Krajský soud v Brně 62 Af 48/2011 – Nápravná opatření a neplatnost smluv

62 Af 48/2011- 69 - text

[OBRÁZEK][OBRÁZEK][OBRÁZEK]62Af 48/2011-69

ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D. a soudců JUDr. Jany Kubeno vé a Mgr. Petra Šebka v pr ávní věci žalobce: TRIOS, spol. s r. o., se sídlem Zakouřilova 142, Praha 4, zastoupeného Mgr . Mar kem Gocmanem, advokátem se sídlem 28. října 219/438, Ostrava – Mariánské Hory, proti žalovanému: Úřad pro ochranu hospodářské soutě že, se sídlem, tř. Kpt. Jaroše 7, Brno, o žalobě proti rozhodnutí předsedy Úř adu pro ochranu hospo dářs ké soutěže ze dne 16. 6. 2011, č. j. ÚOHS-R114/2010/VZ-9779/2011/310-ASc,

t a k t o :

O d ů v o d n ě n í :

Žalobo u podano u u Krajského soudu v Br ně se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí předsedy Úř adu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 16. 6. 2011, č. j. ÚOHS-R114/2010/VZ-9779/2011/310-ASc, kterým byl zamítnut ro zkl ad žalobce proti

[OBRÁZEK][OBRÁZEK]pokračování - 2 - 62Af 48/2011

rozhodnutí žalo vaného ze dne 29. 7. 2010, č. j. ÚOHS-S66/2010/VZ-

9834/2010/530/SWa.

Zadavatel (Fakultní nemocnice Hradec Králo vé) oznámil v informačním systému o veřejných zakázkách a v Úředním věstníku EU zahájení zadávacího řízení veřejné zakázky „Dodávky hotových mé dií pro růst mikroorganismů“ zadávané v ote vřeném řízení. Ve stano vené lhůtě obdržel tři nabídky, které vyho vo val y kontrole úplnosti. Z výběro vého řízení byly vyloučeny nabídky uchazečů LabMedi aSer vis s.r.o. a HOSPIMED, spol. s.r.o. Důvo dem vyloučení bylo nesplnění profesních a technických kvalifikačních pře dpo kladů. S ohledem na skutečnost, že v zadávacím řízení zůstala jediná nabídka vyhovující požadavkům zadavatele, ne bylo zadavatelem přistoupeno k jejímu hodnocení a veřejná zakázka byl a rozhodnutím zadavatele ze dne 14. 12. 2007 přidělena žalobci.

Proti rozhodnutí o vylo učení podal uc hazeč LabMedi aSer vis s.r.o. námitky, kterým zadavatel ne vyho věl. Uc hazeč LabMediaServis s.r.o. následně podal návr h na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele k žalo vané mu. Ten zrušil rozhodnutí zadavatele o vyloučení uchazeče LabMedi aSer vis s.r.o. a uchazeče HOSP IMED, spol. s.r.o. ze zadávacího řízení. Toto rozhodnutí bylo pot vrze no rozhodnutím předsedy žalovaného ze dne 3. 11. 2008, č.j. R141,144/2008/02-22149/2008/310-AS.

Dne 3. 2. 2009 pro ve dla hodnotící komise no vé posouzení a hodnocení nabídek, na jehož základě navr hla zadavateli, aby vyloučil uchazeče LabMedi aSer vis s.r.o. ze zadávacího řízení a uzavřel smlouvu s uchazečem HOSPIMED, spol. s.r.o., který dle hodnotící komise podal nejvhodnější nabídku s ohledem na kritérium nejnižší nabí dko vé ceny. Zadavatel se se závěry hodnotící komise neztotožnil a naopak sám pro vedl posouzení, na jehož základě vybr al uchazeče LabMediaServis s.r.o. Výsledek zadávacího řízení o známil všem uchazečům dopisem ze dne 4.3.2009. Proti rozhodnutí zadavatele o přidělení veřejné zakázky po dal žalobce námitky. Zadavatel rozhodnutím ze dne 1.4.2009 námitkám ne vyho věl a žalo bce podal k žalo vané mu návrh na přezkoumání úkonů zadavatele. Rozhodnutím ze dne 1.7.2009, č.j. ÚOHS- S97/2009/VZ-12169/2009/530/SWa, žalovaný zrušil rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky.

