16 CO 263/2021-311 — Krajský soud v Ostravě

1. Žalobce se žalobou domáhal uložení povinnosti žalovanému„ dorovnávat žalobci průměrný hodinový výdělek do výše [částka] za hodinu počínaje dnem [datum]“. Žalobu odůvodnil tím, že je u žalovaného zaměstnán na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] jako [povolání] [anonymizována dvě slova] [obec]. Ve dnech [datum] a [datum] utrpěl pracovní úrazy, které vedly poskytovatele pracovnělékařských služeb pro žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení] k závěrům v lékařských posudcích ze dne [datum] a [datum], a to v prvém případě, že je při výkonu práce„ trvale omezen v zátěži levé horní končetiny“, a v případě druhém s poznámkou„ bez těžké fyzické práce - vhodná kancelářská práce“. Rozhodnutím [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] byl žalobce uznán za osobu zdravotně znevýhodněnou následkem pracovního úrazu ze dne [datum]. Žalovaný s účinností ode dne [datum] přeřadil žalobce z pozice [povolání] v přímém výkonu služby na pozici [povolání] v logistické skupině, a to z důvodu údajné organizační změny, nikoli pro jeho zdravotní stav. Žalobce s tímto postojem žalovaného nesouhlasil, přičemž tvrdil, že důvodem tohoto převedení na jinou méně placenou práci bylo zhoršení zdravotního stavu v důsledku obou pracovních úrazů. Před vznikem škody žalobce dosahoval průměrného hodinového výdělku [částka] a po převedení na jinou práci dosahuje průměrného hodinového výdělku [částka]. 2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby jako nedůvodné, přičemž zdůraznil, že žalobce podle lékařského posudku nepozbyl zdravotní způsobilost k výkonu práce [povolání]. Měl-li žalobce za to, že není zdravotně způsobilý k výkonu práce [povolání], měl podat návrh na přezkoumání lékařského posudku, což neučinil. Proti závěrům lékařského posudku se žalobce nebránil. Nadto se v daném případě nejednalo o předení na jinou práci ve smyslu zákoníku práce, protože žalobce vykonával a nadále vykonává práci [povolání]. Ke změně sjednaného druhu práce nedošlo, jednalo se pouze o změnu pracovní náplně žalobce, která vymezuje jeho pracovní povinnosti. Samotný žalobce požádal o změnu svého pracovního zařazení do dvousměnného režimu, čemuž žalovaný částečně vyhověl. Z obsahu této žádosti se nepodávají zdravotní důvody. Důvodem změny pracovních úkolů žalobce od [datum] nebyly pracovní úrazy, nýbrž jeho vlastní žádost a organizační změny u žalovaného, které to umožnily. 3. Okresní soud v Opavě rozsudkem ze dne 12. 4. 2018 č. j. 26 C 245/2017-34, ve znění opravného usnesení ze dne 4. 5. 2018 č. j. 26 C 245/2017-45, žalobu zamítl a žalobce zavázal zaplatit na nákladech řízení žalovanému [částka] a vedlejšímu účastníkovi [částka] Okresní soud zjistil, že žalobce sice v roce [rok] utrpěl pracovní úraz, ovšem nebylo prokázáno, že by byl žalovaným převeden na jinou práci z důvodu podle § 41 odst. 1. písm. a), popř. písm. b) zákoníku práce. Žalobce absolvoval každoroční lékařské prohlídky u poskytovatele pracovnělékařských služeb, přičemž byl v letech [rok], [rok] i [rok] shledán vždy zdravotně způsobilým pro výkon práce [povolání] [anonymizována dvě slova] [obec], byť s omezením. Podle názoru okresního soudu je třeba poznámky lékaře pracovnělékařských služeb o zdravotních omezeních žalobce a jeho názory na vhodnost té či oné práce pro žalobce posuzovat z pohledu zaměstnavatele pouze jako„ nezávazná sdělení či doporučení“. Převedením žalobce na základě jeho žádosti na jinou práci nebyl„ jednostranně změněn“ sjednaný druh práce v pracovní smlouvě. Žalobce nadále vykonával práci [povolání] [anonymizována dvě slova] [obec], avšak s jinými pracovními úkoly podle pracovní náplně. Okresní soud posoudil jako nedůvodnou argumentaci žalobce, že byl převeden na jinou práci v důsledku své zdravotní indispozice způsobené pracovním úrazem a že mu právě z tohoto důvodu poklesl výdělek. Mezi pracovním úrazem a tvrzenou škodou spočívající v poklesu platu od [datum] nebyla zjištěna přímá souvislost. K poklesu platu došlo z důvodu snížení osobního příplatku, příp. snížení zvláštního příplatku, nejedná se o škodu v důsledku převedení na jinou práci ze zdravotních důvodů, ale o snížení části platu, a to příplatků, jejichž výši na té či oné pozici reguluje vnitřní předpis a rozhodnutí zaměstnavatele. Okresní soud se proto nezabýval důvodností postupného snižování a navyšování těchto příplatků ani následným přeřazením žalobce do nižší platové třídy od [datum]. Žalobcem navržené důkazy výslechem svědků [titul] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a zvukovými nahrávkami k prokázání průběhu lékařských prohlídek a jeho subjektivních zdravotních potíží při výkonu práce vyhodnotil jako nadbytečné, neboť i bez provedení těchto důkazů dospěl k závěru, že přeřazení žalobce na jinou pracovní pozici [povolání] [anonymizována dvě slova] [obec] nesouvisí s pracovním úrazem. Z uvedených důvodu žalobu o náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti jako nedůvodnou zamítl. 