatelů a obchodníků s plynem údaje pro zpracování bilancí,

e) vyžadovat od plynárenských podnikatelů a obchodníků s plynem jednou až dvakrát ročně údaje ke zpracování kontrolního hodinového odečtu dodávek a spotřeb plynárenské soustavy,

f) vyžadovat od zákazníků s roční spotřebou plynu vyšší než 400 tis. m3 a od obchodníků s plynem informace o změnách dodavatele plynu,

g) vyžadovat od plynárenských podnikatelů a obchodníků s plynem údaje o kapacitách a výkonech jednotlivých částí plynárenské soustavy České republiky,

h) na úhradu složky ceny na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů podle zákona o podporovaných zdrojích energie od účastníků trhu s elektřinou,

i) na naměřené a vyhodnocené údaje o dodávkách a odběrech elektřiny a naměřené a vyhodnocené údaje o dodávkách a odběrech elektřiny se zohledněním sdílené elektřiny v předávacích místech přiřazených do skupiny sdílení, se zohledněním aktivace flexibility v předávacích místech, v nichž je poskytována flexibilita, a se zohledněním ukládání elektřiny v předávacích místech registrovaných pro zohlednění ukládání elektřiny od datového centra,

j) na úhradu ceny za činnosti operátora trhu a poplatku na činnost Energetického regulačního úřadu od provozovatelů distribučních soustav, provozovatele přepravní soustavy a provozovatele přenosové soustavy.

(7) Operátor trhu má právo po schválení ministerstvem vykonávat další činnosti, jejichž ceny nepodléhají regulaci.

(8) Operátor trhu vede evidenci využití obnovitelných zdrojů energie v dopravě a v jejím rámci zejména vydává kredity za elektřinu z obnovitelných zdrojů energie využitou v dopravě a zajišťuje jejich evidenci včetně jejich převodů, uplatnění a zrušení v elektronické podobě.

(9) Operátor trhu zpracovává a předává ministerstvu alespoň jednou ročně zprávu o dosaženém podílu elektřiny a biometanu na hrubé konečné spotřebě energie v dopravě.

(10) Operátor trhu vykonává činnost poskytovatele přístupu k údajům registrovaným účastníkům trhu s elektřinou podle Nařízení o požadavcích na interoperabilitu a postupech pro přístup k údajům z měření a o spotřebě, a to v rozsahu, v jakém používá předané naměřené a vyhodnocené údaje z měření pro plnění povinností operátora trhu podle tohoto zákona a prováděcích právních předpisů.

(1) Společenstvími jsou energetické společenství a společenství pro obnovitelné zdroje.

(2) Energetickým společenstvím je právnická osoba s formou spolku, družstva nebo jiná korporace, jejíž vnitřní poměry podle zakladatelského právního jednání jsou co do obsahu a účelu v podstatných rysech obdobné zákonem vymezeným vnitřním poměrům spolku nebo družstva, a

a) jejímž účelem je poskytovat environmentální, hospodářské nebo sociální přínosy svým členům nebo na území, na kterém provozuje svou činnost,

b) jejímž předmětem činnosti je výroba elektřiny, sdílení elektřiny, dodávka elektřiny nebo výkon jiných činností nebo poskytování jiných služeb souvisejících se zajišťováním energetických potřeb jejích členů,

c) v níž hlasovací práva náleží jen členům, kterými jsou fyzické osoby, malé podniky60), církve a náboženské společnosti a jejich evidované právnické osoby61), územní samosprávné celky nebo dobrovolné svazky obcí nebo jiné příspěvkové organizace územních samosprávných celků, a ani nikdo jiný než tito členové v ní nesmí přímo nebo nepřímo jinak uplatňovat rozhodující vliv,

d) v níž je možné ukončit členství jednostranným právním jednáním vůči energetickému společenství, a to kdykoliv a bezplatně, a

e) která je registrována jako energetické společenství v registru společenství vedeném Energetickým regulačním úřadem.

(3) Společenstvím pro obnovitelné zdroje je právnická osoba s formou spolku, družstva nebo jiná korporace, jejíž vnitřní poměry podle zakladatelského právního jednání jsou co do obsahu a účelu v podstatných rysech obdobné zákonem vymezeným vnitřním poměrům spolku nebo družstva, a

a) jejímž účelem je poskytovat environmentální, hospodářské nebo sociální přínosy svým členům nebo na území, na kterém provozuje svou činnost,

b) jejímž předmětem činnosti je výroba elektřiny nebo jiných forem energie z obnovitelných zdrojů energie, dodávka elektřiny, sdílení elektřiny nebo výkon jiných činností nebo poskytování jiných služeb souvisejících se zajišťováním energetických potřeb jejích členů,

c) jejímiž členy jsou jen fyzické osoby, malé nebo střední podniky60), církve a náboženské společnosti a jejich evidované právnické osoby61), územní samosprávné celky nebo dobrovolné svazky obcí nebo jiné příspěvkové organizace územních samosprávných celků,

d) v níž hlasovací práva náleží jen členům, kteří se nacházejí v blízkosti energetických zařízení provozovaných touto právnickou osobou, a ani nikdo jiný než tito členové v ní nesmí přímo nebo nepřímo jinak uplatňovat rozhodující vliv,

e) v níž je možné ukončit členství jednostranným právním jednáním vůči společenství pro obnovitelné zdroje, a to kdykoliv a bezplatně, a

f) která je registrována jako společenství pro obnovitelné zdroje v registru vedeném Energetickým regulačním úřadem.

(4) Název energetického společenství může obsahovat označení „energetické společenství“ a název společenství pro obnovitelné zdroje může obsahovat označení „společenství pro obnovitelné zdroje“. Ten, kdo není společenstvím, nesmí používat označení „energetické společenství“ a „společenství pro obnovitelné zdroje“.

(5) Zakladatelské právní jednání společenství obsahuje také vymezení účelu společenství. Zakladatelské právní jednání společenství pro obnovitelné zdroje obsahuje dále vymezení území, na kterém má společenství pro obnovitelné zdroje vyrábět elektřinu z obnovitelných zdrojů energie a které je právně významné pro určení postavení člena v blízkosti energetických zařízení. Toto území může zahrnovat souvislé území správních obvodů nejvýše 3 obcí s rozšířenou působností nebo území hlavního města Prahy.

(6) Členem v blízkosti energetických zařízení se rozumí člen, který má bydliště nebo sídlo nebo provozovnu na území vymezeném v zakladatelském právním jednání podle odstavce 5.

(7) Společenství je povinné vést seznam členů, který obsahuje také následující údaje:

a) jméno a příjmení, název nebo obchodní firma člena, bydliště nebo sídlo a den narození v případě fyzické osoby, sídlo právnické osoby a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

b) druh členství,

c) počet hlasů člena s hlasovacími právy,

d) u členů energetického společenství s hlasovacím právem údaj o tom, zda je člen fyzickou osobou, malým podnikem, územním samosprávným celkem, dobrovolným svazkem obcí nebo jinou příspěvkovou organizací územního samosprávného celku,

e) u členů společenství pro obnovitelné zdroje údaj o tom, zda je člen fyzickou osobou, malým nebo středním podnikem, územním samosprávným celkem, dobrovolným svazkem obcí nebo jinou příspěvkovou organizací územního samosprávného celku,

f) u členů společenství pro obnovitelné zdroje v blízkosti energetických zařízení adresa bydliště nebo sídla nebo provozovny na území vymezeném v zakladatelském právním jednání podle odstavce 5.

(8) Má-li společenství formu družstva nebo jiné obdobné obchodní korporace, může, připouští-li to zakladatelské právní jednání, rozdělit nejvýše 33 % zisku a jiných vlastních zdrojů pouze mezi své členy,

a) neohrozí-li naplňování účelu společenství a zajišťování potřeb členů společenství,

b) vytvoří-li fond ze zisku ve výši nejméně 30 % základního kapitálu, který nelze rozdělit mezi členy.

(9) Má-li společenství formu spolku nebo jiné obdobné korporace, která není obchodní korporací, rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů se zakazuje.

(1) Členství členů společenství s hlasovacími právy má stejný obsah, ledaže v zakladatelském právním jednání jsou určeny různé druhy členství členů společenství s hlasovacími právy v závislosti na rozdílném druhu potřeb členů zajišťovaných společenstvím nebo je-li dán jiný spravedlivý důvod. Pro určení obsahu členství členů společenství bez hlasovacích práv platí věta první obdobně.

(2) Ukončí-li členství člen společenství, který je fyzickou osobou, do 1 měsíce po vzniku členství na základě přihlášky, platí, že se členem společenství nestal, pokud již nezačal vykonávat práva spojená s členstvím ve společenství.

(3) Společenství je povinno všem členům, do jejichž práv a povinností se zasahuje, doručit rozhodnutí o změně obsahu členství. Rozhodne-li společenství o změně obsahu členství, nejsou takové změny účinné vůči členovi společenství, který pro takovou změnu nehlasoval a nejpozději do 1 měsíce ode dne doručení rozhodnutí o změně obsahu členství společenství písemně oznámil, že ukončuje členství.

(4) Členství přechází na právního nástupce, jestliže splňuje podmínky členství podle tohoto zákona a zakladatelského právního jednání. Člen společenství je oprávněn své členství převést na jiného, splňuje-li taková osoba podmínky členství podle tohoto zákona a zakladatelského právního jednání. K zákazu nebo omezení převodu členství v zakladatelském právním jednání se nepřihlíží. Převodem nebo přechodem členství nesmí dojít ke změně obsahu členství.

(5) Určuje-li zakladatelské právní jednání společenství výpovědní dobu pro ukončení členství, nesmí být výpovědní doba delší než 3 měsíce. Zaniklo-li členovi společenství vlastnické nebo užívací právo k odběrnému místu, jehož předávací místo je součástí skupiny sdílení, je výpovědní doba 1 měsíc. Výpovědní doba počíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po doručení výpovědi. K ustanovení zakladatelského právního jednání určujícímu delší výpovědní dobu se nepřihlíží.

(6) Nejvyšším orgánem společenství, které má formu spolku, je členská schůze.

(7) Člen společenství s hlasovacími právy nemůže na nejvyšším orgánu vykonávat hlasovací právo s hlasy převyšujícími 10 % všech hlasů ve společenství. Při posuzování schopnosti nejvyššího orgánu společenství se usnášet a při přijímání usnesení se nepřihlíží k hlasům, s nimiž člen společenství nemůže vykonávat hlasovací právo.

(1) Registrace společenství se provádí na žádost.

