Zákon ČNR o České národní bance

(1) Přestupku se dopustí ten, kdo

a) v rozporu s § 21 odst. 1 vyrobí, doveze, nabízí, prodává nebo jinak rozšiřuje medaile, žetony nebo podobné předměty zaměnitelné s mincemi vydanými Českou národní bankou, nebo

b) v rozporu s § 21 odst. 2 používá při označení nebo popisu žetonu, medaile nebo podobného předmětu v souvislosti s jejich nabízením, prodejem nebo rozšiřováním slovo „mince“.

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) neposkytne potřebnou informaci nebo podklad podle § 44a odst. 1,

b) nesplní povinnost uloženou rozhodnutím o opatření k nápravě podle § 44a odst. 4, nebo

c) neinformuje Českou národní banku o odstranění nedostatku podle § 44a odst. 5.

(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba uvedená v § 41 odst. 1 písm. a), b) nebo c) dopustí přestupku tím, že

a) nevypracuje nebo nepředloží výkaz podle § 41 odst. 3, nebo

b) v rozporu s § 41 odst. 4 nezajistí opravu, upřesnění nebo vysvětlení výkazu.

(4) Osoba oprávněná poskytovat spotřebitelský úvěr47) se dopustí přestupku tím, že

a) poskytne spotřebitelský úvěr v rozporu s § 45a odst. 1,

b) nesplní povinnost uloženou rozhodnutím o opatření k nápravě podle § 45c odst. 1, nebo

c) neinformuje Českou národní banku o odstranění nedostatku podle § 45c odst. 2.

(5) Za přestupek lze uložit pokutu do

a) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4 písm. a) nebo b),

b) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo odstavce 2 písm. b), nebo

c) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), odstavce 2 písm. a) nebo c), odstavce 3 nebo odstavce 4 písm. c).

(1) Česká národní banka bez zbytečného odkladu uveřejní pravomocné rozhodnutí o přestupku podle tohoto zákona způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(2) Česká národní banka uveřejní rozhodnutí podle odstavce 1 bez uvedení identifikačních údajů o osobě uznané vinnou ze spáchání přestupku, jestliže by uveřejnění

a) ohrozilo stabilitu finančního trhu,

b) ohrozilo probíhající trestní řízení, nebo

c) způsobilo osobě uznané vinnou ze spáchání přestupku nepřiměřenou újmu.

(3) Rozhodnutí podle odstavce 1 zůstane uveřejněno do konce pátého kalendářního roku následujícího po roce, v němž bylo uveřejněno.

Přestupky podle tohoto zákona projednává Česká národní banka.

Pro ukončení řízení o rozkladu podaném proti rozhodnutí České národní banky podle tohoto nebo jiného zákona se použijí ustanovení správního řádu o odvolání37).

Správní poplatky za úkony České národní banky podle jiného právního předpisu38) jsou příjmem České národní banky.

(1) Česká národní banka, aniž řízení o přestupku podle tohoto zákona nebo jiného právního předpisu zahájí, může věc usnesením odložit též, jestliže je vzhledem k významu a míře porušení nebo ohrožení chráněného zájmu, který byl činem dotčen, způsobu provedení činu, jeho následku, okolnostem, za nichž byl čin spáchán, nebo vzhledem k chování podezřelého po spáchání činu zřejmé, že účelu, jehož by bylo možno dosáhnout provedením řízení o přestupku, bylo dosaženo nebo jej lze dosáhnout jinak. Usnesení o odložení věci podle věty první se pouze poznamená do spisu; ustanovení zákona upravujícího odpovědnost za přestupky a řízení o nich týkající se vyrozumění o odložení věci se nepoužije.

(2) Česká národní banka může v řízení o přestupku podle tohoto zákona nebo jiného právního předpisu uložit pachateli rovněž opatření k nápravě nebo odejmout oprávnění k činnosti podle příslušného právního předpisu.

(3) U přestupku, k jehož projednání je příslušná Česká národní banka podle tohoto anebo jiného zákona nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie a za který zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 1 000 000 Kč, nebo určuje horní hranici pokuty podle násobku neoprávněného prospěchu nebo podle dosaženého ročního obratu, činí promlčecí doba 5 let. Byla-li promlčecí doba u tohoto přestupku přerušena, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 10 let od jeho spáchání.

