Zákon o zemědělském družstevnictví

(1) Člen má tato základní práva

a) na práci v družstvu a na odměnu za výsledek práce, na odpočinek po vykonané práci a na dovolenou na zotavenou,

b) podílet se na rozvoji, řízení a kontrole činnosti družstva, volit a být volen do orgánů družstva,

c) předkládat návrhy na zlepšení činnosti družstva, vznášet připomínky a dotazy na orgány družstva a být o jejich vyřízení informován,

d) na pomoc od družstva při zvyšování a rozšiřování kvalifikace v souladu s potřebami družstva,

e) podílet se na výhodách, které družstvo poskytuje svým členům podle stanov a obecně závazných právních předpisů.

(2) Člen má tyto základní povinnosti

a) svědomitě a řádně osobně pracovat v družstvu a plně využívat pracovní doby, pokud člen nebyl z výkonu práce uvolněn,

b) dodržovat stanovy, usnesení a opatření orgánů družstva, pokyny nadřízených a dodržovat zásady soudružské spolupráce,

c) všestranně upevňovat a rozvíjet společné družstevní hospodářství, chránit a zvelebovat majetek, se kterým družstvo hospodaří,

d) ručit za případnou ztrátu družstva způsobem upraveným ve stanovách,

e) sdružit pozemky ke společnému družstevnímu hospodaření (§ 79).

Členství v družstvu zaniká

a) dohodou,

b) zrušením ve zkušební době,

c) vystoupením,

d) okamžitým vystoupením,

e) zrušením,

f) vyloučením,

g) úmrtím,

h) zánikem družstva podle § 18 odst. 1.

(1) Dohodnou-li se představenstvo a člen na skončení členství, končí členství sjednaným dnem.

(2) Dohodu o skončení členství uzavírá družstvo a člen písemně. Na žádost člena musí být v ní uvedeny důvody, pro které dochází ke skončení členství.

(3) Požádá-li člen písemně o skončení členství k určitému dni a neodmítne-li družstvo jeho žádost do 15 dnů od jejího doručení, skončí členství dohodou tím dnem, který člen ve své žádosti uvedl.

(4) Jedno vyhotovení dohody o skončení členství vydá družstvo členovi.

(1) Člen může z družstva vystoupit na základě písemné odhlášky z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu. Členství zaniká uplynutím doby šesti měsíců. Tato doba začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení písemné odhlášky člena družstvu.

(2) Odhláška může být odvolána členem jen písemně a se souhlasem představenstva.

(1) Člen může z družstva vystoupit okamžitě

a) jestliže pozbyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku dlouhodobě způsobilost konat dále dosavadní práci nebo ji nesmí konat pro onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí a družstvo ho nepřevedlo ve lhůtě 15 dnů ode dne předložení tohoto posudku na jinou pro něho vhodnou práci,

b) jestliže družstvo porušilo zvlášť hrubým způsobem podstatnou povinnost, kterou má vůči němu podle dohody o pracovních podmínkách, stanov nebo obecně závazných právních předpisů, a to pouze ve lhůtě do jednoho měsíce ode dne, kdy se člen o tomto důvodu k okamžitému vystoupení dověděl, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy tento důvod vznikl,

c) jestliže družstvo jednostranně změnilo druh práce, popřípadě místo výkonu práce podle § 41 odst. 7, a to pouze ve lhůtě do jednoho měsíce ode dne, kdy rozhodnutí družstva bylo doručeno členovi.

(2) Člen, který okamžitě vystoupil z družstva, má nárok na náhradu odměny za práci v družstvu ve výši průměrného výdělku za dobu dvou měsíců. To neplatí v případě okamžitého vystoupení podle odstavce 1 písm. c).

(3) Okamžité vystoupení musí být provedeno písemnou odhláškou člena, musí v ní být uveden důvod a musí být ve stanovené lhůtě doručena družstvu. Původně uvedený důvod nemůže být dodatečně měněn. Členství zaniká dnem doručení odhlášky družstvu.

(1) Představenstvo může rozhodnout o zrušení členství, jestliže člen

a) nesplňuje předpoklady stanovené obecně závaznými právními předpisy pro výkon dohodnuté práce, nebo nesplňuje bez zavinění družstva požadavky, které jsou nezbytnou podmínkou pro řádný výkon jeho práce; spočívá-li nesplňování těchto požadavků v neuspokojivých pracovních výsledcích člena, je možno zrušit členství jen, jestliže byl družstvem v době posledních 12 měsíců písemně vyzván k jejich odstranění a člen je v přiměřené době neodstranil,

b) nenastoupí do práce v den, který byl sjednán v dohodě o pracovních podmínkách, aniž by mu v tom bránila překážka v práci; členství zaniká dnem doručení písemného rozhodnutí představenstva členovi.

