Zákon o státním podniku

(1) Podnik využívá ve své hospodářské činnosti i zapojení do mezinárodní dělby práce, především v rámci socialistické ekonomické integrace.

(2) Podnik může podle zákonem stanovených pravidel uskutečňovat zahraničně hospodářskou činnost, a to zpravidla na základě devizového samofinancování. Má právo za podmínek stanovených zákonem navazovat a uskutečňovat přímé vztahy s organizacemi států podílejících se na socialistické ekonomické integraci.

(1) Podnik má právo zřizovat devizový fond. Prostředky pro něj získává podnik podle devizového normativu z devizové tržby získané z vývozu zboží, ze salda kooperačních dodávek a z prodeje licencí, jakož i z úspor poskytovaných devizových prostředků, popřípadě z devizových dotací.

(2) Prostředky devizového fondu slouží k zabezpečování rozvoje hospodářské činnosti podniku, ke krytí dovozních potřeb, k úhradě devizových závazků a ke splácení úvěrů, poskytnutých bankou, pokud jsou příjmem devizového fondu.

(3) Prostředky devizového fondu vytvořené podnikem mu nelze odejmout; podnik o jeho použití rozhoduje v souladu s obecně závaznými právními předpisy. Zůstatek fondu lze převádět do dalších kalendářních let bez omezení.

(1) Podnik je povinen uskutečňovat svoji hospodářskou a sociální činnost tak, aby co nejúčinněji chránil životní prostředí před škodlivými vlivy, které jsou jeho činností vyvolávány, zejména aby neohrožoval zdraví občanů. Z vlastních zdrojů financuje a uskutečňuje opatření zaměřená na odstranění škod vzniklých jeho činností a opatření k tvorbě a ochraně všech složek životního prostředí, ohrožovaných jeho činností.

(2) Podnik je povinen budovat zařízení na ochranu životního prostředí, uvádět tato zařízení do provozu společně s příslušným výrobním nebo nevýrobním zařízením a trvale zajišťovat jejich plynulý a účinný chod.

(1) Podnik je povinen racionálně využívat a chránit přírodní zdroje.

(2) Za využívání přírodních zdrojů jako části národního majetku platí podnik stanovené poplatky.

(1) Podnik přednostně zavádí do své hospodářské činnosti bezodpadové technologie.

(2) Podnik je povinen hospodárně a účelně využívat odpady ze své hospodářské činnosti jako zdroje druhotných surovin a energie, popřípadě vytvářet podmínky pro jejich hospodářské využití jinými subjekty. Za tím účelem je povinen odpady evidovat, shromažďovat je na vhodných místech a chránit je před znehodnocením nebo odcizením. Nelze-li odpad hospodářsky využít, je podnik povinen likvidovat jej způsobem neohrožujícím životní prostředí.

Při realizaci opatření k ochraně životního prostředí a při racionálním využívání přírodních zdrojů podnik úzce spolupracuje s příslušným národním výborem.

(1) Za účelem aktivního působení na celou činnost podniku a způsoby, metody a formy jejího rozvoje, k zajištění efektivního řízení a plnění plánovaných úkolů je podnik povinen podle zvláštních předpisů zpracovávat a vést sociálně ekonomické, vědeckotechnické a ekonomické informace, jakož i informace pro plánování a sestavování státních rozpočtů (dále jen „informace“).

(2) Podnik, popřípadě jeho vnitřní organizační jednotka je povinen poskytovat informace příslušným orgánům ve stanovených termínech a zajišťovat jejich věrohodnost.

(3) Vyžadovat předkládání informací od podniku je přípustné jen v rozsahu a způsobem stanoveným obecně závaznými právními předpisy.

(1) Podnik je povinen vytvořit účinný systém kontroly, zabezpečovat zejména soustavnou kontrolu zajištění výstupů státního plánu a jakosti výroby, ochrany národního majetku, ochrany životního prostředí a kontrolovat chod své hospodářské činnosti. Kontrola musí být prováděna jako nedílná součást řízení, sloužit k jeho upevňování a přispívat k vytváření souladu rozvoje podniku se zájmy společnosti a kolektivu pracujících.