(4) Okolností vylučující protiprávnost přestupku, k jehož projednání je příslušná Česká národní banka podle tohoto zákona nebo jiného právního předpisu, není svolení poškozeného.

(5) Účastníkem řízení o přestupku, k jehož projednání je příslušná Česká národní banka podle tohoto zákona nebo jiného právního předpisu, není poškozený.

(6) Příjem z pokut uložených Českou národní bankou je příjmem státního rozpočtu.

(7) Alespoň jedna oprávněná úřední osoba podílející se na řízení o přestupku vedeném Českou národní bankou v každém stupni musí mít vysokoškolské vzdělání nejméně v magisterském studijním programu v oboru právo na vysoké škole v České republice. Nemá-li oprávněná úřední osoba vzdělání podle věty první, musí mít vysokoškolské vzdělání v jiné oblasti.

Na náhradu nákladů správních řízení vedených Českou národní bankou se pro účely jejich placení hledí jako na prostředky veřejného rozpočtu. Náhradu nákladů správních řízení vedených Českou národní bankou vymáhá příslušný celní úřad.

(1) Česká národní banka hospodaří podle rozpočtu, který musí být členěn tak, aby z něj byly zřejmé výdaje na pořízení majetku a výdaje na provoz České národní banky.

(2) Česká národní banka ze svých výnosů hradí náklady na svoji činnost. Vytvořený zisk používá k doplňování rezervního fondu a dalších fondů vytvářených ze zisku a k ostatnímu použití v rozpočtované výši. Zbývající zisk odvádí do státního rozpočtu.

(3) Roční zprávu o výsledku svého hospodaření Česká národní banka předkládá nejpozději do 3 měsíců po skončení kalendářního roku k projednání Poslanecké sněmovně. Součástí této zprávy je i informace o mzdách členů bankovní rady a vedoucích zaměstnanců České národní banky v přímé řídící působnosti bankovní rady.

(4) Poslanecká sněmovna může zprávu o výsledku hospodaření České národní banky

a) schválit,

b) vzít na vědomí, nebo

c) odmítnout.

(5) Odmítne-li Poslanecká sněmovna zprávu o výsledku hospodaření České národní banky, je Česká národní banka povinna do 6 týdnů předložit zprávu zpřesněnou a doplněnou podle požadavků Poslanecké sněmovny.

(6) Česká národní banka uveřejňuje roční zprávu o výsledku svého hospodaření způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Česká národní banka nakládá s vlastním majetkem včetně devizových rezerv s odbornou péčí.

(1) Česká národní banka vede účetnictví podle jiného právního předpisu.12a)

(2) Účetní závěrka České národní banky je ověřována jedním nebo více auditory, kteří jsou určeni po dohodě bankovní rady s ministrem financí.

(3) Jakmile je účetní závěrka schválena a ověřena auditory, bankovní rada ji předá Poslanecké sněmovně a uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(4) Česká národní banka každoročně uveřejňuje výroční zprávu způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(5) Česká národní banka uveřejňuje dekádní výkaz o své finanční pozici způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Na všechny bankovní operace České národní banky včetně stavů na účtech, které vede, se vztahuje bankovní tajemství.

(1) Česká národní banka vydává způsobem umožňujícím dálkový přístup Věstník České národní banky (dále jen „Věstník“).

(2) Věstník je vydáván v postupně číslovaných částkách, označených pořadovými čísly, jejichž řada se uzavírá koncem každého kalendářního roku.

(3) Česká národní banka vydává úřední sdělení České národní banky, kterými informuje zejména o rozhodnutích bankovní rady o úrokových sazbách, o výkladových stanoviscích České národní banky, o podmínkách pro provádění obchodů České národní banky a o skutečnostech důležitých pro osoby, které působí na finančním trhu.

(4) Úřední sdělení České národní banky podepisuje člen bankovní rady.

(5) Úřední sdělení České národní banky se uveřejňuje ve Věstníku.