(2) V rozhodnutí o zrušení členství musí být uveden důvod tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem. Důvod uvedený v rozhodnutí o zrušení nesmí být dodatečně měněn.

(3) Rozhodnutí o zrušení členství, které bylo členovi doručeno, může být odvoláno pouze s jeho písemným souhlasem.

(4) Při rozhodování o zrušení členství podle odstavce 1 písm. a) vychází představenstvo ze stanoviska kolektivu.

(5) Písemné rozhodnutí o zrušení členství podle odstavce 1 písm. a) doručí družstvo členovi. Členství v tomto případě zaniká uplynutím doby šesti měsíců. Tato doba začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení rozhodnutí o zrušení členství.

(6) Družstvo může zrušit členství z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. a) pouze tehdy, jestliže

a) člen není ochoten přejít na jinou pro něj vhodnou práci, kterou mu družstvo nabídlo, nebo se podrobit předchozí průpravě pro tuto jinou práci,

b) nemůže mu nabídnout práci přiměřenou jeho schopnostem, kterou by i při těchto nedostatcích mohl zastávat.

Družstvo nesmí z důvodu uvedeného v § 47 odst. 1 písm. a) zrušit členství

a) těhotné ženě, ani člence nebo osamělému členovi, pokud trvale pečují o dítě mladší než tři roky,

b) v době, kdy je člen uznán dočasně neschopným práce pro nemoc nebo úraz, pokud si tuto nemoc úmyslně nevyvolal nebo nezpůsobil v opilosti nebo po požití jiných omamných prostředků, a v době od podání návrhu na ústavní ošetřování nebo od povolení lázeňského léčení až do dne jejich ukončení; při onemocnění tuberkulózou se tato ochranná doba prodlužuje o šest měsíců po propuštění z ústavního ošetřování,

c) při povolání ke službě v ozbrojených silách ode dne, kdy byl členovi doručen povolávací rozkaz nebo kdy byla uveřejněna vyhláška obsahující hromadný povolávací rozkaz, až do uplynutí 15 dnů po jeho propuštění z takové služby,

d) v době, kdy je člen dlouhodobě uvolněn z družstva pro výkon veřejné funkce.

(1) Představenstvo může rozhodnout o vyloučení člena

a) byl-li pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu delší než jeden rok, nebo byl-li pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný při plnění členských povinností nebo v přímé souvislosti s nimi nepodmíněně k trestu odnětí svobody na dobu nejméně šesti měsíců,

b) porušil-li zvlášť hrubým způsobem družstevní kázeň nebo pro opětovné závažné porušení družstevní kázně, jehož se dopustil v době před zahlazením kárného opatření pravomocně uloženého za předchozí porušení družstevní kázně.

(2) Představenstvo může rozhodnout o vyloučení člena pouze do dvou měsíců ode dne, kdy zjistilo důvod k vyloučení, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy tento důvod vznikl.

(3) Je-li jednání člena, v němž lze spatřovat důvod k vyloučení podle odstavce 1 písm. b), předmětem šetření jiného orgánu, počíná lhůta dvou měsíců podle odstavce 2 dnem, kdy se družstvo dovědělo o výsledku tohoto šetření.

(4) V rozhodnutí o vyloučení člena z družstva musí být uveden důvod podle odstavce 1, který nemůže být dodatečně měněn; členství zaniká dnem, kdy bylo doručeno rozhodnutí družstva o vyloučení členovi.

Nesouhlasí-li člen s rozhodnutím představenstva o zrušení členství nebo s rozhodnutím o vyloučení, nebo družstvo s okamžitým vystoupením člena, mohou do jednoho měsíce od doručení písemného rozhodnutí nebo od doručení odhlášky podat u soudu návrh na určení, že zrušení nebo vyloučení nebo okamžité vystoupení je neplatné.

Dojde-li k zániku členství, provede družstvo vyúčtování a vypořádání vzájemných práv a závazků do jednoho měsíce po schválení účetní závěrky za kalendářní rok, v němž členství zaniklo, nejpozději do 31. března následujícího kalendářního roku.

(1) Práci v družstvu vykonávají zásadně jeho členové.

