3 Ads 156/2011 — Nejvyšší správní soud

16 Ad 92/2018- 52 - text  8 16 Ad 92/2018 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Hockou ve věci žalobkyně: J.H. (dříve H.), nar. …, bytem … proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, IČ 00006963, sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 (dále jen ČSSZ), v řízení o žalobě ze dne 19.11.2018 proti rozhodnutí žalované ze dne 10.10.2018 , č.j. … o starobní důchod, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Soud upozorňuje, že řízení v projednávané věci je upraveno zákonem č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s.ř.s.), a pro návrh na přezkoumání rozhodnutí je stanoven termín žaloba, účastníci jsou označováni žalobce/žalobkyně a žalovaný. Dle § 4 odst. 1 písm. a) s.ř.s. soudy ve správním soudnictví rozhodují o žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy, (dále jen „správní orgán“). Ve věcech důchodového pojištění rozhoduje specializovaný samosoudce, který má práva a povinnosti předsedy senátu (§ 31 odst. 2, 3 s.ř.s.). Podle § 75 odst. 1 s.ř.s. při přezkoumání rozhodnutí vychází soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, tj. v této věci stav ke dni 10.10.2018. 2. Včasnou žalobou ze dne 17.11.2018 zdejšímu soudu osobně doručenou dne 19.11.2018 se žalobkyně domáhala přezkoumání napadeného rozhodnutí žalované č.j. … ze dne 10.10.2018. Žalobkyně v podané žalobě uvedla, že opakovaně žádala ČSSZ, aby ji správně dopočítala částku 95.919,-Kč do vyměřovacího základu při výpočtu starobního důchodu, kterou musí řádně rozpočítat do teta (později žalobkyně upřesnila, že správně mělo být uvedeno do let a) měsíců. Požadované ČSSZ opět odmítla udělat, proto se žalobou domáhá správného výpočtu (opět) svého starobního důchodu a navrhla, aby ČSSZ doložila, z jakých částek důchod vypočítala od 1.1.1986 do 31.12.2013, dále rozpočítala k těmto částkám částku 95.919,- Kč, a to od 16.3.1987 do 14.9.2001. Závěrem navrhla, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k novému rozhodnutí a výpočtu, kde bude částka 95.915,- Kč správně rozpočítána do příslušných měsíců a let. (K žalobě byla připojena mimo jiné kopie napadeného rozhodnutí ze dne 10.10.2018 a rozhodnutí ČSSZ ze dne 3.7.2018 č.j. ….) 3. Napadeným rozhodnutím ze dne 10.10.2018 č.j. … bylo rozhodnuto ve věci námitek žalobkyně proti rozhodnutí ČSSZ o její žádosti o starobní důchod podle § 88 odst. 8 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení (dále jen ZOPSZ) a § 90 odst. 1 písm. c) a § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen správní řád) tak, že rozhodnutí ČSSZ č.j. … ze dne 3.7.2018 se zčásti mění tak, že se účastníkovi řízení, tj. žalobkyni, přiznává starobní důchod dle § 29 odst. 1 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon); ve zbytku se toto rozhodnutí potvrzuje. ČSSZ rozhodnutím ze dne 3.7.2018 přiznala žalobkyni od 29.7.2014 dle § 29 odst. 1 písm. a) zákona starobní důchod ve výši 9.442,- Kč měsíčně. Dle vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (dále jen MPSV) č. 208/2014 Sb. náleží od lednové splátky důchodu v roce 2015 starobní důchod ve výši 9.616,- Kč měsíčně. Dle vyhlášky MPSV č. 244/2015 Sb. náleží od lednové splátky důchodu v roce 2016 starobní důchod ve výši 9.656,- Kč měsíčně. Dle nařízení vlády 325/2016 Sb. náleží od lednové splátky důchodu v roce 2017 starobní důchod ve výši 9.925,- Kč měsíčně a dle nařízení vlády č. 343/2017 Sb. od lednové splátky důchodu v roce 2018 náleží starobní důchod ve výši 10.334,- Kč měsíčně. V podaných námitkách žalobkyně požadovala rozpočítat částku náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti ve výši 95.919,-Kč pro účely výpočtu důchodu na jednotlivé dny, měsíce a roky. K tomu žalovaná uvedla, že rozhodnutím ze dne 21.6.2017 č.j. … vyhověla ČSSZ žádosti žalobkyně o započtení náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti podle § 195 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění účinném do 31.12.2006, v částce 95.918,16 Kč (dále jen náhrada), do výpočtu částečného invalidního důchodu (tj. od 1.1.2010 invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně) a od 29.7.2014 starobního důchodu dle § 61a zákona. Podkladem pro započtení náhrady do výpočtu důchodové dávky byl žalobkyní předložený dopis, kterým byla vyzvána správcem konkurzní podstaty