(1) Zaměstnanec České národní banky vykonávající v České národní bance činnost související s její rolí orgánu odpovědného za výkon obezřetnostního dohledu nad úvěrovými institucemi podle čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (dále jen „úvěrová instituce“) je povinen předložit České národní bance prohlášení k předcházení střetu zájmů, které obsahuje informace o účastnických cenných papírech, dluhopisech nebo jiných obdobných cenných papírech, a cenných papírech kolektivního investování, které vlastní a jejichž vlastnictví by mohlo vyvolat obavy ze střetu zájmů.

(2) Prohlášení předloží zaměstnanec podle odstavce 1 poprvé podle stavu ke dni předcházejícímu dni nástupu do práce a dále pak vždy jednou ročně. Dojde-li ke změně druhu práce, předloží zaměstnanec prohlášení podle stavu ke dni předcházejícímu dni, kdy začne vykonávat nový druh práce.

(3) Česká národní banka stanoví vnitřním předpisem bližší kritéria pro určení zaměstnance podle odstavce 1, a to na základě náplně jeho činnosti a zapojení do obezřetnostního dohledu nad úvěrovými institucemi, jakož i s ohledem na zajištění účinného předcházení střetu zájmů.

(1) Zaměstnanec podle § 49b odst. 1 nesmí provést obchod s finančním nástrojem podle čl. 4 odst. 1 bodu 50 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013

a) vydaným institucí podle čl. 4 odst. 1 bodu 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (dále jen „instituce podle nařízení (EU) č. 575/2013“), nad kterou vykonává Česká národní banka dohled,

b) vydaným mateřským podnikem podle čl. 4 odst. 1 bodu 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (dále jen „mateřský podnik“) instituce podle písmene a),

c) vydaným dceřiným podnikem podle čl. 4 odst. 1 bodu 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (dále jen „dceřiný podnik“) instituce podle písmene a),

d) vydaným přidruženou osobou instituce podle písmene a),

e) jehož hodnota je, i jen částečně, závislá na hodnotě finančního nástroje vydaného osobou podle písmen a) až d).

(2) Zákaz podle odstavce 1 písm. a) až d) se nepoužije na

a) obchod s finančním nástrojem, pokud je prováděn na účet zaměstnance podle § 49b odst. 1 na základě pokynů třetí osoby podle standardizované smlouvy v rámci investiční služby obhospodařování majetku zákazníka, a za předpokladu, že zaměstnanec podle § 49b odst. 1 nemá vliv na složení majetku ani na zadávání pokynů k nákupu nebo prodeji a neposkytuje obhospodařovateli informace související s takovým obchodem,

b) nabytí nebo zcizení cenných papírů kolektivního investování.

(3) V případě fondů kvalifikovaných investorů se výjimka podle odstavce 2 písm. b) použije jen tehdy, pokud nad obhospodařovatelem těchto fondů nevykonává dohled Česká národní banka.

(4) Česká národní banka může, pokud je to potřebné z důvodu předcházení střetu zájmů a vzniku reputačního rizika, vnitřním předpisem

a) zakázat provádět obchod s finančním nástrojem jiným než podle odstavce 1 písm. a) až d), nebo

b) rozšířit zákaz podle odstavce 1 na některé další skupiny svých zaměstnanců.

(1) Česká národní banka může od zaměstnance podle § 49b odst. 1 požadovat, aby v přiměřené lhůtě zcizil finanční nástroj podle § 49c odst. 1, který vlastnil ke dni předcházejícímu dni nástupu do práce, v případě změny druhu práce ke dni předcházejícímu dni, kdy začne vykovávat nový druh práce, nebo kdykoliv poté, pokud by vlastnictví finančního nástroje podle § 49c odst. 1 mohlo vést ke střetu zájmů.

(2) Česká národní banka může zaměstnanci podle § 49b odst. 1 na jeho žádost umožnit, aby zcizil finanční nástroj podle § 49c odst. 1, který vlastnil ke dni předcházejícímu dni nástupu do práce, a v případě změny druhu práce ke dni předcházejícímu dni, kdy začne vykovávat nový druh práce, nebo kdykoliv poté.

(3) Česká národní banka stanoví vnitřním předpisem pravidla pro postup podle odstavců 1 a 2, zejména pro případy, kdy může po zaměstnanci podle § 49b odst. 1 požadovat zcizení finančního nástroje podle § 49c odst. 1.

