7 As 17/2010 — Nejvyšší správní soud

52 A 26/2025- 56 - text 8 52 A 26/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jana Dvořáka a soudců Mgr. et Mgr. Jaroslava Vávry a JUDr. Aleše Korejtka ve věci žalobců: a) X, narozený X bytem X b) X, narozená X bytem tamtéž proti žalovanému: Krajský úřad Pardubického kraje, IČO 708 92 822 sídlem Komenského náměstí 125, 532 11 Pardubice o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 2. 2025, č. j. KUPA-23133/2025/134/2024/OMSŘÚP/Es-3 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. V dané věci se soud zabývá nesouhlasem žalobců s pokutou, která jim byla stavebním úřadem v přestupkovém řízení uložena za to, že jako stavebníci provedli stavbu v rozporu se stavebním povolením. I. Podstata a vývoj věci, napadené rozhodnutí 2. Shora označeným rozhodnutím, u kterého v průběhu soudního řízení došlo k opravě spisové značky a čísla jednacího, žalovaný zamítl odvolání žalobců, částečně doplnil o další vymezení účastníků, a ve zbývající části k odvolání žalobců potvrdil rozhodnutí Magistrátu města Pardubic, stavebního úřadu (dále jen „správní orgán I. stupně“ či „stavební úřad“) ze dne 25. 9. 2024, č. j. MmP 128531/2024. Tímto prvostupňovým rozhodnutím, třetím v řadě, byla žalobci a) uložena pokuta ve výši 5 000 Kč a žalobkyni b) ve výši 2 000 Kč za přestupek uvedený v § 178 odst. 2 písm. g) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a povinnost nahradit náklady řízení, každému ve výši 500 Kč. 3. Shora označeného přestupku se měl každý z žalobců jako společní stavebníci, stručně a zjednodušeně řečeno, dopustit tím, že v době od května do září 2022 provedli novostavbu rodinného domu v X v rozporu se stavebním úřadem vydaným společným povolením. Rozpor spočíval v tom, že novostavba rodinného domu byla založena a na úrovni prvního nadzemního podlaží provedena v rozporu se schválenou projektovou dokumentací, přičemž rozpor spočíval v otočení celé stavby domu o 90 stupňů. 4. Stavební úřad ve věci přestupku zahájil s žalobci řízení a postupně vydal celkem tři rozhodnutí s uložením pokut(-y). K odvolání žalobců žalovaný podvakrát rozhodnutí stavebního úřadu zrušil. Při třetím rozhodnutí stavebního úřadu bylo odvolání žalobců zamítnuto. Byly uloženy pokuty 5 000 Kč a 2 000 Kč. 5. Ve třetím odvolání žalobci namítali, že označení účastníků je uvedeno na nesprávném místě výroku. Napadené rozhodnutí o 30 stranách je příliš obsáhlé a nelze se v něm orientovat. V novém projednání byly zjištěny skutečnosti, které se v rozhodnutí neobjevily. Žalobci setrvali na tom, že svědkům byly stavebním úřadem kladeny kapciózní otázky. Konečně odkázali na námitky v dříve podaných odvoláních. 6. Žalovaný shora označeným rozhodnutím odvolání žalobců nevyhověl. Ve výrokové části rozhodnutí provedl změnu tak, že zopakoval označení žalobců – přestupců. Žalovaný zrekapituloval průběh celého přestupkového řízení, přičemž konstatoval, že vady, které dříve vytknul rozhodnutím stavebního úřadu, byly napraveny. Doplněny a nově posouzeny byly okolnosti míry zavinění přestupců, byly rovněž zohledněny jejich majetkové poměry. Ujasněn byl rozsah zmocnění k zastupování přestupců a zpřesněny byly úvahy o výši uložených pokut. K odvolacím námitkám uvedl, že skutkový stav byl řádně zjištěn, obsáhlost odůvodnění není na překážku přezkoumatelnosti. Nesouhlasil s námitkami vznesenými k výslechu svědků. Odmítl požadavek, že by se žalobcům mělo dostávat poučení „šitého na míru“. Zavinění přestupců bylo řádně zjištěno a vyhodnoceno. Nebylo postupováno dle konceptu objektivní odpovědnosti, jak tvrdí žalobci. II. Žaloba a její obsah 7. Žalobci proti zamítavému a nepodstatně měnícímu rozhodnutí žalovaného podali společnou žalobu, kterou se domáhali jeho zrušení. Namítali, že rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Rovněž tvrdili, že spáchání přestupku jim nebylo prokázáno, což opírali zejména o tvrzený nedostatek jejich zavinění. Taktéž nesouhlasili se závěrem, že stavba byla smluvní stavební firmou zahájena po dohodě s investory, tedy s žalobci. 8. Dále uvedli, že žalovaný jako odvolací orgán rozhodnutí prvního stupně nepřezkoumal v rozsahu všech dovolacích námitek. Ohradili se též proti vedení výslechu dvou svědků. 9. Konečně zopakovali, že stavební úřad jim neposkytl dostatečnou součinnost, neboť jim při provádění procesních úkonů odmítl dát přiměřené poučení o právech a povinnostech. III. Vyjádření žalovaného 10. