5 Ads 231/2024 — Nejvyšší správní soud

41 A 23/2025- 102 - text 27 41 A 23/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu Lenky Oulíkové, soudkyně Martiny Kotouček Mikoláškové a soudce Richarda Galise ve věci žalobkyně: M. A. bytem X zastoupená advokátkou JUDr. Anitou Pešulovou sídlem Rumunská 1798/1, 120 00 Praha 2 proti žalovanému: Městský úřad Úvaly sídlem Arnošta z Pardubic 95, 250 82 Úvaly za účasti osoby zúčastněné na řízení: Společenství vlastníků jednotek pro dům XB č.p. 7 sídlem X zastoupené advokátem JUDr. Vítem Kučerou, MBA sídlem Obrovského 2407, 141 00 Praha 4 o žalobě proti nezákonnému zásahu žalovaného, takto: I. Žaloba se odmítá v části, v níž se žalobkyně domáhá, aby soud přikázal žalovanému nařídit náhradní výkon rozhodnutí stavebního úřadu rozhodnutím č. j. MEUV 3852/2022 STU ze dne 31. 5. 2022, kterým nařídil odstranění kontejnerového stání na pozemku parc. č. XE v katastrálním území X. II. Žalovaný je povinen zajistit náhradní výkon rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 7. 2020, č. j. MEUV 6670/2020, kterým uložil povinné společnosti HOPE VALLEY, s.r.o., IČO 25754319, sídlem Bartoškova 1448/26, Praha 4, povinnost provést stavbu opěrné zdi dle rozhodnutí ze dne 23. 4. 2007, č. j. k/1315/07/SU/Bul, tak, že do 7 dnů od právní moci tohoto rozsudku vydá exekuční příkaz, ve kterém uvede jako způsob provedení exekuce náhradní výkon, a na základě kterého ve lhůtě 60 dnů od vydání tohoto exekučního příkazu pověří ve smyslu § 119 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, provedením stavebních prací opěrné zdi jinou osobu než povinnou. III. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá, aby soud přikázal žalovanému nařídit náhradní výkon rozhodnutí stavebního úřadu rozhodnutím č. j. MEUV 949/2021 STU ze dne 3. 2. 2021, kterým zakázal užívání nedokončené stavby D – garáže. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Žalobkyně je vlastnicí domu na parcele st. č. p. XA v katastrálním území X. Rozhodnutím ze dne 23. 4. 2007, č. j. K/1315/07/SU/Bul (dále jen „stavební povolení“) povolil žalovaný jako stavební úřad stavbu nazvanou „Pivovar X – přestavba na obytný dům XB čp. 7, XA čp. 175, X – stavební úpravy objektu „B“ – stavební úpravy objektu D“ (dále též jen „stavba“) na pozemku st. č. p. XB, XC v katastrálním území X (není-li uvedeno jinak, nachází se všechny pozemky uváděné v tomto rozsudku v tomto katastrálním území). Dům ve vlastnictví žalobkyně sousedí s pozemkem st. č. p. XB, na němž měla být realizována výše uvedená stavba. Součástí stavebního povolení je informace, že objekt D obsahuje 5 bytových jednotek, relaxační centrum, technické zázemí, garáže (48 stání). Dle podmínky č. 4 stavebního povolení měla být stavba dokončena do dvou let od právní moci rozhodnutí. Podle podmínky č. 11 nesmělo dojít realizací stavby k zásahu na sousední pozemky, ať již s vlastní stavební činností, nebo zařízením staveniště, skládkou materiálu, stavebních odpadů aj. Stavba nebyla dokončena, nebyla dokončena ani stavba pilotové zdi, která měla zpevnit svah stavební jámy, u které je umístěn dům žalobkyně. Žalobkyně se u správních orgánů domáhala zjednání nápravy tak, aby byla pilotová stěna dobudována, dále aby nebyla v rozporu se stavebním povolením užívána nedokončená budova D, a aby bylo zamezeno neoprávněnému kontejnerovému stání v tomto objektu. Soud musí v tomto řízení zodpovědět otázku, zda má vlastník sousední nemovitosti právo na provedení exekuce konkrétním způsobem. Obsah žaloby 2. Žalobkyně se žalobou podle § 82 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) podanou osobně u soudu dne 19. 3. 2025 a doplněnou dne 29. 4. 2025 domáhá ochrany před nezákonným zásahem žalovaného, který spatřuje v neefektivním vymáhání povinností uložených žalovaným rozhodnutími ze dne 24. 7. 2020, č. j. MEUV 6670/2020/STU (dále též „rozhodnutí o zbudování opěrné zdi“), kterým nařídil společnosti HOPE VALLEY, s.r.o., IČO 25754319, sídlem Bartoškova 1448/26, Praha 4 (dále jen „stavebník“), zjednání nápravy spočívající ve zbudování opěrné zdi dle stavebního povolení (do 5. 10. 2020), dále ze dne 3. 2. 2021, č. j. MEUV 949/2021/STU (dále též „rozhodnutí o zákazu užívání nedokončené stavby D“), kterým žalovaný nařídil stavebníkovi zjednání nápravy spočívající v zákazu užívání nedokončené stavby D – garáže, která není dokončena dle stavebního povolení, ani není povoleno její užívání, a nakonec ze dne 31. 5. 