16 Co 76/2024-103 — Krajský soud v Ostravě

1. Žalobou podanou dne 30. 3. 2023 se žalobce jako zaměstnanec proti žalovanému jako svému někdejšímu zaměstnavateli domáhal zaplacení částky 300 000 Kč jako náhrady za ztížení společenského uplatnění (dále jen ZSU) způsobeného posttraumatickou stresovou poruchou (dále jen PTSD), která se u něj rozvinula v důsledku zásahu v dole ze dne , Anonymizováno, . Žalobce pro žalovaného pracoval jako báňský záchranář na základě pracovní smlouvy z roku , Anonymizováno, , uzavřené s jeho právní předchůdkyní, společností , právnická osoba, . V , Anonymizováno, , Anonymizováno, v dole vybuchl metan, načež byl důl kvůli zamezení přísunu kyslíku a tedy i šíření požáru, resp. dalších výbuchů, uzavřen. Dne , Anonymizováno, se žalobce zúčastnil záchranné akce, kdy měl vyprostit mrtvolu, resp. její torzo, které se mu jevilo jako houba, na které leží tělo. Právě tuto interakci žalobce interpretoval jako pracovní úraz. Po zásahu se mu vracely hrůzné vzpomínky, až navštívil svého obvodního lékaře a pokusil se vzpomínky zaplašit alkoholem, což se ovšem nepodařilo. Oslovil proto psychiatra , tituly před jménem, , Anonymizováno, , který mu diagnostikoval PTSD. V rámci souvisejícího řízení, vedeného Okresním soudem v Ostravě pod sp. zn. 26 C 16/2021 (dále jen související řízení), byl zpracován znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , znalce v oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, podle nějž žalobce v důsledku zásahu ze dne , Anonymizováno, trpí PTSD, která je hlavní, podstatnou a značnou příčinou jeho zdravotní nezpůsobilosti k dosavadní práci. Znalec vyhodnotil ztížení žalobcova společenského uplatnění v tomto kontextu 1 200 body. Přítomnost PTSD potvrdil též psycholog. Představa, že se na podobný zážitek lze předem připravit, je mylná. Žalobce nemůže usnout a spát, vyhýbá se společnosti, bývalým kolegům, hlučnému prostředí, nenavštěvuje sportovní utkání jako dříve a přes den bývá unavený a podrážděný, zažívá tzv. flashbacky. Povinnost nahradit ZSU by žalovanému vznikla i tehdy, jestliže by pracovní úraz byl jen příslovečnou „poslední kapkou.“ Žalovaná pohledávka se nepromlčela, neboť žalobcův zdravotní stav se mohl ustálit nejdříve rok po úraze a teprve tehdy mohla započít promlčecí lhůta.2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s poukazem na to, že se žalovaná pohledávka promlčela, poněvadž se žalobce do konce roku 2019 musel dozvědět, že utrpěl újmu a kdo za ni odpovídá. Námitku promlčení žalovaný vznesl na třetím jednání, po koncentraci řízení. Událost ze dne , Anonymizováno, , pokud se vůbec stala, není pracovním úrazem. Nebylo prokázáno, že žalobce trpí PTSD a i kdyby ano, nebylo prokázáno, že právě následkem události ze dne , Anonymizováno, . Znalec , tituly před jménem, , jméno FO, založil svůj posudek na subjektivních stescích žalobce, porovnáním žalobcova duševního stavu se svými ostatními pacienty a na lékařských zprávách žalobcova ošetřujícího psychiatra dr. , Anonymizováno, , aniž by byl žalobce podroben magnetické rezonanci s cílem ověřit přítomnost morfologických změn mozku, které jsou podle studie amerického lékaře , Anonymizováno, z roku 2011 příznakem PTSD u chronických pacientů. Přestože samotný znalec u žalobce žádné příznaky PTSD nepozoroval, na podkladě zpráv dr. , Anonymizováno, usoudil na přítomnost této poruchy. Žalobce nezažil nic, co by se vymykalo předchozím pracovním zkušenostem jeho a jeho kolegů ani tomu, na co byl dlouhodobě připravován. Od roku 2020 navíc pracuje jako řidič sanitky a je zřejmé, že i v této práci musí přicházet do traumatizujících situací. Žalobce navíc neprokázal, zda a jakou konkrétní překážku lepší budoucnosti pro něj PTSD znamenala. Žalovaný mimo jiné navrhl důkaz svědeckou výpovědí dr. , Anonymizováno, k průběhu žalobcovy léčby a k tomu, kdy žalobci oznámil svou diagnózu. Okresní soud svědka předvolal, ten se k jednání nedostavil a nebyl předvolán znovu.3. Okresní soud napadeným rozsudkem uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 300 000 Kč (výrok I.), rozhodl že nemá žádný z účastníků řízení právo náhrady jeho nákladů (výrok II.) a že je žalovaný povinen nahradit České republice náklady řízení v podobě znalečného a nákladů ustanovené zástupkyně žalobce ve výši 41 801 Kč (výrok III.). Dospěl přitom k těmto skutkovým zjištěním. Žalobce pracoval u žalovaného (jeho právní předchůdkyně) od 1. 5. 2008 jako báňský záchranář na základě pracovní smlouvy ze dne 28. 4. 