Zákon o soudech a soudcích

(1) Na návrh příslušného předsedy soudu může být přísedící ze své funkce odvolán zastupitelstvem, které ho zvolilo, jestliže

a) závažným způsobem porušil povinnosti přísedícího,

b) přestal splňovat předpoklady uvedené v § 60 odst. 1 a 4,

c) jeho zdravotní stav mu nedovoluje řádně vykonávat povinnosti přísedícího.

(2) Před rozhodnutím o odvolání přísedícího z funkce si zastupitelstvo vyžádá jeho vyjádření.

(3) Funkce přísedícího zaniká dnem rozhodnutí zastupitelstva o jeho odvolání.

(1) Přísedící se může své funkce vzdát.

(2) Funkce přísedícího zanikne dnem následujícím po dni, v němž bylo oznámení přísedícího o vzdání se funkce doručeno zastupitelstvu, které ho do funkce zvolilo.

(1) Soudce je dočasně zproštěn výkonu funkce,

a) byl-li jmenován soudcem Ústavního soudu, a to na dobu výkonu této funkce,

b) stal-li se soudcem nebo asistentem soudce mezinárodního soudu nebo byl-li pověřen výkonem obdobné funkce u mezinárodního soudu, a to na dobu výkonu této funkce,

c) byl-li dočasně přidělen k ministerstvu nebo Justiční akademii podle § 68 odst. 1, a to na dobu tohoto dočasného přidělení,

d) byl-li dočasně přidělen k orgánu nebo organizaci se sídlem mimo území České republiky, do mírové nebo záchranné operace nebo k humanitární pomoci mimo území České republiky podle § 70a odst. 1, a to na dobu tohoto dočasného přidělení.

(2) Soudce jmenovaný do funkce evropského nejvyššího žalobce je dnem, k němuž mu vznikla tato funkce, dočasně zproštěn výkonu soudcovské funkce.

(3) Soudce zvolený do funkce veřejného ochránce práv, ochránce práv dětí nebo jejich zástupce je dnem, k němuž mu vznikla tato funkce, dočasně zproštěn výkonu soudcovské funkce.

(4) Po dobu dočasného zproštění výkonu funkce podle odstavce 1 písm. a), odstavce 2 nebo odstavce 3 soudci plat a další náležitosti spojené s výkonem funkce soudce podle zvláštního právního předpisu3) nenáleží. Po dobu dočasného zproštění funkce podle odstavce 1 písm. b) a d) náleží soudci plat a další náležitosti spojené s výkonem funkce soudce podle zvláštního právního předpisu3), není-li s výkonem funkce u mezinárodního soudu, u orgánu nebo organizace se sídlem mimo území České republiky nebo v mírové nebo záchranné operaci anebo s výkonem funkce v rámci humanitární pomoci mimo území České republiky spojeno poskytování odměny. Po dobu dočasného zproštění výkonu funkce podle odstavce 1 písm. c) náleží soudci plat a další náležitosti spojené s výkonem funkce soudce podle zvláštního právního předpisu3).

(5) Soudce dočasně zproštěný výkonu funkce soudce podle odstavce 1 písm. b) a d) má nárok na náhrady nákladů poskytované při výkonu funkce v zahraničí, pokud tyto náklady nehradí ten, u něhož tuto funkci vykonává.

(6) Vláda stanoví nařízením náhrady nákladů poskytovaných při výkonu funkce soudce v zahraničí, a to náhradu

a) zvýšených životních nákladů,

b) zvýšených vybavovacích výdajů,

c) jízdních výdajů a výdajů za ubytování,

d) výdajů spojených s přepravou osobních věcí.

(1) Ministr spravedlnosti může dočasně zprostit výkonu funkce soudce,

a) který je trestně stíhán, a to do pravomocného skončení trestního stíhání,

b) je-li kárně stíhán pro takové kárné provinění, pro které je v kárné žalobě navrženo uložení kárného opatření odvolání z funkce, a to na dobu do pravomocného skončení kárného řízení nebo dokud není kárnému soudu doručeno prohlášení soudce, že trvá na projednání věci,

c) bylo-li z důvodu uvedeného v § 91 zahájeno řízení o jeho nezpůsobilosti vykonávat soudcovskou funkci, a to na dobu do pravomocného skončení tohoto řízení.

(2) Po dobu dočasného zproštění výkonu funkce podle odstavce 1 soudci náleží 50 % platu, na který vznikl soudci ke dni účinnosti dočasného zproštění výkonu funkce a po dobu trvání dočasného zproštění výkonu funkce nárok podle zvláštního právního předpisu.3) Nedošlo-li k zániku funkce, doplatí se soudci zbývající část platu, jestliže by mu na něj jinak vznikl nárok; to neplatí, byl-li soudce pravomocně odsouzen pro trestný čin, bylo-li kárné řízení zastaveno v důsledku vzdání se funkce nebo pokud kárný soud vyslovil, že k zániku funkce by došlo, jestliže by se jí soudce dříve nevzdal.

