Nařízení vlády Československé socialistické republiky o pracovněprávních vztazích pracovníků mezinárodních hospodářských organizací

Dovolená cizozemských pracovníků činí pět kalendářních týdnů v kalendářním roce.

Cizozemským pracovníkům se poskytuje měsíčně příplatek ve výši 25 % základní měsíční mzdy; tento příplatek se neposkytuje za dobu, po kterou je poskytována náhrada mzdy, a za dobu pracovního volna bez náhrady mzdy delší než třicet dnů s pobytem mimo území Československé socialistické republiky.

(1) Cizozemským pracovníkům se v souvislosti s čerpáním dovolené ve státě jejich trvalého pobytu poskytuje pracovní volno s náhradou mzdy 3) na cestu do místa pobytu o dovolené ve státě trvalého pobytu a zpět. Toto pracovní volno se poskytuje jednou v kalendářním roce v délce doby nezbytné na cestu, nejvýše však v rozsahu čtyř dnů; v tomto rozsahu je zahrnuta doba na cestu při nástupu dovolené i jejím skončení. Podle vzdálenosti mezi místem výkonu práce a místem trvalého pobytu a druhu dopravního prostředku, kterého jsou oprávněni cizozemští pracovníci použít, může organizace stanovit jednotně rozsah pracovního volna s náhradou mzdy od jednoho do čtyř dnů v pracovním řádu.

(2) Cizozemským pracovníkům se poskytuje na vlastní svatbu pracovní volno s náhradou mzdy v rozsahu tří dnů, při narození dítěte manželce (družce) cizozemského pracovníka v rozsahu dvou dnů a při úmrtí jiných rodinných příslušníků než je manžel, druh nebo dítě, ve stejném rozsahu, v jakém se poskytuje při obstarávání pohřbu těchto osob.4)

(3) Cizozemským pracovníkům studujícím při zaměstnání na školských zařízeních v jiném státě než v Československé socialistické republice, se poskytuje pracovní volno a hmotné zabezpečení v rozsahu stanoveném právními předpisy tohoto státu.

(4) Při důležitých osobních překážkách v práci vyžadujících nezbytně cestu do státu trvalého pobytu se cizozemským pracovníkům poskytuje pracovní volno na cestu tam a zpět v rozsahu uvedeném v odstavci 1; náhrada mzdy za toto pracovní volno se poskytuje, pouze přísluší-li náhrada mzdy i za dobu překážky v práci.

(5) Náhradou mzdy podle předchozích odstavců se rozumí náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.5)

(1) Cizozemským pracovníkům se při přijetí do pracovního poměru poskytuje

a) náhrada jízdních výdajů včetně jízdních výdajů rodinných příslušníků, pokud s nimi žijí ve společné domácnosti, za lůžkový vůz první vozové třídy nebo letenky ekonomické třídy a výdajů za železniční přepravu zavazadel dohodnuté hmotnosti z místa jejich trvalého pobytu do místa výkonu práce; při použití vlastního automobilu se poskytuje náhrada výdajů ve výši jízdného za lůžkový vůz první vozové třídy;

b) denní diety (stravné) za dny strávené na cestě podle zvláštních předpisů o náhradách výdajů při zahraničních pracovních cestách;

c) náhrada ve výši poměrné části základní měsíční mzdy za dny strávené na cestě včetně příplatku podle § 7;

d) jednorázový příspěvek ve výši základní měsíční mzdy, jestliže v souvislosti s přijetím do pracovního poměru dochází k přestěhování cizozemského pracovníka do místa výkonu práce.

(2) Náležitosti uvedené v předchozím odstavci písm. a) a b) se poskytují také při skončení pracovního poměru cizozemského pracovníka a odjezdu do místa trvalého pobytu.