(1) Vybraní zaměstnanci České národní banky se po ukončení svého přímého zapojení do výkonu dohledu nebo rozhodování v rámci výkonu dohledu nad institucí podle nařízení (EU) č. 575/2013 zdrží během období podle § 49f založení základního pracovněprávního vztahu nebo uzavření smlouvy o poskytování odborných činností s institucí podle nařízení (EU) č. 575/2013, nad kterou Česká národní banka vykonává dohled (dále jen „kolidující činnost“). Tato povinnost trvá i po skončení základního pracovněprávního vztahu k České národní bance.

(2) Vybranými zaměstnanci České národní banky s povinností zdržet se kolidující činnosti jsou

a) člen bankovní rady, pokud je zároveň zapojen do každodenního řízení obezřetnostního dohledu nad institucí podle nařízení (EU) č. 575/2023 (dále jen „člen bankovní rady řídící dohled“), a

b) zaměstnanec přímo zapojený do výkonu obezřetnostního dohledu nebo rozhodování v rámci výkonu dohledu České národní banky nad institucí podle nařízení (EU) č. 575/2013 (dále jen „zaměstnanec dohledu nad institucemi“).

(3) Za člena bankovní rady řídícího dohled se nepovažuje guvernér České národní banky.

(4) Člen bankovní rady řídící dohled a zaměstnanec dohledu nad institucemi se zdrží kolidující činnosti také ve vztahu k

a) mateřskému podniku instituce podle nařízení (EU) č. 575/2013, nad kterou Česká národní banka vykonává dohled,

b) dceřinému podniku instituce podle nařízení (EU) č. 575/2013, nad kterou Česká národní banka vykonává dohled,

c) osobě poskytující služby instituci podle nařízení (EU) č. 575/2013, nad kterou Česká národní banka vykonává dohled, nebo osobě podle písmene a) nebo b); to neplatí, pokud jsou člen bankovní rady řídící dohled nebo zaměstnanec dohledu nad institucemi v období zdržení se kolidující činnosti vyloučeni z účasti na poskytování těchto služeb osobou poskytující služby instituci podle nařízení (EU) č. 575/2013, nad kterou Česká národní banka vykonává dohled, nebo osobě podle písmene a) nebo b), nebo

d) osobě, která ve vztahu k České národní bance lobbuje nebo hájí určité zájmy ve věcech, do kterých byl člen bankovní rady řídící dohled nebo zaměstnanec dohledu nad institucemi při výkonu práce zapojen.

(5) Česká národní banka stanoví vnitřním předpisem bližší kritéria pro určení zaměstnance dohledu nad institucemi, a to na základě náplně jeho činnosti a zapojení do dohledu a rozhodování v rámci výkonu dohledu nad institucí podle nařízení (EU) č. 575/2013, nad kterou Česká národní banka vykonává dohled, jakož i s ohledem na zajištění účinného předcházení střetu zájmů.

(1) Jde-li o instituci podle nařízení (EU) č. 575/2013, nad kterou Česká národní banka vykonává dohled, nebo o osobu podle § 49e odst. 4 písm. a) až c), období zdržení se kolidující činnosti trvá v případě

a) člena bankovní rady řídicího dohled 12 měsíců,

b) zaměstnance dohledu nad institucemi 6 měsíců.

(2) Jde-li o osobu podle § 49e odst. 4 písm. d), období zdržení se kolidující činnosti trvá 3 měsíce.

(3) Česká národní banka může opatřením obecné povahy zkrátit období zdržení se kolidující činnosti podle odstavce 1 písm. b), a to až na 3 měsíce, pokud by šestiměsíční období mohlo, zejména s ohledem na poměry na pracovním trhu, nepřiměřeně omezit její schopnost zakládat základní pracovněprávní vztahy s osobami s nezbytnými dovednostmi a předpoklady pro zajištění výkonu dohledu nad institucemi podle nařízení (EU) č. 575/2013. Opatření obecné povahy oznámí Česká národní banka způsobem umožňujícím dálkový přístup. Opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem zveřejnění, nestanoví-li se v něm pozdější den nabytí účinnosti.

(4) Délka období zdržení se kolidující činnosti se počítá podle zákoníku práce.