(3) K dočasnému zproštění výkonu soudcovské funkce dojde dnem následujícím po dni, v němž bylo soudci doručeno rozhodnutí o dočasném zproštění, nebyl-li v rozhodnutí uveden den pozdější.

(4) Proti rozhodnutí o dočasném zproštění výkonu funkce podle odstavce 1 písm. b) může soudce do 5 pracovních dnů od jeho doručení podat námitky k soudu, příslušnému podle zvláštního právního předpisu ke kárnému řízení;7a) podání námitek nemá odkladný účinek.

(1) Ministr spravedlnosti může dočasně zprostit výkonu funkce předsedu nebo místopředsedu soudu

a) za podmínek stanovených v § 100 odst. 1 písm. a) a c).

(2) Po dobu dočasného zproštění výkonu funkce podle odstavce 1 předsedovi nebo místopředsedovi soudu nenáleží zvýšení platového koeficientu spojené s jeho funkcí podle zvláštního právního předpisu6a). Nedošlo-li k zániku funkce předsedy nebo místopředsedy soudu, doplatí se předsedovi nebo místopředsedovi soudu zbývající část platu, jestliže by mu na něj jinak vznikl nárok; to neplatí, byl-li soudce pravomocně odsouzen pro trestný čin.

(3) K dočasnému zproštění výkonu funkce dojde dnem následujícím po dni, v němž bylo předsedovi nebo místopředsedovi soudu doručeno rozhodnutí o dočasném zproštění, nebyl-li v rozhodnutí uveden den pozdější.

(1) Přísedící může být dočasně zproštěn výkonu své funkce, jestliže

a) je trestně stíhán, a to do pravomocného skončení trestního stíhání,

b) byl podán návrh na jeho odvolání, a to na dobu do rozhodnutí o návrhu na odvolání.

(2) O dočasném zproštění výkonu funkce přísedícího rozhoduje předseda příslušného soudu.

(3) K dočasnému zproštění výkonu funkce přísedícího dojde dnem následujícím po dni, v němž bylo přísedícímu doručeno rozhodnutí o dočasném zproštění, nebyl-li v rozhodnutí uveden den pozdější.

(1) Předsedu Nejvyššího soudu jmenuje z řad soudců prezident republiky.

(2) Funkční období předsedy a místopředsedů Nejvyššího soudu je 10 let.

(3) Předsedy kolegií a předsedy senátů Nejvyššího soudu jmenuje z řad soudců tohoto soudu předseda Nejvyššího soudu.

(4) Předsedy kolegií a předsedy senátů Nejvyššího správního soudu jmenuje ze soudců tohoto soudu předseda Nejvyššího správního soudu.

(5) Funkční období předsedů kolegií Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu je 5 let.

(1) Předsedu vrchního soudu jmenuje z řad soudců na návrh ministra spravedlnosti prezident republiky. Místopředsedy vrchního soudu jmenuje z řad soudců na návrh předsedy vrchního soudu ministr spravedlnosti.

(2) Funkční období předsedy a místopředsedy vrchního soudu je 7 let.

(3) Předsedy senátů vrchního soudu jmenuje z řad soudců tohoto soudu předseda vrchního soudu.

(1) Předsedu krajského soudu jmenuje z řad soudců na návrh ministra spravedlnosti prezident republiky. Místopředsedy krajského soudu jmenuje z řad soudců na návrh předsedy krajského soudu ministr spravedlnosti.

(2) Funkční období předsedy a místopředsedy krajského soudu je 7 let.

(3) Předsedy senátů krajského soudu jmenuje z řad soudců tohoto soudu předseda krajského soudu.

(1) Předsedu okresního soudu jmenuje z řad soudců na návrh předsedy krajského soudu ministr spravedlnosti. Místopředsedu nebo místopředsedy okresního soudu jmenuje z řad soudců na návrh předsedy okresního soudu ministr spravedlnosti.

(2) Funkční období předsedy a místopředsedy okresního soudu je 7 let.

(1) Předsedu soudu nelze opakovaně jmenovat do funkce předsedy téhož soudu. Předsedu vrchního a krajského soudu lze opakovaně jmenovat do funkce předsedy jiného soudu téhož stupně až po uplynutí 5 let ode dne zániku funkce předsedy.

(2) Místopředsedu soudu nelze jmenovat opakovaně do funkce místopředsedy téhož soudu dvě po sobě jdoucí funkční období.