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. Uvedl, že k zamítnutí odvolání žalobců přistoupil poté, co stavebnímu úřadu při vrácení věci opakovaně uložil odstranit vytýkaná pochybení, k čemuž došlo. Zdůraznil povinnost uvedenou v § 152 stavebního zákona, která míří právě na stavebníka. Zopakoval předpoklady pro naplnění subjektivní stránky přestupku, tedy zavinění přestupců. Oba přestupci byli stavebníky od počátku řízení před stavebním úřadem a později při realizaci stavby činili různé kroky související s prováděním stavby. 11. Žalovaný nesouhlasil s tím, že by v řízení nebyly vypořádány veškeré námitky žalobců. Odmítl namítané vady při provádění výslechu svědků a taktéž nepřisvědčil požadavku žalobců na jimi vyžadované řádné poučení, resp. jeho nedostatek. IV. Přezkum věci soudem 12. Žaloba byla podána včas, a to osobami oprávněnými – uznanými vinnými ze spáchání přestupku. 13. Napadené rozhodnutí soud přezkoumal v rámci uplatněných žalobních bodů dle § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), podle skutkového a právního stavu ke dni rozhodování žalovaného ve smyslu § 75 odst. 1 s. ř. s. 14. Žaloba není důvodná. IV.a Obecná východiska soudního přezkumu v této věci 15. Pro účely soudního přezkumu platí, že napadené rozhodnutí a rozhodnutí správního orgánu I. stupně, tedy stavebního úřadu, tvoří jeden celek. 16. Soud taktéž úvodem soudního přezkumu uvádí, že pokud bude mít za to, že úvahy správních orgánů, vypořádání námitek žalobců a odpovídající odůvodnění rozhodnutí jsou správná a v souladu se zákonnou úpravou, tak na tato může odkázat. Nebude tedy třeba, aby bylo opětovně a obsáhle reagováno na námitky žalobců, které se z převážné části nesou od samého zahájení přestupkového řízení. 17. Platí zásadně rovněž úvaha, že samotné rozhodnutí a posléze jeho odůvodnění, jež je v rozporu s náhledem a osobním přesvědčením žalobců, nemusí v důsledku znamenat, že je nezákonné a zkracuje je na jejich právech. 18. V této konkrétní věci, kde bylo od počátku řízení všem zainteresovaným zřejmé, že stavba není prováděna v souladu se společným (územním a stavebním) povolením, a tudíž k přijetí závěru o spáchání přestupku bylo podstatné více méně především zjištění míry zavinění žalobců, je soudu s podivem, že vznikla až tak komplikovaná kauza. Správní řízení do právní moci trvalo bezmála dva roky a prvostupňové rozhodnutí je koncipováno na 33 stranách. 19. Z žaloby, vyjádření žalovaného i z obsahu správního spisu se podává řada nesporných závěrů o skutkovém stavu. Žalobce a) a žalobkyně b) jako stavebníci zastoupení společností A-styl atelier, s.r.o. podali dne 30. 3. 2020 žádost o vydání společného povolení na stavbu rodinného domu. Jako zhotovitel je označena společnost A – dům, s.r.o. Stavební záměr byl úřadem schválen. Oznámení o zahájení stavby je datováno dnem 22. 4. 2022, a to společností A-styl stavby, s.r.o. Žalobci sami v žalobě konstatují, že ještě před zahájením stavby začali uvažovat o tom, že by bylo vhodnější stavbu pootočit. Stavba byla zahájena bez obstarání změny povolení. IV.b K námitce nepřezkoumatelnosti rozhodnutí a vypořádání odvolacích námitek 20. Námitce nepřezkoumatelnosti rozhodnutí soud nepřisvědčuje. Nepřezkoumatelnost rozhodnutí může obvykle spočívat v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů pro rozhodnutí. Sami žalobci uvádějí, že se má jednat o nedostatek důvodů. Soud s tímto nesouhlasí, neboť rozhodnutí stavebního úřadu i žalovaného jsou velmi podrobná a vyjadřují se k veškerým okolnostem přezkoumávaného případu. Pokud žalobci v žalobě reagují na závěry uvedené v napadeném rozhodnutí a vedou s nimi polemiku, tak je to právě projevem toho, že z rozhodnutí jsou schopni čerpat závěry, ke kterým správní orgány ve svých úvahách došly. Pokud by soud měl snad za žalobce v textu žaloby nalézt ony chybějící přímo nevyřčené důvody, tak lze toliko dovozovat to, že žalobci tvrdí nedostatek důvodů ve vztahu k závěru o jejich zavinění. Nesouhlas se závěry rozhodnutí však nelze zaměňovat s nedostatkem důvodů. 21. Nepřezkoumatelnost nemůže být projevem nenaplnění subjektivní představy žalobců o tom, jak podrobně by mělo být rozhodnutí odůvodněno, ale je objektivní překážkou, která správnímu soudu znemožňuje přezkum. To se však netýká souzené věci. Napadané rozhodnutí neobsahuje ani takové závažné vady, které by soudu přezkum znemožnily. 22. Žalobcům lze dát za pravdu v tom, že především rozhodnutí sta