Vyhláška ministrů spravedlnosti a zahraničních věcí, kterou se uveřejňuje soudní řád mezistátního rozhodčího soudu československo-rakouského podle článku 36 úmluvy s Rakouskem ze dne 18. června 1924, č. 60 Sb. z. a n. 1926, o úpravě závazků v rakousko-uherských korunách.

(1) Rozhodčí soud jedná veřejně. Veřejnost může býti usnesením senátu vyloučena.

(2) O návrhu podle § 13, odst. 1, lit. d) rozhoduje však bez roku.

Jakmile došla žalobní odpověď, obrana nebo vyjádření dle §§ 19, 20 až 24 k rozhodčímu soudu nebo lhůta k jich podání vypršela, nařídí předseda, není-li tu platného vzdání se jednání, líčení, předvolá všechny účastníky, jejich vykázané zástupce, zúčtovací místa, jakož i svědky a znalce a učiní veškerá jiná opatření, jež se týkají vedení sporu.

Nedostaví-li se předvolaní účastníci a zástupci zúčtovacích míst k jednání, jakož i nebyla-li podána žalobní odpověď, obrana nebo vyjádření, není to na překážku, aby jednání bylo provedeno a vydáno rozhodnutí.

Předseda ustanovuje jednání s udáním místa — na území obou smluvních států — a času dle potřeby a to zpravidla tak, aby při jednom stání byl projednán větší počet právních věcí, bera při tom zřetel na osobní a věcnou souvislost právních věcí.

(1) Jednání počíná se vyvoláním věci a vylíčením věcného i právního stavu zpravodajem.

(2) Předseda zahajuje, řídí a končí jednání, uděluje a odnímá slovo, vyslýchá osoby, které mají býti slyšeny k důkazu, a prohlašuje usnesení a rozhodnutí.

(3) Nejdříve je slyšeti strany a zástupce zúčtovacích míst. Před skončením jednání musí strana, která žádá náhradu útrat, založiti seznam útrat, jinak nároku na ně pozbude.

(1) Soud může jednání již započaté z důležitých důvodů odročiti.

(2) Jednání ještě nezapočaté může odročiti předseda.

(3) Jednání odročené budiž provedeno před těmiže soudci. Není-li to možno, budiž jednání znovu provedeno.

(1) O každém jednání sepíše zapisovatel protokol, který má obsahovati: jména členů senátu, zapisovatele, stran, jejich zástupců a zástupců zúčtovacích míst, jakož i podstatné události jednání, návrhy stran a usnesení o nich.

(2) Protokol budiž podepsán předsedou a zapisovatelem.

(1) Nález budiž zpravidla po skončeném jednání ústně prohlášen. Prohlášení toto není závislé na přítomnosti účastníků.

(2) Vydání nálezu může býti vyhrazeno i písemnému vyhotovení.

(1) Ke každému usnesení rozhodčího soudu je třeba naprosté většiny hlasů. Zpravodaj hlasuje prvý, po té druhý rozhodčí soudce a naposled, je-li třeba, předseda.

(2) Členové senátu jsou vázáni na své hlasování, jakmile byl nález prohlášen neb písemné vyhotovení jeho bylo odevzdáno kanceláři k vypravení.

Rozhodčí soud hodnotí důkazy podle volného uvážení.

O poradách a hlasováních budiž sepsán zvláštní protokol.

Každý nález i když byl prohlášen ústně, budiž doručen stranám a zúčtovacím místům písemně.

(1) Písemné vyhotovení nálezu o žalobách, stížnostech a návrzích má obsahovati:

a) označení senátu, jména jeho členů a zapisovatele, označení stran jménem a příjmením, bydliště a jejich postavení ve sporu, označení navrhujícího zúčtovacího místa a všech zástupců, jakož i udání čísel přihlášek obou zúčtovacích míst,

b) stručné označení žádání,

c) výrok,

d) rozhodnutí o soudních poplatcích a útratách a

e) důvody rozhodovací.

(2) Písemné vyhotovení nálezu, jež je určeno pro spisy rozhodčího soudu, budiž podepsáno všemi členy senátu a zapisovatelem. Vyhotovení pro účastníky podepíše jen předseda a zapisovatel.

(3) Předchozích ustanovení jest obdobně použíti i na nálezy o návrzích zúčtovacích míst dle § 13, odst. 1., lit d).