(1) Předsedou a místopředsedou soudu může být jmenován soudce, který svými odbornými znalostmi, profesními zkušenostmi a morálními vlastnostmi dává záruky řádného výkonu funkce.

(2) Předpokladem pro jmenování předsedou Nejvyššího soudu, Nejvyššího správního soudu a vrchního soudu je výkon funkce soudce nejméně po dobu 5 let. Předpokladem pro jmenování předsedou krajského soudu je výkon funkce soudce nejméně po dobu 4 let. Předpokladem pro jmenování předsedou okresního soudu je výkon funkce soudce nejméně po dobu 2 let. Předpokladem pro jmenování místopředsedou soudu je výkon funkce soudce po dobu jedné poloviny doby potřebné pro jmenování do funkce předsedy daného stupně soudu.

(3) Předseda a místopředseda vrchního, krajského a okresního soudu absolvuje odborný vzdělávací program Justiční akademie zaměřený na oblast řízení soudu, a to nejpozději do 2 let ode dne jmenování do funkce předsedy nebo místopředsedy.

(1) Návrh na jmenování do funkce předsedy vrchního a krajského soudu podává ministr spravedlnosti podle výsledku jím vyhlášeného výběrového řízení.

(2) Návrh na jmenování do funkce předsedy okresního soudu podává předseda krajského soudu podle výsledku jím vyhlášeného výběrového řízení.

(3) Návrh na jmenování místopředsedy musí být odůvodněný.

(1) Ve výběrovém řízení se posuzují předpoklady pro výkon funkce předsedy soudu, záměry uchazeče spojené s výkonem funkce, cíle, kterých chce ve funkci dosáhnout, a konkrétní opatření, která navrhuje k jejich dosažení.

(2) Ve výběrovém řízení se zhodnotí také dosavadní rozhodovací činnost soudce, komunikační a organizační dovednosti a přihlédne se ke stážím u soudů vyššího stupně a k případným proběhlým kárným řízením.

(3) Pro účely výběrového řízení vypracuje

a) předseda soudu nebo jím pověřený místopředseda hodnocení soudce a roční statistický výkaz jeho činnosti,

b) soudcovská rada soudu, ke kterému je uchazeč přidělen, stanovisko a

c) soudcovská rada soudu, u kterého je funkce obsazována, stanovisko.

(4) Postup při vyhlašování výběrového řízení, náležitosti přihlášky a postup při podávání přihlášky, postup při zajišťování stanovisek, výkazu a hodnocení činnosti soudce a jejich náležitosti stanoví ministerstvo vyhláškou.

(1) Komise pro výběrové řízení na funkci předsedy má 5 členů.

(2) Členy komise pro výběrové řízení na funkci předsedy vrchního a krajského soudu jsou vrchní ředitel sekce ministerstva, odborník pro oblast organizace práce soudů, státní správy soudů a ekonomiky, předseda nebo jím pověřený místopředseda krajského nebo vrchního soudu, u kterého je funkce předsedy obsazována, předseda nebo jím pověřený místopředseda krajského nebo vrchního soudu, u kterého není funkce předsedy obsazována, a předseda nebo jím pověřený místopředseda Nejvyššího soudu.

(3) Členy komise pro výběrové řízení na funkci předsedy okresního soudu jsou vrchní ředitel sekce ministerstva, odborník pro oblast organizace práce soudů, státní správy soudů a ekonomiky, místopředseda krajského soudu, předseda nebo jím pověřený místopředseda okresního soudu, u kterého je funkce předsedy obsazována, a předseda nebo jím pověřený místopředseda jiného okresního soudu.

(4) Ve výběrovém řízení na funkci předsedy krajského a okresního soudu je předseda soudu, u kterého není funkce obsazována, určován losem.

(5) Formu, obsah, pravidla a způsob vyrozumění o výsledku výběrového řízení stanoví ministerstvo vyhláškou.

Předsedu soudu, místopředsedu soudu, předsedu kolegia Nejvyššího soudu nebo kolegia Nejvyššího správního soudu lze z této funkce odvolat pouze rozhodnutím kárného soudu v kárném řízení podle zvláštního právního předpisu6).

(1) Předseda senátu může být z funkce odvolán jen na základě pravomocného rozhodnutí o uložení kárného opatření podle § 88 odst. 1 písm. c).

(2) Funkce uvedená v odstavci 1 zaniká dnem právní moci rozhodnutí o uložení kárného opatření podle § 88 odst. 1 písm. c).

(1) Funkce předsedy a místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu a předsedy senátu dále zaniká

a) zánikem funkce soudce,

b) vzdáním se funkce.

