Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · § 2039 · Občanské právo
Stručně: Paragraf 2039 občanského zákoníku upravuje povinnost dlužníka nahradit výstavci finanční záruky to, co výstavce plnil podle záruční listiny, a omezuje možnost dlužníka uplatňovat námitky vůči výstavci.
§ 2039 Zajišťovací převod práva
(1) Dlužník nahradí výstavci to, co plnil podle záruční listiny vystavené v souladu s uzavřenou smlouvou. Uzavřela-li s výstavcem smlouvu o poskytnutí finanční záruky třetí osoba, nahradí tato osoba výstavci, co plnila podle záruční listiny vystavené v souladu se smlouvou.
(2) Dlužník nemůže vůči výstavci uplatnit námitky, které by mohl uplatnit vůči věřiteli, neujednal-li s ním, že si výstavce vůči věřiteli uplatnění takových námitek vyhradí v záruční listině.
Paragraf 2039 občanského zákoníku upravuje povinnost dlužníka nahradit výstavci finanční záruky to, co výstavce plnil podle záruční listiny, a omezuje možnost dlužníka uplatňovat námitky vůči výstavci.
Co to znamená v praxi
Pokud banka (výstavce) zaplatí věřiteli na základě finanční záruky, dlužník (nebo třetí osoba, která si záruku objednala) musí tuto částku bance vrátit.
Dlužník nemůže bance namítat, že například věřitelovi nic nedluží, pokud se banka (výstavce) v záruční listině s věřitelem nedohodla, že takové námitky může uplatnit.
Tento paragraf posiluje postavení výstavce finanční záruky, který je povinen plnit věřiteli, a zajišťuje mu zpětné plnění od dlužníka.
Na co si dát pozor
Dlužník by si měl být vědom, že jeho možnosti bránit se plnění výstavce jsou omezené, pokud si výstavce v záruční listině nevyhradil možnost uplatňovat námitky.
Při sjednávání finanční záruky je důležité pečlivě zvážit podmínky záruční listiny, zejména ohledně možnosti uplatnění námitek.