2008. Dne , Anonymizováno, došlo v dole , Anonymizováno, k výbuchu metanu, při němž zahynulo , Anonymizováno, horníků. Žalobce tohoto dne v dole nepracoval. Důl byl po výbuchu uzavřen a teprve v dubnu , Anonymizováno, bylo rozhodnuto o vyvezení mrtvých horníků na povrch. Žalobce se na vyprošťování mrtvých podílel. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , zpracovaného v souvisejícím řízení, a ze znalcova výslechu vyplynulo, že znalec vycházel z vyšetření žalobce a ze zdravotní dokumentace vedené jeho praktickým lékařem, ošetřujícím psychiatrem dr. , Anonymizováno, a psycholožkou , tituly před jménem, , Anonymizováno, . Znalec uzavřel, že žalobce trpí PTSD, která je následkem události ze dne , Anonymizováno, . Na vyšetření žalobce vylíčil znalci průběh záchranné akce. Přesvědčivě popsal, jak vyprošťoval jednoho mrtvého horníka a uvedl, že viděl i ostatní mrtvé horníky, které vyprošťovaly jiné skupiny záchranářů. Těla byla ve značném stadiu rozkladu, prorostlá houbami a pokrytá plísněmi. Po této události začal žalobce pociťovat zdravotní problémy, nemohl spát, byl konfliktní, vracely se mu vzpomínky na výše popsanou událost, pociťoval nervozitu, bušení srdce a podobně. Žalobce byl nucen vyhledat lékaře, byl dlouho v pracovní neschopnosti a byla mu diagnostikována PTSD. Znalec tuto diagnózu sám potvrdil s tím, že se jedná o odezvu na závažnou stresovou událost ze dne , Anonymizováno, . PTSD je středně těžkého stupně a způsobuje dlouhodobou ztrátu pracovní způsobilosti žalobce k výkonu práce důlního záchranáře. Při diagnostice PTSD se vychází ze subjektivního popisu psychického stavu pacienta, který lze objektivně zachytit. Objektivní příznaky PTSD u žalobce byly zjištěny - jde o epizody opakovaného oživování traumatu v dotírajících vzpomínkách nebo ve snech a vyhýbání se vjemům, činnostem a situacím, které připomínají prožité trauma. U žalobce je přítomna vegetativní hyperaktivace se zvýšenou dráždivostí, žalobce unikal od nepříjemných emocí k alkoholu, trpí nespavostí, úzkostmi a depresemi. Magnetická rezonance se při diagnostice PTSD nepoužívá, není uvedena v klinických vyšetřovacích metodách. Znalec vyloučil, že žalobce PTSD simuluje, tato skutečnost by byla v rozporu s lékařskými zprávami psychiatrů a psychologů, u kterých je žalobce stále léčen. Žalobce podle nejnovější lékařské zprávy, kterou měl znalec k dispozici (ze dne 6. 12. 2023), popsanou nemocí nadále trpí a jsou mu předepisovány léky. Znalec ohodnotil ZSU zapříčiněné PTSD ve podle přílohy č. 1 a 3 nařízení, položky 1.13, 1 200 body jako duševní poruchu vzniklou působením otřesných zážitků, středně těžkého stupně. Hodnota bodu činila 250 Kč, pročež žalobci náleží na náhradě ZSU 300 000 Kč (1 200 bodů x 250 Kč). Dne 3. 9. 2020 žalobce obdržel výpověď z pracovního poměru podle § 52 písm. e) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákoníku práce) s poukazem na to, že byl uznán dlouhodobě zdravotně nezpůsobilým k výkonu dosavadní práce báňského záchranáře lékařským posudkem ze dne 8. 11. 2019. Důvodem nezpůsobilosti byla PTSD.4. Takto zjištěný skutkový stav okresní soud právně kvalifikoval především podle § § 269 odst. 1, 271c, 271k odst. 1 zákoníku práce a § 7 odst. 1 nařízení vlády č. 276/2015 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen nařízení), a došel k závěru, že pohledávka není promlčena, neboť k pracovnímu úrazu došlo dne , Anonymizováno, a žaloba byla podána dne 30. 3. 2023. Podle § 7 odst. 1 nařízení se bodové ohodnocení ZSU provádí zpravidla až rok poté, kdy došlo k poškození zdraví pracovním úrazem a je zřejmé, že jde o trvalé poškození zdraví a podle poznatků lékařské vědy dalším léčením, popřípadě léčebně rehabilitační péčí, nedojde ke zlepšení nebo stabilizaci zdravotního stavu. ZSU vzniká, jakmile se po úrazu a jeho případném léčení ustálí zdravotní stav poškozeného natolik, že je zřejmé, zda a jaké nepříznivé důsledky pro životní úkony poškozeného má jeho zhoršený zdravotní stav, a zda a v jakém rozsahu tedy došlo ke ZSU. O škodě se tedy poškozený dozví v době, kdy lze objektivně provést bodové ohodnocení ZSU. V nařízení použitý výraz „zpravidla“ znamená, že nejdříve je možno provést bodové ohodnocení teprve rok po úrazu. Utrpěl-li žalobce pracovní úraz , Anonymizováno, , ZSU bylo hodnotitelné nejdříve 27. 4. 2020 a pokud byla žaloba podána dne 30. 3. 2023, stalo se tak včas. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobce se popsané záchranářské akce zúčastnil, ani o tom, co bylo jejím cílem. Již ze samotných okolností, kdy k výbuchu došlo v , Anonymizováno,