3 As 35/2019 — Nejvyšší správní soud

62 A 33/2024- 60 - text  7 62 A 33/2024 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D., a soudců JUDr. Ing. Venduly Sochorové a Mgr. Filipa Skřivana v právní věci žalobce: M. K. bytem X zastoupen Mgr. Ing. Lindou Švancarovou, advokátkou sídlem Kobližná 47/19, Brno proti žalovanému: Magistrát města Brna sídlem Dominikánské náměstí 196/1, Brno za účasti: K. K. bytem X zastoupena Mgr. Ing. Lindou Švancarovou, advokátkou sídlem Kobližná 47/19, Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 2. 2024, č. j. MMB/0068519/2024, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. IV. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. V projednávané věci je předmětem sporu otázka, zda žalovaný na žádost žalobce a osoby zúčastněné na řízení měl přerušit řízení o dodatečném povolení změny stavby v situaci, kdy byla projednávaná změna územního plánu města Brna, jež podle žalobce mohla mít vliv na výsledek řízení o dodatečném povolení stavby. 2. Úřad městské části města Brna, Brno-Královo Pole, odbor územního a stavebního řízení („stavební úřad“), rozhodnutím ze dne 6. 9. 2023, č. j. BKPO/0225/2023/OVEK, zamítl žádost žalobce a osoby zúčastněné na řízení („stavebníci“) o dodatečné povolení změny stavby. Zamítnutí žádosti odůvodnil negativním závazným stanoviskem orgánu územního plánování – Odboru územního plánování a rozvoje Magistrátu města Brna, který shledal stavební záměr nepřípustným z hlediska uplatňování cílů a úkolů územního plánování. Žalovaný napadeným rozhodnutím zamítl odvolání stavebníků a rozhodnutí správního orgánu prvního stupně potvrdil. II. Žaloba 3. Žalobce v žalobě setrval na námitkách uplatněných v odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí. Je přesvědčen, že stavební úřad pochybil, pokud nepřerušil řízení o dodatečné povolení změny stavby do doby schválení změny územního plánu. Výsledná podoba nového územního plánu města Brna mohla mít vliv na přípustnost předmětné změny stavby. Na řízení o návrhu na změnu územního plánu mělo být nahlíženo jakožto na předběžnou otázku, před jejímž vyřešením bylo třeba řízení přerušit dle § 64 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu. Tato překážka byla odstraněna vydáním Územního plánu města Brna. Žádosti o přerušení řízení ze dne 27. 12. 2022 tak mělo být vyhověno a žádost o dodatečné povolení změny stavby neměla být zamítnuta. 4. Napadené rozhodnutí a postup správních orgánů se vymyká rozhodovací praxi stavebních úřadů ostatních městských částí statutárního města Brna. Ty v obdobných případech přihlížely k projednávané změně územního plánu města Brna a přerušovaly řízení o žádostech o dodatečné povolení stavby do doby přijetí této změny. Postup správních orgánů v nynější věci je proto překvapivý, nešetří práva účastníků nabytá v dobré víře a zakládá výrazný nepoměř mezi účastníky správních řízení v typově stejných věcech. Žalovaný tak postupoval v rozporu se základními zásadami správního řízení. 5. Žalobce navrhl, aby soud napadené rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a přiznal mu právo na náhradu nákladů řízení. Na svém procesním postoji setrval i při jednání soudu. III. Vyjádření žalovaného a osoby zúčastněné na řízení 6. Žalovaný setrval na závěrech obsažených v napadeném rozhodnutí. Navrhl, aby soud žalobu zamítl jako nedůvodnou. 7. Osoba zúčastněná na řízení se k věci nevyjádřila. IV. Posouzení věci 8. Žaloba není důvodná. 9. Stěžejní námitkou podané žaloby je, že mělo být vyhověno požadavku stavebníků na přerušení řízení o dodatečném povolení změny stavby do doby vydání připravované změny územního plánu (resp. přijetí nového územního plánu). 10. Ze správního spisu vyplývá, že při kontrolní prohlídce na místě konané dne 1. 6. 2021 bylo zjištěno, že na pozemcích stavebníků parc. č. X, XB a XC v k. ú. X byla realizována změna stavby bez opatření stavebního úřadu. Změna spočívala v provedení přístavby, která zvětšila zastavěnou plochu předmětného objektu (chaty) z 26 m2 na 68,20 m2 (viz protokol o prohlídce na místě ze dne 1. 6. 2021). Dnem 7. 6. 2021 bylo zahájeno řízení o odstranění stavby. Dne 7. 7. 2021 stavebníci podali žádost o dodatečné povolení stavby, načež bylo řízení o odstranění stavby v souladu s § 129 odst. 2 stavebního zákona a § 64 odst. 1 písm. c) správního řádu přerušeno. Vzhledem k tomu, že žádost neobsahovala potřebné náležitosti, stanovil stavební úřad stavebníkům lhůtu k jejímu doplnění, kterou na žádost stavebníků opakovaně prodloužil. Následně dne 27. 