§ 19 Zákon o pracovních a platových poměrech státních zaměstnanců – Rozvázání pracovního poměru výpovědí.

§ 19 Rozvázání pracovního poměru výpovědí. (1) Zaměstnanec může vypovědět z vážných osobních důvodů pracovní poměr. Přijetí výpovědi může býti odepřeno ve veřejném zájmu. (2) Úřad může rozvázat písemnou výpovědí pracovní poměr zaměstnance, a) neosvědčí-li se během prvých tří měsíců po nastoupení práce, b) vyjde-li na jevo, že při přijetí nesplňoval podmínky pro vznik pracovního poměru, c) vykazuje-li vlastní vinou nedostatečný pracovní výkon, d) poruší-li hrubě své povinnosti, e) nastane-li u něho stav, který podle předpisů o národním důchodovém pojištění zakládá pro něho v případě skončení pracovního poměru nárok na důchod invalidní nebo starobní, f) pozbude-li československého občanství, g) je-li ve veřejném zájmu třeba účelnějšího rozmístění pracovních sil. (3) U zaměstnanců, u nichž od nastoupení práce neuplynula doba tří měsíců, činí výpovědní lhůta dva týdny. U ostatních zaměstnanců činí výpovědní lhůta tři měsíce a počíná prvním dnem následujícího měsíce po dání výpovědi. (4) O zaměstnance, jehož pracovní poměr bude rozvázán výpovědí podle odstavce 2 písm. g), bude postaráno jiným vhodným umístěním odpovídajícím jeho způsobilosti. Do doby, než se tak stane, lze mu poskytnout přiměřenou výpomoc. Podrobnosti určí vláda.