(2) Družstvo může výjimečně zaměstnávat občany také v pracovním poměru nebo v jiném pracovněprávním vztahu. O přijetí do pracovního poměru nebo jiného pracovněprávního vztahu rozhoduje představenstvo; jde-li o pracovní poměr nepřesahující dobu jednoho měsíce, může rozhodnout předseda.

(3) Pracovní vztahy mezi družstvem a jeho členy se řídí zákoníkem práce, pokud tento zákon nestanoví něco jiného, s tím, že

a) kde zákoník práce mluví

1. o pracovněprávních vztazích, rozumí se tím pracovní vztahy členů,

2. o pracovním poměru a zaměstnání, rozumí se tím členství v družstvu,

3. o výpovědi a okamžitém zrušení, rozumí se tím zrušení členství nebo vyloučení,

4. o výpovědi dané pracovníkem, rozumí se tím vystoupení nebo okamžité vystoupení,

5. o výpovědní lhůtě, rozumí se tím doba uvedená v § 45 odst. 1 a v § 47 odst. 5,

6. o organizaci a pracovníkovi, rozumí se tím družstvo a člen,

7. o pracovní smlouvě, rozumí se tím dohoda o pracovních podmínkách,

8. o vedoucím organizace, rozumí se tím předseda nebo představenstvo družstva,

9. o mzdě a náhradě mzdy, rozumí se tím odměna a náhrada odměny za práci v družstvu,

10. o pracovní kázni, rozumí se tím družstevní kázeň,

11. o rozhodčím řízení, rozumí se tím řízení před rozhodčí komisí družstva,

b) se ustanovení o spolurozhodování a součinnosti orgánů Revolučního odborového hnutí nepoužijí,

c) funkci kolektivní smlouvy nahrazuje v družstvu usnesení členské schůze,

d) působnost ústředních orgánů státní správy, kterou jim svěřuje zákoník práce ve vztahu k jimi řízeným organizacím, plní ministerstva zemědělství a výživy republik.

(4) Na pracovní vztahy mezi družstvem a jeho členy se nevztahují tato ustanovení zákoníku práce

a) článek IV základních zásad, pokud se týká odměn za vykonanou práci,

b) upravující

1. působnost zákoníku práce ve vztahu k zvláštním okruhům pracovníků (§ 4 až 7),

2. účast pracovníků na rozvoji řízení a kontrole činnosti organizace (§ 18 až 21, § 22 odst. 1 až 4, § 23),

3. zabezpečení práva na práci a práce ve prospěch společnosti (§ 25 odst. 1 a 2),

4. vznik pracovního poměru (§ 27 až 35),

5. účast odborových orgánů při převádění a překládání (§ 41),

6. skončení pracovního poměru (§ 42 až 59),

7. uplatnění neplatnosti rozvázání pracovního poměru (§ 64),

8. vedlejší pracovní poměr a vedlejší činnost (§ 70 odst. 1 až 4, § 71),

9. základní povinnosti pracovníků a vedoucích pracovníků (§ 73 a 74),

10. působnosti vedoucích pracovníků a orgánů v kárném řízení (§ 76, § 78 odst. 1 a 2),

11. lhůtu pro ukládání kárných opatření (§ 79),

12. mzdu v obecných zásadách týkající se zejména mzdové soustavy (§ 111 až 113, § 123),

13. společenskou kontrolu Revolučního odborového hnutí (§ 136),

14. pravomoci k projednávání pracovních sporů (§ 207 a 208),

15. neplatnost právního úkonu, pokud jde o nedostatek předepsaného souhlasu nebo nedostatek předepsané formy (§ 242 odst. 2),

16. přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů (§ 249 až 251),

17. zvláštní úpravu pracovního poměru některých pracovníků (§ 267 odst. 1, § 267a až 269).

(1) Ode dne vzniku členství je družstvo povinno přidělovat členovi práci podle dohody o pracovních podmínkách a člen je povinen tuto práci osobně vykonávat.

(2) Nemůže-li družstvo poskytnout svému členovi práci pro něho vhodnou celoročně nebo na plný pracovní úvazek, je povinno mu umožnit, aby dočasně pracoval pro jinou organizaci.

(3) Družstvo je povinno uvolnit člena z výkonu práce na jeho žádost z důvodů denního studia, výkonu veřejné funkce, při vzniku nároku na starobní nebo invalidní důchod a také členku nebo osamělého člena z důvodu péče o dítě.