(2) Žádost o registraci společenství obsahuje

a) název nebo obchodní firmu žadatele, jeho sídlo a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

b) předmět činnosti,

c) jméno a příjmení, bydliště a den narození členů žadatele, jedná-li se o fyzické osoby, a název nebo obchodní firmu a sídlo členů žadatele, kteří jsou právnickými osobami, a identifikační číslo členů, bylo-li přiděleno, s uvedením skutečnosti, kterým z těchto členů mají náležet hlasovací práva a který z těchto členů je malým nebo středním podnikem,

d) jméno a příjmení, bydliště a den narození, jedná-li se o fyzické osoby, a název nebo obchodní firmu a sídlo, jedná-li se o právnické osoby, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, popřípadě rovněž adresy provozoven členů v blízkosti energetických zařízení, jedná-li se o žádost o registraci společenství pro obnovitelné zdroje,

e) prohlášení žadatele o tom, který člen nebo členové vykonávají rozhodující vliv.

(3) Součástí žádosti o registraci společenství je kopie

a) zakladatelského právního jednání,

b) dokladu o založení právnické osoby,

c) dokladů, ze kterých vyplývá, že je člen žadatele malým nebo středním podnikem, nebo prohlášení člena žadatele o tom, že je malým nebo středním podnikem.

(4) Energetický regulační úřad zapíše žadatele do registru společenství, pokud jsou splněny podmínky podle § 20b odst. 2 písm. a) až d) nebo odst. 3 písm. a) až e) a žadatel nebyl v posledních 3 letech vymazán z registru společenství podle § 20g odst. 3. O provedené registraci Energetický regulační úřad žadatele vyrozumí nejpozději do 7 dní od zápisu do registru společenství.

(5) Nejsou-li splněny podmínky podle § 20b odst. 2 písm. a) až d) nebo odst. 3 písm. a) až e), Energetický regulační úřad rozhodne o tom, že žadatel nesplňuje některou z podmínek pro společenství podle § 20b odst. 2 písm. a) až d) nebo odst. 3 písm. a) až e), a žadatele do registru společenství nezapíše. Rozhodnutí podle věty první je prvním úkonem v řízení. Energetický regulační úřad žadatele do registru společenství nezapíše rovněž v případě, že žadatel neuhradil správní poplatek nebo byl v posledních 3 letech vymazán z registru společenství podle § 20g odst. 3, a vyrozumí o tom žadatele.

(6) Před zápisem společenství do veřejného rejstříku mohou žádost o registraci podat osoby oprávněné podat návrh na zápis společenství jako právnické osoby do veřejného rejstříku. Energetický regulační úřad provede registraci založené právnické osoby před jejím zápisem do veřejného rejstříku, je-li prokázáno, že právnická osoba byla založena, a lze-li důvodně předpokládat, že k okamžiku svého vzniku bude splňovat podmínky podle § 20b odst. 2 písm. a) až d) nebo odst. 3 písm. a) až e).

(7) Nedojde-li k zápisu založené právnické osoby do veřejného rejstříku do 90 dnů od zápisu do registru společenství, Energetický regulační úřad ji z registru společenství vymaže.

Společenství je povinné bezodkladně oznámit Energetickému regulačnímu úřadu změnu údajů zapsaných v registru společenství, nebo že společenství přestalo splňovat některou z podmínek podle § 20b odst. 2 písm. a) až d) nebo odst. 3 písm. a) až e).

(1) Energetický regulační úřad zapíše změnu údajů v registru společenství, pokud o to společenství požádá a doloží změnu zapsaných údajů. Ustanovení § 20d se použije obdobně.

(2) Zjistí-li Energetický regulační úřad, že došlo ke změně údajů zapsaných v registru společenství, provede změnu zápisu údajů v registru společenství a vyrozumí o tom společenství.

(1) Energetický regulační úřad vymaže společenství z registru společenství, pokud

a) o to společenství požádá, nebo

b) společenství zanikne.

(2) Energetický regulační úřad rozhodne o výmazu společenství z registru společenství, pokud

a) energetické společenství přestalo splňovat některou z podmínek podle § 20b odst. 2 písm. a) až d), nebo

b) společenství pro obnovitelné zdroje přestalo splňovat některou z podmínek podle § 20b odst. 3 písm. a) až e).

(3) Energetický regulační úřad může rozhodnout o výmazu společenství z registru společenství, pokud

a) společenství vykonává činnost v rozporu s účelem, pro který bylo založeno,

b) ve společenství vykonává rozhodující vliv osoba nebo osoby, které nejsou členy společenství s hlasovacími právy,

c) společenství pro obnovitelné zdroje porušilo nebo porušuje zákaz podle § 20i odst. 3,

d) společenství poruší závažným způsobem zákonné povinnosti uložené společenství jako právnické osobě nebo povinnosti související s činností společenství.

(4) Řízení o výmazu společenství z registru společenství zahajuje Energetický regulační úřad z moci úřední.

(5) Lze-li důvod, pro který lze vydat rozhodnutí o výmazu společenství z registru společenství, odstranit, vyzve Energetický regulační úřad společenství před zahájením řízení k jeho odstranění a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu.

(1) Energetický regulační úřad vede v elektronické podobě registr společenství, který je informačním systémem veřejné správy. Do registru společenství se zapisuje

a) registrační číslo společenství přidělené Energetickým regulačním úřadem,

b) datum registrace společenství,

c) název nebo obchodní firma společenství,

d) adresa sídla a identifikační číslo společenství,

e) právní forma společenství,

f) informace, zda jde o energetické společenství nebo o společenství pro obnovitelné zdroje,

g) předmět činnosti společenství,

h) v případě společenství pro obnovitelné zdroje území, na kterém má společenství pro obnovitelné zdroje vyrábět elektřinu z obnovitelných zdrojů energie a které je právně významné pro určení postavení člena v blízkosti energetických zařízení,

i) datum výmazu společenství z registru společenství.

(2) Energetický regulační úřad zveřejňuje údaje zapsané v registru společenství na svých internetových stránkách. Energetický regulační úřad vede registr společenství způsobem, který v něm umožní vyhledávat podle údajů zapisovaných do registru společenství.

(1) Společenství je oprávněno za podmínek stanovených tímto zákonem zejména

a) odebírat elektřinu v odběrném místě pro vlastní spotřebu,

b) vyrábět elektřinu,

c) dodávat elektřinu vyrobenou ve výrobně elektřiny provozované společenstvím,

d) sdílet elektřinu vyrobenou ve výrobně elektřiny provozované společenstvím nebo uloženou v zařízení pro ukládání elektřiny provozovaném společenstvím do předávacího místa člena společenství,

e) ukládat elektřinu v zařízení pro ukládání elektřiny provozovaném společenstvím,

f) poskytovat flexibilitu v předávacích místech společenství, a to přímo nebo prostřednictvím agregace jednomu agregátorovi, je-li předávací místo vybaveno průběhovým měřením.

(2) Provozuje-li společenství v odběrném místě výrobnu elektřiny nebo zařízení pro ukládání elektřiny s instalovaným výkonem do 100 kW bez licence na výrobu elektřiny nebo na ukládání elektřiny podle § 28 odst. 5, je oprávněno dodávat elektřinu z této výrobny elektřiny nebo z tohoto zařízení pro ukládání elektřiny pouze obchodníkovi s elektřinou nebo na organizované trhy s elektřinou.

(3) Společenství pro obnovitelné zdroje má mimo území podle § 20b odst. 5 právo vyrábět elektřinu z obnovitelných zdrojů pouze ve výrobnách elektřiny, jejichž celkový instalovaný výkon nepřesahuje jednu třetinu celkového instalovaného výkonu všech jím provozovaných výroben elektřiny.

(4) Provozuje-li společenství za podmínek stanovených tímto zákonem distribuční soustavu, nepoužije se na něj § 25b.

(1) Účastníky trhu s elektřinou jsou

a) výrobci elektřiny,

b) provozovatel přenosové soustavy,

c) provozovatelé distribučních soustav,

d) operátor trhu,

e) obchodníci s elektřinou,

f) zákazníci,

g) společenství,

h) datové centrum,

i) agregátoři,

j) provozovatelé zařízení pro ukládání elektřiny.

(2) Účastníci trhu s elektřinou

a) nesou odpovědnost za odchylku a jsou subjekty zúčtování odchylek, a

b) mohou přenášet na základě smlouvy odpovědnost za odchylku na jiný subjekt zúčtování odchylek.

(3) Účastník trhu s elektřinou je povinen hradit cenu za systémové služby, cenu za provoz nesíťové infrastruktury a složku ceny na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů energie podle zákona o podporovaných zdrojích energie i v případě, kdy není uzavřena smlouva o zajištění služby distribuční soustavy, využívá-li k odběru elektřiny jím provozovanou distribuční soustavu.

(1) Výrobce elektřiny má právo

a) připojit své zařízení k elektrizační soustavě, pokud splňuje podmínky připojení k přenosové soustavě nebo k distribučním soustavám a obchodní podmínky stanovené Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly provozování distribuční soustavy,

b) dodávat elektřinu vyrobenou v jím provozované výrobně elektřiny ostatním účastníkům trhu s elektřinou nebo do jiných států prostřednictvím přenosové soustavy nebo distribuční soustavy, nebo přímým vedením,

c) dodávat elektřinu vyrobenou ve vlastní výrobně elektřiny pro vlastní potřebu, pokud mu to podmínky provozování přenosové soustavy a distribučních soustav umožňují,

d) nabízet a poskytovat podpůrné služby k zajištění provozu elektrizační soustavy za podmínek stanovených Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly provozování distribuční soustavy nebo poskytovat flexibilitu pro jiné účely, a to přímo, nebo prostřednictvím agregace jednomu agregátorovi, je-li předávací místo vybaveno průběhovým měřením,

e) omezit, přerušit nebo ukončit dodávku elektřiny svým zákazníkům při neoprávněném odběru elektřiny,

f) nakupovat elektřinu pro technologickou vlastní spotřebu své výrobny elektřiny,

g) sdílet s využitím distribuční nebo přenosové soustavy elektřinu vyrobenou v jím provozované výrobně elektřiny do jiného předávacího místa výrobce elektřiny,

h) sdílet elektřinu vyrobenou v jím provozované výrobně elektřiny bez využití distribuční nebo přenosové soustavy zákazníkům, jestliže mají tito účastníci trhu s elektřinou předávací místa připojená k distribuční soustavě prostřednictvím jedné společné hlavní domovní pojistkové skříně nebo hlavní domovní kabelové skříně, nebo sdílet takto vyrobenou elektřinu s využitím distribuční nebo přenosové soustavy do předávacích míst zákazníků nebo do předávacího místa výrobny,

i) na poskytnutí informací od operátora trhu nezbytných k vyúčtování dodávek elektřiny zákazníkům, jejichž odběrné místo je evidováno u operátora trhu,

j) na informaci o způsobu alokace sdílené elektřiny do předávacích míst přiřazených do skupiny sdílení, ve kterých zajišťuje dodávku elektřiny, souhrnnou informaci o způsobu alokace sdílené elektřiny, informaci o průběhu výroby elektřiny a technických parametrech výrobny elektřiny, z níž je elektřina sdílena, a informaci o průběhu ukládání elektřiny a technických parametrech zařízení pro ukládání elektřiny, z něhož je elektřina sdílena, od datového centra,

k) na naměřené a vyhodnocené údaje o dodávkách a odběrech elektřiny a naměřené a vyhodnocené údaje o dodávkách a odběrech elektřiny se zohledněním aktivace flexibility a sdílené elektřiny od datového centra,

l) uzavřít smlouvu o agregaci i bez souhlasu dodavatele elektřiny.