4. K odvolání žalobce Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 18. 9. 2018 č. j. 16 Co 112/2018-73 rozsudek okresního soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Odvolací soud vytkl soudu prvního stupně, že žalobce postupem podle § 43 o. s. ř. nevyzval k odstranění vady žaloby, která bránila v pokračování v řízení. Požadavek žalobce, aby žalovaný byl povinen„ dorovnávat žalobci průměrný hodinový výdělek do výše [částka] za hodinu počínaje dnem [datum]“ je neurčitý. Žalobce musí uvést, jaké konkrétní částky se domáhá a za jaké konkrétní období. Z tohoto důvodu odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení. Pro případ, že žalobce odstraní shora uvedenou vadu žaloby, odvolací soud uložil okresnímu soudu, aby se opětovně zabýval splněním předpokladů povinnosti žalovaného k náhradě škody při pracovním úrazu, s tím, že bylo-li lékařským posudkem nebo rozhodnutím příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, stanoveno, že zaměstnanec pozbyl dlouhodobě způsobilost (či nesmí) konat dále dosavadní práci pro pracovní úraz nebo onemocnění nemocí z povolání, je třeba podle ustálené judikatury dovodit, že jiné skutečnosti poté již nejsou způsobilým důvodem k převedení na jinou práci nebo k rozvázání pracovního poměru. Podle právní úpravy platné od [datum] lékařský posudek vydaný poskytovatelem pracovnělékařských služeb nepředstavuje takové posouzení zdravotní způsobilosti zaměstnance k práci, které by bylo v rovině soukromoprávní závazné pro zaměstnance, a není (s výjimkou povinnosti uvedené § 55 odst. 1 písm. b) zákona č. 373/2011 Sb., ve znění účinném do 31. 10. 2017) směrodatné ani pro zaměstnavatele. Lékařský posudek proto není rozhodnutím nebo jiným správním aktem, jenž by byl závazný jednak pro zaměstnance a zaměstnavatele, kteří na jeho základě činí právní úkony, jednak pro soudy, správní úřady a jiné orgány. U lékařského posudku tedy – jak se výslovně uvádí v důvodové zprávě k vládnímu návrhu zákona č. 373/2011 Sb. – jde o„ dobrozdání o zdravotním stavu posuzované osoby vydané poskytovatelem zdravotních služeb“. Pro posouzení otázky příčinné souvislosti mezi pracovním úrazem a vznikem škody ve formě ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti je tudíž významné zjištění, zda žalobce vskutku pozbyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu dlouhodobě způsobilost konat dále dosavadní práci„ [povolání] – [povolání]“ pro pracovní úraz ze dne [datum], případně pracovní úraz ze dne [datum]. Z dosavadního postoje žalobce je přitom zřejmé, že nesouhlasí se závěrem lékařského posudku [titul] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] a že tvrdí, že ve skutečnosti nebyl zdravotně způsobilý vykonávat dosavadní práci„ [povolání] – [povolání]“ zejména pro následky pracovního úrazu ze dne [datum], bude tak případně nezbytné tuto spornou otázku vyřešit (postavit najisto) znaleckým dokazováním. K argumentaci žalovaného, že se v daném případě nejednalo o převedení na jinou práci ve smyslu zákoníku práce, protože žalobce vykonával a nadále vykonává práci [povolání], jinak řečeno, že nedošlo ke změně sjednaného druhu práce v pracovní smlouvě, odvolací soud uvedl, že z ustanovení § 41 odst. 3 zákoníku práce vyplývá, že o převedení na jinou práci se jedná nejen při převedení na práci jiného druhu, než byl sjednán v pracovní smlouvě, ale i při převedení„ v rámci pracovní smlouvy“. 5. Okresní soud napadeným rozsudkem žalobu o zaplacení částky [částka]„ představující náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti počínaje dnem [datum]“ a o„ přiznání opakujícího se plnění tzv. renty do budoucna od [datum]“ zamítl, žalobce zavázal zaplatit na nákladech řízení žalovanému [částka] a vedlejšímu účastníkovi [částka] a rozhodl, že„ stát“ nemá právo na náhradu nákladů řízení. Okresní soud konstatoval, že poté, co žalobce odstranil vady žaloby, ustanovil znalkyni z oboru zdravotnictví, zdravotnická odvětví různá, specializace posudkové lékařství [titul] [jméno] [příjmení], která si přibrala konzultanta z oboru zdravotnictví, odvětví o