(2) Funkce předsedy soudu, místopředsedy soudu a předsedy kolegia podle § 102 až 105 zaniká rovněž uplynutím funkčního období. Funkce místopředsedy soudu zaniká rovněž uplynutím 3 měsíců ode dne jmenování nového předsedy soudu; v případě tohoto způsobu zániku funkce místopředsedy soudu se pravidlo pro zákaz opakovaného jmenování do funkce místopředsedy téhož soudu neuplatní.

(3) Podle odstavce 1 písm. b) funkce zaniká dnem, v němž bylo oznámení o vzdání se funkce doručeno tomu, kdo soudce do funkce jmenoval.

(4) Zánik funkce předsedy nebo místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu a předsedy senátu nemá za následek zánik funkce soudce.

(1) Odborná justiční zkouška se skládá před zkušební komisí jmenovanou ministrem spravedlnosti. Zkušební komise má 5 členů a skládá se ze soudců, zaměstnanců ministerstva a případně dalších odborníků právní teorie a praxe. Soudci mají ve zkušební komisi většinu.

(2) Seznam osob, ze kterých ministr spravedlnosti jmenuje členy zkušební komise, zveřejní ministerstvo na svých internetových stránkách.

(3) Odborná justiční zkouška se skládá z písemné a ústní části. Je zaměřena především na odvětví práva, která soudy aplikují při výkonu své působnosti, a na právní předpisy, které se vztahují k organizaci soudů a k postavení a povinnostem soudců.

(4) Postup a způsob oznamování termínu odborné justiční zkoušky, náležitosti a způsob podávání přihlášky, formu, obsah, pravidla a způsob vyrozumění o výsledku odborné justiční zkoušky stanoví ministerstvo vyhláškou.

(1) Ministerstvo umožní asistentovi soudce vykonat odbornou justiční zkoušku, a to nejpozději do 6 měsíců ode dne doručení žádosti.

(2) Podmínkou podání žádosti je výkon právní praxe po dobu 3 let, z toho nejméně po dobu 1 roku výkon funkce asistenta soudce.

(3) Do doby právní praxe se započítává doba výkonu funkce asistenta soudce, asistenta státního zástupce, právního čekatele, soudce Ústavního soudu, praxe advokátního koncipienta, notářského kandidáta, notářského koncipienta, exekutorského kandidáta, exekutorského koncipienta, vyššího soudního úředníka, činnost zaměstnance ministerstva, který získal vysokoškolské vzdělání řádným ukončením studia v rámci magisterského studijního programu v oblasti práva na vysoké škole v České republice a který se samostatně podílí na tvorbě návrhů obecně závazných právních předpisů, a asistenta Veřejného ochránce práv. Ministerstvo výjimečně může na žádost započítat do doby právní praxe dobu jiné právnické činnosti, a to nejdéle v rozsahu 2 let, jestliže asistent získal při výkonu právní praxe zkušenosti potřebné pro výkon funkce soudce.

(4) Ten, kdo při odborné justiční zkoušce neuspěl, může požádat o její opakování nejdříve po uplynutí 3 měsíců ode dne konání odborné justiční zkoušky. Ministerstvo umožní opakování odborné justiční zkoušky do 6 měsíců ode dne doručení žádosti. Požádat o opakování odborné justiční zkoušky lze nejpozději do 2 let ode dne konání odborné justiční zkoušky. Ten, kdo neuspěl ani při opakované odborné justiční zkoušce nebo nepožádal o opakování odborné justiční zkoušky do 2 let ode dne konání odborné justiční zkoušky, může podat novou žádost o vykonání odborné justiční zkoušky po uplynutí 3 let ode dne konání opakované odborné justiční zkoušky nebo po uplynutí 5 let ode dne konání neúspěšné odborné justiční zkoušky, nepožádal-li o její opakování.

(1) Ministerstvo umožní vykonat odbornou justiční zkoušku vyššímu soudnímu úředníkovi, který získal vysokoškolské vzdělání řádným ukončením studia v magisterském studijním programu v oblasti práva na vysoké škole v České republice, a soudci Ústavního soudu; § 110 se použije obdobně.

(2) Ministerstvo umožní vykonat odbornou justiční zkoušku občanovi, který získal vysokoškolské vzdělání řádným ukončením studia v magisterském studijním programu v oblasti práva na vysoké škole v České republice, je státním zaměstnancem ve služebním poměru v oboru služby legislativa a právní činnost, je zařazen ve 13. a vyšší platové třídě, vykonává právní praxi v tomto oboru služby a služebním zařazení minimálně 5 let, v posledním služebním hodnocení dosáhl vynikajících výsledků a zaplatil poplatek za konání odborné justiční zkoušky; § 110 odst. 1 a 4 se použijí obdobně.