(2) Výrobce elektřiny je povinen si zajistit vlastnické právo nebo zřídit věcné břemeno k cizí nemovitosti nebo její části umožňující zřízení nebo provozování výrobny elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 MW a více s možností poskytovat podpůrné služby k zajištění provozu elektrizační soustavy, stavby pro energetickou bezpečnost podle zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury a stavby související, a to smluvně s vlastníkem nemovitosti za jednorázovou náhradu ve výši ceny zjištěné podle oceňovacího předpisu47), pokud se strany nedohodnou jinak; v případě, že vlastník nemovitosti není znám nebo určen nebo je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro odejmutí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zvláštního právního předpisu4e), rozhodne příslušný vyvlastňovací úřad na návrh příslušného výrobce elektřiny o odejmutí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle jiného právního předpisu4e).

(3) Výrobce elektřiny je povinen

a) na své náklady zajistit připojení svého zařízení k přenosové soustavě nebo k distribuční soustavě,

b) umožnit a uhradit instalaci měřicího zařízení provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy, ke které je výrobna elektřiny připojena,

c) zpřístupnit měřicí zařízení provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy, ke které je výrobna elektřiny připojena,

d) instalovat u nově budovaných výroben o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 30 MW a více a provozovat zařízení pro poskytování podpůrných služeb,

e) řídit se pokyny technického dispečinku provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy nebo řídicího a dohledového centra provozovatele distribuční soustavy, ke které je výrobna elektřiny připojena,

f) předávat operátorovi trhu technické údaje vyplývající ze smluv o dodávce elektřiny prostřednictvím subjektu zúčtování, který převzal odpovědnost za jeho odchylku, nebo přímo, pokud je subjektem zúčtování, údaje k uplatnění ceny za činnosti operátora trhu podle Pravidel trhu s elektřinou a další nezbytné informace pro plnění povinností operátora trhu,

g) poskytovat provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy, ke které je výrobna elektřiny připojena, potřebné údaje pro provoz a rozvoj přenosové soustavy nebo distribuční soustavy, a operátorovi trhu údaje potřebné pro plnění jejich povinností,

h) předávat provozovateli soustavy, ke které je výrobna elektřiny připojena, informace nezbytné pro dispečerské řízení,

i) dodržovat parametry kvality dodávané elektřiny stanovené Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly provozování distribuční soustavy,

j) podílet se podle výše požadovaného výkonu nebo příkonu na úhradě nákladů provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy spojených s připojováním zařízení k přenosové soustavě nebo distribuční soustavě prostřednictvím úhrady paušální částky, jejíž část je nevratná i v případě, že výrobna elektřiny nebyla připojena, případně hradit v plné výši oprávněné náklady provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy spojené s připojením výrobny elektřiny,

k) informovat účastníky trhu s elektřinou na svých internetových stránkách

1. o podílu zdrojů elektřiny použitých pro výrobu elektřiny v uplynulém roce,

2. o množství emisí CO2 a o množství radioaktivního odpadu vyprodukovaného při výrobě elektřiny v uplynulém roce,

l) za účelem zajištění bezpečnosti a spolehlivosti provozu elektrizační soustavy, při předcházení stavu nouze a při stavech nouze a za podmínek stanovených Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly provozování distribuční soustavy, na pokyn provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy, nabízet provozně a obchodně nevyužité výrobní kapacity,

m) zaregistrovat se do 30 dnů od udělení licence na výrobu elektřiny u operátora trhu; zaregistrováním se výrobce elektřiny stává registrovaným účastníkem trhu,

n) poskytovat provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy informace nezbytné pro zajištění bezpečného a spolehlivého provozu a rozvoje elektrizační soustavy,

o) vybavit výrobnu elektřiny s instalovaným výkonem 100 kW a více zařízením umožňujícím dispečerské řízení výrobny elektřiny a udržovat toto zařízení v provozuschopném stavu; tato povinnost se nevztahuje na výrobny elektřiny využívající obnovitelné zdroje elektřiny poprvé uvedené do provozu do roku 2000 o instalovaném výkonu do 10 MW včetně a na průtočné malé vodní elektrárny s instalovaným výkonem do 10 MW včetně,

p) vypracovat havarijní plán do 6 měsíců od udělení licence a dále jej každoročně upřesňovat; při jeho tvorbě a upřesňování spolupracovat s provozovatelem přenosové soustavy nebo s provozovatelem distribuční soustavy, k níž je výrobna elektřiny připojena; tato povinnost se nevztahuje na výrobce elektřiny, jehož výrobna elektřiny má instalovaný výkon nižší než 10 MW,

q) při změně parametrů elektřiny upravit na svůj náklad svá zařízení tak, aby vyhovovala těmto změnám,

r) splnit požadavky na bezpečnou instalaci v případě výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů energie s instalovaným výkonem do 100 kW připojených k distribuční soustavě, které nevyžadují povolení záměru podle stavebního zákona,

s) hradit provozovateli přenosové soustavy nebo distribuční soustavy cenu za provoz nesíťové infrastruktury, zajišťuje-li dodávku elektřiny do předávacího místa zákazníka podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny,

t) plnit a vykazovat plnění kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů podle zákona o podporovaných zdrojích energie v případě elektřiny vyrobené z

1. pevných paliv z biomasy ve výrobně elektřiny s celkovým jmenovitým tepelným příkonem nad 7,5 MW nebo z plynných paliv z biomasy ve výrobně elektřiny s celkovým jmenovitým tepelným příkonem nad 2 MW, přičemž paliva z biomasy vyrobená z odpadů a zbytků jiných než zbytků ze zemědělství, akvakultury, rybolovu a lesnictví musí splňovat pouze kritéria úspor emisí skleníkových plynů vyjma paliv z biomasy vyrobených z tuhého komunálního odpadu, která nepodléhají ani kritériím úspor emisí skleníkových plynů,

2. biokapalin, přičemž biokapaliny vyrobené z odpadů a zbytků jiných než zbytků ze zemědělství, akvakultury, rybolovu a lesnictví musí splňovat pouze kritéria úspor emisí skleníkových plynů, vyjma biokapalin vyrobených z tuhého komunálního odpadu, které nepodléhají ani kritériím úspor emisí skleníkových plynů,

u) řídit se při poskytování flexibility informacemi o možnostech její aktivace zpřístupňovaných datovým centrem a strpět omezení aktivace flexibility v předávacím místě provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy v případě ohrožení bezpečného a spolehlivého provozu elektrizační soustavy,

v) předávat datovému centru údaje z podružného měřicího zařízení, je-li podle tohoto zákona povinen instalovat a provozovat podružné měřicí zařízení,

w) předávat datovému centru údaje pro koordinaci zpracování přípravy provozu přenosové nebo distribuční soustavy.

(4) Výrobce neodpovídá za odchylku vzniklou v souvislosti s dispečerským řízením výrobny elektřiny podle § 26 odst. 5.

(5) Provozuje-li výrobce elektřiny v předávacím místě výrobny elektřiny zařízení pro ukládání elektřiny, vztahují se na něj rovněž práva a povinnosti provozovatele zařízení pro ukládání elektřiny. Dodává-li výrobce elektřiny jím vyrobenou elektřinu zákazníkům, vztahuje se na něj právo na poskytnutí přenosu nebo distribuce elektřiny podle § 30 odst. 1 písm. a) a povinnosti obchodníka s elektřinou podle § 30 odst. 2.

(1) Provozovatel zařízení pro ukládání elektřiny má právo

a) připojit své zařízení pro ukládání elektřiny k elektrizační soustavě, pokud splňuje podmínky připojení k přenosové soustavě nebo k distribučním soustavám a podmínky stanovené Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly provozování distribuční soustavy,

b) dodávat elektřinu z jím provozovaného zařízení pro ukládání elektřiny obchodníkovi s elektřinou nebo do jiných států prostřednictvím přenosové soustavy nebo distribuční soustavy nebo na organizované trhy s elektřinou,

c) nabízet a poskytovat podpůrné služby k zajištění provozu elektrizační soustavy za podmínek stanovených Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly provozování distribuční soustavy nebo poskytovat flexibilitu pro jiné účely, a to přímo, nebo prostřednictvím agregace jednomu agregátorovi, je-li předávací místo vybaveno průběhovým měřením,

d) nakupovat elektřinu pro její ukládání,

e) sdílet s využitím distribuční nebo přenosové soustavy elektřinu uloženou v jím provozovaném zařízení pro ukládání elektřiny do jiného předávacího místa provozovatele zařízení pro ukládání elektřiny,

f) sdílet elektřinu uloženou v jím provozovaném zařízení pro ukládání elektřiny bez využití distribuční nebo přenosové soustavy zákazníkům, jestliže mají tito účastníci trhu s elektřinou předávací místa připojená k distribuční soustavě prostřednictvím jedné společné hlavní domovní pojistkové skříně nebo hlavní domovní kabelové skříně, nebo sdílet takto uloženou elektřinu s využitím distribuční nebo přenosové soustavy do předávacích míst zákazníků,

g) na registraci předávacího místa pro zohlednění ukládání elektřiny u datového centra, je-li předávací místo vybaveno průběhovým měřením,

h) na naměřené a vyhodnocené údaje o dodávkách a odběrech elektřiny a naměřené a vyhodnocené údaje o dodávkách a odběrech elektřiny se zohledněním ukládání elektřiny, aktivace flexibility a sdílené elektřiny od datového centra,

i) uzavřít smlouvu o agregaci i bez souhlasu dodavatele elektřiny.

