Vyhláška Federálního statistického úřadu o prověřování sociálně ekonomických informací v oborech řízených Federálním statistickým úřadem

Dílčí (tematické) prověrky se provádějí podle potřeb řízení a omezují se jen na některý úsek informační soustavy prověřované organizace (např. na úsek informací o investiční výstavbě) nebo jen na některý obor její informační soustavy (např. na statistiku nebo na operativní evidenci) a mohou být zaměřeny jen na určité specifické otázky (např. na zavedení předepsaných vzorů prvotních záznamů a běžných zápisů na příslušném úseku). Předmětem dílčích prověrek je správnost a věrohodnost informací i stav příslušné části informační soustavy organizace.

Namátkové prověrky se provádějí podle okamžitých potřeb prověřujících orgánů. Při jejich provádění nemusí být dodržen postup podle ustanovení oddílů V a VI.

(1) Správností informací se rozumí jejich metodická shoda s předpisy vydávanými k jejich sledování, jejich logická a početní správnost a jejich úplnost.

(2) Věrohodností informací se rozumí jejich pravdivost (objektivnost), tj. shoda se sledovanou realitou, popř. s podklady obsahujícími údaje o realitě, o něž se informace opírají nebo z nichž se čerpají (shoda s údaji operativní evidence, s prvotními záznamy apod.).

Správnost a věrohodnost informací se prověřuje způsobem odpovídajícím jejich charakteru. Z tohoto hlediska se rozlišuje prověřování

a) dokumentace o jednotné údajové základně organizací a prověřování prvotních záznamů a běžných zápisů,

b) operativní evidence,7)

c) statistiky,8)

d) výstupů z informační soustavy organizací na písemných nebo technických nosičích.9)

(1) Při prověřování dokumentace o jednotné údajové základně organizací se zkoumá zejména:

a) zda jsou seznamy prvků jednotné údajové základny upraveny podle potřeb organizace (doplnění dalších prvků, vypuštění nepotřebných prvků),

b) zda jsou zavedeny předepsané katalogy a zda jsou na katalogových listech prováděny záznamy o zařazení prvků a o způsobu jejich vedení,

c) zda organizace při zavádění a vedení jednotné údajové základny postupuje v souladu s právními předpisy o jednotné údajové základně organizací.10)

(2) Při prověřování správnosti a věrohodnosti prvotních záznamů a běžných zápisů se zkoumá zejména:

a) zda se záznamy (zápisy) provádějí v souladu s právními předpisy o zavádění sjednocených vzorů prvotních záznamů a běžných zápisů v informační soustavě organizací,11)

b) zda se záznamy provádějí správně, věrohodně, plynule (včas), racionálně a čitelně,

c) zda se u závazných vzorů používá předepsaných tiskopisů a zda u vzorů typových je dodržena předepsaná obsahová náplň; do jaké míry organizace používá vzorů doporučených a jaké s nimi má zkušenosti, nebo z jakých důvodů těchto vzorů nepoužívá,

d) zda se zápisy v dokladech organizace (dodací listy, objednávky, faktury apod.) provádějí v návaznosti na celostátní klasifikace a číselníky.

Při prověřování operativní evidence se zkoumá zejména:

a) na kterých úsecích činnosti a v jakém rozsahu a formě se operativní evidence vede,

b) zda jsou zápisy v operativní evidenci prováděny na základě přímého pozorování nebo na základě prvotních záznamů (dokladů) a shodují-li se v posledním případě zápisy v operativní evidenci s údaji obsaženými v prvotních záznamech,

c) je-li operativní evidence vedena dochvilně a správně po formální a technické stránce.

Při prověřování statistiky se zkoumá zejména:

a) zda organizace dodržuje jednotnou celostátní metodiku statistických ukazatelů,

b) zda organizace dodržuje zásadu jednotného třídění sociálně ekonomických jevů12) a zda zavedla v oboru své působnosti závazně předepsané klasifikace a číselníky, popřípadě zda při používání odchylných účelových nomenklatur zajistila jejich převoditelnost na jednotnou soustavu sociálně ekonomických klasifikací a číselníků,

c) zda organizace vede časové řady ukazatelů důležitých pro sledování dlouhodobého vývoje, zejména ukazatelů závazně stanovených nadřízeným orgánem nebo orgánem státní statistiky a zda provádí stanoveným způsobem i jejich přepočty při změnách organizačních, při změnách metodiky, cen, popřípadě jiných podmínek majících vliv na jejich srovnatelnost,13)

d) zda organizace dbá o plnění stanovené zpravodajské povinnosti všemi věcně příslušnými útvary.