Ing. M.B. k převzetí částky dle rozvrhového usnesení úpadce ŠKODA, a.s. ze dne 7.11.2013 č.j. 29 K33/2001-1935, která jí náleží jako věřiteli č. 691, ve výši 95.918,86 Kč a byla jí vyplacena v hotovosti. Za účelem došetření povahy výše uvedené částky, a případně konkrétního období, za které tato částka náležela, oslovila ČSSZ výše jmenovaného správce konkurzní podstaty a Krajský soud v Plzni, od kterého byla vyžádána přihláška pohledávky žalobkyně do konkurzního řízení vedené pod sp. zn. 29 K 33/2001. Po provedeném šetření došla ČSSZ k závěru, že žádosti žalobkyně o započtení náhrady ve výši 95.918,86 Kč (po zaokrouhlení 95.919,-Kč) může být vyhověno, nicméně nebylo zjištěno, za jaké období tato částka náležela a už vůbec ne, za jaké konkrétní měsíce byla vyplacena. ČSSZ tak vyčerpala všechny možnosti, jak k tomuto zjištění dojít. Proto byla v rámci řízení oslovena žalobkyně, aby ČSSZ sdělila, za jaké konkrétní období jí náhrada náležela. Žalobkyně požadovanou informaci neposkytla s odvoláním na skutečnost, že není povinna cokoliv dokládat. S ohledem na to, že v průběhu řízení pojištěnec nese tzv. důkazní břemeno a vzhledem k tomu, že ČSSZ nemá k dispozici jediný doklad či jiný důkazní prostředek, ze kterého by vyplývalo, za která konkrétní období náhrada náležela, přistoupila ČSSZ rozhodnutím ze dne 21.6.2017 k započtení náhrady do posledního roku rozhodného období stanoveného pro účely výpočtu částečného invalidního důchodu, tj. do roku 2000, a to i přesto, že náhrada byla dle sdělení správce konkurzní podstaty žalobkyni vyplacena až v roce 2014. K požadavku rozpočtení náhrady na jednotlivé dny a měsíce ČSSZ podotkla, že je to irelevantní, jelikož pro výpočet důchodové dávky je rozhodný celkový příjem dosažený za kalendářní rok. Dále bylo uvedeno, že žalobkyně splnila podmínky pro přiznání starobního důchodu ve smyslu § 29 (odst. 1) písm. a) zákona dne 29.7.2007, jelikož tímto dnem dosáhla důchodového věku 58 let a získala potřebnou dobu pojištění. Pro účely výpočtu osobního vyměřovacího základu žalobkyně bylo vycházeno z vyměřovacích základů získaných za období od 1.1.1986 do 28.7.2007 z důvodu, že žalobkyně po 28.7.2007 nedosáhla žádného vyměřovacího základu, který by byl získán z účasti na pojištění ve smyslu § 8 a § 11 zákona o důchodovém pojištění (tj. např. z pracovního poměru, samostatné výdělečné činnosti, atd.). Následně žalovaná na str. 3-5 napadeného rozhodnutí uvedla postup výpočtu starobního důchodu žalobkyně, který je dle jejího mínění zcela dostačující, a to i vzhledem k tomu, že žalobkyně byla již v předchozích četných rozhodnutích ČSSZ o způsobu výpočtu důchodové dávky informována. Výpočtový základ činí 14.794,-Kč, za 32 roků pojištění a procentní výměra 48% (32x1,5) z 14.794,-Kč činí 7.102,-Kč plus 2.340,-Kč (základní výměra), takže starobní důchod činí 9.442,-Kč měsíčně. Zároveň žalovaná podotkla, že invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně, který byl dosažením 65 let věku žalobkyně transformován dle § 61a zákona na starobní důchod, činil ke dni 29.7.2014 měsíčně 6.214,-Kč. Závěrem žalovaná konstatovala, že vzhledem k tomu, že ve výroku napadeného rozhodnutí ČSSZ nedopatřením neuvedla u § 29 zákona odstavec 1, bylo napadené rozhodnutí změněno tak, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno. Jelikož další vady napadeného rozhodnutí ČSSZ neshledala, ve zbytku napadené rozhodnutí potvrdila. 4. Předcházejícím rozhodnutím ČSSZ ze dne 3.7.2018 č.j. … byl podle ustanovení § 29 písm. a) zákona žalobkyni přiznán od 29.7.2014 starobní důchod ve výši 9442 Kč měsíčně, který po zvýšeních od lednové splátky důchodu v roce 2018 celkem činil 10334 Kč měsíčně (procentní výměra ke dni vzniku nároku na důchod za 32 roků pojištění činila 7102 Kč). 5. Žalovaná dne 16.1.2019 ve svém vyjádření k žalobě, které bylo zasláno i žalobkyni, zrekapitulovala průběh správního řízení a mimo jiné uvedla, že vzhledem k tomu, že žalovaná neměla a dosud nemá k dispozici jediný doklad či jiný důkazní prostředek, ze kterého by vyplývalo, jak částku vyplacenou žalobkyni dle rozvrhového usnesením ve výši 95.919 Kč rozdělit do jednotlivých let, za které náhrada náležela, přistoupila žalovaná již rozhodnutím ze dne 21.6.2017 k započtení náhrady do posledního roku rozhodného období stanoveného pro účely výpočtu částečného invalidního důchodu, tj