(3) Poplatníkem poplatku za konání odborné justiční zkoušky je státní zaměstnanec, který žádá o její konání. Předmětem poplatku je konání odborné justiční zkoušky státním zaměstnancem. Výše poplatku činí 5 000 Kč. Poplatek je splatný při podání žádosti. Správcem poplatku je ministerstvo a poplatek je příjmem státního rozpočtu.

(1) Výběrové řízení na pozici justičního kandidáta vyhlašuje předseda krajského soudu se souhlasem ministerstva. Výběrové řízení se skládá z písemné a ústní části a z psychologického vyšetření.

(2) Psychologické vyšetření provádí Justiční akademie. Psychologické vyšetření slouží k ověření osobnostních předpokladů pro výkon funkce soudce.

(3) Výběrová komise má 5 členů a skládá se ze soudců a zaměstnanců ministerstva. Soudci mají ve výběrové komisi většinu.

(4) Seznam soudců a zaměstnanců ministerstva, ze kterých předseda krajského soudu jmenuje členy komise, zveřejní předseda soudu na internetových stránkách soudu.

(5) Postup a způsob oznamování termínu výběrového řízení, náležitosti a způsob podávání přihlášky, formu, obsah, pravidla a způsob vyrozumění o výsledku výběrového řízení stanoví ministerstvo vyhláškou.

(1) Justičním kandidátem se může stát jen ten, kdo uspěje ve výběrovém řízení, složí do rukou předsedy krajského soudu slib a splní předpoklady pro výkon funkce soudce s výjimkou věku a výběrového řízení na funkci soudce.

(2) Slib justičního kandidáta zní: „Slibuji na svou čest a svědomí, že se budu řídit právním řádem České republiky, že se budu svědomitě připravovat na výkon funkce soudce a že si osvojím zásady soudcovské etiky.“

(1) Odborná příprava justičního kandidáta trvá 1 rok. Odborná příprava se vykonává v pracovním poměru založeném pracovní smlouvou. Za stát pracovní smlouvu s justičním kandidátem uzavírá a v pracovněprávních vztazích s justičním kandidátem jedná krajský soud. Nestanoví-li tento zákon jinak, řídí se pracovní poměr justičního kandidáta zákoníkem práce.

(2) Pracovní poměr se sjedná na dobu určitou v trvání 14 měsíců. Nedosáhne-li doba odborné přípravy v době trvání pracovního poměru délky 1 roku, lze se souhlasem justičního kandidáta pracovní poměr prodloužit o dobu potřebnou k dosažení této délky odborné přípravy, nejdéle však o 6 měsíců. Pracovní poměr s justičním kandidátem se prodlouží o potřebnou dobu, jestliže nedosáhl doby odborné přípravy v trvání 1 roku pro nepřítomnost v práci z důvodu těhotenství nebo péče o nezletilé dítě po dobu mateřské nebo rodičovské dovolené.

(3) Justiční kandidát je povinen i po skončení pracovního poměru zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, které se dozvěděl v souvislosti s výkonem své činnosti, ve stejném rozsahu jako soudce. Zprostit této povinnosti ho může ze závažných důvodů předseda krajského soudu.

(4) Do doby odborné přípravy justičního kandidáta se v případě omluvené nepřítomnosti nebo z důvodu překážek v práci na jeho straně započítává nejvýše 70 pracovních dnů.

(5) Pracovní poměr justičního kandidáta, který uspěl ve výběrovém řízení na funkci soudce, může být s jeho souhlasem změněn na pracovní poměr na dobu neurčitou.

(1) Justiční kandidát vykonává svoji činnost v souladu se zákonem a s pokyny, které mu udělí předseda senátu nebo samosoudce, u kterého justiční kandidát vykonává odbornou přípravu. Justiční kandidát je oprávněn podílet se na rozhodovací činnosti soudu v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem pro vyšší soudní úředníky; na jeho postavení se přiměřeně použijí ustanovení tohoto zvláštního právního předpisu upravující postavení vyšších soudních úředníků.

(2) V závěru odborné přípravy vyhotoví předseda krajského soudu hodnocení justičního kandidáta. Podkladem pro hodnocení justičního kandidáta je stanovisko předsedy senátu nebo samosoudce, u kterého justiční kandidát vykonával odbornou justiční přípravu.

(3) Obsahovou náplň odborné přípravy, způsob a postup při hodnocení justičního kandidáta stanoví ministerstvo vyhláškou.