(1) Při prověřování výstupů z informační soustavy organizací se postupuje diferencovaně podle toho, jde-li o výstupy na písemných nosičích (na statistických výkazech nebo formulářích používaných při zvlášť organizovaných statistických šetřeních, soupisech a sčítáních), nebo na technických nosičích (papírových, magnetických nebo opticky čitelných).

(2) Pokud jde o informace potřebné pro výkaznictví, prověřuje se též, zda se tyto informace běžně sledují v operativní evidenci, pokud jejich sledování není zajištěno v jiných oborech informační soustavy.14)

Při prověřování výstupů z informační soustavy organizací na písemných nosičích (dále jen „výkazy“) se zkoumá zejména:

a) zda výkazy byly sestaveny podle platných směrnic, pokynů nebo jiných závazných předpisů a zda jsou schváleny příslušným orgánem státní statistiky (opatřeny jeho registrační nebo schvalovací doložkou) nebo ústředním orgánem, kterému byl povolen dílčí systém statistických zjišťování,15)

b) zda údaje uvedené ve výkazech souhlasí s údaji obsaženými v operativní evidenci nebo v účetnictví, popřípadě v prvotních záznamech,

c) zda byly ve výkazech čitelně vyplněny všechny údaje nebo místo nich uvedeny symboly předepsané pro případy, kdy se údaj nevyplňuje,

d) zda byly ve výkaze uvedeny i všechny předepsané indikační údaje (kód organizace, kraj, okres, odvětví, plánovací skupina apod.) a požadovaná kontrolní čísla,

e) zda jsou správné všechny výpočty a nápočty (součty, násobení, procenta, průměry aj.); zda jsou údaje správně zaokrouhleny,

f) zda jsou správně provedeny přepočty za minulá období na srovnatelné údaje,

g) zda jsou údaje na výkazech uvedeny v předepsaných měrných jednotkách a řádech,

h) zda jsou dodržována pravidla pro provádění oprav a pro hlášení oprav příjemcům výkazů,

ch) zda jsou výkazy předepsaným způsobem podepsány, opatřeny razítkem a datem a zda jsou na nich uvedena jména osob, které je vyhotovily,

i) zda jsou předepsaným způsobem vyhotovovány komentáře k výkazům a zda správně vystihují podstatu a váhu sledovaných jevů,

j) zda byly výkazy odeslány s příslušnými přílohami, ve stanoveném počtu a v předepsané lhůtě.

Při prověřování výstupů z informační soustavy organizací na technických nosičích se zkoumá zejména:

a) byla-li o předávání informací na technických nosičích uzavřena dohoda, má-li tato dohoda všechny předepsané náležitosti a je-li řádně plněna,16)

b) jsou-li přenášené údaje po obsahové i formální stránce správné (obdobně jako u výkazů – § 15),

c) jsou-li dodržovány termíny předávání dat.

(1) Při prověřování stavu informační soustavy se zkoumá úroveň informační soustavy ve vztahu k potřebám řízení.

(2) V souvislosti s tím se zkoumá zejména, poskytuje-li informační soustava v souladu s platnými právními předpisy17) podklady potřebné

a) k objektivnímu poznávání a hodnocení stavu a činnosti organizace,

b) k vypracovávání koncepce rozvoje organizace, podkladů pro sestavování státních plánů rozvoje národního hospodářství, státních rozpočtů, hospodářských plánů, popř. jiných národohospodářských plánů a ke kontrole jejich plnění,

c) k ochraně socialistického vlastnictví a k prosazování hospodárnosti a efektivnosti,

d) k běžnému řízení organizace a ke kontrole a revizi její hospodářské činnosti.