(1) V nálezu budiž rozhodnuto také o soudních poplatcích a útratách. Na soudních poplatcích zapraví prohrávající strana 3% ceny, kterou má pro ni předmět sporu, jak se podává ze žádání, jež je základem sporu. Při tom stanoví se podíl, o němž se děje zmínka v čl. 16. dohody, pro všechny věřitele československé bez rozdílu 10% sporné, ve starých korunách vzniklé pohledávky, a to v čsl. korunách. Jakmile byla dle tohoto vyměřovacího základu dosažena pro československé strany částka 10.000 Kč a pro rakouské strany částka 2.000 S, vyměří se z další hodnoty soudní poplatek jen ve výši 1½%. Mimo soudní poplatky má strana úplně prohrávající nahraditi odpůrci i nutné útraty, jež mu vzešly řízením před rozhodčím soudem. Při tom však nebudiž přihlíženo k zvýšení útrat, jež vzešlo přivzetím právního zástupce.

(2) Nastoupilo-li zúčtovací místo dle § 13, 1 a), žalobou na místo strany (věřitele neb dlužníka), jest pro určení soudních poplatků a útrat rozhodnou cena předmětu sporu, jak se jeví pro stranu, za kterou zúčtovací místo vystupuje (věřitele nebo dlužníka). Podlehne-li zúčtovací místo, vedouc samo spor, bude povinno toto hraditi soudní poplatky a útraty; připojila-li se však strana ke sporu jako vedlejší intervenient, hradí je tato.

(3) Podá-li věřitel nebo dlužník v případech čl. 36., lit. c) a d), dohody stížnost a zvítězí-li se svým žádáním, buďtež mu přisouzeny nutné útraty řízení před rozhodčím soudem (odst. 1.) v prvním případě proti oběma zúčtovacím místům rukou společnou a nerozdílnou a v druhém případě proti zúčtovacímu místu, které vydalo rozhodnutí.

(4) Nebylo-li v řízení před rozhodčím soudem popřeno, že na pohledávku vztahují se ustanovení úmluvy, nebo byla-li tato otázka sice sporná, avšak rozhodčím soudem kladně zodpověděna, tvoří soudní poplatky a útraty, jež byly prohrávající straně uloženy, část závazku a budou příslušným zúčtovacím místem vymáhány. Bylo-li však rozhodčím soudem rozhodnuto, že závazek nespadá pod ustanovení úmluvy, jest stranám dáno na vůli, aby vymáhaly soudní poplatky a útraty jim přisouzené v případě potřeby dle ustanovení exekučního řádu (§ 1, č. 16).

(5) Je-li, přihlížejíc k odlišné hodnotě, kterou má předmět sporu pro obě strany, jistota žalobcem nebo stěžovatelem složená větší než částka, kterou má prohrávající strana na soudních poplatcích zapraviti, budiž přeplatek žalobci nebo stěžovateli vrácen. Nedosahuje-li však jistota částky soudních poplatků, jest prohrávající strana povinna, zaplatiti nedostávající se částku u zúčtovacího úřadu.

(6) Při uzavření smíru, nebylo-li nic jiného umluveno, má se za to, že každá strana nese soudní poplatky, připadající na polovici předmětu sporu (odst. 1.).

Částky, které mají býti složeny jako jistota, soudní poplatky, záloha nebo útraty, přepočítají se dle předpisu čl. 13. úmluvy.

Nálezy a usnesení rozhodčího soudu vyjma případ, uvedený v § 46, odst. 4., jakož i smíry uzavřené před rozhodčím soudem, vymáhají příslušná zúčtovací místa.

(1) Aby způsobená právní újma byla odčiněna, může býti k návrhu poškozené strany nebo zúčtovacích míst až do vynesení nálezu povoleno navrácení ke stavu předešlému pro nezaviněné vyloučení strany z procesního úkonu. Návrh jest podati v neprodlužitelné 30denní lhůtě, počínajíc dnem, kdy strana měla možnost, aby učinila návrh u senátu, který se touto věcí zabývá nebo zabýval.

(2) O návrhu rozhodne předseda, a to po případě po slyšení stran a zúčtovacích míst.

(3) Vyhoví-li se návrhu, budiž v usnesení vysloveno, do kterého stavu řízení se záležitost navrátí.

Řízení, jehož je třeba, aby bylo docíleno rozhodnutí podle odstavce VIII. úmluvy, určí od případu k případu předsedové senátů nebo třetí rozhodčí soudce.

Pokud v tomto soudním řádu není ustanoveno jinak, budiž obdobně použito ustanovení civilního soudního řízení před sborovými soudy I. stolice s náležitým zřetelem na mezistátní postavení a zvláštní zařízení rozhodčího soudu, jakož i na zásadu, že řízení má býti provedeno rychle a jednoduše.

Tento soudní řád vyhotoví se v jazyku československém a německém, při čemž jsou oba texty autentické. Platnosti nabude v den vyhlášení.

Změny tohoto soudního řádu mohou býti provedeny dohodou předsedů obou senátů. I pro změny platí ustanovení § 52.

Švehla v. r.

Dr. Mayr-Harting v. r.