(1) Výběrové řízení na funkci soudce vyhlašuje ministr spravedlnosti. Výběrové řízení se skládá z písemné a ústní části. V případě, že u uchazeče nebylo provedeno psychologické vyšetření ve výběrovém řízení na funkci justičního kandidáta, je součástí výběrového řízení také psychologické vyšetření.

(2) Psychologické vyšetření provádí Justiční akademie. Psychologické vyšetření slouží k ověření osobnostních předpokladů pro výkon funkce soudce.

(3) Výběrová komise má 5 členů. Ministr spravedlnosti jmenuje 2 členy z odborníků z řad zaměstnanců ministerstva nebo orgánů a osob spadajících do okruhu působnosti ministerstva podle zvláštního zákona, 2 členy z řad soudců na návrh příslušného předsedy krajského soudu, a to tak, aby byl jeden ze soudců z okresního soudu a druhý z krajského soudu, a 1 člena z řad soudců na společný návrh předsedy Nejvyššího soudu a předsedy Nejvyššího správního soudu.

(1) Předpokladem pro přihlášení do výběrového řízení je ukončení odborné přípravy justičního kandidáta v posledních 5 letech předcházejících okamžiku podání přihlášky do výběrového řízení. Tato doba se prodlužuje o dobu těhotenství nebo péče o nezletilé dítě po dobu mateřské nebo rodičovské dovolené.

(2) Stejné účinky jako odborná příprava justičního kandidáta má při splnění ostatních předpokladů pro výkon funkce soudce podle § 60 odst. 3 s výjimkou úspěšného absolvování výběrového řízení na funkci soudce

a) výkon funkce státního zástupce, praxe advokáta, notáře, soudního exekutora a soudce Ústavního soudu po dobu 5 let,

b) výkon právní praxe nebo vědecké, případně pedagogické činnosti po dobu 10 let v právním odvětví souvisejícím s rozhodovací činností soudů, nebo

c) výkon právní praxe ve služebním poměru v oboru legislativa a právní činnost ve 13. a vyšší platové třídě po dobu 15 let; do této praxe se započítává rovněž výkon právní praxe ve státní správě před 1. červencem 2015 ve 13. a vyšší platové třídě s náplní práce, která odpovídá stávajícímu oboru služby legislativa a právní činnost.

(3) Postup a způsob oznamování termínu výběrového řízení, náležitosti a způsob podávání přihlášky, formu, obsah, pravidla a způsob vyrozumění o výsledku výběrového řízení stanoví ministerstvo vyhláškou.

(1) Předseda Nejvyššího soudu a předseda Nejvyššího správního soudu zveřejní na internetových stránkách příslušného soudu po projednání se shromážděním všech soudců pravidla pro výběr kandidátů na funkci soudce Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu. Tato pravidla stanoví postup při výběru kandidátů a způsob hodnocení kandidátů.

(2) Pravidla podle odstavce 1 mohou stanovit v návaznosti na předpoklady pro ustanovení soudcem, pro přihlášení do výběrového řízení na funkci soudce, pro přidělení nebo přeložení k příslušnému soudu a provedení psychologického vyšetření podle § 116 odst. 2 další požadavky, které musí splňovat kandidát na funkci soudce Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu.

(1) Úkolem státní správy soudů je vytvářet soudům podmínky k řádnému výkonu soudnictví, zejména po stránce personální, organizační, hospodářské, finanční a výchovné, a dohlížet způsobem a v mezích tímto zákonem stanovených na řádné plnění úkolů soudům svěřených.

(2) Výkon státní správy soudů nesmí zasahovat do nezávislosti soudů.

(1) Ministerstvo spravuje a provozuje informační systém veřejné správy Databáze rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů (dále jen „Databáze“). Databáze je veřejně dostupná způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(2) Okresní, krajské a vrchní soudy zveřejňují v Databázi pravomocná rozhodnutí, jejichž kategorie, postup při jejich zveřejnění a rozsah, ve kterém se tato rozhodnutí zveřejní, stanoví ministerstvo vyhláškou.

(1) Ústředním orgánem státní správy soudů je ministerstvo.

(2) Orgány státní správy soudů jsou předseda a místopředsedové Nejvyššího soudu, předseda a místopředseda Nejvyššího správního soudu a předsedové a místopředsedové vrchních, krajských a okresních soudů.

(3) V rozsahu a za podmínek stanovených zákonem se na státní správě soudu podílejí předsedové senátů, ostatní soudci a zaměstnanci působící u příslušného soudu.

(1) Ministerstvo vykonává státní správu vrchních, krajských a okresních soudů v rozsahu stanoveném tímto zákonem buď přímo nebo prostřednictvím předsedů těchto soudů; státní správu okresních soudů může vykonávat též prostřednictvím předsedů krajských soudů.