(1) Česká národní banka přijme opatření k tomu, aby člen bankovní rady řídící dohled a zaměstnanec dohledu nad institucemi neměli od okamžiku ukončení svého přímého zapojení do výkonu dohledu nebo rozhodování v rámci výkonu dohledu nad institucí podle nařízení (EU) č. 575/2013, a ani po skončení základního pracovněprávního vztahu k České národní bance, po celé období zdržení se kolidující činnosti přístup k důvěrným nebo citlivým informacím, které se týkají instituce podle nařízení (EU) č. 575/2013 nebo osoby podle § 49e odst. 4 písm. a) a b).

(2) Důvěrnou nebo citlivou informací se pro účely tohoto zákona rozumí neveřejná informace přesné povahy, která by v případě jejího uveřejnění mohla mít významný vliv na cenu aktiv nebo cenu finančních nástrojů na finančních trzích.

(3) Získá-li člen bankovní rady řídící dohled nebo zaměstnanec dohledu nad institucemi i přes veškerá opatření České národní banky v průběhu období zdržení se kolidující činnosti přístup k důvěrným nebo citlivým informacím, které se týkají instituce podle nařízení (EU) č. 575/2013 nebo osoby podle § 49e odst. 4 písm. a) a b), počíná běžet období zdržení se kolidující činnosti znovu dnem následujícím po dni, kdy se Česká národní banka dozví, že se člen bankovní rady řídící dohled nebo zaměstnanec dohledu nad institucemi seznámili s důvěrnými nebo citlivými informacemi, které se týkají instituce podle nařízení (EU) č. 575/2013 nebo osoby podle § 49e odst. 4 písm. a) a b). O opětovném běhu období zdržení se kolidující činnosti a jejím počátku Česká národní banka člena bankovní rady řídícího dohled nebo zaměstnanec dohledu nad institucemi neprodleně informuje.

(1) Členovi bankovní rady řídícímu dohled a zaměstnanci dohledu nad institucemi náleží za období zdržení se kolidující činnosti peněžité vyrovnání od České národní banky, jsou-li splněny tyto podmínky:

a) došlo k ukončení jejich přímého zapojení do výkonu dohledu nebo rozhodování v rámci výkonu dohledu,

b) skončil jejich základní pracovněprávní vztah k České národní bance před koncem období zdržení se kolidující činnosti,

c) zdrželi se kolidující činnosti a

d) nezneužili důvěrnou nebo citlivou informaci podle § 49g.

(2) Peněžité vyrovnání podle odstavce 1 činí nejméně jednu polovinu průměrného měsíčního výdělku příslušného člena bankovní rady řídícího dohled nebo zaměstnance dohledu nad institucemi za každý měsíc období zdržení se kolidující činnosti, kdy již nebyli zaměstnanci České národní banky. Peněžité vyrovnání je splatné zpětně, nejpozději do konce následujícího měsíce po měsíci, za který vznikl na peněžité vyrovnání nárok.

(3) Bývalý člen bankovní rady řídící dohled nebo bývalý zaměstnanec dohledu nad institucemi jsou povinni České národní bance v případě nesplnění podmínky podle odstavce 1 písm. c) nebo d)

a) uhradit částku, jejíž výše odpovídá zbývající výši peněžitého vyrovnání za období zdržení se kolidující činnosti, kterou by obdrželi, kdyby podmínku splnili, a

b) vrátit peněžité vyrovnání za období zdržení se kolidující činnosti, které již obdrželi.

(1) Zaměstnanci České národní banky jsou povinni zachovávat mlčenlivost ve služebních věcech. Tato povinnost trvá i po skončení pracovněprávního vztahu nebo jiného obdobného vztahu. Povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámí při výkonu své funkce, platí i pro členy poradních orgánů a auditory.

(2) Osoby, na které se vztahuje povinnost podle odstavce 1, mohou být Českou národní bankou zproštěny povinnosti zachovávat mlčenlivost v případech stanovených jinými právními předpisy, v ostatních případech ve veřejném zájmu anebo je-li to nutné k ochraně zájmů České národní banky. Povinnost zachovávat mlčenlivost stanovená Statutem39) tím není dotčena.