(1) Družstvo může se členem sjednat vedlejší pracovní úvazek na výkon prací jiného druhu, než je sjednán v dohodě o pracovních podmínkách, mimo určenou pracovní dobu, a to na výkon prací, které není možné nebo účelné zabezpečovat podle předcházejících ustanovení zákona. Dohoda o vedlejším pracovním úvazku je součástí dohody o pracovních podmínkách.

(2) Se souhlasem družstva může člen konat práci za pomoci svých rodinných příslušníků uvedených v dohodě.

(3) Za škody způsobené družstvu těmito osobami odpovídá člen; družstvo těmto osobám odpovídá za škodu podle občanského zákoníku.4)

(1) Člen má nárok na odměnu za výsledek práce v družstvu, jejíž výše je závislá na hospodářských výsledcích družstva a osobním podílu člena na nich.

(2) Odměňování upraví družstvo ve svých vnitrodružstevních předpisech tak, aby v souladu s národohospodářskými cíli a obecně závazným právním předpisem o odměňování odpovídalo podmínkám a záměrům rozvoje družstva a důsledně respektovalo princip zásluhovosti.

(1) Vedoucí jmenuje a z funkce odvolává představenstvo. Doručením písemného vyhotovení rozhodnutí představenstva o jmenování do funkce členovi, popřípadě dnem v něm určeným, se mění sjednaný druh práce, případně místo výkonu práce.

(2) Odvoláním z funkce nezaniká členství v družstvu; představenstvo s členem dohodne další pracovní zařazení odpovídající jeho schopnostem, kvalifikaci a možnostem družstva.

Vedoucí jsou povinni zejména

a) řídit a kontrolovat práci a pravidelně hodnotit poměr členů k práci a ke kolektivu a jejich pracovní výsledky,

b) v zájmu zvyšování produktivity práce co nejlépe organizovat práci a dbát, aby výroba odpovídala podle hospodářských a technických možností požadavkům technickoekonomického rozvoje,

c) vytvářet příznivé pracovní podmínky a zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci,

d) vytvářet podmínky pro rozšiřování účasti členů na rozvoji, řízení a kontrole činnosti družstva, zejména pro rozvíjení socialistického soutěžení, hnutí vynálezců, novátorů a zlepšovatelů a dalších forem tvůrčí iniciativy a využívat zkušeností, připomínek a návrhů členů,

e) vytvářet příznivé podmínky pro zvyšování ideologické a odborné úrovně členů a pro uspokojování jejich kulturních a sociálních potřeb,

f) zabezpečovat dodržování vnitrodružstevních předpisů, vést členy k pracovní kázni, oceňovat jejich iniciativu a pracovní úsilí, vyvozovat důsledky z porušení členských povinností,

g) organizovat rozvoj pracovní iniciativy členů, svolávat a řídit jednání kolektivů.

(1) Členové družstva jsou povinni dodržovat družstevní kázeň.

(2) Družstevní kázní se rozumí plnění a dodržování ustanovení tohoto zákona, stanov, usnesení a opatření orgánů družstva, pokynů nadřízených a obecně závazných právních předpisů při plnění členských povinností.

(1) Kárné opatření ukládá předseda.

(2) Kárné opatření předsedovi, místopředsedovi, členům představenstva a členům kontrolní a revizní komise a rozhodčí komise ukládá členská schůze (sbor zástupců).

(3) Stanovy určí, která kárná opatření mohou ukládat vedoucí; kárná opatření týkající se odměny za práci mohou vedoucí ukládat jen do výše 500,– Kčs.

(4) Kárné opatření může být uloženo jen do dvou měsíců ode dne, kdy se družstvo dovědělo o porušení družstevní kázně, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy k porušení družstevní kázně došlo. Ukládá-li však kárné opatření členská schůze, platí místo lhůty dvou měsíců lhůta šesti měsíců. Stane-li se v průběhu lhůty pro uložení kárného opatření porušení pracovní kázně předmětem šetření jiného orgánu, lze uložit kárné opatření ještě do dvou měsíců ode dne, kdy se družstvo dovědělo o výsledku tohoto šetření.

(1) K pozemkům sdruženým ke společnému družstevnímu hospodaření, popřípadě k pozemkům daným za ně do náhradního užívání při provedené hospodářskotechnické úpravě pozemků (dále jen „sdružené pozemky“), má družstvo právo družstevního užívání.

(2) Právo družstevního užívání je bezúplatné a časově neomezené; opravňuje družstvo k tomu, aby s péčí řádného hospodáře užívalo sdružené pozemky pro plnění všech úkolů.