Zadavatel následně pro vedl dne 25.1.2010 no vé posouzení nabídek a rozhodl o vylo učení všech uchazečů v zadávacím řízení, tj. společností LabMedi aSer vis s.r.o., HOSPIMED, spol. s.r.o. i žalobce, a záro ve ň rozho dl o zrušení předmětného zadávacího řízení. Ve vztahu k nabídce žalobce shledal zadavatel rozpor se zadávací dokumentací, neboť předložený návr h rámco vé smlouvy neobsahoval ustano vení

[OBRÁZEK][OBRÁZEK]pokračování - 3 - 62Af 48/2011

o tom, že v případě o dstoupe ní od smlouvy pro problémy na straně zadavatele má uchazeč nárok po uze na úhradu nutných a prokazatelně vynaložených nákladů. Zadavatel v bodu 8 zadávací dokumentace uve dl smluvní po dmí nky, které musí návr h rámco vé kupní smlouvy předkládaný uchazeči o veřejnou zakázku respektovat. Zadavatel mimo ji né po žado val, aby návr h smlouvy obs aho val ustano ve ní o tom, že „v případě odstoupení od smlouvy pro problémy na straně zadavatele má uchazeč nárok pouze na úhradu nutných a prokazatelně vynaložených nákladů“. Vzhledem ke skutečnosti, že z účasti v zadávacím řízení byli vyloučeni i ostatní uchazeči o veřejnou zakázku, ro zho dl zadavatel současně o zrušení zadávacího řízení.

Žalobce podal proti rozhodnutí zadavatele o vyloučení z úč asti v zadávacím řízení a rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení námitky, kterým zadavatel ne vyho věl. Vzhledem k tomu podal žalobce k žalovanému návr h na zahájení řízení o přezkoumání úko nů zadavatele.

Rozhodnutím ze dne 29. 7. 2010, č. j. ÚOHS-S66/2010/VZ-9834/2010/530/SWa, žalovaný podle § 118 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále též „ZVZ“), zastavil správní říze ní ve věci žalobcova návrhu, neboť dospěl k závěru, že zadavatel nepochybil, pokud všechny uchazeče o tuto veřejnou zakázku (i žalobce) vyloučil podle § 76 odst. 6 ZVZ. Žalovaný poukázal na to, že ke splnění předmětné podmínky zadavatele nepostačuje pouhý odkaz na obcho dní zákoník v návrhu smlouvy. Podle žalovaného je limitace náhr ady ško dy ex ante odbornou veřejností převážně akceptována. V této souvislosti žalo vaný odkázal na prof. JUDr. I. P., DrSc. a doc. JUDr. K. M., CSc. Žalovaný dospěl k závěru, že návr h smlouvy neodpo vídá požadavkům zadavatele uve dených v zadávací dokumentaci, což je důvodem pro vyřazení nabídky v souladu s § 76 odst. 1 ZVZ.

Žalobce v žalobě namítá, že žalovaný pochybil, jestliže napadené rozhodnutí nedoručil jeho zástupci do dato vé schránky, přestože zástupce dato vo u schránku měl. Dále namítá, že se žalovaný ani předseda žalovaného dostatečným způsobem ne vypoř ádali s jeho námitkou, že splnil po dmí nky zadavatele tím, že v návrhu smlouvy uve dl, že se smlouva uzavír á v souladu se zadávací dokumentací. Žalobce má za to, že tímto odkazem předmětnou podmínku zadávací do kument ace splnil. Navíc se podle žalobce jednalo o podmínku neurčitou, nejasnou a rozpornou s obchodním zákoníkem.

Žalobce zdůrazňuje, že limitace náhrady škody není mo žná a k tomu poukazuje na rozho dnutí Nejvyššího soudu České republiky ve věci sp. zn. 32 Odo 1651/2005. Podle žalobce také žalovaný zaměňuje institut náro ku na náhradu nutných a prokazatelných výdaj ů v případě odstoupení od smlouvy podle § 351 odst. 2

[OBRÁZEK][OBRÁZEK]pokračování - 4 - 62Af 48/2011

obchodního zákoníku a institut nároku na náhr adu škody po dle § 386 odst. 1 obchodního zákoníku.

