§ 271 obchodní zákoník – Pokud si strany při jednání o smlouvě předají informace…
Obchodní zákoník · 513/1991 Sb. · účinné od 1. 7. 2008 · Obchodní a korporátní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 271 Obchodního zákoníku stanovuje, že pokud si strany při jednání o smlouvě předají informace označené jako důvěrné, nesmí je příjemce prozradit třetí osobě ani je použít pro své potřeby v rozporu s účelem, a to bez ohledu na to, zda smlouva bude uzavřena, či nikoli. Porušení této povinnosti zakládá nárok na náhradu škody. (§ 271 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, znění účinné od 1. 7. 2008)
Klíčová fakta
- Odkazuje na: § 373
- Judikatura: na § 271 odkazuje 13 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 513/1991 Sb.
Jestliže si strany při jednání o uzavření smlouvy navzájem poskytnou informace označené jako důvěrné, nesmí strana, které byly tyto informace poskytnuty, je prozradit třetí osobě a ani je použít v rozporu s jejich účelem pro své potřeby, a to bez ohledu na to, zda dojde k uzavření smlouvy, či nikoli. Kdo poruší tuto povinnost, je povinen k náhradě škody, obdobně podle ustanovení § 373 a násl.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- I když se nakonec smlouva neuzavře, povinnost mlčenlivosti o důvěrných informacích trvá.
- Informace musí být výslovně označeny jako důvěrné, aby se na ně toto ustanovení vztahovalo.
- Zákaz použití informací pro vlastní potřeby znamená, že je nelze zneužít například k získání konkurenční výhody.
- Porušení této povinnosti vede k povinnosti nahradit škodu, která tím druhé straně vznikla.
Na co si dát pozor
- Je klíčové jasně označit informace jako důvěrné, ideálně písemně, aby bylo možné se na tento paragraf odvolat.
- Příjemce důvěrných informací by měl dbát na to, aby je neprozradil a nepoužil je jinak, než bylo dohodnuto.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 271
Jak soudy aplikují § 271
X. bodu 10.01. se účastníci smlouvy v souladu s § 271 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, účinného do 31. 12. 2013, dohodli, že všechny obchodní i technické informace, které si navzájem v souvislosti s předmětnou zprostředkovatelskou smlouvou poskytli, jsou důvěrné a jsou předmětem obchodního tajemství.
„Odmítnout požadovanou informaci by představenstvo mohlo pouze tehdy, jestliže by tvořila předmět obchodního tajemství společnosti, popřípadě informace, které jsou utajovanými skutečnostmi či informace podléhající režimu § 271 obch. zák.“ Od uvedeného závěru nemá Nejvyšší soud důvod se odchýlit ani v projednávané věci, v níž navrhovatelé tvrdí, že jim byly odepřeny informace týkající se stamilionové půjčky a, že ani auditor neměl úplné informace, neboť společnost poskytla půjčku propojeným osobám k nabytí vlastních akcií, čímž porušila § 196a obch. zák. …
Soud prvního stupně dále uzavřel, že ačkoli žalovaný při návštěvě na adresách dodaných mu žalobkyní nabízel i jiný výrobek než výrobek žalobkyně, neporušil tím článek II odst. 4 smlouvy, jelikož žalobkyně při sjednávání smlouvy adresy zájemců jako důvěrné neoznačila (§ 271 obchodního zákoníku, dále jen „obch. zák.“). K odvolání žalobkyně Vrchní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 6. května 2009, č. j. 14 Cmo 6/2009-148, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (výrok pod bodem I) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok pod bodem II) a náhradě nákladů …