(3) Družstvo může zejména

a) provádět na sdružených pozemcích úpravy potřebné k zajištění nebo zvýšení zemědělské výroby,

b) měnit podstatu sdružených pozemků a čerpat z ní,

c) zřizovat na sdružených pozemcích stavby potřebné pro činnost družstva včetně obytných domů.

(4) Veškeré porosty na sdružených pozemcích jsou ve vlastnictví družstva.

(5) Družstvo má právo domáhat se ochrany proti neoprávněným zásahům do jeho práva družstevního užívání; toto právo nezaniká uplynutím času.

(1) V odůvodněných případech může družstvo na základě usnesení členské schůze (sboru zástupců) přenechat k užívání písemnou smlouvou

a) sdružené pozemky jiné zemědělské organizaci nebo společnému podniku,

b) sdružené lesní pozemky organizaci lesního hospodářství,

c) sdružené rybníky s chovem ryb organizaci státního rybářství, popřípadě rybářského svazu,

d) sdružené pozemky, na nichž byly nebo mají být zřízeny malé vodní elektrárny, socialistické organizaci nebo občanovi.

(2) Pro užívání sdružených pozemků socialistickou organizací podle odstavce 1 platí § 60 odst. 2 až 5 obdobně.

(1) Smlouvu o přenechání sdružených pozemků k užívání lze vypovědět s roční výpovědní lhůtou ke dni 31. prosince běžného roku, nestanoví-li smlouva něco jiného.

(2) Pozemek, na kterém byla zřízena po dobu užívání trvalá stavba, zůstává v užívání organizace, která stavbu zřídila, pokud se družstvo a tato organizace nedohodnou jinak.

(1) Sdružené pozemky nevhodné pro socialistickou zemědělskou velkovýrobu může družstvo na základě usnesení členské schůze (sboru zástupců) přenechat písemnou smlouvou do dočasného užívání v tomto pořadí

a) členům nebo pracovníkům družstva k zemědělskému využití,

b) státní nebo družstevní organizaci k zemědělskému, výjimečně i k nezemědělskému využití,

c) společenské organizaci k zemědělskému využití,

d) jiným občanům k zemědělskému využití.

(2) Členům a pracovníkům družstva a jiným občanům nelze přenechat k dočasnému užívání sdružené lesní pozemky, sdružené vodní plochy a rybníky s chovem ryb.

(3) Uživatel, jemuž byly přenechány pozemky do dočasného užívání k zemědělskému využití, může na nich provádět úpravy a zřizovat na nich dočasné stavby potřebné z hlediska zemědělského využití jen s předchozím souhlasem družstva. Souhlas družstva je podkladem, bez něhož nemůže stavební úřad vydat územní rozhodnutí, stavební povolení nebo sdělení, že proti provedení stavby nemá námitek.5) Porosty (kultury), které v době dočasného užívání na pozemku vzešly, jsou majetkem uživatele.

(4) Ve smlouvě o přenechání pozemku k dočasnému užívání může být dohodnuta i přiměřená úplata a způsob majetkového vypořádání po skončení dočasného užívání.

(5) Dočasné užívání skončí uplynutím doby, na kterou bylo sjednáno. Není-li doba sjednána, skončí uplynutím doby, v níž bylo anebo mohlo být dosaženo účelu, ke kterému byl pozemek do dočasného užívání přenechán. Užívání může skončit výpovědí s šestiměsíční výpovědní lhůtou k 31. prosinci běžného roku, pokud obecně závazný právní předpis nebo dohoda účastníků nestanoví jinak.

(6) Družstvo od smlouvy odstoupí v případě, že uživatel užívá pozemek v rozporu s tím, co bylo sjednáno.

(7) Ke dni skončení užívání je uživatel povinen uvést pozemek do původního stavu, nevyplývá-li ze smlouvy o přenechání pozemku do dočasného užívání nebo z pozdějšího ujednání něco jiného; přitom je nutno dbát, aby nedocházelo k neodůvodněným hospodářským ztrátám.

(1) Právo družstevního užívání zaniká převodem nebo přechodem sdruženého pozemku do socialistického společenského vlastnictví.

(2) Ke smlouvě o převodu vlastnictví sdruženého pozemku je třeba souhlasu družstva; to neplatí, jde-li o darování pozemku státu anebo družstvu, které má k tomuto pozemku právo družstevního užívání.