(3) Zaměstnanci České národní banky nemohou bez předchozího souhlasu bankovní rady vykonávat podnikatelskou činnost a podílet se na podnikatelské činnosti jiných osob. Toto ustanovení se nevztahuje na správu vlastního majetku a činnost vědeckou, literární, publicistickou, uměleckou a pedagogickou.

(4) Zaměstnanci České národní banky nemohou zastávat funkce ve statutárním nebo jiném orgánu obchodní korporace, ledaže je takovou funkcí Česká národní banka pověřila. Zákaz se nevztahuje na funkci v orgánu obchodní korporace zajišťující bydlení pro daného zaměstnance České národní banky nebo pro osobu jemu blízkou.

(5) Zaměstnanci České národní banky jsou povinni dbát, aby nedocházelo ke střetu zájmů nebo zneužití informací získaných při výkonu jejich funkce v České národní bance.

(6) Zaměstnanci České národní banky jsou povinni dodržovat pravidla profesionální etiky stanovená etickým kodexem České národní banky, který schvaluje bankovní rada.

(1) Česká národní banka zpracovává osobní údaje v rozsahu nezbytném pro plnění úkolů stanovených v § 1a a 2.

(2) Ustanovení čl. 15 a 18, čl. 19 věta druhá, čl. 21 odst. 4 a čl. 34 odst. 4 a v jim odpovídajícím rozsahu čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/67942) se nepoužijí na osobní údaje zpracovávané Českou národní bankou v oblasti péče o finanční stabilitu a v rámci výkonu dohledu na finančním trhu, kterými jsou zejména údaje o dohlížené osobě, osobách v ní působících a osobách, které jsou obchodními partnery či klienty dohlížené osoby, anebo zájemci o její služby, jakož i o osobách s těmito osobami spjatých. Tyto údaje Česká národní banka zpracovává po dobu, po kterou mohou být použity při výkonu dohledu nebo při řešení krize podle právních předpisů upravujícího řešení krizí na finančním trhu a v souvisejících řízeních.

(3) Ustanovení čl. 13 odst. 3, čl. 14, 15 a 18, čl. 19 věta druhá a čl. 34 a v jim odpovídajícím rozsahu čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 se nepoužijí na osobní údaje zpracovávané v souvislosti s činnostmi České národní banky podle krizového zákona a zákona upravujícího hospodářská opatření pro krizové stavy, kterými jsou údaje o osobách vykonávajících činnosti povolované Českou národní bankou, osobách v nich působících a osobách, které s nimi mají obchodní nebo jiný vztah. Tyto údaje Česká národní banka zpracovává po dobu, po níž vykonává činnosti podle těchto právních předpisů, k jejichž provedení jsou uvedené údaje nezbytné, a dále po dobu, po kterou jsou uplatňována příslušná opatření, účinné příslušné krizové plány, přetrvávají následky jiných činností podle těchto právních předpisů nebo po kterou tyto údaje mohou být použity v souvisejících řízeních.

(4) Ustanovení čl. 15 a 16 a v jim odpovídajícím rozsahu čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 se nepoužijí na osobní údaje zpracovávané v souvislosti s obrazovými záznamy pořizovanými a ukládanými při ochraně a zabezpečení peněžního provozu České národní banky, kterými jsou údaje o osobách vstupujících a nacházejících se v prostorách, kde peněžní provoz probíhá. Tyto údaje Česká národní banka zpracovává po dobu potřebnou z hlediska ochrany a zabezpečení peněžního provozu nebo po kterou tyto údaje mohou být použity v souvisejících řízeních.

(5) Ustanovení čl. 15, 16 a 18, čl. 19 věta druhá a čl. 34 odst. 4 a v jim odpovídajícím rozsahu čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 se nepoužijí na zpracovávané osobní údaje získané Českou národní bankou z předložených výkazů, kterými jsou zejména údaje o vykazující osobě, osobách v ní působících a osobách, které mají s vykazujícími osobami obchodní nebo jiný vztah, jenž je předmětem vykazovací povinnosti. Tyto údaje Česká národní banka zpracovává po dobu, po kterou tyto údaje mohou být předmětem sestavovaných statistik nebo jinak použity podle § 41 odst. 2 anebo v souvisejícím řízení s vykazující osobou.

