§ 19 zákon o pracovních a platových poměrech státních zaměstnanců – Rozvázání pracovního poměru výpovědí.
Zákon o pracovních a platových poměrech státních zaměstnanců · 66/1950 Sb. · Pracovní právo
Stručně: Paragraf 19 zákona 66/1950 upravuje podmínky a lhůty pro rozvázání pracovního poměru výpovědí jak ze strany zaměstnance, tak ze strany úřadu. Zaměstnanec může dát výpověď z vážných osobních důvodů, ale úřad ji může odmítnout přijmout, pokud je to ve veřejném zájmu. (§ 19 zákona č. 66/1950 Sb., zákon o pracovních a platových poměrech státních zaměstnanců, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Rozvázání pracovního poměru výpovědí.
- Týká se: zaměstnanec
- Lhůta nebo doba (odst. 2): „neosvědčí-li se během prvých tří měsíců po nastoupení práce“
- Lhůta nebo doba (odst. 3): „U zaměstnanců, u nichž od nastoupení práce neuplynula doba tří měsíců, činí výpovědní lhůta dva týdny“
- Lhůta nebo doba (odst. 3): „…u nichž od nastoupení práce neuplynula doba tří měsíců, činí výpovědní lhůta dva týdny“
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 66/1950 Sb.
(1) Zaměstnanec může vypovědět z vážných osobních důvodů pracovní poměr. Přijetí výpovědi může býti odepřeno ve veřejném zájmu.
(2) Úřad může rozvázat písemnou výpovědí pracovní poměr zaměstnance,
a) neosvědčí-li se během prvých tří měsíců po nastoupení práce,
b) vyjde-li na jevo, že při přijetí nesplňoval podmínky pro vznik pracovního poměru,
c) vykazuje-li vlastní vinou nedostatečný pracovní výkon,
d) poruší-li hrubě své povinnosti,
e) nastane-li u něho stav, který podle předpisů o národním důchodovém pojištění zakládá pro něho v případě skončení pracovního poměru nárok na důchod invalidní nebo starobní,
f) pozbude-li československého občanství,
g) je-li ve veřejném zájmu třeba účelnějšího rozmístění pracovních sil.
(3) U zaměstnanců, u nichž od nastoupení práce neuplynula doba tří měsíců, činí výpovědní lhůta dva týdny. U ostatních zaměstnanců činí výpovědní lhůta tři měsíce a počíná prvním dnem následujícího měsíce po dání výpovědi.
(4) O zaměstnance, jehož pracovní poměr bude rozvázán výpovědí podle odstavce 2 písm. g), bude postaráno jiným vhodným umístěním odpovídajícím jeho způsobilosti. Do doby, než se tak stane, lze mu poskytnout přiměřenou výpomoc. Podrobnosti určí vláda.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Zaměstnanec může dát výpověď z vážných osobních důvodů, ale úřad ji může odmítnout přijmout, pokud je to ve veřejném zájmu.
- Úřad může dát výpověď zaměstnanci z několika důvodů, například pokud se neosvědčí v prvních třech měsících, poruší hrubě své povinnosti, nebo pokud je třeba účelnějšího rozmístění pracovních sil.
- Výpovědní lhůta je dva týdny pro zaměstnance, kteří pracují méně než tři měsíce; pro ostatní je to tři měsíce a začíná prvním dnem následujícího měsíce po dání výpovědi.
- Pokud úřad dá výpověď z důvodu účelnějšího rozmístění pracovních sil, musí se postarat o jiné vhodné umístění zaměstnance a případně mu poskytnout výpomoc.
Na co si dát pozor
- Zaměstnanec nemůže dát výpověď bez udání vážných osobních důvodů.
- Úřad má právo odmítnout přijetí výpovědi zaměstnance, pokud je to ve veřejném zájmu.
- Při výpovědi ze strany úřadu z důvodu účelnějšího rozmístění pracovních sil má zaměstnanec nárok na zajištění jiného vhodného umístění.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 11 Seznamovací povinnost organizace (Vyhláška federálního ministerstva práce )§ 59 Účast odborových orgánů při rozvázání pracovn (Zákoník práce)§ 12 Rozvázání pracovního poměru výpovědí (Vyhláška ministerstva vnitra o pracovníc)§ 155 Rozvázání pracovního poměru (Zákoník práce)§ 13 Další odstupné (Zákon o úřednících územních samosprávnýc)