(3) K pozemku v družstevním užívání, který je podle zvláštních předpisů6) určen k zastavění, se družstvo může ve prospěch současného vlastníka sdruženého pozemku vzdát práva družstevního užívání po předchozím souhlasu okresního národního výboru, pokud pozemek vzhledem ke svému určení a výměře by mohl být předmětem práva osobního užívání.7) Takto se může družstvo vzdát práva družstevního užívání jen k jednomu pozemku ve prospěch vlastníka. Ve prospěch spoluvlastníků se může družstvo vzdát jen jednoho pozemku v družstevním užívání.

(4) Družstvo je povinno zánik práva družstevního užívání podle odstavce 3 ohlásit orgánu geodézie a kartografie.

(1) Hospodářskou budovu nebo jinou stavbu (dále jen „hospodářská budova“), kterou družstvo již nepotřebuje, může bezplatně převést na člena, který ji odevzdal do vlastnictví družstva, popřípadě na vlastníka pozemku zastavěného hospodářskou budovou. Převedením hospodářské budovy do vlastnictví nabyvatele zaniká právo družstevního užívání k pozemku zastavěnému touto hospodářskou budovou.

(2) Byla-li hospodářská budova na náklady družstva zhodnocena, je nabyvatel povinen poskytnout družstvu náhradu odpovídající účelnému a trvalému zhodnocení podle stavu v době převodu hospodářské budovy. Byla-li poskytnuta náhrada za hospodářskou budovu odevzdanou do vlastnictví družstva, musí být nabyvatelem tato náhrada družstvu vrácena.

(1) Družstvo může přidělit svým členům, především pracujícím v zemědělské prvovýrobě, záhumenek v maximální výměře 0,25 ha zemědělské půdy na člena (včetně výměry speciálních kultur); v horských nebo podhorských oblastech nejvýše 0,50 ha zemědělské půdy, z toho nejvýše 0,25 ha orné půdy (včetně výměry speciálních kultur). Do výměry záhumenku se započítává i výměra nesdružené zahrady.

(2) Přidělování záhumenků nesmí být na úkor stávající výměry družstvem obdělávané půdy. Součástí záhumenku nesmí být lesní pozemky, vodní plochy a rybníky s chovem ryb.

(3) Bližší podmínky o přidělování záhumenku a o jeho výměře, dále podmínky o prodeji zemědělských výrobků členům a pracovníkům družstva, popřípadě počty a druhy hospodářských zvířat, které člen nebo pracovník může chovat, určí stanovy tak, aby obhospodařování záhumenku a chov hospodářských zvířat nebyly na úkor plnění členských, popřípadě pracovních povinností.

(1) Spolupráce mezi družstvy navzájem a mezi družstvy a dalšími socialistickými organizacemi (§ 3) se organizuje smlouvami o družstevní spolupráci (dále jen „smlouva“).

(2) Organizace, které uzavřely smlouvu, odpovídají za společnou činnost z této smlouvy vyplývající, a to podle poměru velikosti podílů nebo vkladů. O hospodářský prospěch se dělí podle poměru velikosti podílů nebo vkladů a podle rozsahu činnosti, kterou přispěly k dosažení tohoto výsledku.

(3) Smlouva vzniká, dojde-li k dohodě o celém jejím obsahu. Smlouva musí být uzavřena písemně.

(4) Ke změně smlouvy je třeba souhlasu všech zúčastněných organizací; tohoto souhlasu je třeba i při odstoupení některé ze zúčastněných organizací od smlouvy.

(5) K uzavření smlouvy družstvem je třeba předchozího souhlasu členské schůze (sboru zástupců).

(1) Smlouva o kooperačním sdružení, podle které se sdružují prostředky, popřípadě činnosti zúčastněných organizací, musí obsahovat

a) názvy a sídla zúčastněných organizací,

b) účel sdružení a činnost, která je předmětem sdružení, a způsob jejího provádění,

c) práva a povinnosti zúčastněných organizací, výši jejich podílů (vkladů), kterými přispívají k úhradě nákladů spojených s výkonem dohodnuté činnosti, popřípadě ustanovení o způsobu řízení a správě sdružených prostředků,

d) důsledky porušení smluvních povinností a způsob vypořádání závazků po zániku smlouvy o kooperačním sdružení.

(2) Sdružováním prostředků a činností nesmí být vytvářen nežádoucí monopol; pokud smlouvou o kooperačním sdružení by vznikl takový monopol, je smlouva neplatná.

(3) Smlouva o kooperačním sdružení zaniká

a) dosažením účelu, k němuž byla uzavřena nebo stalo-li se dosažení tohoto cíle nemožným,

b) uplynutím doby, na kterou byla uzavřena,

c) dohodou zúčastněných organizací,

d) z jiných důvodů uvedených v této smlouvě.