(2) Státní správu Nejvyššího soudu vykonává ministerstvo prostřednictvím předsedy tohoto soudu.

(3) Státní správu Nejvyššího správního soudu a její výkon upravuje zvláštní právní předpis.7b)

(4) Ve věcech majetku státu a státního rozpočtu vykonává ministerstvo státní správu soudů vždy prostřednictvím jejich předsedů.7c)

(1) Předseda Nejvyššího soudu a předsedové vrchních, krajských a okresních soudů vykonávají státní správu soudů v rozsahu stanoveném tímto zákonem.

(2) Místopředsedové Nejvyššího soudu a místopředsedové vrchních soudů vykonávají státní správu těchto soudů v rozsahu určeném jejich předsedou.

(3) Místopředsedové krajského soudu vykonávají státní správu krajského soudu a okresních soudů v jeho obvodu v rozsahu určeném předsedou krajského soudu.

(4) Místopředseda, popřípadě místopředsedové okresního soudu vykonávají státní správu tohoto soudu v rozsahu určeném jeho předsedou.

(5) Předseda Nejvyššího soudu, vrchního soudu a krajského soudu může při zachování vlastní odpovědnosti pověřit jednotlivými úkony státní správy s jejich souhlasem předsedy senátu a ostatní soudce příslušného soudu; předseda okresního soudu může při zachování vlastní odpovědnosti pověřit jednotlivými úkony státní správy s jejich souhlasem ostatní soudce příslušného soudu.

Orgány státní správy soudů vykonávají v případech stanovených tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem státní správu soudů s přihlédnutím k vyjádřením příslušných soudcovských rad.

(1) Ředitel správy soudu v rozsahu stanoveném tímto zákonem zajišťuje provoz soudu a některé další činnosti související s výkonem státní správy soudů; odpovědnost předsedy soudu jako orgánu státní správy soudu tím není dotčena. Předseda soudu si může vyhradit věci, které rozhoduje přímo.

(2) Ředitele správy soudu jmenuje a odvolává7d) předseda soudu. Funkce ředitele správy soudu je vykonávána v pracovním poměru.

(1) Soudy mohou zpracovávat osobní údaje, pokud je to nezbytné pro výkon jejich působnosti. Soudy mohou zpracovávat osobní údaje i k jinému účelu, než pro který byly původně shromážděny.

(2) Soudy mohou předávat nebo zpřístupňovat osobní údaje orgánům příslušným k předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech. Soudy mohou též předávat nebo zpřístupňovat osobní údaje, které získaly při výkonu své působnosti, orgánům veřejné správy pro plnění úkolů v rámci jejich působnosti.

(1) Pověřenec pro ochranu osobních údajů (dále jen „pověřenec“) nevykonává činnost ve vztahu ke zpracovávání osobních údajů soudem, které jsou potřebné pro výkon působnosti soudu v oblasti předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech, a za účelem projednávání a rozhodování sporů a jiných věcí a pro činnosti s tím nezbytně spojené patřící do jejich pravomoci podle zákonů o občanském soudním řízení, zákonů o soudním řízení správním a v dalších případech stanovených zákonem nebo mezinárodní smlouvou, s níž vyslovil souhlas Parlament, jíž je Česká republika vázána a která byla vyhlášena.

(2) Soudy se mohou písemně dohodnout, že úkoly pověřence podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu osobních údajů12) vykonává pověřenec určený určitým soudem. Soudy a ministerstvo se mohou písemně dohodnout, že tyto úkoly vykonává pověřenec určený ministerstvem.

(1) Orgán k tomu určený sleduje soulad postupu soudu s právními předpisy v oblasti ochrany osobních údajů při zpracování osobních údajů, jsou-li zpracovávány v souvislosti s předcházením, vyhledáváním a odhalováním trestné činnosti a stíháním trestných činů, výkonem trestů a ochranných opatření, zajišťováním bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech, nebo s činností soudů související s projednáváním a rozhodováním sporů a jiných věcí a činnostmi s tím nezbytně spojenými patřícími do jejich pravomoci podle zákonů o občanském soudním řízení, zákonů o soudním řízení správním a v dalších případech stanovených zákonem nebo mezinárodní smlouvou, s níž vyslovil souhlas Parlament, jíž je Česká republika vázána a která byla vyhlášena. Zjistí-li nedostatky, vyrozumí o tom příslušného správce nebo zpracovatele a uvede, jak je napravit.

(2) Orgánem podle odstavce 1 se rozumí v případě sledování postupu okresního soudu krajský soud, do jehož obvodu okresní soud patří, v případě sledování postupu krajského soudu vrchní soud, do jehož obvodu krajský soud patří, a v případě sledování postupu vrchního soudu Nejvyšší soud.