(2) Kontrolu činnosti podniku provádějí pouze orgány, jejichž kontrolní funkce jsou upraveny zákonem. Kontroly musí přispívat ke zvýšení efektivnosti hospodářské a sociální činnosti podniku.

(3) Zřizování závodních komisí lidové kontroly upravuje zákon.7)

Podnik je povinen vést předepsaným způsobem účetnictví, sestavovat roční účetní závěrku a poskytovat ji zakladateli, příslušným orgánům státní správy a příslušné bance.

(1) Podniky mohou navzájem nebo spolu s národními výbory a dalšími socialistickými organizacemi dobrovolně sdružovat prostředky i činnosti k dosažení určitého účelu nebo v jiném společném zájmu.

(2) Podniky sdružují své prostředky a činnosti na základě smlouvy o sdružení.

(3) Sdružováním prostředků a činností nesmí být vytvářen nežádoucí monopol; pokud smlouvou o sdružení vznikne takový monopol, je smlouva neplatná.8)

(1) Smlouva o sdružení vymezí účel sdružení, dobu, na kterou je uzavírána, činnost, která je předmětem sdružení, způsob jejího provádění, popřípadě prostředky, které jsou předmětem sdružení, práva a povinnosti účastníků, výši podílů, kterými přispívají k úhradě nákladů spojených s výkonem dohodnuté činnosti, důsledky porušení smluvních povinností a způsob vypořádání závazků po zániku smlouvy o sdružení, jakož i podmínky, za nichž může účastník od smlouvy o sdružení odstoupit, popřípadě převést svá práva a povinnosti na jinou organizaci.

(2) Smlouva o sdružení vznikne, dojde-li k dohodě o celém jejím obsahu.

O zisk i ztrátu se účastníci sdružení dělí podle poměru sdružených prostředků nebo podle rozsahu činnosti, kterou přispěli k dosažení hospodářského výsledku, pokud smlouva o sdružení nestanoví jinak.

Smlouva o sdružení zaniká

a) dosažením účelu, k němuž byla uzavřena nebo stalo-li se dosažení tohoto účelu nemožným,

b) uplynutím doby, na kterou byla uzavřena,

c) dohodou účastníků sdružení,

d) z jiných důvodů, uvedených ve smlouvě.

(1) Předpokladem a účinným prostředkem k dosažení úspěšného plnění hospodářských úkolů podniku, rozvíjení pracovní iniciativy, činorodé účasti pracovníků na společenském a politickém životě pracovního kolektivu, jakož i dalšího upevňování socialistického způsobu života pracovníků je uskutečňování aktivní sociální činnosti podniku jako jedné z jeho základních povinností.

(2) Podnik uskutečňuje svoji sociální činnost ve spolupráci s orgány Revolučního odborového hnutí a s dalšími organizacemi Národní fronty a národními výbory.

(1) O čerpání prostředků z fondu kulturních a sociálních potřeb rozhodují společně podnik a příslušný orgán Revolučního odborového hnutí.

(2) Podnik financuje svoji sociální činnost i z dalších zdrojů, jejichž tvorba je závislá na plnění pracovních úkolů každého pracovníka, celého pracovního kolektivu a tím i na konečných výsledcích hospodářské činnosti podniku.

(1) Podnik je povinen vytvářet pro své pracovníky podle svých možností co nejlepší pracovní a sociální podmínky, zejména zdravotní, bytové, kulturní, tělovýchovné, sportovní a branně technické činnosti, jakož i plnit další úkoly v oblasti všestranné péče o pracující.

(2) Podle svých možností umožňuje podnik svým bývalým pracovníkům - důchodcům, aby využívali péči, kterou poskytuje svým pracovníkům.

Podnik plánuje své úkoly v oblasti sociální činnosti souběžně s plánováním hospodářských úkolů v rámci svých plánů hospodářského a sociálního rozvoje. Vybrané úkoly stanovené těmito plány jsou zahrnovány do kolektivní smlouvy uzavírané mezi podnikem a příslušným orgánem Revolučního odborového hnutí. Jménem podniku uzavírá kolektivní smlouvu ředitel.