(2) Provozovatel zařízení pro ukládání elektřiny je povinen

a) na své náklady zajistit připojení svého zařízení pro ukládání elektřiny k přenosové soustavě nebo k distribuční soustavě,

b) umožnit a uhradit instalaci měřicího zařízení provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy, ke které je zařízení pro ukládání elektřiny připojeno,

c) zpřístupnit měřicí zařízení provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy, ke které je zařízení pro ukládání elektřiny připojeno,

d) řídit se pokyny technického dispečinku provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy nebo řídicího a dohledového centra provozovatele distribuční soustavy, ke které je zařízení pro ukládání elektřiny připojeno,

e) předávat operátorovi trhu údaje k uplatnění ceny za činnosti operátora trhu a další nezbytné informace pro plnění povinností operátora trhu,

f) poskytovat provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy, ke které je zařízení pro ukládání elektřiny připojeno, potřebné údaje a informace pro rozvoj, provoz a dispečerské řízení přenosové soustavy nebo distribuční soustavy,

g) dodržovat parametry kvality dodávané elektřiny stanovené Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly provozování distribuční soustavy,

h) podílet se podle výše požadovaného výkonu nebo příkonu na úhradě nákladů provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy spojených s připojováním zařízení k přenosové soustavě nebo distribuční soustavě prostřednictvím úhrady paušální částky, jejíž část je nevratná i v případě, že zařízení pro ukládání elektřiny nebylo připojeno, případně hradit v plné výši oprávněné náklady provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy spojené s připojením zařízení pro ukládání elektřiny,

i) zaregistrovat se do 30 dnů od udělení licence na ukládání elektřiny u operátora trhu,

j) vybavit zařízení pro ukládání elektřiny s instalovaným výkonem 100 kW a více zařízením umožňujícím dispečerské řízení a udržovat toto zařízení v provozuschopném stavu,

k) vypracovat havarijní plán do 6 měsíců od udělení licence a každoročně jej upřesňovat a při jeho tvorbě a upřesňování spolupracovat s provozovatelem přenosové soustavy nebo s provozovatelem distribuční soustavy, k níž je zařízení pro ukládání elektřiny připojeno; tato povinnost se nevztahuje na provozovatele zařízení pro ukládání elektřiny, jehož instalovaný výkon je nižší než 10 MW,

l) při změně parametrů elektřiny upravit na svůj náklad zařízení pro ukládání elektřiny tak, aby vyhovovalo těmto změnám,

m) řídit se při poskytování flexibility informacemi o možnostech její aktivace zpřístupňovaných datovým centrem a strpět omezení aktivace flexibility v předávacím místě provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy v případě ohrožení bezpečného a spolehlivého provozu elektrizační soustavy,

n) předávat datovému centru údaje z podružného měřicího zařízení, je-li podle tohoto zákona povinen instalovat a provozovat podružné měřicí zařízení,

o) předávat datovému centru údaje pro koordinaci zpracování přípravy provozu přenosové nebo distribuční soustavy.

(3) Provozovatel zařízení pro ukládání elektřiny neodpovídá za odchylku vzniklou v souvislosti s dispečerským řízením zařízení pro ukládání elektřiny podle § 26 odst. 5.

(1) Provozovatel přenosové soustavy

a) se zřetelem k využití energeticky účinných technologií zajišťuje bezpečný, spolehlivý a efektivní provoz, obnovu a rozvoj přenosové soustavy a zajišťuje propojení přenosové soustavy s jinými soustavami, a za tím účelem zabezpečuje podpůrné služby a dlouhodobou schopnost přenosové soustavy uspokojovat přiměřenou poptávku po přenosu elektřiny, spolupracuje s provozovateli propojených přenosových soustav a spolupracuje na integraci vnitřního evropského trhu s elektřinou,

b) poskytuje službu přenosové soustavy,

c) řídí toky elektřiny v přenosové soustavě při respektování přenosů elektřiny mezi propojenými soustavami ostatních států a ve spolupráci s provozovateli distribučních soustav v elektrizační soustavě,

d) odpovídá za zajištění systémových služeb pro elektrizační soustavu na úrovni přenosové soustavy,

e) účastní se vyrovnávacího mechanismu a uskutečňuje platby podle vyrovnávacího mechanismu mezi provozovateli přenosových soustav v souladu s Nařízením o vnitřním trhu s elektřinou a při zachování bezpečnosti a spolehlivosti přenosové soustavy poskytuje přeshraniční přenos elektřiny účastníkům trhu s elektřinou,

f) v případě existujícího či hrozícího nedostatku kapacity přenosové soustavy informuje dotčené účastníky trhu s elektřinou na základě jejich žádosti o důvodech, pro které neuskutečnil přenos elektřiny.

(2) Provozovatel přenosové soustavy nesmí být držitelem jiné licence udělované podle tohoto zákona než licence na přenos elektřiny.

(3) Provozovatel přenosové soustavy má právo

a) zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření, zabezpečování a automatizaci provozu přenosové soustavy a k přenosu informací pro činnost výpočetní techniky a informačních systémů,

b) obstarávat za nejnižší náklady podpůrné služby a elektřinu pro krytí ztrát elektřiny v přenosové soustavě a pro vlastní potřebu, nabízet a prodávat elektřinu obstaranou na krytí ztrát elektřiny a nevyužitou na krytí ztrát elektřiny v přenosové soustavě na vnitrodenním trhu s elektřinou a; pro řízení rovnováhy mezi výrobou a spotřebou a pro řízení toků elektřiny podle odstavce 1 písm. c) obstarávat regulační energii,

c) omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu dodávku elektřiny účastníkům trhu s elektřinou

1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů,

2. při předcházení stavu nouze nebo při stavech nouze,

3. při neoprávněném přenosu elektřiny podle § 53,

4. jestliže mu zákazník neumožní přístup k měřicímu zařízení,

5. jestliže se jedná o neoprávněný odběr podle § 51,

6. při provádění plánovaných prací na zařízení přenosové soustavy nebo v jeho ochranném pásmu, zejména oprav, rekonstrukcí, údržby a revizí,

7. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních přenosové soustavy nebo distribuční soustavy,

8. při odběru elektřiny zařízeními, která ohrožují život, zdraví nebo majetek osob,

9. při odběru elektřiny zařízeními, která ovlivňují kvalitu elektřiny v neprospěch účastníků trhu s elektřinou a zákazník nevybavil tato odběrná zařízení dostupnými technickými prostředky k omezení těchto vlivů, nebo

10. v důsledku omezení nebo přerušení přenosu elektřiny provozovateli propojených přenosových soustav,

d) změnit nebo přerušit v nezbytném rozsahu dodávku elektřiny z výroben, dodávku elektřiny ze zařízení pro ukládání elektřiny, přeshraniční výměnu elektřiny a dovoz elektřiny ze zahraničí nebo vývoz elektřiny do zahraničí k zajištění spolehlivého provozu přenosové soustavy

1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů,

2. při předcházení stavu nouze nebo při stavech nouze,

3. při neoprávněném přenosu elektřiny podle § 53,

4. při neoprávněné dodávce elektřiny do přenosové soustavy podle § 52,

5. jestliže mu výrobce nebo provozovatel zařízení pro ukládání elektřiny neumožní přístup k měřicímu zařízení,

6. při provádění plánovaných prací na zařízení přenosové soustavy nebo v jeho ochranném pásmu, zejména oprav, rekonstrukcí, údržby a revizí, nebo periodických zkoušek zařízení umožňujícího dispečerské řízení výrobny elektřiny nebo zařízení pro ukládání elektřiny,

7. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních přenosové soustavy nebo distribuční soustavy,

8. při dodávce elektřiny zařízeními, která ohrožují život, zdraví nebo majetek osob,

9. při dodávce elektřiny zařízeními, která ovlivňují kvalitu elektřiny v neprospěch ostatních účastníků trhu s elektřinou a výrobce nebo provozovatel zařízení pro ukládání elektřiny nevybavil tato zařízení dostupnými technickými prostředky k omezení těchto vlivů,

10. v důsledku omezení nebo přerušení přenosu elektřiny nebo v důsledku jiných provozních stavů způsobených provozovateli propojených přenosových soustav, nebo

11. při provádění dispečerského řízení podle § 26 odst. 5,

e) v souladu se zvláštním právním předpisem4d) zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech zařízení přenosové soustavy, přetínat tyto nemovitosti vodiči a umísťovat v nich vedení,

f) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním, obnovou a provozováním přenosové soustavy,

g) odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících bezpečné a spolehlivé provozování zařízení přenosové soustavy v případech, kdy tak po předchozím upozornění a stanovení rozsahu neučinil sám vlastník či uživatel,

h) vstupovat a vjíždět v souladu se zvláštními právními předpisy do uzavřených prostor a zařízení sloužících k výkonu činností a služeb orgánů Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti, Bezpečnostní informační služby a do obvodu dráhy, jakož i vstupovat a vjíždět na nemovitosti, kde jsou umístěna zvláštní zařízení telekomunikací, v rozsahu a způsobem nezbytným pro výkon licencované činnosti,

i) pro zajištění integrace vnitřního evropského trhu s elektřinou nabývat vlastnické právo k elektřině,

j) omezit aktivaci flexibility v předávacích místech v případě ohrožení bezpečného a spolehlivého provozu elektrizační soustavy.

(4) Provozovatel přenosové soustavy je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 3 písm. e), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti za jednorázovou náhradu ve výši ceny zjištěné podle oceňovacího předpisu47), pokud se strany nedohodnou jinak; v případě, že vlastník není znám nebo určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zvláštního právního předpisu4e), vydá příslušný vyvlastňovací úřad na návrh provozovatele přenosové soustavy rozhodnutí o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části. To platí i v případě, kdy je stavba, pro kterou se právo vyvlastňuje, zřizována nebo již byla zřízena a zřízení věcného břemene nezmařil provozovatel přenosové soustavy.

(5) V případech uvedených v odstavci 3 písm. c) bodu 6 a písmenu d) bodu 6 je provozovatel přenosové soustavy povinen oznámit započetí a skončení omezení nebo přerušení dodávek elektřiny způsobem v místě obvyklým, nejméně však 50 dnů předem. V případě periodických zkoušek zařízení umožňujícího dispečerské řízení výrobny elektřiny nebo zařízení pro ukládání elektřiny je provozovatel přenosové soustavy povinen oznámit započetí a skončení omezení nebo přerušení dodávek elektřiny způsobem a v termínu stanoveném prováděcím právním předpisem, nejméně však 3 pracovní dny předem.

(6) V případech uvedených v odstavci 3 písm. c) a d) je provozovatel přenosové soustavy povinen obnovit dodávku elektřiny bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení.

(7) V případech uvedených v odstavci 3 písm. c) a d) je právo na náhradu škody vyloučeno. Toto neplatí, nesplní-li provozovatel přenosové soustavy oznamovací povinnost uloženou podle odstavce 5 nebo v případech, kdy poruchu prokazatelně zavinil provozovatel přenosové soustavy.