(3) V případě Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu se orgánem podle odstavce 1 rozumí zaměstnanec určený jeho předsedou.

(4) Orgán podle odstavce 1 přijímá podněty týkající se zpracování osobních údajů a informuje o způsobu jejich vyřízení tak, aby předcházel ohrožení

a) plnění úkolu v oblasti předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech,

b) řízení o přestupku, kázeňském přestupku nebo jednání, které má znaky přestupku,

c) ochrany utajovaných informací, nebo

d) oprávněných zájmů třetí osoby.

(1) Ustanovení čl. 12 až 22 a v jim odpovídajícím rozsahu čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 se ve vztahu k osobním údajům, které jsou zpracovávány soudy v souvislosti s jejich rozhodovací činností a jinými činnostmi s tím nezbytně spojenými za účelem výkonu jejich pravomoci, nepoužijí, je-li to nezbytné pro zajištění

a) předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech,

b) ochrany nezávislosti soudů a soudců,

c) ochrany subjektu údajů nebo práv a svobod druhých, nebo

d) vymáhání soukromoprávních nároků.

(2) Soud bez zbytečného odkladu vyrozumí subjekt údajů, který uplatnil práva stanovená v čl. 12 až 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679, o uplatnění výjimky podle odstavce 1.

(1) Ministerstvo vykonává státní správu Nejvyššího soudu a vrchních, krajských a okresních soudů tím, že

a) zajišťuje chod soudů po stránce organizační, zejména každoročně stanoví s ohledem na množství projednávaných věcí pro každý soud počty soudců, asistentů, vyšších soudních úředníků, soudních tajemníků, vykonavatelů a dalších zaměstnanců u něj působících; u Nejvyššího soudu je stanoví po dohodě s předsedou tohoto soudu a u ostatních soudů po vyjádření příslušného předsedy soudu,

b) zajišťuje způsobem stanoveným tímto zákonem chod soudů po stránce personální,

c) zajišťuje chod soudů tím, že zabezpečuje financování jejich hospodaření a materiálního zabezpečení v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy a provádí kontroly hospodaření,7e)

d) stanoví krajským soudům v rámci schváleného rozpočtu kapitoly prostředky státního rozpočtu určené na hospodaření krajského soudu a okresních soudů v jeho obvodu minimálně v rozsahu členění závazných ukazatelů daných zákonem o státním rozpočtu,

e) řídí a kontroluje výkon státní správy prováděný předsedy soudů ve věcech majetku státu a státního rozpočtu a stanoví působnost k výkonu státní správy soudů prováděnému předsedy soudů v ostatních věcech,

f) řídí a organizuje odbornou přípravu justičních kandidátů, zejména stanoví pro každý krajský soud počty justičních kandidátů,

g) organizuje a zajišťuje odborné justiční zkoušky,

h) schvaluje statut Justiční akademie a dohlíží na její vzdělávací a jinou činnost,

i) organizuje a řídí odbornou přípravu vyšších soudních úředníků, soudních vykonavatelů a dalších zaměstnanců soudů,

j) koordinuje a usměrňuje odbornou průpravu přísedících k výkonu jejich funkce,

k) sleduje chod práce soudních kanceláří,

l) usměrňuje a řídí využívání informačních technologií,

m) organizuje, řídí a kontroluje zveřejňování soudních rozhodnutí,

n) organizuje, řídí a kontroluje zabezpečení úkolů obranného a civilního nouzového plánování, ochrany utajovaných informací, bezpečnosti osob a majetku, požární ochrany a úkolů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,

o) plní další úkoly, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpisy.

(2) Ministerstvo sleduje a hodnotí postup vrchních, krajských a okresních soudů v řízení a rozhodování pouze z hlediska dodržování zásad důstojnosti jednání a soudcovské etiky a zda v řízení nedochází ke zbytečným průtahům. K tomuto účelu ministerstvo, a to i s využitím elektronické evidence věcí, vedených u jednotlivých soudů,

a) sleduje a vyhodnocuje stav soudních agend na základě výkazů a justiční statistiky,

b) provádí prověrky soudních spisů a prověrky úrovně soudních jednání,

c) vyřizuje stížnosti fyzických a právnických osob na postup soudů (dále jen „stížnosti“).

(3) Ministerstvo sleduje postup vrchních, krajských a okresních soudů při tvorbě a změnách rozvrhu práce, vydané rozvrhy práce a rozdělování věcí podle rozvrhu práce.

(4) Získá-li ministerstvo v rámci plnění svých úkolů poznatky o nejednotnosti soudního rozhodování, dává Nejvyššímu soudu podněty k zaujetí stanoviska podle § 14 odst. 3.