Podnik je povinen pečovat o výchovně vzdělávací proces a poskytuje podporu a pomoc školám a školským zařízením. Činí tak s přednostním zaměřením na modernizaci obsahu vzdělávání a výchovy pro budoucí povolání a s přihlédnutím ke svým hospodářským potřebám.

K prvořadým povinnostem pracovníků podniku patří svědomité a iniciativní plnění pracovních úkolů, zvyšování efektivnosti a produktivity práce, zlepšování jakosti a technicko-ekonomické úrovně výrobků, prohlubování kvalifikace podle potřeb podniku, dodržování pořádku a kázně, ochrana majetku v socialistickém vlastnictví, efektivní hospodaření se svěřenými prostředky, dodržování zásad bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a předpisů vztahujících se k práci, kterou vykonávají.

(1) Podnik vytváří a používá mzdové prostředky v závislosti na výsledcích své hospodářské činnosti podle mzdových předpisů, vnitřních mzdových předpisů a kolektivní smlouvy. Podnik je povinen zainteresovat své vnitřní organizační jednotky a pracovní kolektivy na tvorbě mzdových prostředků podle jimi dosahovaných hospodářských výsledků.

(2) Podnik odměňuje pracovníky podle vykonávané práce (kvality, společenského významu a množství) a uplatňuje motivačně účinné formy mzdy tak, aby výdělky pracovníků důsledně vyjadřovaly zásluhy o konečné výsledky činnosti jednotlivých pracovníků, pracovních kolektivů vnitřních organizačních jednotek (závodů, provozů, dílen a podobně), jakož i celého podniku. Přitom u mezd hrazených z nákladů postupuje podle mzdových předpisů, u mezd hrazených z fondu odměn postupuje podle svých vnitřních mzdových předpisů a kolektivní smlouvy.

(3) Podnik je povinen vytvářet všestranné podmínky pro účinnou osobní hmotnou zainteresovanost pracovníků, zejména dbát o objektivní a úplnou základnu norem spotřeby práce i ostatních technickohospodářských norem.

(4) V zásadních otázkách týkajících se odměňování práce podnik spolupracuje s orgány Revolučního odborového hnutí v souladu s jejich pravomocí.

Výběr, přijímání, rozmísťování, přípravu a hodnocení pracovníků provádí podnik tak, aby splňovali potřebné politické, odborné a morální předpoklady pro výkon příslušné funkce.

(1) Podnik podle svých potřeb a celospolečenských zájmů získává žáky ke studiu ve středních odborných učilištích a v souladu s celospolečenskými zájmy zabezpečuje materiálně technické, personální a další podmínky pro přípravu mládeže na dělnická povolání.

(2) Podnik pečuje o další zvyšování kvalifikace svých pracovníků. K tomu účelu vytváří svá vzdělávací zařízení a spolupracuje se školskými zařízeními a dalšími výchovně vzdělávacími institucemi.

(1) Podnik dbá o to, aby co nejlépe využíval kvalifikaci svých pracovníků. Zabezpečuje, aby pracovní zařazení pracovníků odpovídalo jejich schopnostem, kvalifikaci a zdravotnímu stavu.

(2) Podnik zajišťuje zapracování pracovníků nastupujících do prvého zaměstnání po ukončení přípravy na povolání a dbá na zapracování všech ostatních nastupujících pracovníků.

(3) V souladu s prováděnými strukturálními změnami, modernizacemi a rekonstrukcemi, vědeckotechnickým rozvojem a zdokonalováním řízení podnik zabezpečuje změny kvalifikace a další zvyšování odborné, politické a kulturní úrovně svých pracovníků.

Podnik pravidelně zabezpečuje, případně provádí ověřování způsobilosti (atestaci) k výkonu zastávané pracovní funkce vybraného okruhu odborných pracovníků. Okruh funkcí, kterých se pravidelné ověřování způsobilosti týká, způsob jeho provádění, délku období, za které se provádí, a další náležitosti podnik blíže upraví ve svém pracovním řádu.