(8) Provozovatel přenosové soustavy je povinen při výkonu oprávnění podle odstavce 3 písm. e) až g) co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich nemovitosti jim oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitosti do předchozího stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu nebo užívání dotčené nemovitosti a bezprostředně oznámit tuto skutečnost vlastníku nemovitosti. Po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě.

(9) Pokud byl vlastník nebo uživatel nemovitosti v důsledku výkonu práv provozovatele přenosové soustavy podle odstavce 3 písm. e) a f) omezen v obvyklém užívání nemovitosti nebo mu vznikla újma na majetku, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu5). Právo na náhradu podle věty první lze uplatnit u provozovatele přenosové soustavy do 2 let ode dne, kdy k omezení nebo újmě došlo, jinak právo zaniká.

(10) Provozovatel přenosové soustavy je dále povinen

a) každému, kdo požádá o připojení k přenosové soustavě, stanovit místo, způsob, včetně určení napěťové hladiny, termín a podmínky připojení v souladu se zásadou hospodárnosti rozvoje a provozu přenosové soustavy a poskytnout přenos každému, kdo o to požádá, je připojen a splňuje podmínky připojení a podmínky stanovené Pravidly provozování přenosové soustavy, s výjimkou případu prokazatelného nedostatku kapacity zařízení pro přenos nebo při ohrožení bezpečného a spolehlivého provozu přenosové soustavy; nedostatek kapacity zařízení pro přenos elektřiny nebo ohrožení spolehlivého a bezpečného provozu přenosové soustavy musí provozovatel přenosové soustavy žadateli písemně zdůvodnit a uvést předběžný termín a předběžné podmínky budoucího připojení,

b) zajišťovat všem účastníkům trhu s elektřinou neznevýhodňující podmínky pro připojení jejich zařízení k přenosové soustavě,

c) zajišťovat všem účastníkům trhu s elektřinou neznevýhodňující podmínky pro přenos elektřiny přenosovou soustavou,

d) zajistit zřízení technického dispečinku pro výkon činností podle odstavce 1 písm. c) a d) a zajistit jeho řádnou činnost,

e) zajišťovat měření v přenosové soustavě včetně jejich vyhodnocování a předávat operátorovi trhu naměřené a vyhodnocené údaje a další nezbytné informace pro plnění jeho povinností,

f) zpracovávat a po schválení Energetickým regulačním úřadem zveřejňovat Pravidla provozování přenosové soustavy a vykonávat licencovanou činnost v souladu s těmito pravidly,

g) poskytovat provozovatelům jiných přenosových soustav a provozovatelům distribučních soustav, se kterými je jeho soustava propojena, informace nezbytné k zajištění vzájemné spolupráce při provozu a rozvoji sítí a spolupracovat s provozovateli distribučních soustav při zajišťování rozvoje trhu s nefrekvenčními podpůrnými službami,

h) informovat ministerstvo a Energetický regulační úřad o omezení dovozu nebo vývozu elektřiny,

i) zpracovávat ve spolupráci s provozovateli distribučních soustav přípravy provozu přenosové soustavy a roční přípravu provozu přenosové soustavy zveřejňovat,

j) každý druhý rok zpracovávat desetiletý plán rozvoje přenosové soustavy a po jeho schválení jej zveřejňovat; pro předmět desetiletého plánu rozvoje přenosové soustavy se § 58k odst. 3 použije obdobně,

k) průběžně zveřejňovat informace o možnostech přenosu elektřiny přenosovou soustavou způsobem stanoveným v Pravidlech provozování přenosové soustavy,

l) provádět ve spolupráci s provozovateli distribučních soustav hodnocení provozu přenosové soustavy z technického hlediska,

m) účtovat odděleně za přenos a za systémové služby,

n) zpracovávat údaje potřebné pro rozhodnutí Energetického regulačního úřadu o cenách za přenos a o cenách za systémové služby,

o) zajišťovat ochranu chráněných informací, včetně zajištění ochrany údajů předávaných operátorovi trhu a datovému centru, a zajišťovat, aby nebyly chráněné informace o jeho vlastních činnostech poskytovány diskriminačním způsobem,

p) vypracovat havarijní plány do 6 měsíců od udělení licence a dále je každoročně upřesňovat; při jejich tvorbě a upřesňování spolupracovat s provozovateli distribučních soustav, jejichž zařízení je připojeno k přenosové soustavě,

r) dodržovat stanovenou kvalitu dodávek a služeb, vykazovat Energetickému regulačnímu úřadu úroveň kvality dodávek a služeb a zveřejňovat ji na svých internetových stránkách,

s) informovat ministerstvo nejpozději do konce druhého týdne měsíce následujícího po uplynutí čtvrtletí o fyzikálních tocích dovozu elektřiny ze států, které nejsou členy Evropské unie,

t) zpracovávat a předávat ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu jednou ročně nejpozději do 1. března zprávu o kvalitě a úrovni údržby zařízení přenosové soustavy a o opatřeních na pokrytí špičkové spotřeby elektřiny a řešení výpadku výroben elektřiny,

u) poskytovat součinnost operátorovi trhu při organizování vnitrodenního trhu s elektřinou,

v) zaregistrovat se do 30 dnů od udělení licence na přenos elektřiny u operátora trhu; zaregistrováním se provozovatel přenosové soustavy stává registrovaným účastníkem trhu,

w) poskytovat všem účastníkům trhu s elektřinou informace týkající se provozování přenosové soustavy nezbytné pro řádné fungování trhu s elektřinou; touto povinností není dotčena povinnost provozovatele přenosové soustavy dodržovat mlčenlivost podle písmene o),

x) hradit operátorovi trhu ceny za činnosti operátora trhu podle Pravidel trhu s elektřinou,

y) registrovat u datového centra předávací místa výroben elektřiny, zařízení pro ukládání elektřiny, odběrných míst a distribučních soustav připojených k přenosové soustavě,

z) zajistit neznevýhodňující podmínky pro poskytovatele podpůrných služeb.

(11) Provozovatel přenosové soustavy je dále povinen

a) nezneužívat chráněné informace získané od třetích osob v souvislosti s poskytováním nebo sjednáváním přístupu k přenosové soustavě při prodeji nebo nákupu elektřiny realizovaným podnikem ve skupině a

b) zajišťovat, aby chráněné informace nebyly přeneseny a zaměstnanci nebyli převedeni k výrobci elektřiny, obchodníkovi s elektřinou nebo provozovateli distribuční soustavy; to neplatí pro chráněné informace, které jsou provozovatelem přenosové soustavy poskytovány podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů,

c) bezplatně a způsobem umožňujícím dálkový přístup poskytovat na vyžádání oprávněného žadatele údaje z měření elektřiny51), a to do 6 pracovních dnů následujícího měsíce; provozovatel přenosové soustavy takto poskytuje údaje za požadované období, nejvýše však za období posledních 36 měsíců,

d) hradit datovému centru cenu za činnost datového centra,

e) stanovit po projednání s Energetickým regulačním úřadem normu spolehlivosti podle Nařízení o vnitřním trhu s elektřinou a zveřejnit ji na svých internetových stránkách,

f) spolupracovat s regionálním koordinačním centrem zřízeným podle Nařízení o vnitřním trhu s elektřinou, jehož je členem, při výkonu licencované činnosti zohledňovat doporučení vydávaná tímto regionálním koordinačním centrem a podílet se na úhradě nákladů na jeho činnost,

g) ve spolupráci s provozovatelem přepravní soustavy zpracovávat zprávu o budoucí očekávané spotřebě elektřiny a plynu a o způsobu zabezpečení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou elektřiny a plynu,

h) zpracovávat zprávu o odhadovaných potřebách flexibility podle Nařízení o vnitřním trhu s elektřinou,

i) předávat datovému centru informace o možnostech aktivace flexibility,

j) předávat datovému centru údaje pro koordinaci zpracování přípravy provozu přenosové nebo distribuční soustavy,

k) poskytovat strukturální údaje předané účastníky trhu s elektřinou podle Nařízení, kterým se stanoví rámcový pokyn pro provoz elektroenergetických přenosových soustav, datovému centru.

(12) Nelze-li připojit výrobnu elektřiny nebo zařízení pro ukládání elektřiny z důvodu prokazatelného nedostatku kapacity zařízení pro přenos, umožní provozovatel přenosové soustavy připojení výrobny elektřiny nebo zařízení pro ukládání elektřiny s možností omezení využití rezervovaného výkonu bez náhrady za takové omezení při předcházení nebo řešení přetížení v přenosové soustavě, neohrozí-li takové připojení bezpečný a spolehlivý provoz přenosové soustavy.

(13) Provozovatel přenosové soustavy je povinen zpracovávat technické požadavky a podmínky obstarávání podpůrných služeb a předložit je Energetickému regulačnímu úřadu ke schválení. Před předložením návrhu technických požadavků a podmínek obstarávání podpůrných služeb Energetickému regulačnímu úřadu ke schválení je provozovatel přenosové soustavy povinen jej projednat s účastníky trhu s elektřinou. Energetický regulační úřad technické požadavky a podmínky obstarávání podpůrných služeb schválí, pokud umožňují neznevýhodňujícím způsobem nabízení těchto služeb výrobci elektřiny, provozovateli zařízení pro ukládání energie, zákazníky, společenstvími a agregátory při využití dostupných technických možností v souladu se zákonem o hospodaření energií. Provozovatel přenosové soustavy je povinen technické požadavky a podmínky obstarávání podpůrných služeb po jejich schválení Energetickým regulačním úřadem zveřejnit na svých internetových stránkách a při obstarávání podpůrných služeb se jimi řídit. Provozovatel přenosové soustavy může technické požadavky a podmínky obstarávání podpůrných služeb zpracovat jako součást Pravidel provozování přenosové soustavy.

(14) Provozovatel přenosové soustavy je oprávněn obstarávat nefrekvenční podpůrné služby přímým nákupem od poskytovatele nefrekvenčních podpůrných služeb pouze s povolením Energetického regulačního úřadu. Energetický regulační úřad povolení udělí, jestliže provozovatel přenosové soustavy prokáže, že obstarání nefrekvenčních podpůrných služeb ve veřejné soutěži nebo jiným obdobným soutěžním postupem není technicky možné nebo by s přihlédnutím ke všem okolnostem vedlo k obstarání nefrekvenčních podpůrných služeb za vyšší náklady než při jejich přímém nákupu. Energetický regulační úřad v rozhodnutí o udělení povolení určuje rozsah a specifikaci nefrekvenčních podpůrných služeb, podmínky jejich obstarání a dobu, na kterou povolení uděluje. Provozovatel přenosové soustavy neobstarává nefrekvenční podpůrné služby, je-li potřeba takových služeb zajištěna plně integrovanými prvky přenosové soustavy.

