§ 670 občanský zákoník – Poměr občanského a církevního sňatku
Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · účinné od 1. 7. 2018 · Občanské právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 670 občanského zákoníku stanovuje, že náboženské obřady po občanském sňatku nemají právní následky a po církevním sňatku nelze uzavřít občanský sňatek. Pokud jste se vzali na úřadě (občanský sňatek), jakýkoliv následný náboženský obřad (např. svatba v kostele) nebude mít žádné právní účinky. (§ 670 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, znění účinné od 1. 7. 2018)
Klíčová fakta
- Judikatura: na § 670 odkazuje 6 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 89/2012 Sb.
(1) Byl-li uzavřen občanský sňatek, nemají následné náboženské obřady právní následky.
(2) Byl-li uzavřen církevní sňatek, nelze následně uzavřít občanský sňatek.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud jste se vzali na úřadě (občanský sňatek), jakýkoliv následný náboženský obřad (např. svatba v kostele) nebude mít žádné právní účinky.
- Vaše manželství je platné a uznávané státem už po občanském sňatku, bez ohledu na to, zda proběhne i náboženský obřad.
- Pokud jste se vzali v kostele nebo jiné církvi (církevní sňatek), nemůžete se už znovu vzít na úřadě.
- Církevní sňatek je pro stát plně platný a uznávaný, pokud splňuje zákonné podmínky.
Příklad
Paní Nováková a pan Dvořák se vzali na radnici. O týden později měli ještě církevní obřad v kostele. Jejich manželství je právně platné od data svatby na radnici, církevní obřad na tom nic nemění.
Na co si dát pozor
- Tento paragraf se týká pouze situací, kdy už jedno manželství (občanské nebo církevní) bylo uzavřeno.
- Neznamená to, že by náboženské obřady byly zakázány, jen nemají právní dopad, pokud už existuje platný občanský sňatek.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 670
Jak soudy aplikují § 670
Podle názoru dovolatelky by povinnost hradit provedené opravy měla tížit společnost B., neboť tato společnost objednala a nechala provést opravy nemovitosti bez vědomí žalované jako vlastníka nemovitosti, tedy v rozporu s ustanovením § 667 obč. zák. Společnost B., jako nájemce měla podle dovolatelky s ohledem na § 670 obč. zák. rovněž povinnost zajistit, aby na nemovitosti nevznikla škoda.
Z ustanovení § 670 obč. zák. vyplývá, že nájemce je povinen o pronajatou věc řádně pečovat.
… oprávněn věc užívat způsobem stanoveným ve smlouvě, respektive přiměřeně povaze a určení věci (§ 665 odst. 1 obč. zák.), že je povinen oznámit pronajimateli bez zbytečného odkladu potřeby oprav, které má provést pronajímatel (§ 668 odst. 1 obč. zák.) a že nájemce je povinen pečovat o to, aby na věci nevznikla škoda (§ 670 obč. zák.).