Žalobce navrhuje, aby soud rozhodnutí předsedy žalo vaného zrušil a věc mu vr átil k dalšímu řízení. Na s vém závěru setrval po celou do bu řízení před soudem.

Žalovaný s podanou žalobo u nesouhlasí a obsáhle argumentuje ke každému žalo bní mu bodu. Žalobu navr huje zamítnout a na s vém procesním stano visku setr val po celou do bu řízení před soudem.

Žaloba byl a podána vč as (§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní – dále jen „s. ř. s.“), osobou k tomu o právně nou (§ 65 odst. 1 s. ř. s.), přitom jde o žalo bu pří pustno u (zejména § 65, § 68 a § 70 s. ř. s.).

Soud napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích žalobních bo dů (§ 75 odst. 2 s. ř. s.) a s hledal , že žaloba není důvo dná.

Pokud žalobce namítá, že žalovaný pochybil, jestliže napadené rozhodnutí nedoručil jeho zástupci do dato vé schránky, přestože zástupce dato vo u schránku měl, je třeba s ním souhlasit. Ustano vení § 19 odst. 1 správního řádu totiž jednoznačně stano ví, že se písemnosti primárně doručují do dato vé schránky. Žalo vaný v daném případě rozhodnutí zástupci žalo bce do dato vé schránky nedoručil, ale doručil je v listinné podo bě prostřednictvím držitele poštovní licence. Jak vyplynulo ze správního spisu, napadené rozhodnutí bylo převzato pracovnicí podatelny advo kátní kanceláře dne 21. 6. 2011. Žalobce pak proti němu podal vč as správní žalobu. Ostatně žalo bce ani nenamítá, že by se napade né rozhodnutí do jeho dispozice nedostalo. Za tohoto stavu má soud za to, že zmíněné pochybení žalovaného při doručování rozhodnutí žalobce nij ak nezkrátilo v jeho pr ávec h a nemohlo mít vli v na zákonnost tohoto rozhodnutí a ne může tak být důvo dem pro jeho zrušení. Je totiž třeba vycházet z účelu právní úpravy doručování písemností, kterým nepochybně je, aby se adresát s doručo vano u písemností seznámil. Pokud je tento účel splněn, byť se tak nestalo způsobem zcela souladným s pr ávní mi předpisy, nelze pochybení při doručování po važo vat za důvod pro zrušení rozhodnutí (shodně viz Vedr al, J. Správní řád – komentář, II.vydání, BOVA Polygon, Praha 2006, s. 241).

Stejný názor zaujal ostatně i Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 16. 12. 2010, čj. 1 As 90/2010-95, kde uve dl: „v posuzovaném případě správní orgány nerespektovaly zákonem stanovená pravidla pro doručování, neboť doručovaly svá rozhodnutí zástupci stěžovatele prostřednictvím provozovatele poštovních služeb,

[OBRÁZEK][OBRÁZEK]pokračování - 5 - 62Af 48/2011

ačkoliv měl zřízenu a zpřístupněnu datovou schránku. Nejvyšší správní soud proto dále zkoumal, zda uvedené procesní pochybení mohlo mít vliv na zákonnost vydaných rozhodnutí, resp. na platnost jejich doručení. V tomto ohledu je významnou skutečnost, že jak rozhodnutí správního orgánu prvního stupně tak napadené rozhodnutí žalovaného byla obecnému zmocněnci stěžovatele doručena jiným nezpochybnitelným způsobem (prostřednictvím provozovatele poštovních služeb), on se s jejich obsahem seznámil a následně proti rozhodnutí žalovaného podal včas správní žalobu. Materiální funkce doručení, tj. seznámení se s obsahem písemnosti, tak byla naplněna. Uvedené pochybení proto nemůže mít vliv na platnost doručení ani na zákonnost vydaných rozhodnutí.

