§ 1938 občanský zákoník – Vyrovnání mezi osobami plnícími za dlužníka
Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · účinné od 1. 7. 2018 · Občanské právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 1938 občanského zákoníku upravuje situaci, kdy třetí osoba plní za dlužníka jeho dluh, a stanoví pravidla pro vyrovnání mezi původním věřitelem a osobou, která za dlužníka plnila, zejména pokud jde o částečné plnění nebo plnění více osobami. Pokud třetí osoba zaplatí za dlužníka jen část dluhu, může po dlužníkovi požadovat zpět pouze tuto zaplacenou část. (§ 1938 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, znění účinné od 1. 7. 2018)
Klíčová fakta
- Týká se: dlužník, věřitel
- Judikatura: na § 1938 odkazuje 7 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 89/2012 Sb.
(1) Plní-li třetí osoba za dlužníka jen část dluhu, může požadovat jen vyrovnání toho, co za dlužníka plnila. Původní věřitel má právo požadovat vyrovnání zůstatku své pohledávky přednostně před novým věřitelem, ledaže se novému věřiteli zaručil, že mu bude nahrazeno, co za dlužníka vydal.
(2) Plní-li za dlužníka více osob, má každá právo na poměrné vyrovnání podle podílu, v němž za dlužníka plnila.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud třetí osoba zaplatí za dlužníka jen část dluhu, může po dlužníkovi požadovat zpět pouze tuto zaplacenou část.
- Původní věřitel má přednostní právo na doplacení zbytku své pohledávky před tím, kdo za dlužníka částečně plnil, ledaže se původní věřitel zaručil, že tomu, kdo plnil, bude nahrazeno, co vydal.
- Jestliže za dlužníka plní více osob, každá z nich má právo na vyrovnání od dlužníka v poměru, v jakém se na plnění podílela.
Na co si dát pozor
- Původní věřitel by si měl být vědom, že pokud se zaručí osobě plnící za dlužníka, ztrácí své přednostní právo na doplacení zbytku pohledávky.
- Osoba plnící za dlužníka by měla zvážit, zda se původní věřitel zaručil, aby věděla, zda má přednostní právo na vyrovnání nebo zda bude muset čekat na doplacení zbytku dluhu původnímu věřiteli.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 1938
Jak soudy aplikují § 1938
Insolvenční soud – cituje § 159 odst. 1 písm. a/, § 160 odst. 1, § 195, § 196 odst. 2 a § 198 odst. 1, 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), a § 510 odst. 2, § 513, § 1309 odst. 1, § 1312 odst. 1, § 1937, § 1938 odst. 1, § 2029, § 2034 odst. 1, § 2035 a § 2038 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „o. z.“), a odkazuje na (označenou) judikaturu Nejvyššího soudu – uvedl, že žalobce přihlásil do insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužníka (MS – stavby s. r. o.) tři pohledávky z titulu …
Mezi věřitelem č. 15 [Národní rozvojovou bankou, a. s. (dále též jen „banka N“)] a insolvenčním správcem je sporná právní otázka, zda při plnění z bankovní záruky dochází k tzv. zákonné subrogaci dle § 1938 odst. 2 o. z., tedy ke vstupu výstavce bankovní záruky (věřitele č. 15) do práv původního věřitele vůči dlužníku.
Princip relativní podřízenosti pohledávky ve smyslu § 1938 odst. 2 o. z. se při uspokojování nezajištěných věřitelů v insolvenčním řízení neuplatní; proto nelze přednostně uspokojit původního věřitele (žalovaného) před novým věřitelem (žalobcem), který zčásti plnil za dlužnici.