§ 683 občanský zákoník – Vyloučení neplatnosti manželství při narození dítěte
Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · účinné od 1. 7. 2018 · Občanské právo · neoficiální nadpis
Stručně: Manželství nelze prohlásit za neplatné z důvodu nezletilosti nebo omezené svéprávnosti jednoho z manželů, pokud se z tohoto manželství narodilo živé dítě. Pokud se v manželství, které uzavřel nezletilý nebo osoba s omezenou svéprávností, narodí živé dítě, toto manželství zůstává platné. (§ 683 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, znění účinné od 1. 7. 2018)
Klíčová fakta
- Týká se: dítě
- Judikatura: na § 683 odkazuje 9 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 89/2012 Sb.
Manželství nelze prohlásit za neplatné, pokud bylo uzavřeno nezletilým, který není plně svéprávný, nebo osobou, jejíž svéprávnost byla v této oblasti omezena, a bylo počato dítě, které se narodilo živé.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud se v manželství, které uzavřel nezletilý nebo osoba s omezenou svéprávností, narodí živé dítě, toto manželství zůstává platné.
- I když by jinak existoval důvod pro neplatnost manželství (nezletilost, omezená svéprávnost), narození živého dítěte tuto možnost ruší.
- Tento paragraf chrání stabilitu rodiny, kde se narodilo dítě, i přes počáteční formální nedostatky při uzavření manželství.
Příklad
Mladistvá dívka ve věku 17 let uzavře manželství. Po několika měsících se jí narodí živé dítě. Přestože byla v době sňatku nezletilá a nebyla plně svéprávná, její manželství nelze prohlásit za neplatné.
Na co si dát pozor
- Tato výjimka se týká pouze důvodů neplatnosti souvisejících s nezletilostí nebo omezenou svéprávností.
- Podmínkou je, že se dítě narodilo živé.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 683
Jak soudy aplikují § 683
Za změnu pronajaté věci (podle § 667 odst. 1 obč. zák.) nebylo tudíž možné pokládat odchylky od „původního“ stavu nebo vlastností věci, které nebyly schváleny pronajímatelem, a to ani tehdy, byly-li výsledkem jinak dovolené činnosti nájemce (viz např. § 667 odst. 2, § 669 a § 683 obč. zák.). Mimo dosah působnosti ustanovení § 667 odst. 1 obč. zák. však nepochybně stojí také odsouhlasené změny na předmětu nájmu, pro které platí zvláštní režim vypořádání (půjde např. o zpracování pronajaté věci, při němž vznikla nová věc – viz § 135b obč. zák.). Obdobně …
Na zjištěném skutkovém základě posoudily soudy obou stupňů uplatněný nárok jako nárok na náhradu škody podle § 683 odst. 1 obč. zák. (zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění do 31. prosince 2013 – dále opět jen „obč. zák.“) a v důsledku jeho uplatnění až po marném uplynutí prekluzivní lhůty podle § 683 odst. 2 obč. zák. žalobu zamítly.
Odvolací soud dospěl k závěru, že na nájemní vztah je třeba aplikovat kromě ustanovení zákona č. 116/1990 Sb. i další ustanovení týkající se nájmu obsažená v zákoně č. 40/1964 Sb., občanském zákoníku (dále jako obč. zák.). Konkrétně odvolací soud aplikoval § 683 odst. 1 obč. zák., podle kterého došlo-li k poškození nebo nadměrnému opotřebení pronajaté věci v důsledku jejího zneužití, odpovídá nájemce i za škody způsobené osobami, kterým umožnil k pronajaté věci přístup.