Co znamená „Záloha na náklady insolvenčního řízení“ podle zákona?
Stručná odpověď: Pokud věřitel podává insolvenční návrh na právnickou osobu, která je podnikatelem, musí složit zálohu 50 000 Kč.
Klíčová fakta
- Právní základ: § 108 zákona č. 182/2006 Sb. (Insolvenční zákon) – úřední znění z e-Sbírky
- Judikatura: na § 108 odkazuje 62 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS a krajské soudy ve správních věcech), nejnovější z 7. 11. 2024
- Týká se: soud, dlužník, zaměstnanec, věřitel
- Lhůta nebo doba (odst. 2): „…neuloží insolvenční soud dlužníku, o jehož insolvenčním návrhu může rozhodnout bez zbytečného odkladu tak, že vydá rozhodnutí o úpadku, s nímž spojí rozhodnutí o povolení oddlužení.“
- Částka nebo sazba (odst. 1): „…je navrhovatel povinen složit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50 000 Kč, a je-li podán insolvenční návrh věřitele proti právnické osobě, která není…“
- Částka nebo sazba (odst. 1): „…nebo proti fyzické osobě, zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 10 000 Kč“
- Účinnost: znění účinné nejméně od ; novela předpisu účinná od 10. 1. 2030 tento § nemění
- Aktualizováno: (stav databáze zákonů a judikatury)
Paragraf 108 insolvenčního zákona stanovuje povinnost složit zálohu na náklady insolvenčního řízení pro věřitele, který podává insolvenční návrh, a určuje její výši v závislosti na typu dlužníka, s výjimkami pro určité skupiny navrhovatelů.
V praxi
- Pokud věřitel podává insolvenční návrh na právnickou osobu, která není podnikatelem, nebo na fyzickou osobu, musí složit zálohu 10 000 Kč.
- Záloha je splatná hned s podáním insolvenčního návrhu, ale existují výjimky pro zaměstnance, bývalé zaměstnance a spotřebitele, kteří zálohu skládat nemusí.
- Soud může v určitých případech uložit složení zálohy až do výše 50 000 Kč i v průběhu řízení, pokud je to nutné a prostředky nelze zajistit jinak.
Judikatura
Jak soudy aplikují § 108
První, přípravná fáze insolvenčního řízení (jež začíná podáním insolvenčního návrhu), končí rozhodnutím o úpadku (není-li řízení skončeno takzvaným jiným rozhodnutím o insolvenčním návrhu, k tomu srov. § 142 a § 108 odst. 3 insolvenčního zákona).
Vydá-li insolvenční soud tzv. jiné rozhodnutí o insolvenčním návrhu [rozuměj jiné než je rozhodnutí o úpadku; srov. § 142 insolvenčního zákona, jakož i § 108 odst. 4 insolvenčního zákona (srov. R 32/2017)], pak při podání opravného prostředku, jehož prostřednictvím se domáhá změny nebo zrušení takového rozhodnutí (odvolání, dovolání, žaloby pro zmatečnost) jedná každý z věřitelů – insolvenčních navrhovatelů sám za sebe (má postavení samostatného společníka).
Insolvenčnímu navrhovateli se proto ukládá ve stanovených případech povinnost spolu s insolvenčním návrhem zaplatit zálohu na náklady řízení (§ 108 odst. 1 insolvenčního zákona) a doložit pohledávku uplatněnou spolu s insolvenčním návrhem způsobem stanoveným (§ 105 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona).
Co říká § 108 – Insolvenční zákon
§ 108 Záloha na náklady insolvenčního řízení
(1) Je-li podán insolvenční návrh věřitele proti právnické osobě, která je podnikatelem, je navrhovatel povinen složit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50 000 Kč, a je-li podán insolvenční návrh věřitele proti právnické osobě, která není podnikatelem, nebo proti fyzické osobě, zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 10 000 Kč; záloha je splatná spolu s podáním insolvenčního návrhu. To neplatí, je-li insolvenčním navrhovatelem zaměstnanec nebo bývalý zaměstnanec dlužníka, jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích, je-li insolvenčním navrhovatelem spotřebitel, jehož pohledávka spočívá v nároku vyplývajícím ze spotřebitelské smlouvy, a v případech podle § 107 odst. 1.
(2) Insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak; to platí i tehdy, je-li zřejmé, že dlužník nemá žádný majetek. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli - zaměstnanci nebo bývalému zaměstnanci dlužníka, jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Povinnost zaplatit zálohu neuloží insolvenční soud dlužníku, o jehož insolvenčním návrhu může rozhodnout bez zbytečného odkladu tak, že vydá rozhodnutí o úpadku, s nímž spojí rozhodnutí o povolení oddlužení.
(3) Výši zálohy podle odstavce 2 může insolvenční soud určit až do částky 50 000 Kč. Je-li insolvenčních navrhovatelů více, jsou povinni zaplatit zálohu společně a nerozdílně.
(4) Nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení stanovená rozhodnutím insolvenčního soudu podle odstavců 2 a 3 ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit.
(5) Nejde-li o dlužníka, může osoba, která zaplatila zálohu na náklady insolvenčního řízení, uplatnit její náhradu v insolvenčním řízení jako pohledávku za majetkovou podstatou.
(6) Je-li vydáno předběžné opatření podle § 147 odst. 6, považuje se složená záloha na náklady insolvenčního řízení za částku uhrazenou na základě takového předběžného opatření.
Související otázky
Na co si dát pozor
- Nezaplacení zálohy stanovené soudem může vést k zastavení insolvenčního řízení nebo k jejímu vymáhání.
- Osoba, která zaplatila zálohu (pokud to není dlužník), si ji může nárokovat zpět v insolvenčním řízení jako pohledávku za majetkovou podstatou.
Navazující ustanovení
Insolvenční zákon – přehled paragrafůInsolvence a exekuceVšechny právní otázky