75 Co 53/2026-809 – Krajský soud v Ostravě, pobočka Olomouc

1. Napadeným rozsudkem okresní soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 481 237,10 Kč s úroky z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou v každém kalendářním pololetí, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, v němž vznikne prodlení, zvýšené o 7procentních bodů, od 27. 9. 2014 do zaplacení (výrok I.) a povinnost zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 372 978,30 Kč (výrok II.).2. Okresní soud po provedeném dokazování dovodil, že v řízení bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . a žalovanou byla dne 27. 8. 2014 platně uzavřena smlouva o postoupení pohledávky. Jednalo se o pohledávku v celkové výši 2 116 053 Kč za společností , právnická osoba, ., která vznikla z titulu nabytí pohledávky z titulu uzavřené smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 23. 7. 2014 od společnosti , právnická osoba, . dle faktury č. , hodnota, ze dne 10. 7. 2014, splatné dne 24. 7. 2014, za dodávku 4 059,72 kg , jméno FO, , Anonymizováno, a 8 753,04 kg , Anonymizováno, , Anonymizováno, , v celkové výši 2 116 053 Kč. Dále okresní soud uzavřel, že téhož dne byl uzavřen dodatek č. , hodnota, ke smlouvě o postoupení pohledávky uzavřené mezi společností , Anonymizováno, , , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . zastoupenou , tituly před jménem, , jméno FO, jako postupitelem a společností , právnická osoba, zastoupenou , jméno FO, , jednatelem, jako postupníkem, přičemž obsahem tohoto dodatku bylo ujednání účastníků, dle něhož má celková cena za postoupení pohledávky být stanovena na 70 % hodnoty postoupených pohledávek. Pokud jde o kontraktační proces, dovodil okresní soud, že text smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 27. 8. 2014 včetně dodatku č. , hodnota, vypracovávala administrativní pracovnice žalovaného, a to dle pokynů, které jí byly poskytnuty společností , Anonymizováno, , , Anonymizováno, ., Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . Obě listiny byly podepsány jednatelem žalované, poté byly předány panu , jméno FO, , který je předal jednateli společnosti , Anonymizováno, , s. r. o. , tituly před jménem, , jméno FO, , jež je podepsal v místě svého bydliště v Kyjově. Na základě v průběhu řízení provedeného znaleckého posudku pak okresní soud dovodil, že podpisy jednatele společnosti , Anonymizováno, , , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , tituly před jménem, , jméno FO, na smlouvě o postoupení pohledávky a dodatku č. , hodnota, jsou pravými podpisy , tituly před jménem, , jméno FO, . V průběhu řízení byl stranou žalovanou předložen dodatek č. , hodnota, ke smlouvě o postoupení pohledávky, u něhož okresní soud na základě provedeného dokazování dovodil, že není platným právním jednáním, neboť podpis jednatele společnosti , Anonymizováno, , , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , tituly před jménem, , jméno FO, na této listině není jeho podpisem. Dále se okresní soud zabýval výkladem ujednání účastníků ve smlouvě o postoupení pohledávky a jejím dodatku, a to v souladu s ustanovením § 556 odst. 1 věta druhá ve spojení s ustanovením § 556 odst. 2 občanského zákoníku, a dospěl k závěru, že při postoupení existující pohledávky postupník převzal na sebe riziko spočívající v dobytnosti postupované pohledávky, které se pak odrazilo v tom, že úplata za postoupení pohledávky byla snížena o 30 % z nominální hodnoty postupované pohledávky, a představovala tak pouze 70 % z hodnoty pohledávky 2 116 053 Kč, tedy žalovanou částku 1 481 237,10 Kč. V tomto směru okresní soud nevzal za prokázanou verzi žalované, že úplata ve výši 70 % z postupované pohledávky měla představovat 70 % z její skutečné či obvyklé ceny. Dále okresní soud dovodil, že postoupená pohledávka za společností , právnická osoba, byla pohledávkou existující, a ze všech těchto důvodů žalobě žalobkyně vyhověl.3. Proti rozsudku okresního soudu podala včasné odvolání žalovaná, která navrhla změnu rozsudku okresního soudu a zamítnutí žaloby žalobkyně v celém rozsahu. Podle odvolatelky okresní soud dospěl k vícero překvapivým, vadným a z provedených důkazů někdy ani nevyplývajícím skutkovým závěrům, přičemž odvolatelka v odvolání konkrétně polemizuje s jednotlivými skutkovými závěry okresního soudu. Namítá, že soud se nezabýval její námitkou, že jednatel žalované uzavíral postupní smlouvu a její dodatky (kdy i o dodatku č. 2 se domníval, že je dodatkem