3 As 335/2017 — Nejvyšší správní soud

51 A 96/2023- 52 - text 11 51 A 96/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Věry Šimůnkové a soudců Mgr. Josefa Straky a Mgr. et Mgr. Karla Ulíka ve věci žalobce: Bc. M. H. bytem X proti žalované: Policie České republiky - Krajské ředitelství policie Středočeského kraje sídlem Na Baních 1535, 156 00 Praha o žalobě na ochranu před nezákonnými zásahy žalované spočívajícími ve výzvě k provedení a v provedení identifikačních úkonů u žalobce dne 19. 12. 2023 a uchovávání takto získaných osobních údajů takto: I. Určuje se, že zásah žalované spočívající ve výzvě k provedení a v provedení identifikačních úkonů podle § 65 odst. 1 písm. a) zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů v souvislosti s řízením vedeným žalovanou pod sp. zn. KRPS-284590/TČ-2023-010613, a to sejmutí daktyloskopických otisků, odebrání biologických vzorků a pořízení obrazových záznamů žalobce dne 19. 12. 2023, byl nezákonný. II. Žalované se zakazuje pokračovat v uchovávání daktyloskopických otisků, odebraných biologických vzorků a pořízených obrazových záznamů žalobce, které byly žalovanou získány dne 19. 12. 2023 v souvislosti s řízením sp. zn. KRPS-284590/TČ-2023-010613, a žalované se přikazuje takto získané osobní údaje žalobce vymazat, a to ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 200 Kč. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Žalobci bylo dne 19. 12. 2023 sděleno podezření ze spáchání trestného činu vyhrožování s cílem působit na úřední osobu podle § 326 odst. 1 písm. b) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 173/2023 Sb. (dále jen „trestní zákoník“). Téhož dne žalovaná provedla u žalobce identifikační úkony podle § 65 odst. 1 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o policii“), konkrétně sňala žalobcovy daktyloskopické otisky, pořídila jeho obrazové záznamy a odebrala žalobci biologický materiál ústním stěrem. Tyto osobní údaje žalovaná uchovává. Žalobce spatřuje v tomto jednání nezákonný zásah žalované, proti kterému se brání žalobou podle § 82 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Obsah podání účastníků 2. Žalobce nejprve stručně rekapituluje skutkové okolnosti případu, načež k označenému zásahu, tj. provedení identifikačních úkonů podle § 65 odst. 1 zákona o policii, namítá, že není vůbec jasné, jakého účelu mělo být provedením identifikačních úkonů dosaženo. Účel nelze dovodit z žádných podkladů předložených žalovanou. Podle žalobce není zřejmá ani nezbytnost uskutečněného zásahu. Žalobce rovněž podotýká, že žalovaná podle výše uvedeného ustanovení nepostupuje jako orgán činný v trestním řízení v rámci vyšetřování konkrétního trestného činu. V posledku žalobce zdůrazňuje, že v době zásahu nebyl recidivista. 3. Žalovaná navrhuje zamítnutí žaloby. Po shrnutí skutkového stavu k věci samé uvádí, že u žalobce, kterému bylo sděleno podezření ze spáchání úmyslného trestného činu, byly identifikační úkony provedeny zcela v souladu se zákonem o policii, který uvedený postup umožňuje. Žalovaná postupovala v intencích Pokynu policejního prezidenta č. 275/2016, o identifikačních úkonech, jehož relevantní části zmiňuje ve vyjádření k žalobě. Podle žalované existuje a stále trvá důvod pro další zpracování osobních údajů žalobce, jestliže mu bylo sděleno podezření ze spáchání trestného činu a trestní řízení dosud nebylo skončeno. Zpracování osobních údajů je v tomto případě nezbytné ke stíhání trestné činnosti. Žalovaná cituje a odkazuje na nález Ústavního soudu ze dne 22. 3. 2022, sp. zn. Pl. ÚS 7/18, dle něhož rozhodná právní úprava vyhovuje minimálním požadavkům na zákonný podklad pro zásah do práva na ochranu soukromého života. Obdobně žalovaná argumentuje i nálezem Ústavního soudu ze dne 9. 12. 2010, sp. zn. II. ÚS 2369/08. Žalovaná navíc pochybuje o tom, zda tím, kdo se dopustil zásahu, byl skutečně správní orgán, neboť § 83 s. ř. s. sám o sobě nezakládá pravomoc správního soudu přezkoumávat zákonnost postupu policejního orgánu při úkonech v rámci trestního řízení. Závěrem žalovaná namítá, že se žalobce ani okrajově nepokusil nastínit zkrácení svých práv. Ústní jednání a učiněná skutková zjištění 4. Při ústním jednání žalobce rekapituloval skutkové okolnosti případu a shrnul svou žalobní argumentaci. V závěrečném návrhu požadoval nad rámec písemného znění žaloby též vyslovení nezákonnosti výzvy k podrobení se identifikačním úkonům. Žalovaná v plném rozsahu odkázala na vyjádření k žalobě. 