Při čerpání dovolené ve státě trvalého pobytu se cizozemským pracovníkům poskytuje při nástupu dovolené jednou v kalendářním roce příspěvek na náhradu výdajů ve výši 75 % základní měsíční mzdy. Tento příspěvek může organizace poskytnout i cizozemským pracovníkům, kteří nečerpají dovolenou ve státě trvalého pobytu, pokud jim vzniknou v souvislosti s čerpáním dovolené vyšší výdaje v důsledku odloučení od místa trvalého pobytu.

(1) V případě úmrtí cizozemského pracovníka nebo rodinného příslušníka, který s ním na území Československé socialistické republiky žil ve společné domácnosti, organizace hradí výdaje za převoz zemřelého do místa trvalého pobytu.

(2) Při úmrtí cizozemského pracovníka poskytne organizace manželovi jednorázový příspěvek v úhrnné výši dvojnásobku jeho základní měsíční mzdy. Není-li manžela, přechází postupně tento nárok na děti, rodiče, popřípadě další osoby, pokud byly na zemřelého odkázány výživou.

(1) Rozhodným obdobím pro zjišťování průměrného výdělku u cizozemských pracovníků je období dvanácti kalendářních měsíců předcházejících měsíci, ve kterém vznikla potřeba průměrný výdělek zjistit. Nelze-li pro vznik pracovního poměru v běžném nebo v předcházejícím kalendářním roce určit rozhodné období podle předchozí věty, zjišťuje se průměrný výdělek z období celých kalendářních měsíců od vzniku pracovního poměru.

(2) Takto zjištěný průměrný výdělek se používá do konce kalendářního měsíce, ve kterém byl zjištěn; pokud však potřeba jeho použití trvá bez přerušení i v dalším období, používá se zjištěný průměrný výdělek po celou dobu trvání potřeby použití průměrného výdělku. Přerušením potřeby použití průměrného výdělku se rozumí případy, kdy cizozemskému pracovníku za některý pracovní den vyplývající pro něj z harmonogramu směn přísluší mzda podle vykonané práce, popřípadě náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku bez mzdy za práci přesčas nebo mu nepřísluší mzda ani náhrada mzdy.

(3) Se souhlasem účastníka může organizace v pracovním řádu stanovit, že pro zjišťování průměrného výdělku u cizozemských pracovníků platí obecné předpisy o zjišťování průměrného výdělku; v tom případě se průměrný výdělek podle předchozích odstavců nezjišťuje.

V případech uvedených v § 7, § 9 odst. 1 písm. c) a d), § 10 a § 11 odst. 2 se základní měsíční mzdou u pracovníků odměňovaných hodinovou mzdou rozumí hodinový mzdový tarif vynásobený 185, 180 nebo 175 hodinami při stanovené týdenní pracovní době 42½, 41¼ nebo 40 hodin.

Uchazečům o přijetí, kteří byli organizací pozváni k pohovoru, se poskytne náhrada jízdních výdajů, nocležného a diety (stravné) jako při pracovních cestách.

Zrušuje se

a) výnos federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 29 ledna 1987 čj. F 72-30489-7202-220187, kterým se stanoví odchylný způsob zjišťování průměrného výdělku pro některé pracovníky Mezinárodního vědeckovýrobního sdružení ROBOT;6)

b) § 7 výnosu federálního ministerstva všeobecného strojírenství ze dne 31. srpna 1986 č. 1 o odměňování pracovníků Mezinárodního vědeckovýrobního sdružení ROBOT.7)

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1988.

Štrougal v. r.

1) § 82 zákoníku práce.

2) § 91 a 118 zákoníku práce.

3) § 128 zákoníku práce.

4) Bod 4 přílohy k nařízení vlády ČSSR č. 54/1975 Sb.

5) § 275 odst. 1 zákoníku práce.

§ 30 až 34 nařízení vlády ČSSR č. 54/1975 Sb.

Vyhláška č. 112/1975 Sb.

6) Registrován v částce 6/1987 Sb.

7) Registrován v částce 21/1986 Sb.