platným) v omylu vyvolaném a přičitatelném postupiteli , Anonymizováno, , , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . Podle žalované naopak z provedeného dokazování vyplynulo, že třetí osoby (minimálně svědci , jméno FO, a , jméno FO, ) bez jakéhokoliv smluvního vztahu či zmocnění od společnosti , Anonymizováno, , , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . doručily žalované nabídku na odkup pohledávky vyplývající z faktury č. , hodnota, vystavené společností , právnická osoba, , kdy jako jediný doklad o existenci této pohledávky předložily onu fakturu a patrně i koncept postupní smlouvy. Žádný další doklad prokazující existenci pohledávky a její výši, než fakturu tyto osoby žalované při jednání nepředložily. Žalovaná měla zájem pohledávku odkoupit jen za předpokladu, že bude existující a řádně zdokladovaná. Protože osoby, s nimiž o odkupu pohledávky mluvila (kdy jednu z nich jednatel žalované považoval za , tituly před jménem, , jméno FO, ), žádné další doklady, než fakturu nebyly schopny doložit, měla žalovaná zájem o odkup pohledávky pouze za 70 % její reálné hodnoty, což také uvedla do dodatku č. , hodnota, , který byl v průběhu jednání zpracován zaměstnankyní žalované a žalovanou spolu s postupní smlouvou podepsán. Takovýto žalovanou podepsaný návrh pak svědek , jméno FO, doručil jednateli , Anonymizováno, , , Anonymizováno, ., Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . k podpisu a následně , tituly před jménem, , jméno FO, podepsané paré smlouvy předal zpět jednateli žalované. Tvrzení, že společnost , Anonymizováno, , , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . chtěla pohledávku postoupit za 70 % její nominální hodnoty, nemá oporu v dokazování, naopak žalovaná od počátku konstantně tvrdila a prokazovala, že nejen před uzavřením postupní smlouvy, ale i po jejím uzavření, měla jako jediný doklad o existenci samotné postupované pohledávky pouze vystavenou fakturu, a pohledávku měla vždy v úmyslu odkoupit za 70 % její hodnoty, myšleno obvyklou (reálnou) hodnotu. Okresní soud podle odvolatelky také nevyvodil řádné závěry z provedeného znaleckého posudku znalce , tituly před jménem, , adresa, , který zjistil nejen to, že dodatek č. , hodnota, nebyl podepsán jednatelem společnosti , Anonymizováno, , , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, ., ale pominul, že i další výtisky postupní smlouvy a dodatku č. , hodnota, jednatelem společnosti , Anonymizováno, , , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . podepsány nejsou. Již tyto skutečnosti a rozpory by měly vést soud k zamítnutí žaloby. Zásadně pak odvolatelka rozporuje zjištění okresního soudu, že postupovaná pohledávka za společností , právnická osoba, skutečně existovala, což v řízení od počátku popírá. Navíc odvolatelka poukazuje na to, že některé důkazy provedené okresním soudem byly provedeny po koncentraci řízení a nelze k nim tedy přihlížet.4. K odvolání žalované se podrobně písemně vyjádřila žalobkyně s tím, že s argumentací žalované se neztotožňuje a navrhla potvrzení rozsudku okresního soudu. Podle žalobkyně okresní soud správně dospěl k závěru o platnosti smlouvy o postoupení pohledávky, o existenci postupované pohledávky, o neplatnosti dodatku č. 2 ke smlouvě o postoupení pohledávky, a správně také jednání účastníků vyložil a dovodil, že dohoda účastníků byla taková, že cena postupované pohledávky představovala 70 % její nominální hodnoty. Konkrétně se pak žalobkyně ve vyjádření k odvolání vyjadřuje k jednotlivým odvolacím námitkám žalované.5. Proti rozsudku okresního soudu podala včasné odvolání rovněž žalobkyně, a to do výroku I. rozsudku okresního soudu s tím, že soud prvého stupně nesprávně stanovil procento zvýšení úroků, které by podle názoru žalobkyně nemělo být 7procentních bodů, ale dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. platné v den prvního prodlení by mělo být procentních bodů 8. V tomto směru navrhla žalobkyně změnu výroku I. rozsudku okresního soudu.6. Žalovaná se k odvolání žalobkyně nevyjádřila.7. Krajský soud při konstatování včasnosti a přípustnosti odvolání a jeho podání oprávněnou osobou přezkoumal rozsudek okresního soudu včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně a žalované důvodné není.8. Z obsahu spisu vyplývá, že žalobou ze dne 25. 9. 2017 se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 1 481 237,10 Kč s úrokem z prodlení od 27. 9. 2014 do zaplacení s odůvodněním, že se jedná o cenu postoupené pohledáv