(15) Provozovatel přenosové soustavy nesmí odmítnout připojení výrobny elektřiny nebo zařízení pro ukládání elektřiny podle odstavce 10 písm. a) z důvodu možného nedostatku kapacity zařízení pro přenos elektřiny, který by teprve mohl vzniknout, nebo z důvodu vzniku dodatečných nákladů na nezbytné zvyšování kapacity zařízení pro přenos elektřiny.

(16) Provozovatel přenosové soustavy vykonává činnosti zpřístupňování údajů z měření podle Nařízení o požadavcích na interoperabilitu a postupech pro přístup k údajům z měření a o spotřebě ve vztahu k účastníkům trhu s elektřinou, se kterými sjednal smlouvu o připojení k přenosové soustavě nebo smlouvu o zajištění služby přenosové soustavy, a to v rozsahu, v jakém provádí měření a zpracovává údaje z měření v předávacím místě účastníka trhu s elektřinou pro plnění povinností provozovatele přenosové soustavy stanovených tímto zákonem.

(1) Provozovatel přenosové soustavy musí být z hlediska své společnické struktury nezávislý na výrobě elektřiny nebo ukládání elektřiny nebo výrobě plynu nebo na obchodu s elektřinou nebo s plynem. Právo vlastnit, vyvíjet, spravovat nebo provozovat zařízení pro ukládání energie za podmínek podle § 25b tím není dotčeno.

(2) K zajištění nezávislosti provozovatele přenosové soustavy musejí být splněny tyto podmínky nezávislosti:

a) provozovatel přenosové soustavy je vlastníkem přenosové soustavy,

b) nad provozovatelem přenosové soustavy nebo nad jeho obchodním závodem nevykonává přímo ani nepřímo kontrolu osoba nebo skupina osob jednajících ve shodě, která nebo které

1. vykonávají přímo nebo nepřímo kontrolu nad výrobcem elektřiny, provozovatelem zařízení pro ukládání elektřiny, výrobcem plynu, obchodníkem s elektřinou nebo obchodníkem s plynem nebo ve vztahu k nim uplatňují jiné právo,

2. vyrábí elektřinu nebo plyn, ukládají elektřinu nebo obchodují s elektřinou nebo s plynem,

c) ve vztahu k provozovateli přenosové soustavy neuplatňuje jakékoliv jiné právo osoba nebo skupina osob jednajících ve shodě, která nebo které

1. vykonávají přímo nebo nepřímo kontrolu nad výrobcem elektřiny, provozovatelem zařízení pro ukládání elektřiny, výrobcem plynu, obchodníkem s elektřinou nebo obchodníkem s plynem,

2. vyrábí elektřinu nebo plyn, ukládají elektřinu nebo obchodují s elektřinou nebo s plynem,

d) provozovatel přenosové soustavy

1. sám nebo jednáním ve shodě s jinými osobami nevykonává přímo ani nepřímo kontrolu nad výrobcem elektřiny, provozovatelem zařízení pro ukládání elektřiny nebo výrobcem plynu nebo nad obchodníkem s elektřinou nebo obchodníkem s plynem ani ve vztahu k nim neuplatňuje jiné právo,

2. nevyrábí elektřinu nebo plyn, neukládá elektřinu nebo neobchoduje s elektřinou nebo s plynem,

e) členy statutárního orgánu, členy dozorčí rady nebo správní rady nebo členy jiného orgánu provozovatele přenosové soustavy určeného stanovami není oprávněna jmenovat, volit nebo jinak ustanovit osoba nebo skupina osob jednajících ve shodě, která nebo které

1. vykonávají kontrolu nad výrobcem elektřiny, provozovatelem zařízení pro ukládání elektřiny, výrobcem plynu, obchodníkem s elektřinou nebo obchodníkem s plynem nebo ve vztahu k nim uplatňují jiné právo,

2. vyrábí elektřinu nebo plyn, ukládají elektřinu nebo obchodují s elektřinou nebo s plynem,

f) členem statutárního orgánu, členem dozorčí rady nebo správní rady nebo členem jiného orgánu provozovatele přenosové soustavy určeného stanovami nesmí být osoba, která je členem dozorčí rady nebo správní rady, členem statutárního orgánu nebo členem jiného orgánu společnosti určeného stanovami výrobce elektřiny, provozovatele zařízení pro ukládání elektřiny, výrobce plynu, obchodníka s elektřinou nebo obchodníka s plynem.

(3) Je-li osobou nebo jednou z osob podle odstavce 2 písm. b), c) nebo e) Česká republika, územní samosprávný celek nebo jiná osoba veřejného práva, nepovažují se za tutéž osobu dva odlišné státní orgány, orgány územního samosprávného celku nebo jiné osoby veřejného práva, z nichž jedna vykonává kontrolu nebo jiné právo nad provozovatelem přenosové soustavy a druhá vykonává kontrolu nebo jiné právo nad výrobcem elektřiny, provozovatelem zařízení pro ukládání elektřiny nebo výrobcem plynu nebo obchodníkem s elektřinou nebo obchodníkem s plynem. Státní orgán, orgán územního samosprávného celku nebo jiná osoba veřejného práva, která vykonává kontrolu nebo jiné právo nad výrobcem elektřiny, provozovatelem zařízení pro ukládání elektřiny, výrobcem plynu, obchodníkem s elektřinou nebo obchodníkem s plynem, musí být nezávislá na státním orgánu, orgánu územního samosprávného celku nebo jiné osobě veřejného práva, která vykonává kontrolu nebo jiné právo nad provozovatelem přenosové soustavy.

(4) Podmínky nezávislosti podle odstavce 2 se považují za splněné i tehdy, jestliže se provozovatel přenosové soustavy účastní na založení právnické osoby za účelem provozování přenosových soustav v jednom nebo více státech nebo v takové osobě získá účast, a přenechá takové osobě přenosovou soustavu k jejímu provozování společně s dalšími přenosovými soustavami. To neplatí, pokud by se na podnikání právnické osoby založené za účelem provozování přenosových soustav podle předchozí věty účastnily jiné osoby, které nebyly příslušnými orgány členských států určeny jako vlastnicky oddělení provozovatelé přenosových soustav nebo nezávislí provozovatelé přenosových soustav.

(5) Výrobce elektřiny, provozovatel zařízení pro ukládání elektřiny nebo obchodník s elektřinou, výrobce plynu, obchodník s plynem nesmí sám nebo jednáním ve shodě s jinými osobami nabýt ani vykonávat přímou nebo nepřímou kontrolu nad provozovatelem přenosové soustavy, ani ve vztahu k němu vykonávat hlasovací právo spojené s vlastnictvím podílu v provozovateli přenosové soustavy, ustanovovat nebo odvolávat členy dozorčí rady, správní rady nebo členy statutárního orgánu nebo vlastnit většinový podíl.

(6) Jiným právem podle odstavců 2 a 3 se rozumí zejména

a) právo vykonávat hlasovací právo,

b) vlastnické právo k podílům, u nichž souhrnná výše vkladů přesahuje 50 % základního kapitálu, nebo

c) právo jmenovat, volit nebo jinak ustanovit do funkce nebo z ní odvolat člena voleného orgánu nebo možnost toto ustanovení do funkce nebo odvolání z ní prosadit.

(1) Provozovatel distribuční soustavy

a) se zřetelem k využití energeticky účinných technologií zajišťuje spolehlivé provozování, obnovu a rozvoj distribuční soustavy na území vymezeném licencí,

b) poskytuje služby distribuční soustavy,

c) řídí toky elektřiny v distribuční soustavě při respektování přenosů elektřiny mezi ostatními distribučními soustavami a přenosovou soustavou ve spolupráci s provozovateli ostatních distribučních soustav a provozovatelem přenosové soustavy.

(2) Provozovatel distribuční soustavy, k jehož soustavě je připojeno více než 90 000 odběrných míst zákazníků, nesmí být souběžným držitelem licence na výrobu elektřiny, ukládání elektřiny, přenos elektřiny, obchod s elektřinou nebo obchod s plynem.

(3) Provozovatel distribuční soustavy má právo

a) zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření, zabezpečování a automatizaci provozu distribuční soustavy a k přenosu informací pro činnost výpočetní techniky a informačních systémů,

b) nakupovat s nejnižšími náklady nefrekvenční podpůrné služby a elektřinu pro krytí ztrát elektřiny v distribuční soustavě,

c) omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu dodávku elektřiny účastníkům trhu s elektřinou

1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů,

2. při stavech nouze nebo při předcházení stavu nouze,

3. při neoprávněné distribuci elektřiny podle § 53,

4. při neoprávněném odběru elektřiny podle § 51,

5. při provádění plánovaných prací na zařízení distribuční soustavy nebo v jeho ochranném pásmu, zejména oprav, rekonstrukcí, údržby a revizí,

6. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních distribuční soustavy nebo přenosové soustavy,

7. při odběru elektřiny zařízeními, která ohrožují život, zdraví nebo majetek osob,

8. při odběru elektřiny zařízeními, která ovlivňují kvalitu elektřiny v neprospěch ostatních účastníků trhu s elektřinou a zákazník nevybavil tato odběrná zařízení dostupnými technickými prostředky k omezení těchto vlivů, nebo

9. při odběru elektřiny, kdy zákazník opakovaně bez vážného důvodu neumožnil přístup k měřicímu zařízení nebo neměřeným částem odběrného elektrického zařízení, přestože byl k umožnění přístupu za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení alespoň 15 dnů předem písemně nebo jiným prokazatelným způsobem vyzván.

d) změnit nebo přerušit v nezbytném rozsahu dodávku elektřiny z výroben, dodávku elektřiny ze zařízení pro ukládání elektřiny a dovoz elektřiny ze zahraničí nebo vývoz elektřiny do zahraničí s ohledem na spolehlivý provoz distribuční soustavy

1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů,

2. při stavech nouze nebo při předcházení stavu nouze,

3. při neoprávněné distribuci elektřiny podle § 53,

4. jestliže mu výrobce elektřiny nebo provozovatel zařízení pro ukládání elektřiny neumožní přístup k měřicímu zařízení,

5. při neoprávněné dodávce do distribuční soustavy podle § 52,

6. při provádění plánovaných prací na zařízení distribuční soustavy nebo v jeho ochranném pásmu, zejména oprav, rekonstrukcí, údržby a revizí, nebo periodických zkoušek zařízení umožňujícího dispečerské řízení výrobny elektřiny nebo zařízení pro ukládání elektřiny,

7. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních distribuční soustavy nebo přenosové soustavy,

8. při dodávce elektřiny zařízeními, která ohrožují život, zdraví nebo majetek osob,

9. při dodávce elektřiny zařízeními, která ovlivňují kvalitu elektřiny v neprospěch ostatních účastníků trhu s elektřinou a výrobce elektřiny nebo provozovatel zařízení pro ukládání elektřiny nevybavil tato zařízení dostupnými technickými prostředky k omezení těchto vlivů,