(1) Při prověřování stavu informační soustavy organizací se dále zkoumá, zda je informační soustava v celé organizaci jednotně metodicky řízena18) a který útvar tuto funkci vykonává.19)

(2) K tomu účelu se zkoumá zejména:

a) je-li v organizaci – zvláště při decentralizovaném způsobu sestavování statistických výkazů – zabezpečeno řádné a včasné plnění zpravodajské povinnosti na všech úsecích činnosti a je-li zajištěna informovanost pracovníků příslušných organizačních složek o metodických předpisech a opatřeních vydávaných Federálním statistickým úřadem pro jednotlivé obory a okruhy informační soustavy,

b) zda organizace zavedla v oboru své působnosti závazně předepsané klasifikace a číselníky, popřípadě jiné metodické pomůcky,

c) zda organizace provádí rozbory své činnosti20) a zda se v organizaci kromě dílčích rozborů za jednotlivé úseky činnosti provádějí i souhrnné (komplexní) rozbory vztahující se k činnosti organizace jako celku a zahrnující i oblast užitných hodnot, oblast pracovních sil a další oblasti vyjadřované jinými než hodnotovými ukazateli, a který útvar takové rozbory za organizaci provádí,

d) zda jsou pracovníci odpovídající za chod informační soustavy a za plnění konkrétních úkolů vybaveni potřebnými pomůckami (směrnice k statistickým výkazům, klasifikace a číselníky, předpisy o vzorech prvotních záznamů a běžných zápisů, předpisy o jednotné údajové základně organizací apod.).

(1) Stav informační soustavy organizací se prověřuje též z hlediska, zda organizace vytvořila předpoklady k tomu, aby informace byly v její informační soustavě získávány včas, úplně, pravdivě a racionálně.21)

(2) V tomto směru se zkoumá zejména:

a) je-li v organizaci zajištěno víceúčelové využívání informací, tj. zda při jednom vstupu a jednom zpracování podkladů slouží informace současně všem útvarům organizace, které je pro svou řídící činnost potřebují,

b) zda a na jaké úrovni se v organizaci využívá vlastních prostředků výpočetní techniky, popř. servisních služeb výpočetních středisek vlastního resortu nebo organizací jiných resortů,

c) jsou-li zápisy v písemnostech informační soustavy prováděny řádně (čitelně, předepsaným způsobem a prostředkem zaručujícím jejich trvanlivost),

d) jsou-li dodržovány předpisy o úschově písemností informační soustavy a o jejich vyřazování,22)

e) jak je kádrově zajištěn výkon prací souvisících s chodem informační soustavy organizace a jaká je úroveň příslušných pracovníků z hlediska jejich vzdělání a délky praxe.

Každá prověrka má tři fáze:

a) přípravu prověrky,

b) provedení prověrky na místě,

c) realizaci výsledků prověrky.

(1) Při přípravě prověrky je úkolem prověřujícího orgánu

a) seznámit se s charakterem prověřované organizace (organizací) a s právními předpisy, usneseními vlády apod., upravujícími příslušnou oblast,

b) vyhodnotit poznatky o činnosti organizace v prověřované oblasti a na jejich základě stanovit předmět prověrky,

c) vypracovat program provedení prověrky.

(2) Program prověrky obsahuje:

a) název prověrky,

b) název organizace a místo, kde má být prověrka provedena,

c) cíl a předmět prověrky.

(3) Příslušný vedoucí pracovník vystaví příkaz k provedení prověrky, který obsahuje zejména složení prověrkové skupiny a jmenování jejího vedoucího,23) název prověrky a místo a termín jejího provedení.

(1) Základním úkolem prověrkové skupiny je zjistit skutečný stav v prověřované oblasti a porovnat jej se stavem, jaký by měl být, kdyby byly důsledně dodrženy platné předpisy a kdyby bylo po všech stránkách správně postupováno.

(2) U všech zjištěných nedostatků je nutno zjistit jejich příčiny, následky i osobní odpovědnost pracovníků, kteří nedostatky zavinili.24)

(3) Stejnou měrou jako k nedostatkům je nutno přihlížet i ke kladným stránkám a k dobrým výsledkům činnosti prověřované organizace, a to v zájmu využití dobrých zkušeností v práci jiných organizací a k zobecnění správných metod práce.

(1) Prověrka se zahajuje seznámením vedoucího prověřované organizace s programem prověrky.

(2) Skutečnosti zjištěné prověrkou je nutno věrohodně prokázat. Nelze se opírat o pouhé úvahy, domněnky nebo neprověřené okolnosti.

Osobám odpovědným za zjištěné závady nebo nedostatky musí být vždy dána možnost vysvětlit příčiny jejich jednání, aby mohla být posouzena míra jejich zavinění.

