Výkon trestu vyhoštění – co hrozí?

Paragraf 350b trestního řádu upravuje postup při výkonu trestu vyhoštění, stanovuje lhůty pro vycestování odsouzeného a upravuje situace, kdy může být výkon tohoto trestu odložen.

Zdroj: § 350b trestní řád – plné znění s výkladem. Odpověď je generovaná z textu zákona, orientační.

• Pokud nehrozí, že by se odsouzený skrýval, může mu soud povolit lhůtu až jeden měsíc na vyřízení záležitostí před vycestováním. Tuto lhůtu lze na žádost prodloužit až na 180 dnů, pokud odsouzený prokáže, že aktivně řeší cestovní doklady a nemůže vycestovat.
• Pokud odsouzený požádá o mezinárodní ochranu (azyl) a není vyloučen z možnosti setrvat v ČR, výkon trestu vyhoštění se odloží. Soud o tom vyrozumí příslušný orgán a požádá o informaci o výsledku řízení.
• Pokud je odsouzenému udělena doplňková ochrana nebo zvláštní ochrana a pomoc, výkon trestu vyhoštění se odloží na dobu trvání této ochrany.

Za takové opatření nelze považovat pouhé doručení výzvy k vycestování, jejíž součástí je poskytnutí přiměřené lhůty obviněnému k obstarání jeho záležitostí (§ 350b odst. 2 tr. ř.) a tomu odpovídající určení lhůty pro dobrovolné opuštění území České republiky.

3 Tz 112/2023 · Nejvyšší soud · 6. 3. 2024

Nejvyšší soud v obecné poloze dodává, že rozsudek, který je vykonatelný, zakládá povinnost soudu nařídit ve smyslu § 350b odst. 1 tr. ř. jím uložený trest vyhoštění.

8 Tdo 486/2018 · Nejvyšší soud · 12. 6. 2018

Mimo jiné poukázal na § 350b odst. 1 tr. ř., kdy předseda senátu odsouzeného toliko „vyzve … aby z České republiky neprodleně vycestoval“.

3 Tdo 1445/2015 · Nejvyšší soud · 16. 12. 2015

Výňatky z odůvodnění rozhodnutí, která toto ustanovení citují. Celý kontext najdete v textu rozhodnutí.

§ 350b Výkon trestu vyhoštění

(1) Jakmile nabyde právní moci rozsudek, kterým byl uložen trest vyhoštění, předseda senátu zašle nařízení výkonu trestu Policii České republiky a vyzve zároveň odsouzeného, aby z České republiky neprodleně vycestoval.

(2) Nehrozí-li obava, že odsouzený, který je na svobodě, se bude skrývat nebo jinak mařit výkon trestu vyhoštění, může mu předseda senátu poskytnout přiměřenou lhůtu k obstarání jeho záležitostí. Tato lhůta nesmí být delší než jeden měsíc ode dne, kdy rozsudek nabyl právní moci.

(3) Lhůtu uvedenou v odstavci 2 může předseda senátu na žádost odsouzeného i opakovaně prodloužit, nejdéle však na 180 dnů ode dne, kdy rozsudek nabyl právní moci, jestliže odsouzený prokáže, že učinil všechny úkony potřebné k obstarání cestovních dokladů a dalších náležitostí potřebných k vycestování, avšak dosud nemůže z České republiky vycestovat.

(4) Požádal-li odsouzený k trestu vyhoštění o udělení mezinárodní ochrany podle zvláštního právního předpisu4), a nejde-li o případy, kdy jako žadatel není oprávněn setrvat na území České republiky, předseda senátu odloží výkon trestu vyhoštění. O odložení výkonu trestu vyhoštění z tohoto důvodu předseda senátu vyrozumí orgán příslušný k řízení o udělení mezinárodní ochrany podle zvláštního právního předpisu4) a zároveň jej požádá, aby mu neprodleně po ukončení řízení oznámil, jakým způsobem bylo o žádosti rozhodnuto.

(5) Byla-li odsouzenému k trestu vyhoštění udělena doplňková ochrana podle zvláštního právního předpisu4) nebo zvláštní ochrana a pomoc podle zvláštního právního předpisu, předseda senátu odloží výkon trestu vyhoštění na dobu jejího udělení. O odložení výkonu trestu vyhoštění z tohoto důvodu předseda senátu vyrozumí orgán příslušný k udělení doplňkové ochrany podle zvláštního právního předpisu4) nebo orgán příslušný k poskytování zvláštní ochrany a pomoci podle zvláštního právního předpisu a zároveň je požádá, aby mu neprodleně oznámily skutečnost, že doplňková ochrana odsouzenému zanikla nebo mu byla odňata nebo že poskytování zvláštní ochrany a pomoci bylo ukončeno.

(6) Proti rozhodnutí podle odstavce 4 je přípustná stížnost.

Paragraf s výkladem a judikaturou

Trestní řád – přehled paragrafůTrestní právoVšechny právní otázky

Řešíte konkrétní dopis či spor? Analýza dokumentu