(6) Česká národní banka poskytne Úřadu pro ochranu osobních údajů v rozsahu nezbytném pro výkon jeho působnosti informace, které jsou chráněné povinností mlčenlivosti podle jiného zákona, pouze pokud to takový zákon umožňuje.

Ustanovení tohoto zákona vztahující se na cenné papíry se použijí i na zaknihované cenné papíry, ledaže to vylučuje jejich povaha nebo tento zákon.

Česká národní banka vzniká rozdělením Státní banky československé.13)

Pro celkový stav úvěrů poskytovaných České republice podle § 30 odst. 2 se výjimečně pro rok 1993 stanoví 7% limit příjmů státního rozpočtu v uplynulém roce.

Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů Státní banky československé s pracovníky, kteří mají pracoviště na území České republiky, přecházejí na Českou národní banku.

Na Českou národní banku přechází majetek Státní banky československé v rozsahu stanoveném podle zvláštního zákona.14)

(1) Je-li v právních předpisech vydaných před účinností tohoto zákona a recipovaných do právního řádu České republiky a v opatřeních uvedena Státní banka československá, rozumí se tím ode dne účinnosti tohoto zákona Česká národní banka.

(2) Opatření vydaná Státní bankou československou platná ke dni účinnosti tohoto zákona, se považují za opatření vydaná Českou národní bankou.

(3) Právní úkony učiněné Státní bankou československou vůči osobám se sídlem nebo trvalým pobytem na území České republiky se považují ode dne účinnosti tohoto zákona za právní úkony učiněné Českou národní bankou.

Účty, které vedla ke dni svého zániku Státní banka československá na území České republiky, se považují za účty vedené Českou národní bankou v souladu s tímto zákonem.

(1) Do dne jmenování členů bankovní rady České národní banky podle § 6 odst. 2 a 3 vykonávají jejich funkci dosavadní vedoucí pracovníci Státní banky československé, kteří byli do svých funkcí jmenováni prezidentem České a Slovenské Federativní Republiky z řad občanů České republiky podle § 6 zákona č. 22/1992 Sb., o Státní bance československé.

(2) Výjimku z ustanovení § 6 odst. 5 může pro rok 1993 povolit bankovní rada.

Tímto zákonem se zrušuje zákon č. 22/1992 Sb., o Státní bance československé.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993.

Uhde v. r.

Klaus v. r.

1c) § 52 odst. 2 zákona č. 90/1990 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.

3) § 25 a 26 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění zákona č. 56/2006 Sb.

3b) Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu.

4) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.

4a) Zákon č. 21/1992 Sb.

Zákon č. 87/1995 Sb.

5) Devizový zákon.

Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

6a) Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů.

7) § 1 odst. 1 písm. b) a odstavec 3 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.

8) Nařízení Rady (ES) č. 2223/96 ze dne 25. června 1996 o Evropském systému národních a regionálních účtů ve Společenství.

8a) Například zákon č. 21/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 256/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 87/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem, ve znění pozdějších předpisů.

9) Zákon č. 15/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 256/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

9c) Zákon č. 277/2009 Sb.

Zákon č. 42/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona (zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí), ve znění pozdějších předpisů.

9m) Zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

11) § 25 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád).

11b) Nařízení Rady (ES) č. 2182/2004 o medailích a žetonech podobných euromincím.

Nařízení Rady (ES) č. 2183/2004, kterým se na nezúčastněné členské státy rozšiřuje použitelnost nařízení (ES) č. 2182/2004 o medailích a žetonech podobných euromincím.

11c) Nařízení Rady (ES) 1338/2001, kterým se stanoví opatření nutná k ochraně eura proti padělání a nařízení Rady (ES) 1339/2001, kterým se rozšiřuje působnost nařízení (ES) 1338/2001, kterým se stanoví opatření nutná k ochraně eura proti padělání, na členské státy, které nepřijaly euro jako jednotnou měnu.

11f) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.

12a) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

13) Čl. 14 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, ve znění pozdějších předpisů.

14) Ústavní zákon č. 541/1992 Sb., o dělení majetku České a Slovenské Federativní Republiky mezi Českou republiku a Slovenskou republiku a o jeho přechodu na Českou republiku a Slovenskou republiku.

15) Vyhláška federálního ministerstva financí č. 8/1988 Sb., o stažení bankovek po 10 Kčs vzoru 1960.

