Co znamená „Zvláštní ustanovení k postavení soudců ve správním soudnictví“ podle zákona?
Klíčová fakta
- Právní základ: § 121 zákona č. 150/2002 Sb. (Soudní řád správní) – úřední znění z e-Sbírky
- Judikatura: na § 121 odkazuje 6 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS a krajské soudy ve správních věcech), nejnovější z 24. 1. 2023
- Týká se: soud
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „…vykonával-li v oboru ústavního, správního nebo finančního práva po dobu nejméně pěti let právní praxi nebo vědeckou, popřípadě pedagogickou činnost nebo odůvodňují-li to…“
- Účinnost: znění účinné od (předchozí znění: co se změnilo)
- Aktualizováno: (stav databáze zákonů a judikatury)
Paragraf 121 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, stanovuje podmínky pro přidělení soudce k výkonu funkce v oblasti správního soudnictví, a to buď ke krajskému soudu, nebo k Nejvyššímu správnímu soudu.
V praxi
- K Nejvyššímu správnímu soudu může být soudce přidělen, pokud s tím souhlasí předseda Nejvyššího správního soudu i samotný soudce, a má desetiletou praxi v ústavním, správním nebo finančním právu.
- Tyto podmínky zajišťují, že soudci působící ve správním soudnictví mají potřebné odborné znalosti a zkušenosti.
Judikatura
Jak soudy aplikují § 121
Tento názor opírá jak přímo o text čl. 82 odst. 2 Ústavy, podle kterého nelze soudce proti jeho vůli přeložit k jinému soudu, tak o text § 121 odst. 1 s. ř. s., který byl podle jejího názoru obecnými soudy vyložen v rozporu s principy vyplývajícími z ústavního pořádku.
Těžko mohu usuzovat, proč zákonodárce zakotvil tuto spoluúčast toliko u předsedy Nejvyššího soudu (§ 70 zákona o soudech a soudcích) a u předsedy Nejvyššího správního soudu (§ 121 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní); lze se domnívat, že zákonodárce k tomu vedly spíše konkrétní historické souvislosti, nikoliv ústavněprávní důvody.
Těžko mohu usuzovat, proč zákonodárce zakotvil tuto spoluúčast toliko u předsedy Nejvyššího soudu (§ 70 ZSS) a u předsedy Nejvyššího správního soudu (§ 121 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní); lze se domnívat, že zákonodárce k tomu vedly spíše konkrétní historické souvislosti, nikoliv ústavněprávní důvody.
Co říká § 121 – Soudní řád správní
§ 121 ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ K POSTAVENÍ SOUDCŮ VE SPRÁVNÍM SOUDNICTVÍ
(1) K výkonu funkce ke krajskému soudu, v níž bude jednat a rozhodovat ve věcech správního soudnictví, lze soudce v souladu s jeho předchozím souhlasem přidělit, vykonával-li v oboru ústavního, správního nebo finančního práva po dobu nejméně pěti let právní praxi nebo vědeckou, popřípadě pedagogickou činnost nebo odůvodňují-li to výsledky jeho justiční zkoušky a odborné přípravy.
(2) K výkonu funkce k Nejvyššímu správnímu soudu lze po předchozím souhlasu předsedy Nejvyššího správního soudu soudce v souladu s jeho předchozím souhlasem přidělit, vykonával-li v oboru ústavního, správního nebo finančního práva po dobu nejméně deseti let právní praxi nebo vědeckou, popřípadě pedagogickou činnost.
Související otázky
Na co si dát pozor
- Pro přidělení ke krajskému soudu je vyžadován souhlas soudce.
- Pro přidělení k Nejvyššímu správnímu soudu je nutný souhlas předsedy Nejvyššího správního soudu a souhlas soudce.
- Délka požadované praxe se liší podle toho, zda jde o krajský soud (5 let) nebo Nejvyšší správní soud (10 let).
Navazující ustanovení
Soudní řád správní – přehled paragrafůSprávní právoVšechny právní otázky