12. 2022 podali stavebníci žádost o přerušení řízení o dodatečném povolení změny stavby do doby schválení nového územního plánu města Brna. Tuto žádost stavební úřad dne 11. 1. 2023 zamítl, jelikož přerušení řízení podle něj neodpovídalo smyslu a účelu zákona. Stavebníci se proti usnesení o zamítnutí této žádosti neúspěšně bránili odvoláním a následně i správní žalobou u Krajského soudu v Brně. Soud žalobu usnesením ze dne 31. 8. 2023, č. j. 62 A 66/2023–13, odmítl s tím, že stavebníci budou mít možnost bránit se až proti konečnému rozhodnutí ve věci samé. To žalobce činí v nyní projednávané žalobě, jejímž stěžejním důvodem je nesouhlas s postupem správních orgánů, které k žádosti stavebníků řízení o odstranění stavby nepřerušily. 11. Podle § 129 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), „[p]okud stavebník nebo vlastník stavby požádá ve stanovené lhůtě o její dodatečné povolení, stavební úřad přeruší řízení o odstranění stavby a vede řízení o podané žádosti.“. 12. Podle § 64 odst. 1 písm. c) správního řádu přeruší správní orgán řízení „probíhá-li řízení o předběžné otázce“. Z § 64 odst. 2 správního řádu plyne, že „v řízení o žádosti přeruší správní orgán řízení na požádání žadatele“. Podle § 64 odst. 3 správního řádu však platí, že „v řízení z moci úřední může správní orgán, není-li to v rozporu s veřejným zájmem, na požádání účastníka, pokud s tím všichni účastníci uvedení v § 27 odst. 1 písm. b) souhlasí, z důležitých důvodů přerušit řízení.“ Podle § 64 odst. 4 správního řádu lze řízení přerušit „na dobu nezbytně nutnou.“. 13. Žalobce se mýlí, dovozuje-li, že připravovaná změna územního plánu představuje pro rozhodování stavebního úřadu v nynější věci předběžnou otázku. Předběžnou otázkou je dle § 57 odst. 1 správního řádu taková otázka, která nepřísluší správnímu orgánu rozhodnout a o které nebylo dosud pravomocně rozhodnuto. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 4. 2020, č. j. 6 As 171/2019-37, „výsledek projednání změny územního plánu nelze považovat za předběžnou otázku ve smyslu § 57 správního řádu“. Správní řád totiž požaduje, aby o dané otázce „nebylo dosud pravomocně rozhodnuto“. To však není splněno tehdy, pokud využití území podléhá regulaci podle platného územního plánu, z níž stavební úřad i žalovaný mohou (a musí) vycházet. Nevyloučil však, že by bylo možné přerušit řízení o dodatečném povolení nelegální stavby v případě, že proces změny územního plánu, jež má vydání dodatečného povolení umožnit, je již v dostatečně pokročilé fázi (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 12. 2015 č. j. 3 As 35/2015-32). 14. V nynější věci měla být důvodem pro přerušení řízení skutečnost, že paralelně s řízením o odstranění stavby probíhalo projednávání změny územního plánu města Brna, přičemž tato změna podle stavebníků mohla mít vliv na přípustnost provedené změny stavby. 15. Přestože je řízení o dodatečném povolení změny stavby řízením o žádosti, neuplatní se na něj § 64 odst. 2 správního řádu, dle kterého se řízení bez dalšího přeruší na požádání žadatele. Aplikace tohoto ustanovení by totiž v tomto typu řízení byla v rozporu se smyslem a účelem zákona. Řízení o dodatečném povolení stavby navazuje na řízení o odstranění stavby zahájené z moci úřední, které bylo podáním žádosti o dodatečné povolení pouze přerušeno. Obligatorní přerušení řízení na požádání žadatele by tak mohlo řízení o odstranění stavby značně prodloužit a sloužit vlastníkům nepovolených staveb jako nástroj k obstrukcím (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 3. 2024, č. j. 8 As 33/2023-40). Správní orgány tedy správně uzavřely, že řízení o dodatečném povolení změny stavby bylo možné na žádost stavebníků přerušit pouze v případě, že by k tomu byly důležité důvody ve smyslu § 63 odst. 3 správního řádu a pouze na dobu nezbytně nutnou podle § 64 odst. 4 správního řádu. 16. Těmito důležitými důvody měla být podle žalobce připravovaná změna územního plánu. Soud souhlasí se žalobcem, že pořizování změny územního plánu, která dopadá na lokalitu, v níž se nachází dodatečně povolovaná stavba, může být důležitým důvodem pro přerušení řízení. Bude však důležité, v jakém stádiu se připravovaná změna