5. Soud při jednání doplnil dokazování relevantními listinami z trestního spisu žalované ve věci sp. zn. 284590/TČ-2023, dále žádostí o provedení identifikačních úkonů ze dne 19. 12. 2023, č. j. KRPS-284590-41/TČ-2023-010613, kterou v trestním spisu nedohledal, a vyrozuměním Okresního státního zastupitelství v Mělníku ze dne 5. 1. 2024, č. j. ZK 369/2023-13. 6. Naopak soud neprováděl žalobcem navržený výslech žalované, neboť žalovaná je jednak účastníkem řízení, který může skutečnosti významné pro řízení sdělit v rámci účastnického přednesu, ale především žalovaná je správní orgán, jehož účastnický výslech není z povahy věci možný (srov. § 131 o. s. ř. ve spojení s § 64 s. ř. s.). Uvažovat by bylo možné leda o svědeckém výslechu konkrétních policistů či jiných úředních osob, ty se však jeví být nadbytečné, neboť rozhodné skutečnosti týkající se faktického průběhu inkriminovaných úkonů soud považuje za dostatečně prokázané již z obsahu trestního spisu. Pro nesouvislost s projednávanou věcí soud neprováděl dokazování ani žalobcem připojeným článkem z webu ceskajustice.cz, jenž má zřejmě sloužit jako obrana žalobce v probíhajícím trestním řízení, tím se však soud v této věci nezabývá. 7. Z provedeného dokazování soud zjistil následující: 8. Žalovaná dne 9. 11. 2023 po obdržení trestního oznámení ze dne 3. 11. 2023 od předsedkyně Okresního soudu v Mělníku zahájila úkony trestního řízení, neboť měla za dostatečně odůvodněný závěr, že žalobce mohl spáchat přečin vyhrožování s cílem působit na úřední osobu podle § 326 odst. 1 písm. b) trestního zákoníku. Konkrétně měl žalobce dne 22. 8. 2023 osobně doručit Okresnímu soudu v Mělníku podání s názvem „Návrh na zajištění důkazu před zahájením řízení“, v němž ve vztahu k soudkyni jmenovaného soudu JUDr. Dáše Kozákové uvedl: „Ad absudrum, podle aktuálního stanoviska soudkyně Dáši Kozákové tedy lze padělat veřejnou listinu, padělané potvrzení klinického psychologa o zdravotní ohroženosti, osvědčující právně významnou skutečnost ohrožení psychické zdraví všech dětí na světě žitím Dáši Kozákové (jako je tomu obdobně i v případě dvou padělaných veřejných listin, padělaného potvrzení klinického psychologa o zdravotní ohroženosti, osvědčující právně významnou skutečnost ohrožení psychického zdraví nezletilého O. P., nar. 24. 9. 2012, ke dni 17. 6. 2020, údajným odebráním mobilního telefonu a hraček a mlčením jeho vlastního otce Bc. Marka Houžvičky) založených na č.l. 1100 spisu MÚ Mělník sp. zn. Om 0218/2012 a na č.l. 2224 spisu OS v Mělníku sp. zn. 42 P 502/2012), takto padělanou veřejnou listinu pak připojit jako přílohu ke zprávě orgánu sociálně-právní ochrany při sdělování údajů a užít jako pravý základ pro nařízení předběžného opatření a rozsudku o usmrcení Dáši Kozákové a v nejlepším zájmu všech dětí na světě naléhavě potřebně usmrtit Dášu Kozákovou. Dáša Kozáková je teoreticky mrtvá (…)“. Dále žalobce ve vyjádření ze dne 12. 9. 2023 na portálu znamysoudce.cz mj. uvedl, že „[v] září 2023 při přípravě rozhodnutí o zajištění důkazů uvedla křivý soudcovský posudek, že ohledání počítače je odložitelné, aniž by řešila osvědčený výmaz počítače Mgr. L., a že je zastupitelné jinými důkazními prostředky, přestože každý z těchto přináší toliko zprostředkované informace, které obsahují řadu nepřesností, které v konečném důsledku zkreslují objektivní situaci. Dáša Kozáková tak zneužila svou pravomoc a umírá beze cti. Marek Houžvička (48).“ Toto vyjádření žalobce rozeslal rovněž většímu počtu soudců Okresního soudu v Mělníku, a to včetně JUDr. Dáši Kozákové. 9. Pro výše popsané jednání žalovaná dne 19. 12. 2023 sdělila žalobci podezření ze spáchání předmětného trestného činu, a to podle § 179b odst. 3 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 173/2023 Sb. (dále jen „trestní řád“). Téhož dne žalovaná vyslechla žalobce jako osobu podezřelou, přičemž žalobce odmítl vypovídat. Následně žalovaná provedla u žalobce identifikační úkony podle § 65 zákona o policii. Konkrétně požádala specialistu o provedení těchto úkonů: popis, kriminalistické fotografie, daktyloskopické otisky, odběr biologického materiálu (ústní stěr). Oslovený specialista v ten samý den potvrdil, že žalobce se provedení požadovaných úkonů podrobil a že úkon byl proveden