§ 139 Zákon o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) – Obecné pojmy

Stručně

Paragraf 139 zákona č. 50/1976 Sb. definuje některé obecné pojmy používané v tomto zákoně, jako jsou „stavba“, „vlastník“, „stavebník“, „nájemce“ a „jiná práva k pozemkům nebo stavbám“, a rozšiřuje jejich běžný význam pro účely stavebního zákona.

Co to znamená v praxi

• Rozšířený pojem „stavba“: Pokud se v zákoně mluví o „stavbě“, myslí se tím nejen celá stavba, ale i její jednotlivé části.
• Rozšířený pojem „vlastník“: Pod pojmem „vlastník“ se pro účely tohoto zákona rozumí i osoba, která má na základě zákona nebo písemné smlouvy právo jednat ve věcech upravených tímto zákonem namísto skutečného vlastníka.
• Rozšířený pojem „stavebník“: „Stavebníkem“ se pro účely tohoto zákona rozumí také investor a objednatel stavby, nikoli pouze ten, kdo stavbu fyzicky provádí.
• Rozšířený pojem „nájemce“: „Nájemcem“ se rozumí i osoba, která užívá byt nebo nebytový prostor na základě odvozeného právního důvodu, tedy nejen na základě klasické nájemní smlouvy.
• Příklady „jiných práv“: Mezi „jiná práva k pozemkům nebo stavbám“ zákon výslovně uvádí právo hospodaření s majetkem státu a právo odpovídající věcnému břemeni.

Na co si dát pozor

• Definice pojmů v tomto paragrafu jsou specifické pro stavební zákon a nemusí se shodovat s obecnými právními definicemi nebo s definicemi v jiných právních předpisech.
• Je důležité si uvědomit, že i když nejste přímým vlastníkem, můžete být pro účely stavebního zákona považováni za „vlastníka“, pokud máte příslušné oprávnění jednat.
• Pojem „stavebník“ zahrnuje více subjektů, což znamená, že odpovědnost a povinnosti spojené se stavbou mohou dopadat i na investora nebo objednatele.