§ 64 zákon o mezinárodním právu soukromém a procesním – Cizí rozhodnutí nelze uznat ani vykonat
Zákon o mezinárodním právu soukromém a procesním · 97/1963 Sb. · Ostatní právní předpisy · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 64 zákona č. 97/1963 Sb. stanovuje pět důvodů, pro které nelze uznat ani vykonat rozhodnutí zahraničního soudu nebo jiného orgánu v Československé socialistické republice. Pokud by podle československých pravidel pro určení příslušnosti nemohl cizí orgán rozhodovat, nebo pokud by uznání bránila výlučná pravomoc československých orgánů, cizí rozhodnutí nebude uznáno. (§ 64 zákona č. 97/1963 Sb., zákon o mezinárodním právu soukromém a procesním, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: soud, účastník řízení
- Judikatura: na § 64 odkazuje 36 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 97/1963 Sb.
Cizí rozhodnutí nelze uznat ani vykonat, jestliže:
a) uznání brání výlučná pravomoc orgánů československých nebo jestliže by řízení nemohlo být provedeno u žádného orgánu cizího státu, kdyby se ustanovení o příslušnosti československých soudů použila na posouzení pravomoci cizozemského orgánu;
b) o témže právním poměru bylo československým orgánem vydáno pravomocné rozhodnutí nebo bylo-li v Československé socialistické republice uznáno pravomocné rozhodnutí orgánu třetího státu;
c) účastníku řízení, vůči němuž má být rozhodnutí uznáno, byla odňata postupem cizího orgánu možnost řádně se účastnit řízení, zejména nebylo-li mu doručeno do vlastních rukou předvolání nebo návrh na zahájení řízení, nebo nebyl-li odpůrci návrh na zahájení řízení doručen do vlastních rukou;
d) uznání by se příčilo československému veřejnému pořádku;
e) není zaručena vzájemnost; vzájemnost se nevyžaduje, nesměřuje-li cizí rozhodnutí proti československému občanu nebo právnické osobě.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud by podle československých pravidel pro určení příslušnosti nemohl cizí orgán rozhodovat, nebo pokud by uznání bránila výlučná pravomoc československých orgánů, cizí rozhodnutí nebude uznáno.
- Jestliže již existuje pravomocné rozhodnutí československého orgánu o stejném právním poměru, nebo bylo-li v Československé socialistické republice uznáno rozhodnutí orgánu třetího státu, cizí rozhodnutí nebude uznáno.
- Cizí rozhodnutí nebude uznáno, pokud účastník řízení, proti němuž má být rozhodnutí uznáno, neměl možnost se řádně účastnit řízení, například mu nebylo doručeno předvolání nebo návrh na zahájení řízení do vlastních rukou.
- Uznání cizího rozhodnutí je vyloučeno, pokud by bylo v rozporu s československým veřejným pořádkem.
- Cizí rozhodnutí nebude uznáno, pokud není zaručena vzájemnost mezi státy, ledaže by se rozhodnutí netýkalo československého občana nebo právnické osoby.
Na co si dát pozor
- Je třeba ověřit, zda cizí orgán měl pravomoc rozhodovat podle československých pravidel, a zda neexistuje výlučná pravomoc československých orgánů.
- Důkladně zkontrolovat, zda účastník řízení měl možnost se řádně bránit a zda mu byly řádně doručeny veškeré písemnosti.
- Posoudit, zda uznání cizího rozhodnutí není v rozporu s československým veřejným pořádkem.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 64
Jak soudy aplikují § 64
… soudu v Praze ze dne 22. dubna 2013, č. j. 19 Co 251/2012-121, (původní) žalobkyně (jako věřitelka dle rozhodnutí australského soudu) nedoložila „potvrzení o vzájemnosti uznávání obdobných rozsudků českých soudů v Austrálii“, které je jednou ze zákonných podmínek pro uznání cizích rozhodnutí podle ustanoveni § 64 písm. e) zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním (dále jen „ZMPS“).
Protože se jedná o výkon cizozemského rozhodnutí, přičemž exekuční řízení bylo zahájeno před 1. 1. 2014, soud s ohledem na § 123 odst. 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, zjišťoval, zda uznání a výkonu rozhodnutí nebrání některá z překážek uvedených v § 64 zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním (dále rovněž jen „ZMPS“).
Rozhodnutí cizího soudu je proto v souladu s ustanovením § 24 zákona o rodině (zákona č. 94/1963 Sb., jehož znění se změnami a doplňky bylo vyhlášeno pod č. 210/1998 Sb.). Uznání rozsudku nebrání žádná z překážek uvedených v ustanovení § 64 zákona č. 97/1963 Sb. S odkazem na ustanovení § 67 odst. 1 a 2 a § 68 zákona č. 97/1963 Sb. Nejvyšší soud dospěl k závěru, že pravomocné cizí rozhodnutí, jehož uznání se navrhovatel domáhal, vyhovuje podmínkám, které pro uznání cizích rozhodnutí ve věcech manželských stanoví zákon, a návrhu na uznání vyhověl.