Vyhláška Státní banky československé č. 412/1990 Sb., o stažení bankovek po 100 Kčs vzoru 1989.

Vyhláška Státní banky československé č. 413/1990 Sb., o stažení bankovek po 50 Kčs vzoru 1964 a po 20 Kčs vzoru 1970 a o dodatečné výměně bankovek po 10 Kčs vzoru 1960.

17) Čl. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika.

19) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU.

20) Čl. 282 Smlouvy o fungování Evropské unie (konsolidované znění).

21) Čl. 1 Protokolu (č. 4) o statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky.

22) Článek 14 odst. 2 Protokolu (č. 4) o statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky.

23) Čl. 130 Smlouvy o fungování Evropské unie (konsolidované znění).

Čl. 7 Protokolu (č. 4) o statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky.

24) Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.

25) § 100 a násl. zákona č. 256/2004 Sb.

26) § 82 a násl. zákona č. 256/2004 Sb.

27) Článek 123 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (konsolidované znění).

28) Nařízení Rady (ES) č. 3603/93 ze dne 13. prosince 1993, kterým se upřesňují definice pro použití zákazů uvedených v článcích 104 a 104b Smlouvy.

29) Čl. 8 nařízení Rady (ES) č. 3603/93.

30) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 ze dne 21. května 2013 o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii, v platném znění.

31) Čl. 5 Protokolu (č. 4) o statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky. Nařízení Rady (ES) č. 2533/98 ze dne 23. listopadu 1998 o shromažďování statistických informací Evropskou centrální bankou, v platném znění.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013, v platném znění.

32) Například nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1071/2013 ze dne 24. září 2013 o rozvaze sektoru měnových finančních institucí (přepracované znění) (ECB/2013/33), v platném znění, nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1072/2013 ze dne 24. září 2013 o statistice úrokových sazeb uplatňovaných měnovými finančními institucemi (přepracované znění) (ECB/2013/34), v platném znění, nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1073/2013 ze dne 18. října 2013 o statistice aktiv a pasiv investičních fondů (přepracované znění) (ECB/2013/38), nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1075/2013 ze dne 18. října 2013 o statistice aktiv a pasiv účelových finančních společností zapojených do sekuritizačních transakcí (přepracované znění) (ECB/2013/40), nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1409/2013 ze dne 28. listopadu 2013 o statistice platebního styku (ECB/2013/43), nařízení Evropské centrální banky (EU) 2018/231 ze dne 26. ledna 2018 o statistické zpravodajské povinnosti penzijních fondů (ECB/2018/2).

33) Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 184/2005 ze dne 12. ledna 2005 o statistice Společenství týkající se platební bilance, mezinárodního obchodu službami a přímých zahraničních investic, v platném znění, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 716/2007 ze dne 20. června 2007 o statistice Společenství o struktuře a činnosti zahraničních afilací, ve znění nařízení Komise (ES) č. 747/2008, nařízení Komise (ES) č. 601/2006 ze dne 18. dubna 2006, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 184/2005, pokud jde o formát a postup pro předávání údajů, nařízení Komise (ES) č. 602/2006 ze dne 18. dubna 2006, kterým se upravuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 184/2005 aktualizací požadavků na údaje.

34) Nařízení Rady (ES) č. 2533/98, v platném znění.

Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1071/2013, v platném znění.

35) Čl. 6 nařízení Rady (ES) č. 2533/98.

36) Čl. 8 nařízení Rady (ES) č. 2533/98, v platném znění.

37) § 90 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.

38) Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

39) Čl. 37 Protokolu (č. 4) o statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky.

40) Například zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

41) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012.

42) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).

43) Zákon č. 374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 21/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

44) Čl. 123 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (konsolidované znění).

45) Čl. 2a nařízení Rady (ES) č. 2533/98, v platném znění.

46) Například čl. 8 a 8a nařízení Rady (ES) č. 2533/98, v platném znění.

47) § 7 zákona č. 257/2016 Sb.

48) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2859 ze dne 13. prosince 2023, kterým se zřizuje jednotné evropské přístupové místo poskytující centralizovaný přístup k veřejně dostupným informacím o finančních službách, kapitálových trzích a udržitelnosti.