Uvedený závěr podporuje rovněž odborná literatura, podle níž „[n]ebudou-li dodržena pravidla, resp. pořadí způsobů doručování, vyplývající z § 17 odst. 1 zákona č. 300/2008 Sb. a odpovídajících procesních předpisů (§ 19 správního řádu, vyvstává otázka platnosti takového doručení. Pokud adresát dokument v listinné podobě převezme, došlo tedy k faktickému doručení (adresát se s písemností seznámil), bylo sice doručováno formálně v rozporu se zněním relevantních právních předpisů, jiný způsob doručování však nemá vliv na průběh řízení a lze tedy konstatovat, že bylo doručeno platně. Tomuto názoru nasvědčuje i dikce ustanovení § 19 odst. 6, případně § 84 odst. 2 správního řádu. Pokud tedy bylo účastníkovi fakticky doručeno a on měl možnost s písemností se seznámit, nemůže namítat neplatnost doručení.“ (srov. Macková, A., Štědroň, B. Zákon o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů s komentářem, včetně souvisejících zákonů a prováděcích předpisů. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2009. s. 81 - 82).

Rovněž z ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu vyplývá, že „řádné doručení písemností v praxi znamená, že se písemnost zašle nebo odevzdá tomu, komu je určena, a že existuje důkaz o tom, že daná osoba písemnost převzala. Důvodem existence právní úpravy doručení je jistě mimo jiné i potřeba zabezpečit, aby si doručující správní orgány či soudy mohly být jisty, že se písemnost dostala do rukou adresáta. Je-li totiž adresát s obsahem písemnosti obeznámen, potom otázka, zda bylo doručení vykonáno předepsaným způsobem, nemá význam. Nedodržení formy tedy samo o sobě neznamená, že se doručení musí zopakovat, rozhodující je, zda se daná písemnost dostala do rukou adresáta.“ (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 3. 2009, č. j. 1 Afs 148/2008 - 73, dostupný na www.nssoud.cz)“.

Přestože tedy žalo vaný v daném případě při doručování rozhodnutí pochybil, nejedná se o pochybení tako vé ho charakteru, které by mohlo být důvo dem pro zrušení napadeného rozhodnutí.

Soud se neztotožnil ani s t vr zením žalobce, že by se předseda žalovaného dostatečným způsobem nevypořádal s jeho námitkou, že splnil podmínky zadavatele tím, že v návrhu smlouvy uve dl, že se smlouva uzavír á v souladu se zadávací

[OBRÁZEK][OBRÁZEK]pokračování - 6 - 62Af 48/2011

dokumentací. Předseda žalo vané ho se touto otázkou zabýval v bodech 34-36 napadeného rozhodnutí, kde mj. uve dl, že „takový odkaz činí smlouvu v tomto bodě neurčitou (…) skutečnost, že navrhovatel pouze odkázal v návrhu smlouvy na podmínky zadavatele, aniž by je dále rozvedl či specifikoval jejich obsah, má za následek, že návrh smlouvy neobsahuje řešení případu, kdy některé z ustanovení smlouvy je v rozporu se zadávací dokumentací. Nelze tedy z takto učiněného návrhu dovodit, že se tato část smlouvy pro úpravu smluvního vztahu mezi zadavatelem a navrhovatelem nepoužije a zároveň není ani možné dovodit, že se navrhovatel naopak cítí být vázán i ustanoveními, které návrh smlouvy neobsahuje, a které jsou uvedeny pouze v zadávací dokumentaci“. Z uve dené ho je podle názoru soudu zcela zřejmé, že předseda žalovaného tuto žalobcovu námitku důvo dno u neshledal i z jakého důvo du. Byť se jedná o vypořádání stručné, je v daném případě zcela dostatečné.

Soud pouze dodává, že i kdyby se touto námitkou nezabýval žalovaný v rozhodnutí pr vostupňo vé m, jak žalobce namítá, odstranil tento nedostatek k rozklado vé námitce předseda žalo vané ho.

Soud tedy neshledal, že by napadené rozhodnutí bylo nepřezkoumatelné.

Pokud pak so ud posuzuje věc nou stránku této otázky, tj. to zda žalobce splnil podmínky zadavatele tím, že v návrhu smlouvy uvedl, že se smlouva uzavír á v souladu se zadávací do kument ací, nemůže se se žalobcem ztotožnit.