10. při provádění dispečerského řízení podle § 26 odst. 5, nebo

11. neumožnil-li výrobce elektřiny nebo provozovatel zařízení pro ukládání elektřiny opakovaně bez vážného důvodu přístup k měřicímu zařízení, přestože byl k umožnění přístupu za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení alespoň 15 dnů předem písemně nebo jiným prokazatelným způsobem vyzván,

e) v souladu se zvláštním právním předpisem4d) zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech zařízení distribuční soustavy, přetínat tyto nemovitosti vodiči a umísťovat v nich vedení,

f) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním, obnovou a provozováním distribuční soustavy,

g) odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících bezpečné a spolehlivé provozování zařízení distribuční soustavy v případech, kdy tak po předchozím upozornění a stanovení rozsahu neučinil sám vlastník či uživatel,

h) vstupovat nebo vjíždět v souladu se zvláštními právními předpisy do uzavřených prostor a zařízení sloužících k výkonu činností a služeb orgánů Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti, Bezpečnostní informační služby a do obvodu dráhy, jakož i vstupovat nebo vjíždět na nemovitosti, kde jsou umístěna zvláštní zařízení telekomunikací, v rozsahu a způsobem nezbytným pro výkon licencované činnosti,

i) na naměřené a vyhodnocené údaje o dodávkách a odběrech elektřiny a naměřené a vyhodnocené údaje o dodávkách a odběrech elektřiny se zohledněním sdílené elektřiny v předávacích místech přiřazených do skupiny sdílení od datového centra,

j) zrušit rezervaci výkonu nebo rezervaci příkonu, pokud žadatel o připojení prokazatelně neplní podmínky a termíny připojení podle odstavce 10 písm. a),

k) omezit aktivaci flexibility v předávacích místech v případě ohrožení bezpečného a spolehlivého provozu elektrizační soustavy.

(4) Provozovatel distribuční soustavy je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 3 písm. e), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti za jednorázovou náhradu ve výši ceny zjištěné podle oceňovacího předpisu47), pokud se strany nedohodnou jinak; v případě, že vlastník není znám nebo určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zvláštního právního předpisu4e), vydá příslušný vyvlastňovací úřad na návrh příslušného provozovatele distribuční soustavy rozhodnutí o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části. To platí i v případě, kdy je stavba, pro kterou se právo vyvlastňuje, zřizována nebo již byla zřízena a zřízení věcného břemene nezmařil provozovatel distribuční soustavy.

(5) V případech uvedených v odstavci 3 písm. c) bodu 5 a písm. d) bodu 6 je provozovatel distribuční soustavy povinen oznámit započetí a skončení omezení nebo přerušení dodávek elektřiny způsobem v místě obvyklým nebo s využitím elektronických komunikací a uveřejňovat je na svých internetových stránkách, nejméně však 15 dnů předem. V případě periodických zkoušek zařízení umožňujícího dispečerské řízení výrobny elektřiny nebo zařízení pro ukládání elektřiny je provozovatel distribuční soustavy povinen oznámit započetí a skončení omezení nebo přerušení dodávek elektřiny způsobem a v termínu stanoveném prováděcím právním předpisem, nejméně však 3 pracovní dny předem. Ohlašovací povinnost nevzniká při provádění nutných provozních manipulací, při nichž omezení nebo přerušení dodávky elektřiny nepřekročí 20 minut.

(6) V případech uvedených v odstavci 3 písm. c) a d) je provozovatel distribuční soustavy povinen obnovit dodávku elektřiny bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení; v případech uvedených v odstavci 3 písm. c) bodu 4 a písm. d) bodu 5 je povinen obnovit dodávku po úhradě náhrady škody.

(7) V případech uvedených v odstavci 3 písm. c) a d) je právo na náhradu škody vyloučeno. To neplatí, nesplní-li provozovatel distribuční soustavy oznamovací povinnost uloženou podle odstavce 5 nebo v případech, kdy poruchu prokazatelně zavinil provozovatel distribuční soustavy.

(8) Provozovatel distribuční soustavy je povinen při výkonu oprávnění podle odstavce 3 písm. e) až g) co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich nemovitosti jim bezprostředně oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitosti do předchozího stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícího předchozímu účelu nebo užívání dotčené nemovitosti a bezprostředně oznámit tuto skutečnost vlastníku nemovitosti. Po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě.

(9) Pokud byl vlastník nebo uživatel nemovitosti v důsledku výkonu práv provozovatele distribuční soustavy podle odstavce 3 písm. e) a f) omezen v obvyklém užívání nemovitosti nebo mu vznikla újma na majetku, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu5). Právo na náhradu podle věty první lze uplatnit u provozovatele distribuční soustavy do 2 let ode dne, kdy k omezení nebo újmě došlo, jinak právo zaniká.

(10) Provozovatel distribuční soustavy je dále povinen

a) každému, kdo požádá o připojení k distribuční soustavě, stanovit místo, způsob, včetně určení napěťové hladiny, termín a podmínky připojení v souladu se zásadou hospodárnosti rozvoje a provozu distribuční soustavy a umožnit distribuci elektřiny každému, kdo o to požádá, je připojen a splňuje podmínky připojení a podmínky stanovené Pravidly provozování distribuční soustavy, s výjimkou případu prokazatelného nedostatku kapacity zařízení pro distribuci nebo při ohrožení spolehlivého a bezpečného provozu distribuční soustavy nebo přenosové soustavy; nedostatek kapacity zařízení pro distribuci elektřiny nebo ohrožení spolehlivého a bezpečného provozu distribuční soustavy musí provozovatel distribuční soustavy žadateli písemně zdůvodnit s uvedením předběžného termínu a předběžných podmínek budoucího připojení,

b) na základě žádosti obchodníka s elektřinou nebo výrobce elektřiny přerušit distribuci elektřiny v případě neoprávněného odběru elektřiny,

c) zajišťovat neznevýhodňující podmínky pro připojení zařízení k distribuční soustavě, u zákazníků odebírajících elektřinu ze sítí nízkého napětí, kteří nejsou vybaveni průběhovým měřením, přiřadit odpovídající typový diagram dodávek,

d) zajišťovat všem účastníkům trhu s elektřinou neznevýhodňující podmínky pro distribuci elektřiny distribuční soustavou,

e) pro výkon činností podle odstavce 1 písm. c) zajistit zřízení technického dispečinku v případě, že provozuje zařízení s napětím 110 kV, nebo řídicího a dohledového centra v případě, že provozuje pouze zařízení s napětím vyšším než 1 kV a nižším než 110 kV, a odpovídat za jeho činnost,

f) zajišťovat měření v distribuční soustavě včetně jejich vyhodnocování a předávat operátorovi trhu a datovému centru naměřené a vyhodnocené údaje a další nezbytné informace pro plnění jeho povinností,

g) zpracovávat a po schválení Energetickým regulačním úřadem zveřejňovat na svých internetových stránkách Pravidla provozování distribuční soustavy a vykonávat licencovanou činnost v souladu s těmito pravidly,

h) poskytovat provozovateli přenosové soustavy a provozovatelům jiných distribučních soustav, se kterými je jeho soustava propojena, informace nezbytné k zajištění bezpečného a spolehlivého provozu a vzájemné spolupráce,

i) zpracovávat ve spolupráci s provozovateli ostatních distribučních soustav a provozovatelem přenosové soustavy přípravy provozu distribuční soustavy a roční přípravu provozu distribuční soustavy zveřejňovat,

j) každé 2 roky zpracovávat a zveřejňovat plán rozvoje regionální distribuční soustavy, a to na období příštích 5 až 10 let, a předložit jej do 30. června Energetickému regulačnímu úřadu společně s vyhodnocením plnění plánu rozvoje regionální distribuční soustavy za předchozí období,

k) průběžně zveřejňovat informace o možnostech distribuce elektřiny v distribuční soustavě způsobem stanoveným v Pravidlech provozování distribuční soustavy,

l) provádět hodnocení provozu distribuční soustavy z technického hlediska,

m) zpracovávat údaje nezbytné pro rozhodnutí Energetického regulačního úřadu o cenách za distribuci elektřiny,

n) zajišťovat ochranu chráněných informací, včetně zajištění ochrany údajů předávaných operátorovi trhu a datovému centru, a zajišťovat, aby nebyly chráněné informace o jeho vlastních činnostech poskytovány diskriminačním způsobem,

o) vypracovat havarijní plány do 6 měsíců od udělení licence a dále je každoročně upřesňovat; při jejich tvorbě a upřesňování spolupracovat s provozovateli soustav, s jejichž zařízením je jeho zařízení propojeno,

p) dodržovat stanovenou kvalitu dodávek a služeb, vykazovat Energetickému regulačnímu úřadu úroveň kvality dodávek a služeb a zveřejňovat ji na svých internetových stránkách,

r) na své náklady zajistit připojení svého zařízení k jiné distribuční soustavě, umožnit instalaci měřicího zařízení k měření elektřiny mezi distribučními soustavami, zajistit přístup k tomuto zařízení a podílet se podle výše požadovaného výkonu nebo příkonu na úhradě nákladů provozovatele distribuční soustavy spojených s připojováním zařízení k distribuční soustavě prostřednictvím úhrady paušální částky, jejíž část je nevratná i v případě, že distribuční soustava nebyla připojena, případně hradit v plné výši oprávněné náklady provozovatele distribuční soustavy spojené s připojením distribuční soustavy,

s) poskytnout na vyžádání dodavateli poslední instance údaje o zákazníkovi, jeho odběrném místě a jeho předávacích místech v rozsahu nezbytném pro zajištění dodávky poslední instance,

t) na své náklady zajistit připojení svého zařízení k přenosové soustavě, umožnit instalaci měřicího zařízení k měření elektřiny mezi přenosovou a distribuční soustavou, zajistit přístup k tomuto zařízení a podílet se podle výše požadovaného výkonu nebo příkonu na úhradě nákladů provozovatele přenosové soustavy spojených s připojováním zařízení k přenosové soustavě prostřednictvím úhrady paušální částky, jejíž část je nevratná i v případě, že distribuční soustava nebyla připojena, případně hradit v plné výši oprávněné náklady provozovatele přenosové soustavy spojené s připojením distribuční soustavy,

u) nezneužívat chráněné informace získané od třetích osob v souvislosti s poskytováním nebo sjednáváním přístupu k distribuční soustavě při prodeji nebo nákupu elektřiny realizovaným podnikem ve skupině,

v) bezplatně a prostřednictvím svých internetových stránek poskytovat na vyžádání zákazníka nebo jím určené osoby údaje z měření elektřiny51), a to do 6 pracovních dnů následujícího měsíce; provozovatel distribuční soustavy takto poskytuje údaje za požadované období, nejvýše však za období posledních 36 měsíců,

w) bezplatně umožnit zákazníkovi, který má instalované inteligentní měřicí zařízení, nebo jím určené osobě přístup k údajům z měření elektřiny v jeho předávacím místě nejpozději do 15 minut od naměření těchto údajů prostřednictvím jeho internetových stránek nebo komunikačního rozhraní měřicího zařízení,

x) spolupracovat v nezbytném rozsahu s osobami, které vlastní, vyvíjejí, provozují nebo spravují dobíjecí stanice pro elektrická vozidla,

y) předávat datovému centru informace o možnostech aktivace flexibility,

z) umožnit poskytování flexibility a za podmínek dohodnutých s provozovatelem přenosové soustavy poskytování služeb výkonové rovnováhy z elektrických zařízení připojených k distribuční soustavě, neohrozí-li poskytování těchto služeb nebo flexibility bezpečný a spolehlivý provoz distribuční soustavy.

