§ 63 správní řád – Vykázání z místa konání úkonu
Zákon správní řád · 500/2004 Sb. · účinné od 1. 7. 2009 · Správní právo
Stručně: Paragraf 63 správního řádu umožňuje správnímu orgánu vykázat osobu, která svým nevhodným chováním ruší průběh úředního jednání, po předchozím upozornění z místa konání tohoto úkonu. Správní orgán může vykázat osobu, která narušuje ústní jednání, ohledání na místě nebo jiný úkon. (§ 63 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, znění účinné od 1. 7. 2009)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Vykázání z místa konání úkonu
- Týká se: správní orgán
- Odkazuje na: § 60
- Judikatura: na § 63 odkazuje 96 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Právní otázky k tomuto ustanovení: Co znamená „Vykázání z místa konání úkonu“ podle zákona?
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 500/2004 Sb.
(1) Toho, kdo nepřístojným chováním ruší pořádek při ústním jednání nebo ohledání na místě, popřípadě při jiném úkonu, může správní orgán po předchozím upozornění vykázat z místa, kde se úkon koná. Usnesení se vyhlašuje ústně. Správní orgán poučí vykazovanou osobu o následcích neuposlechnutí. Vykázání vynucují tytéž orgány, které provádějí předvedení podle § 60.
(2) Jestliže úkon není uskutečňován v úředních místnostech správního orgánu, nelze z místa úkonu vykázat osobu, která má vlastnické či užívací právo k prostoru, kde se úkon koná.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Správní orgán může vykázat osobu, která narušuje ústní jednání, ohledání na místě nebo jiný úkon.
- Vykázání musí předcházet upozornění na nevhodné chování.
- O vykázání se vydává ústní usnesení a vykazovaná osoba je poučena o následcích neuposlechnutí.
- Vykázání nelze uplatnit, pokud se úkon nekoná v úředních místnostech a vykazovaná osoba má k danému prostoru vlastnické nebo užívací právo.
Na co si dát pozor
- Vykázání je možné pouze po předchozím upozornění na rušivé chování.
- Osoba s vlastnickým nebo užívacím právem k místu konání úkonu mimo úřední místnosti nemůže být vykázána.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 63
Jak soudy aplikují § 63
Rozhodnutím Ministerstva financí ze dne 17. 7. 1997, jímž byla nařízena obnova řízení, došlo ke stavení dvouleté subjektivní promlčecí doby (§ 63 odst. 5 a § 64 odst. 3 správního řádu), která začala znovu plynout až právní mocí rozhodnutí Ministerstva financí ČR ze dne 22. 4. 1998, jímž byla změněna původní výše uložené pokuty na částku 800.000,- Kč. Jestliže nárok na náhradu škody uplatnil žalobce až žalobou ze dne 27. 4. 2000, pak je nepochybné, že došlo k jeho promlčení.
Dále uvedla, že jí byla prakticky odňata možnost požádat o obnovu řízení podle § 63 odst. 3 správního řádu, protože když navštívila pracovnice OSSZ, poradili jí, aby požádala o přepočet; nebyla vůbec poučena o možnosti podat návrh na obnovu řízení, a tak také zmeškala lhůtu k jejímu podání.
Správní orgány tedy správně uzavřely, že řízení o dodatečném povolení změny stavby bylo možné na žádost stavebníků přerušit pouze v případě, že by k tomu byly důležité důvody ve smyslu § 63 odst. 3 správního řádu a pouze na dobu nezbytně nutnou podle § 64 odst. 4 správního řádu.