Ze spisu vyplynulo, že zadavatel v bodu 8 zadávací dokumentace uve dl smluvní podmínky, které musí návr h rámco vé kupní smlouvy předkládaný uchazeči o veřejnou zakázku respekto vat . Zadavatel mimo jiné požadoval, aby návr h smlouvy obs aho val ustano vení o tom, že „v případě odstoupení od smlouvy pro problémy na straně zadavatele má uchazeč nárok pouze na úhradu nutných a prokazatelně vynaložených nákladů“. Přestože zadavatel ve vzt ahu k formulaci po žado vanýc h smluvních podmínek ne zvolil nejvhodnější způsob (podle názoru soudu by bylo vhodnější učinit součástí zadávací do kument ace přímo „vzorový te xt“ rámco vé smlouvy), nejedná se o požadave k nesrozumitelný ne bo rozporný se ZVZ.

Žalobce v návrhu smlouvy (v čl. I.) mj. uve dl, že se „rámcová smlouva uzavírá v souladu se zadávací dokumentací“ pro předmětnou veřejnou zakázku. Takto formulo vané ustano ve ní podle názoru soudu ne ní odkazem na použití „sml uvních podmínek“ obsažených v zadávací dokumentaci, jak se snaží žalobce v žalobě vyargumentovat. Soud má naopak ve sho dě se žalovaným za to, že se jedná spíše o proklamativní ust ano ve ní smlouvy, z něho ž má vyplynout důvo d a okolnosti vzniku smlouvy, a nikoli o ustano vení, které činí určitou část zadávací dokumentace, resp. požadavky zadavatele na obsah smlouvy, součástí návrhu smlouvy. Jinak by tomu mohlo být, pokud by žalobce výslo vně učinil konkrétní část zadávací do kument ace obsahe m návrhu smlouvy. Tak tomu ale v daném případě nebylo, ne boť žalo bce

[OBRÁZEK][OBRÁZEK]pokračování - 7 - 62Af 48/2011

v návrhu po uze uve dl, že se smlouva uzavírá v souladu se zadávací dokumentací, nikoli to, že se určitá část zadávací dokumentace stává coby smluvní po dmí nky závaznou součástí smlouvy. Soud te dy tuto námitku důvodnou nes hledal .

Pokud žalo bce dále namítá, že předmětná podmínka zadavatele byla neurčitá a nejasná, ne boť není zřejmé, o jaké náklady se mělo jednat, je třeba se ztotožnit se žalovaným v tom, že žalobci nic nebránilo požádat zadavatele o dodatečné informace k zadávacím podmínkám, jak mu umožňuje § 49 ZVZ. Ani t uto námitku soud důvodnou neshle dal .

Žalobce dále namítá, že žalovaný nesprávně posoudil otázku souladu předmětné podmínky s obcho dní m zákoníkem, a zdůrazňuje, že ne ní mo žná limitace náhr ady škody. K tomu poukazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ve věci sp. zn. 32 Odo 1651/2005. Podle žalobce je tedy zadavatelem požadovaná podmínka, že uc hazeč bude mít v případě odstoupení od smlouvy pro problémy na straně zadavatele nárok pouze na úhradu nutných a prokazatelně vynaložených nákladů, rozporná s obcho dní m zákoníkem a nevymahatelná, a proto ji návrh smlouvy nemusel obsaho vat . Ani této námitce vš ak zdejší soud nemo hl přis vědčit. Podle názoru soudu totiž není na žalovaném, aby hodnotil vhodnost, přiměřenost či vymahatelnost soukromoprávní podmínky stano vené zadavatelem, nejedná-li se o zje vný exces vyvolávající nemožnost plnění předmětu zakázky a nejde-li o pravidlo pro posuzování kvalifikace a samotného hodnocení nabídek, jež by muselo být předmětem posouzení z pohledu ZVZ.

