§ 386 obchodní zákoník – Promlčení
Obchodní zákoník · 513/1991 Sb. · účinné od 1. 1. 2012 · Obchodní a korporátní právo
Stručně: Paragraf 386 obchodního zákoníku upravuje možnost smluvně se vzdát práva na náhradu škody nebo toto právo omezit, a to i předtím, než škoda vznikne, s výjimkou úmyslně způsobené škody, a stanoví, že soud nemůže snížit výši náhrady škody. Strany si mohou předem dohodnout, že se vzdají nároku na náhradu škody nebo ho omezí, pokud škoda nevznikne úmyslně. (§ 386 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, znění účinné od 1. 1. 2012)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Promlčení
- Týká se: soud
- Judikatura: na § 386 odkazuje 21 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné od (předchozí znění: co se změnilo)
- Zdroj: e-Sbírka, 513/1991 Sb.
(1) Ve vztazích upravených tímto zákonem se lze dohodou vzdát práva na náhradu škody či toto právo omezit i před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout. Před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout, se však nelze vzdát práva na náhradu škody způsobené úmyslně ani toto právo omezit.
(2) Náhradu škody nemůže soud snížit.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Strany si mohou předem dohodnout, že se vzdají nároku na náhradu škody nebo ho omezí, pokud škoda nevznikne úmyslně.
- Taková dohoda je neplatná, pokud by se týkala úmyslně způsobené škody.
- Pokud dojde k soudnímu sporu o náhradu škody, soud nemůže snížit výši náhrady, kterou má povinná strana zaplatit.
Na co si dát pozor
- Dohoda o vzdání se práva na náhradu škody nebo o jejím omezení musí být sjednána před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout.
- Nelze se předem vzdát práva na náhradu škody, která by byla způsobena úmyslně.
- Soud nemá pravomoc snížit výši náhrady škody, pokud je nárok na ni oprávněný.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 386
Jak soudy aplikují § 386
… z nějž zjistil, že nárok na úhradu takových vícenákladů byl dohodnut ve všeobecných smluvních podmínkách, učinil závěr, že k vyloučení uvedeného odpovědnostního nároku nemohlo dojít ani jeho případnou „transformací“ do podoby smluvního nároku, neboť odpovědnost za škodu nelze dohodou účastníků předem vyloučit (§ 386 odst. 1 obch. zák).
Odvolací soud uzavřel, že existenci obecné smluvní odpovědnosti žalovaného za způsobenou škodu , předpokládanou pro takový případ v ustanovení § 373 obch. zák., nelze podle kogentního ustanovení § 386 odst. 1 obch. zák. předem platně vyloučit dohodou; za takové nepřístupné vyloučení odpovědnostního nároku žalobkyně by bylo třeba považovat i jeho případnou „transformaci“ do podoby nároku smluvního.
Ve vztahu k otázce pod písm. d) dovolatelka namítá, že odvolací soud neměl možnost moderace výše škody posuzovat podle § 386 odst. 2 obch. zák., nýbrž podle § 2953 odst. 1 o. z., neboť škoda vznikla jako samostatný nárok nevyplývající z nájemní smlouvy, a to již za účinnosti nového občanského zákoníku.
Související
§ 610 (Zákon občanský zákoník)§ 46 PROMLČENÍ (Zákon o mezinárodním právu soukromém)§ 38 Promlčení (Vyhláška ministra zahraničních věcí o Vš)§ 92 Promlčení (Vyhláška ministra zahraničních věcí o Vš)§ 92 Promlčení (Vyhláška ministra zahraničních věcí o úp)