(1) Poznatky získané prověrkou se zpracují do písemného záznamu o provedené prověrce. Záznam musí být vypracován pravdivě, objektivně, adresně, stručně a srozumitelně. Podepisují jej všichni členové prověrkové skupiny.

(2) S obsahem záznamu seznámí prověrková skupina vedoucí pracovníky organizace a odpovědné osoby v něm uvedené a výsledky prověrky s nimi projedná. Organizaci lze přitom uložit, aby do určité doby zajistila odstranění zjištěných nedostatků.25)

(3) Záznam o prověrce provedené orgánem řízení se zasílá – jde-li o prověrku komplexní nebo o prověrku, při níž vyšly najevo závažnější okolnosti – na vědomí též krajské (městské) správě Českého statistického úřadu nebo Slovenského statistického úřadu podle sídla prověřované organizace.

(1) Při provádění prověrek je třeba soustřeďovat též kritické připomínky a náměty, jichž lze využít ke zdokonalení celkového procesu tvorby a poskytování sociálně ekonomických informací v Československé socialistické republice, zejména připomínky a náměty:

a) obsahové a metodické povahy (obsah a metodika ukazatelů, úroveň směrnic k státním statistickým výkazům, vzory výkazů, klasifikace a číselníky, vzory prvotních záznamů a běžných zápisů apod.),

b) analytické povahy (k soustavě ukazatelů pro účely analýz, kontroly plnění plánu apod.),

c) zpracovatelské povahy (kontrolní operace, kontrolní čísla, sběr dat apod.).

(2) Kritické připomínky a náměty prověřované organizace se uvedou v příloze k záznamu o provedené prověrce.

V souvislosti s prověřováním správnosti a věrohodnosti sociálně ekonomických informací a stavu informační soustavy organizací se zjišťují též případy, kdy jsou od organizace požadovány statistické údaje bez souhlasu příslušného orgánu státní statistiky nebo nad jeho rámec. Provádí-li prověrku orgán řízení, uvědomí o takovýchto zjišťováních orgán státní statistiky, který by byl příslušný k jejich schválení.26)

(1) Prověrková skupina prosazuje operativní odstraňování nedostatků na místě ihned po jejich zjištění. Jde-li o vážnější nedostatky, projedná na základě záznamu o provedení prověrky s odpovědnými pracovníky prověřované organizace přijetí potřebných opatření. Opatření k nápravě musí být konkrétní, zásadní povahy a musí zabezpečovat skutečnou nápravu.

(2) Nedohodne-li se touto cestou způsob nápravy, předloží prověrková skupina celý materiál z prověrky příslušnému vedoucímu pracovníku prověřujícího orgánu, který rozhodne o dalším postupu.

Orgán, který prověrku provedl, je povinen kontrolovat plnění uložených opatření k nápravě, dokud všechna opatření nebyla splněna a dokud nebyly vytvořeny podmínky pro to, aby se závady v budoucnu neopakovaly.

Prověrky správnosti a věrohodnosti sociálně ekonomických informací a stavu informační soustavy organizací (s výjimkou prověrek namátkových) zahrnují orgány je provádějící do svých plánů kontrolní činnosti.

Při provádění prověrek sociálně ekonomických informací týkajících se realizace zvláštní části státního plánu rozvoje národního hospodářství ČSSR – obrana a bezpečnost – postupují orgány řízení podle pokynů Státní plánovací komise vydaných pro tuto činnost.

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1983.

Předseda:

Ing. Mička v. r.

1) § 16 odst. 4 zákona.

§ 14 odst. 3 zákona České národní rady č. 40/1972 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v oblasti sociálně ekonomických informací.

§ 16 odst. 3 zákona Slovenské národní rady č. 41/1972 Sb., o působnosti orgánů Slovenské socialistické republiky v oblasti sociálně ekonomických informací.

2) § 17 odst. 2 a 3 zákona.

§ 16 odst. 2 zákona č. 40/1972 Sb.

§ 18 odst. 2 zákona č. 41/1972 Sb.

3) § 14 odst. 2 písm. b) a § 16 odst. 1 zákona č. 40/1972 Sb.

§ 16 odst. 2 písm. b) a § 18 odst. 1 zákona č. 41/1972 Sb.

4) § 7 odst. 1 písm. e), § 10 písm. e) a § 11 písm. e) zákona č. 40/1972 Sb.