(1) Svaz družstevních rolníků (dále jen „Svaz“) je dobrovolnou společenskou organizací sdruženou v Národní frontě, která rozvíjí svou činnost v zájmu zajištění sociálně ekonomického a společenského poslání družstev, politické, pracovní a společenské aktivity jejich členů a v oblasti péče o jejich pracovní a životní podmínky.

(2) Družstvo, jehož členská schůze rozhodla o vstupu do Svazu, je jeho základní organizací. Orgány družstva jsou zároveň orgány této základní organizace.

(3) Návrhy obecně závazných právních předpisů týkající se základních otázek hospodářské politiky družstev, důležitých práv a povinností a pracovních vztahů jejich členů, jakož i sociální, kulturní a zdravotní péče o členy, projednávají příslušné ústřední orgány se Svazem.

(1) Členové sdruží ke společnému družstevnímu hospodaření veškeré pozemky (včetně lesních pozemků, vodních ploch a rybníků s chovem ryb), které vlastní nebo na kterých hospodaří v době vstupu do družstva, jakož i pozemky, které získají později za trvání členství.

(2) Povinnost sdružit pozemky vzniká dnem vzniku členství. V případě sjednání zkušební doby v dohodě o pracovních podmínkách však až jejím uplynutím, pokud v ní nebylo členství zrušeno.

(3) Ke společnému družstevnímu hospodaření se nesdružují

a) pozemky, které jsou v užívání družstva nebo jiné socialistické zemědělské organizace již v době vstupu člena do družstva,

b) pozemky zastavěné obytnými budovami, hospodářskými budovami spolu s nádvořím, pokud družstvo tyto budovy nepřevzalo, jakož i zahrady v zastavěném území obce, jejichž výměra nepřesahuje 0,10 ha. Stanovy mohou určit, za jakých podmínek nepodléhá sdružení zahrada přesahující tuto výměru.

(1) Pokud je tímto zákonem v členských a pracovních vztazích stanovena forma právního úkonu, je právní úkon při jejím nedodržení neplatný.

(2) Cizinec nebo osoba bez státní příslušnosti se může stát členem družstva po udělení povolení k trvalému pobytu na území Československé socialistické republiky.

(3) Členství v družstvu zaniká cizinci nebo osobě bez státní příslušnosti, pokud k jeho skončení nedošlo jiným způsobem,

a) dnem, kterým se má skončit jeho pobyt na území Československé socialistické republiky podle vykonatelného rozhodnutí o odnětí povolení k pobytu,

b) dnem, kterým nabyl právní moci rozsudek ukládající této osobě trest vyhoštění z území Československé socialistické republiky.

(1) Pokud dále není uvedeno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní vztahy vzniklé před 1. červencem 1988; vznik těchto právních vztahů, jakož i nároky z nich vzešlé před 1. červencem 1988 se však posuzují podle dosavadních předpisů.

(2) Smírčí řízení zahájené před účinností tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

(3) Platnost vlastních stanov družstva, vlastního pracovního, organizačního a jednacího řádu zaniká přijetím nových stanov, nejpozději však dne 31. března 1989.

(4) Družstva a další socialistické organizace, které zřídily společné zemědělské podniky nebo uzavřely smlouvy o kooperačním sdružení podle dřívějších předpisů, upraví příslušné smlouvy a zabezpečí, aby orgány společného podniku odpovídaly ustanovením tohoto zákona, nejpozději do 31. března 1989.

(5) Do doby, než bude ustavena rozhodčí komise, její působnost vykonává představenstvo.

(1) Vláda Československé socialistické republiky upraví nařízením finanční hospodaření družstev a společných podniků.

(2) Federální ministerstvo zemědělství a výživy po projednání se Svazem, ministerstvy zemědělství a výživy republik a příslušným orgánem Revolučního odborového hnutí upraví obecně závaznými právními předpisy

a) zásady odměňování a pravidla usměrňování prostředků na odměny a mzdy v družstvech a společných podnicích,

b) zásady pro prodej některých zemědělských výrobků členům, popřípadě pracovníkům družstev.