2022, č. j. MEUV 3852/2022 STU (dále též „rozhodnutí o odstranění kontejnerového stání“), kterým nařídil odstranění kontejnerového stání na pozemku parc. č. XE. 3. Žalobkyně má za to, že je z důvodu faktické nečinnosti žalovaného (neefektivního výkonu výše uvedených rozhodnutí spočívajícího toliko v ukládání donucovacích pokut) dotčena na svých veřejných subjektivních právech při užívání nemovitosti, kterou vlastní a která sousedí s nedokončenou stavbou, neboť na její nemovitosti dochází v důsledku nedostavění pilotové zdi k trhlinám a degradaci základové spáry v místě pilotové stěny, zejména k vyplavování zeminy ve zdivu. Žalobkyně se obává o svůj život i životy členů své rodiny, neboť v případě rozvoje trhlin může dojít k posuvu objektu a ohrožení lidských životů. Žalobkyně poukázala již i na konkrétní vzniklou škodu (popraskané podlahy, stropy a zdi, popraskané a rozpadající se luxfery, prasklý komín, pokles a nerovnosti v betonových chodnících, schodů a terasy, pravděpodobné poškození izolace a hydroizolace, které způsobují vlhkost, plísně a degradaci materiálů). 4. V užívání nedokončené stavby D spatřuje žalobkyně porušení základních zásad správního řízení a nepřímé narušení právní ochrany žalobkyně. Neoprávněné užívání stavby D jako parkovací plochy má podle žalobkyně negativní dopad na technický stav pilotové stěny. Vibrace způsobené parkováním přispívají k dalšímu odsypávání půdy mezi piloty, což ohrožuje stabilitu stavebního prvku a zvyšuje riziko poškození nemovitosti žalobkyně. 5. K nepovolenému kontejnerovému státní žalobkyně uvedla, že narušuje pořádek na parcele, případně překáží revitalizaci území. 6. Žalobkyně uvádí, že se v průběhu let obracela na správní orgány, aby zjednaly nápravu závadného stavu, který ohrožuje její majetek případně i zdraví. Žalobkyně urgovala ke konkrétním opatřením jednak žalovaného, ale se svými podáními se obracela i na Krajský úřad Středočeského kraje (dále „krajský úřad“) a na Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky (dále „ministerstvo“). Postupně docílila toho, že stavebníkovi byla uložena opatření k nápravě, avšak ten je nerespektoval. Žalobkyně proto opakovaně urgovala správní orgány, aby prostřednictvím svých pravomocí zajistily výkon dříve uložených opatření v jednotlivých rozhodnutích (přistoupily k náhradnímu výkonu uložených povinností). Žalovaný ovšem uložil stavebníkovi toliko donucovací pokuty, což žalobkyně nepovažuje za efektivní způsob výkonu rozhodnutí. Žalobkyně se přitom obracela i na Kancelář veřejného ochránce práv, který opakovaně konstatoval, že žalovaný pochybil, když nepřistoupil k náhradnímu výkonu svých rozhodnutí. Veřejný ochránce práv ve svém závěrečném stanovisku, se kterým žalovaného seznámil, doporučil zahájit exekuci rozhodnutí o zbudování opěrné zdi formou náhradního výkonu, aby byla pilotová stěna realizována na náklady stavebníka a aby žalovaný plnil svou povinnost chránit veřejný zájem, zejména stabilitu přilehlých pozemků a nemovitostí. 7. Žalobkyně se domáhá toho, aby soud určil, že je postup žalovaného spočívající v jeho dosavadním neúčinném vedení exekučního řízení nezákonným zásahem, a aby žalovanému zakázal pokračovat v neúčinném vedení exekučního řízení. Dále se domáhá, aby žalovanému přikázal nařídit náhradní výkon rozhodnutí o zbudování opěrné zdi, tedy žalovaný uloží povinnost provedení stavby opěrné zdi jiné osobě namísto povinného (stavebníka). Dále aby soud žalovanému přikázal nařídit náhradní výkon rozhodnutí o zákazu užívání nedokončené stavby D, a nakonec se žalobkyně domáhala toho, aby soud žalovanému přikázal nařídit náhradní výkon rozhodnutí o odstranění kontejnerového stání. 8. Žalobkyně má za to, že žalovaný pochybil, když nepostupoval v souladu s právními předpisy., Přestože ho již v roce 2019 veřejný ochránce práv vyzval k řádnému výkonu veřejné správy, žalovaný na výzvy nereagoval, byl nečinný, neučinil efektivní opatření k nápravě protiprávního stavu, namísto toho ukládal stavebníkovi donucovací pokuty, které pravděpodobně dodnes neuhradil. Nezákonný zásah žalobkyně spatřuje i v tom, že žalovaný trval na správnosti svého postupu, přestože ho veřejný ochránce práv vyzval ke zjednání nápravy. 9. Žalobkyně upozorňuje na to, že není sporu o tom, že existují tři pravomocná rozhodnutí, kterými žalovaný uložil stavebníkovi povinnosti. Obecně přitom platí zásada, že každé rozhodnutí, které bylo vydáno v rámci veřejné správy, má splňovat požadavky