(11) Provozovatel distribuční soustavy je rovněž povinen

a) informovat ministerstvo nejpozději do konce druhého týdne měsíce následujícího po uplynutí kalendářního čtvrtletí o fyzikálních tocích dovozu elektřiny ze států, které nejsou členy Evropské unie,

b) zpracovávat a předávat operátorovi trhu údaje z měření a další nezbytné údaje pro potřeby tvorby typových diagramů dodávek a spolupracovat na jejich tvorbě s operátorem trhu a dále zpracovávat a předávat operátorovi trhu potřebné údaje k uplatnění ceny za systémové služby, ceny za činnosti operátora trhu a poplatku na činnost Energetického regulačního úřadu a datovému centru potřebné údaje k uplatnění ceny za činnost datového centra,

c) zpracovávat a předávat ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu jednou ročně nejpozději do 1. března následujícího kalendářního roku zprávu o kvalitě a úrovni údržby zařízení distribuční soustavy,

d) zaregistrovat se do 30 dnů od udělení licence na distribuci elektřiny u operátora trhu; zaregistrováním se provozovatel distribuční soustavy stává registrovaným účastníkem trhu,

e) řídit se pokyny technického dispečinku provozovatele přenosové soustavy nebo pokyny technického dispečinku nebo řídicího a dohledového centra provozovatele distribuční soustavy, ke které je jeho soustava připojena, při stavech nouze vyhlášeném tímto provozovatelem nebo při předcházení stavům nouze oznámeném tímto provozovatelem,

f) zajistit přenos elektřiny a v případě provozovatele distribuční soustavy nepřipojené přímo k přenosové soustavě distribuci elektřiny,

g) provést technická opatření k ochraně ptactva na nově instalovaných stožárech venkovního vedení vysokého napětí a při výměně stávajících stožárů,

h) zajišťovat propagaci energetických služeb a jejich nabídky zákazníkům za konkurenceschopné ceny energetických služeb,

i) při změně parametrů elektřiny upravit na svůj náklad svá zařízení tak, aby vyhovovala těmto změnám,

j) zajistit si dodávku elektřiny na krytí ztrát v distribuční soustavě a pro vlastní potřebu,

k) hradit operátorovi trhu ceny za činnosti operátora trhu podle Pravidel trhu s elektřinou,

l) registrovat u datového centra předávací místa výroben elektřiny, zařízení pro ukládání elektřiny, odběrných míst a distribučních soustav připojených k distribuční soustavě,

m) zveřejňovat a jednou za měsíc aktualizovat na svých internetových stránkách údaje o počtu přijatých a odmítnutých žádostí o připojení k distribuční soustavě a interaktivní mapu, která obsahuje následující informace pro všechna území vymezené licencí:

1. pro napěťovou hladinu velmi vysokého a vysokého napětí údaje o volné distribuční kapacitě v jím provozované distribuční soustavě,

2. pro napěťovou hladinu nízkého napětí údaje o volné kapacitě elektrických stanic v jím provozované distribuční soustavě,

n) hradit datovému centru cenu za činnost datového centra, jedná-li se o provozovatele regionální distribuční soustavy,

o) nejméně jednou za 4 roky ve spolupráci s držiteli licence na výrobu tepelné energie vykonávajícími činnost v rámci jeho vymezeného území vyhodnotit a zveřejnit na základě údajů poskytnutých držiteli licence na výrobu tepelné energie celkový potenciál flexibility na straně výroby i na straně spotřeby v rámci celého vymezeného území a posoudit, zda by využití zjištěného potenciálu flexibility bylo zdrojově a nákladově efektivnější pro zajištění služby distribuční soustavy,

p) předávat datovému centru údaje pro koordinaci zpracování přípravy provozu přenosové nebo distribuční soustavy,

q) předávat provozovateli přenosové soustavy prostřednictvím datového centra strukturální údaje podle Nařízení, kterým se stanoví rámcový pokyn pro provoz elektroenergetických přenosových soustav, a poskytovat datovému centru strukturální údaje předané účastníky trhu s elektřinou.

(12) Pokud provozovatel distribuční soustavy, která není přímo připojena k přenosové soustavě, nemá schválena vlastní Pravidla provozování distribuční soustavy, použijí se Pravidla provozování distribuční soustavy provozovatele distribuční soustavy přímo připojené k přenosové soustavě, na jehož vymezeném území se nachází.

(13) Nelze-li připojit výrobnu elektřiny nebo zařízení pro ukládání elektřiny z důvodu prokazatelného nedostatku kapacity zařízení pro distribuci, umožní provozovatel distribuční soustavy připojení výrobny elektřiny nebo zařízení pro ukládání elektřiny s možností omezení využití rezervovaného výkonu bez náhrady za takové omezení při předcházení nebo řešení přetížení v distribuční soustavě, neohrozí-li takové připojení bezpečný a spolehlivý provoz distribuční soustavy.

(14) Provozovatel distribuční soustavy je povinen plán rozvoje regionální distribuční soustavy podle odstavce 10 písm. j) před jeho předložením Energetickému regulačnímu úřadu projednat s účastníky trhu s elektřinou. Energetický regulační úřad zveřejní plán rozvoje regionální distribuční soustavy společně se zprávou o jeho projednání na internetových stránkách. Pokud plán rozvoje regionální distribuční soustavy neobsahuje stanovené náležitosti, provozovatel distribuční soustavy řádně nevypořádal uplatněné připomínky nebo plán rozvoje regionální distribuční soustavy má jiné vady, uloží Energetický regulační úřad provozovateli distribuční soustavy rozhodnutím povinnost změny plánu rozvoje regionální distribuční soustavy nebo odstranění vad a určí mu k tomu přiměřenou lhůtu. Nezahájí-li Energetický regulační úřad řízení o změně plánu rozvoje regionální distribuční soustavy nebo odstranění vad do 2 měsíců od předložení plánu rozvoje regionální distribuční soustavy Energetickému regulačnímu úřadu, platí, že plán rozvoje regionální distribuční soustavy je úplný a bez vad. Uloží-li Energetický regulační úřad povinnost změny plánu rozvoje regionální distribuční soustavy nebo odstranění vady, je provozovatel distribuční soustavy povinen zveřejnit upravený plán rozvoje distribuční soustavy neprodleně po uplynutí lhůty stanovené Energetickým regulačním úřadem pro odstranění vady nebo provedení změny plánu rozvoje distribuční soustavy.

(15) Provozovatel distribuční soustavy je povinen zpracovávat ve spolupráci s provozovatelem přenosové soustavy a provozovateli propojených distribučních soustav technické požadavky a podmínky obstarávání nefrekvenčních podpůrných služeb a flexibility pro řízení distribuční soustavy a předložit je Energetickému regulačnímu úřadu ke schválení. Před předložením návrhu technických požadavků a podmínek obstarávání nefrekvenčních podpůrných služeb a flexibility Energetickému regulačnímu úřadu ke schválení je provozovatel distribuční soustavy povinen jej projednat s účastníky trhu s elektřinou. Energetický regulační úřad technické požadavky a podmínky obstarávání nefrekvenčních podpůrných služeb a flexibility schválí, pokud umožňují neznevýhodňujícím způsobem nabízení těchto služeb výrobci elektřiny, provozovateli zařízení pro ukládání energie, zákazníky, společenstvími a agregátory při využití dostupných technických možností v souladu se zákonem o hospodaření energií. Provozovatel distribuční soustavy je povinen technické požadavky a podmínky obstarávání nefrekvenčních podpůrných služeb a flexibility po jejich schválení Energetickým regulačním úřadem zveřejnit na svých internetových stránkách a při obstarávání nefrekvenčních podpůrných služeb a flexibility se jimi řídit. Provozovatel distribuční soustavy může technické požadavky a podmínky obstarávání nefrekvenčních podpůrných služeb a flexibility zpracovat jako součást Pravidel provozování distribuční soustavy.

(16) Provozovatel distribuční soustavy je oprávněn obstarávat nefrekvenční podpůrné služby nebo flexibilitu přímým nákupem od poskytovatele těchto služeb pouze s povolením Energetického regulačního úřadu. Energetický regulační úřad povolení udělí, jestliže provozovatel distribuční soustavy prokáže, že obstarání nefrekvenčních podpůrných služeb nebo flexibility tržním postupem není technicky možné nebo by s přihlédnutím ke všem okolnostem vedlo k obstarání nefrekvenčních podpůrných služeb nebo flexibility za vyšší náklady než při jejich přímém nákupu. Energetický regulační úřad v rozhodnutí o udělení povolení určuje rozsah a specifikaci nefrekvenčních podpůrných služeb nebo flexibility, podmínky jejich obstarání a dobu, na kterou povolení uděluje. Provozovatel distribuční soustavy neobstarává nefrekvenční podpůrné služby, je-li potřeba takových služeb zajištěna plně integrovanými prvky distribuční soustavy.

(17) Provozovatel distribuční soustavy umožní požádat o připojení odběrného místa, výrobny elektřiny, zařízení pro ukládání elektřiny nebo zařízení distribuční soustavy k distribuční soustavě a předložit příslušné dokumenty výhradně v elektronické podobě.

(18) Provozovatel distribuční soustavy vykonává činnosti zpřístupňování údajů z měření podle Nařízení o požadavcích na interoperabilitu a postupech pro přístup k údajům z měření a o spotřebě ve vztahu k účastníkům trhu s elektřinou, se kterými sjednal smlouvu o připojení k distribuční soustavě nebo smlouvu o zajištění služby distribuční soustavy, a to v rozsahu, v jakém provádí měření a zpracovává údaje z měření v předávacím místě účastníka trhu s elektřinou pro plnění povinností provozovatele distribuční soustavy stanovených tímto zákonem.