V daném případě žalobce namítal údajný rozpor předmětné po dmí nky s obchodním zákoníkem, který opíral mj. o výše uve dené ro zho dnutí Nej vyššího soudu. Žalovaný naopak argumentoval ve prospěch souladu této podmínky se zákonem. Svůj závěr opíral o doktrinální názory. Za tohoto stavu tedy nelze po važo vat předmětnou po dmí nku z pohledu postupu po dle ZVZ za zje vný exces, který by způsoboval nemožnost plně ní zakázky podle smlouvy, a současně se jedná o podmínku, která měla být obsažena v návr hu smlouvy. Uve dená po dmí nka přitom není podle názoru soudu ani zcela zje vně protiprávní (tj. rozporná se záko nem „na pr vní pohle d“). Otázku platnosti či neplatnosti tohoto ustano vení by tedy měl posoudit až příslušný soud, pokud by se to ukázalo potřebným (tj. došlo-li by při pl nění předmětu zakázky podle smlouvy mezi smluvními stranami ke sporu), a nikoli žalovaný, který měl ve s právní m řízení posuzovat zás adně to, zda zadavatel postupoval v souladu se ZVZ, jestliže žalobcovu nabídku vyřadil. Žalobce navíc argumentuje spíše k vymahatelnosti smluvní ho závazku (podmínky požadované zadavatelem), nikoli k tomu, že (a proč) do s vého návrhu předmětné ujednání nezahrnul.

Je tedy třeba uzavřít, že žalobce měl do návr hu smlouvy předmětnou po dmí nku zakot ve nou v bodu 8 zadávací do kument ace integrovat. Pokud tak neučinil,

[OBRÁZEK][OBRÁZEK]pokračování - 8 - 62Af 48/2011

nepředložil nabídku, která spl ňo vala požadavky zadavatele uve dené v zadávací dokumentaci. Tako vou nabídku pak zadavatel zcela v souladu s § 76 odst. 1 ZVZ vyřadil.

Soud přitom považuje za zcela případnou poznámku žalovaného obs aže nou v bodě 32 napadeného rozhodnutí, kde žalovaný upozorňuje na ustano ve ní, které bývá součástí smluv, a které stanovuje, že v případě neplatnosti některého ustano vení smlouvy není ne plat ná celá smlouva, ale toliko toto ustano vení. Měl-li tedy žalo bce v době t vorby nabídky za to, že zadavatel požaduje do smlouvy zakomponovat ustano vení ne plat né, nic mu nebránilo ve dle údajně nepl atné ho ustano vení požadovaného zadavatelem do smlouvy umístit i toto ustano ve ní.

Zdejší soud tedy dospěl k závěr u, že napade né rozhodnutí je rozhodnutím přezkoumatelným, žalovaný apli ko val správný právní předpis a v jeho r ámci správnou právní normu, přitom se nedopustil ani žádného závažného interpretačního pochybní, které by mo hlo mít vli v na zákonnost napadeného rozhodnutí. Navíc so ud neshledal žádnou vadu, k níž by musel přihlédnout nad rámec upl atněnýc h žalobních bodů. Vzhledem k tomu neshledal žalobu důvodnou, a proto ji podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl.

Pokud jde o náklady řízení, o nich zdejší soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s.ř.s. Žalobce úspěšným nebyl, právo na náhradu nákladů řízení te dy nemá. To by náleželo žalovanému, avš ak zdejší soud nezjistil, že by žalo vanému vznikly v řízení náklady pře vyš ující jeho jinak běžné úře dní činnosti, a proto rozhodl t ak, že žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

P o u č e n í :

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kas ační stížnost ve l hůtě dvo u týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvo u (více) vyhoto veníc h u Nej vyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasač ní stížnosti rozhoduje Nej vyšší správní soud.

Lhůta pro po dání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se s vým označením shoduje se dne m, který určil počátek lhůty ( den doručení rozhodnutí). Připadne-li

[OBRÁZEK][OBRÁZEK]pokračování - 9 - 62Af 48/2011

poslední den l hůty na sobotu, ne děli nebo s vátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pr aco vní de n. Zmeškání lhůty k podání kasač ní stížnosti nelze prominout.

Kas ační stížnost lze podat pouze z důvodů uve de nýc h v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kas ační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advo kátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec ne bo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzděl ání , které je podle zvl áštníc h zákonů vyžadováno pro výkon advo kacie.

V Br ně dne 28. 2. 2013

JUDr. David Raus, Ph.D., v.r.

předseda senátu

Za správnost vyhoto ve ní: Lucie Gazdo vá