(1) Zrušují se

1. zákon č. 122/1975 Sb., o zemědělském družstevnictví, ve znění zákona č. 111/1984 Sb.;

2. nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 137/1975 Sb., kterým se vydávají Vzorové stanovy jednotných zemědělských družstev a upravuje postup při vypracování a schvalování stanov družstva, jejich změn a doplňků;

3. část II a III nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 138/1975 Sb., kterým se provádějí některá ustanovení zákona č. 122/1975 Sb., o zemědělském družstevnictví;

4. vyhláška federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 159/1975 Sb., o spolupráci v zemědělství a jejích formách, ve znění vyhlášky č. 100/1983 Sb. a vyhlášky č. 25/1986 Sb.;

5. vyhláška federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 160/1975 Sb., o smírčím řízení v jednotných zemědělských družstvech;

6. směrnice federálního ministerstva zemědělství a výživy čj. FM 01-668/13/75 o postupu při přechodu jednotného zemědělského družstva do státní zemědělské organizace (reg.) - částka 24/1976 Sb.;

7. výnos federálního ministerstva zemědělství a výživy čj. FM 015-681/1976, kterým se vydávají vzory organizačního, jednacího a pracovního řádu jednotného zemědělského družstva (reg.) - částka 18/1977 Sb.

(2) S účinností od 1. ledna 1989 se zrušují

1. nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 140/1985 Sb., o zásadách financování a finančního hospodaření jednotného zemědělského družstva;

2. vyhláška federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 137/1979 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o zemědělském družstevnictví o dovolené a hmotné odpovědnosti členů jednotných zemědělských družstev;

3. vyhláška federálního ministerstva zemědělství a výživy a předsedy Státní banky československé č. 120/1985 Sb., o financování reprodukce základních prostředků v jednotných zemědělských družstvech a společných zemědělských podnicích;

4. vyhláška federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 121/1985 Sb., o financování neinvestičních výdajů na rozvoj vědy a techniky v jednotných zemědělských družstvech a společných zemědělských podnicích;

5. vyhláška federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 24/1986 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb jednotného zemědělského družstva;

6. vyhláška federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 26/1986 Sb., o rezervním fondu v jednotných zemědělských družstvech a společných zemědělských podnicích;

7. směrnice federálního ministerstva zemědělství a výživy čj. FM 041-2003/85 o financování oběžných prostředků v jednotných zemědělských družstvech a společných zemědělských podnicích (reg.) - částka 1/1986 Sb.;

8. výnos federálního ministerstva zemědělství a výživy čj. FM 01-183/13/73 k usměrňování vývoje odměn za práci a poskytování zemědělských výrobků v jednotných zemědělských družstvech (reg.) - částka 8/1974 Sb.;

9. výnos federálního ministerstva zemědělství a výživy čj. FM 01-1422/81 o poskytování odměn při významných pracovních a životních výročích členům jednotných zemědělských družstev (reg.) - částka 20/1982 Sb.;

10. výnos federálního ministerstva zemědělství a výživy čj. FM 01-625/1983 o závodním stravování v jednotném zemědělském družstvu (reg.) - částka 29/1983 Sb.;

11. výnos federálního ministerstva zemědělství a výživy čj. FM 01-1721/85 o odměňování členů a pracovníků vykonávajících dělnické pracovní činnosti v jednotných zemědělských družstvech (reg.) - částka 5/1986 Sb.;

12. výnos federálního ministerstva zemědělství a výživy čj. FM 01-1722/85 o odměňování členů a pracovníků vykonávajících technickohospodářské funkce v jednotných zemědělských družstvech (reg.) - částka 5/1986 Sb.;

13. výnos federálního ministerstva zemědělství a výživy čj. FM 01-1687/85 o usměrňování prostředků na odměňování za práci v jednotných zemědělských družstvech (reg.) - částka 5/1986 Sb.;

14. výnos federálního ministerstva zemědělství a výživy čj. FM 01-1968/85 o usměrňování mzdových prostředků ve společných zemědělských podnicích a melioračních družstvech (reg.) - částka 5/1986 Sb.;

15. výnos federálního ministerstva zemědělství a výživy čj. FM 01-2115/85 o poskytování ročních odměn vedoucím funkcionářům a některým vedoucím odborným pracovníkům v jednotných zemědělských družstvech (reg.) - částka 5/1986 Sb.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1988.

Husák v. r.

Indra v. r.

Štrougal v. r.

1) Hospodářský zákoník.

Zákon č. 121/1962 Sb., o hospodářské arbitráži, ve znění pozdějších předpisů (§ 2a).

2) § 21 hospodářského zákoníku.

3) § 116 občanského zákoníku.

4) § 421 a 438 až 449 občanského zákoníku.

5) § 39, § 57 odst. 2 a § 66 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).

6) Zákon č. 50/1976 Sb.

7) § 199, 200 a § 490 odst. 2 občanského zákoníku.