§ 8 písm. e), § 12 písm. e) § 13 odst. 1 zákona č. 41/1972 Sb.

5) Část I a VII Zásad kontroly v národním hospodářství a ve státní správě schválených usnesením vlády ČSSR ze dne 14. dubna 1982 č. 108, usnesením vlády ČSR ze dne 12. května 1982 č. 139 a usnesením vlády SSR ze dne 28. dubna 1982 č. 129, uveřejněných pod č. 66/1982 Sbírky zákonů.

6) Čl. 27 a čl. 44 odst. 1 zásad uvedených v poznámce 5).

7) § 2 písm. e) zákona.

8) § 2 písm. d) zákona.

9) Pokud by byly vydány zvláštní předpisy týkající se zvlášť organizovaných evidencí, pasportů a registrů [§ 2 písm. f) zákona], tvořily by informace v nich obsažené další úsek prověřování.

10) Vyhláška Federálního statistického úřadu a federálního ministerstva financí č. 173/1980 Sb., o jednotné údajové základně organizací.

Výnos Federálního statistického úřadu a federálního ministerstva financí čj. FSÚ 209/81-03, FMF XV/1-1769/81 ze dne 30. ledna 1981 o obsahu a formě katalogů jednotné údajové základny organizací, oznámený ve Sbírce zákonů částka 13/1981 a uveřejněný ve Zpravodaji ústředních statistických orgánů pod č. 1/1981.

Výnosy vydávané Federálním statistickým úřadem pro jednotlivé oblasti jednotné údajové základny organizací.

11) Vyhláška Federálního statistického úřadu a federálního ministerstva financí č. 78/1977 Sb., o zavádění sjednocených vzorů prvotních záznamů a běžných zápisů v informační soustavě organizací.

Výnosy Federálního statistického úřadu a federálního ministerstva financí, vydávané pro jednotlivé oblasti prvotních záznamů a běžných zápisů.

12) § 3 nařízení vlády ČSSR č. 153/1971 Sb., o informační soustavě organizací.

13) § 28 nařízení vlády č. 153/1971 Sb.

14) Povinnost vést údaje potřebné pro výkaznictví v operativní evidenci (pokud jejich vedení není zajištěno v jiných oborech informační soustavy organizací) je organizacím uložena ustanovením § 29 odst. 2 nařízení vlády č. 153/1971 Sb.

15) § 16 odst. 3 zákona.

16) Příloha č. 2 k výnosu Federálního statistického úřadu čj. 1585/80-03 ze dne 3. června 1980 o úpravě písemných nosičů sociálně ekonomických informací a o předávání sociálně ekonomických informací na technických nosičích, oznámenému ve Sbírce zákonů částka 23/1980 a uveřejněnému ve Zpravodaji ústředních statistických orgánů pod č. 9/1980.

17) § 9 nařízení vlády č. 153/1971 Sb.

18) § 7 odst. 1 nařízení vlády č. 153/1971 Sb.

19) Státním hospodářským organizacím bylo společným výnosem Federálního statistického úřadu a federálního ministerstva financí čj. FSÚ 14 243/1972, FMF XV/1-1054/1972 ze dne 24. ledna 1972 o zabezpečení některých podmínek pro vytváření informační soustavy státních hospodářských organizací, uveřejněným ve Zpravodaji ústředních statistických orgánů pod č. 3/1972, doporučeno zřídit k tomuto účelu útvar informační soustavy.

20) § 5 nařízení vlády č. 153/1971 Sb.

21) § 7 odst. 2 nařízení vlády č. 153/1971 Sb.

22) § 39 a další nařízení vlády č. 153/1971 Sb.

23) Podle okolností může být provedením prověrky pověřen též jednotlivý pracovník.

24) Se zřetelem k povaze prověřovaného předmětu půjde většinou o porušení povinností administrativní povahy, za něž mohou orgány státní statistiky ukládat pořádkové pokuty do výše 3000 Kčs, popř. organizacím ekonomické sankce (§ 30 a další zákona). Výjimečně by mohlo jít o trestný čin podle § 125 nebo 126 tr. zákona.

25) Orgány státní statistiky mohou uložit odstranění zjištěných nedostatků s účinkem, že nebudou-li nedostatky ve stanovené lhůtě odstraněny, bude organizaci uložena pokuta podle § 32 odst. 1 zákona.

26) § 20 zákona.