Při provádění organizačních a racionalizačních změn je podnik povinen nejpozději 3 měsíce předem upozornit na připravované změny všechny pracovníky, kterých se budou týkat, a nabídnout jim změnu dosavadního pracovního zařazení, popřípadě v součinnosti s národními výbory nebo příslušnými ústředními orgány účinně napomáhat k zabezpečení možnosti zaměstnání v jiném podniku nebo organizaci tak, aby byla zaručena jejich práva stanovená Ústavou Československé socialistické republiky a dalšími obecně závaznými právními předpisy.

Pokud se v obecně závazných právních předpisech užívá pojmu

a) státní hospodářská organizace, rozumí se jím též státní podnik podle tohoto zákona, není-li stanoveno jinak;

b) střednědobý, popřípadě prováděcí státní plán rozvoje národního hospodářství a střednědobý, popřípadě prováděcí plán hospodářského a sociálního rozvoje socialistické organizace, rozumí se jím pětiletý, popřípadě roční státní plán hospodářského a sociálního rozvoje a pětiletý, popřípadě roční plán hospodářského a sociálního rozvoje socialistické organizace včetně státního podniku podle tohoto zákona.

V podnicích, vzniklých podle tohoto zákona, je zakladatel povinen zabezpečit svolání prvního shromáždění, jakož i přípravu volby ředitele a rady na tomto prvním shromáždění nejpozději do čtyř měsíců od vzniku podniku. Do dne nástupu nového ředitele vykonává funkci dosavadní ředitel, popřípadě zakladatelem pověřená osoba v rozsahu stanoveném zakladatelem.

Vláda Československé socialistické republiky upraví nařízením finanční hospodaření státních podniků.

Federální ministerstvo financí upraví obecně závazným právním předpisem způsob odpisování základních prostředků a způsob financování rozvoje a podnikové společenské spotřeby státních podniků.

(1) S cílem přispět k vyrovnání rozdílného stupně odepsanosti základních prostředků státních podniků může vláda Československé socialistické republiky stanovit pro období do 31. 12. 1995 přerozdělení odpisů mezi státními podniky prostřednictvím státního rozpočtu.

(2) Vláda Československé socialistické republiky může pro období do 31. 12. 1990 stanovit pravidla pro dodatkové odvody a příděly ze zisku a odpisů formou přerozdělení na úrovni odvětvových ústředních orgánů podle osmého pětiletého plánu.

Vláda Československé socialistické republiky může stanovit odchylnou úpravu od ustanovení tohoto zákona, týkajících se hospodářské činnosti a socialistické samosprávy ve státních podnicích federálního ministerstva národní obrany, federálního ministerstva financí, federálního ministerstva vnitra, ministerstva vnitra a životního prostředí České socialistické republiky a ministerstva vnitra a životního prostředí Slovenské socialistické republiky, pokud to vyžaduje povaha činnosti těchto podniků.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1988.

Husák v. r.

Indra v. r.

Štrougal v. r.

1) § 27 a násl. a § 70 zákoníku práce č. 65/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

2) Např. § 251 zákoníku práce č. 65/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů; § 3 zákona č. 72/1967 Sb., o Státní spořitelně, ve znění zákona č. 163/1968 Sb.

3) Hospodářský zákoník č. 109/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 121/1962 Sb., o hospodářské arbitráži, ve znění pozdějších předpisů (§ 2a).

4) Vyhláška Federálního statistického úřadu č. 117/1972 Sb., o jednotném číselníku organizací v ČSSR.

5) Hospodářský zákoník č. 109/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

6) § 27 odst. 3 zákoníku práce č. 65/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

7) Zákon č. 103/1971 Sb., o lidové kontrole.

Zákon ČNR č. 116/1971 Sb., o výborech a komisích lidové kontroly, ve znění zákona ČNR č. 137/1982 Sb.

Zákon SNR č. 121/1971 Sb., o lidové kontrole ve Slovenské socialistické republice.

8) § 24 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.