25 CO 141/2022-389 — Krajský soud v Praze

1. Rozsudkem ze dne 17. 12. 2021, č. j. 111 C 12/2019-349, ve znění opravného usnesení ze dne 27. 5. 2022, č. j. 111 C 12/2019-369, rozhodl Okresní soud v Berouně (dále jen„ soud prvního stupně“) výrokem I., že se řízení co do zaplacení částky 7 921 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 7 921 Kč ode dne [datum] do zaplacení zastavuje. Výrokem II. bylo rozhodnuto, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 96 489,60 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 96 489,60 Kč ode dne [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Výrokem III. byla žaloba zamítnuta v rozsahu, v němž se žalobce domáhal proti žalované zaplacení částky 166 861,40 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 166 861,40 Kč ode dne [datum] do zaplacení. Dále bylo rozhodnuto, že žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení v částce 49 023,63 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalované, a vedlejšímu účastníkovi na straně žalované v částce 44 125,67 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce vedlejšího účastníka na straně žalované (výrok IV.), a že účastníci jsou povinni nahradit České republice – Okresnímu soudu v Berouně náklady řízení v celkové částce 2 795,55, a to poměrně tak, že žalobce je povinen nahradit tyto náklady ve výši 1 801,17 Kč, žalovaná ve výši 497,19 Kč a vedlejší účastník na straně žalované rovněž ve výši 497,19 Kč, všichni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok V.). Předmětem řízení byly nároky žalobce ad 1) až 7), specifikované níže, a to jednak nárok na zaplacení dlužného nájemného, bezdůvodného obohacení, ale rovněž nárok na náhradu škody, ať už majetkové škody, vzniklé na předmětu nájmu, či ušlého zisku, jakož i další škody v podobě zaplaceného vodného, nákladů na kontejner, odvoz a uskladnění suti a odpadu, a nákladů spojených s vyhotovením znaleckých posudků za účelem zjištění výše škody. Soud prvního stupně, po zohlednění kompenzační námitky žalované v podobě nároku na úroky ze složené jistoty, žalobu z větší části zamítl zejména z důvodu spoluúčasti žalobce na vzniku škody. Věc právně posoudil zejména dle § 2201 a násl., § 2894 a násl. a § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“). 2. Proti výrokům III., IV. a V. tohoto rozsudku podal včasné odvolání žalobce. Uvedl, že soud prvního stupně provedl zcela vyčerpávající dokazování. Zásadně však pochybil, pokud v případě újmy na majetku vzniklé vytopením domu dospěl k závěru, že za její vznik nesou spoluodpovědnost žalobce a žalovaná rovným dílem (odst. 60. odůvodnění napadeného rozsudku). Soud prvního stupně se tak ztotožnil s názorem vedlejší účastnice. Dle názoru žalobce však došlo ke vzniku škody na jeho majetku výlučně zaviněním ze strany žalované. Ta měla především uzavřít hlavní přívod vody v domě za situace, kdy voda netekla, jednalo se o základní povinnost žalované. Tu žalovaná porušila, když při odpojování pračky předtím neuzavřela přívod vody do tohoto spotřebiče. Na tuto povinnost nemá vliv skutečnost, zda v danou chvíli v domě voda teče nebo neteče. Nebylo až tak důležité, že žalovaná neuzavřela hlavní přívod vody do domu, ale že neuzavřela, resp. nechala otevřený přívod vody do pračky při jejím odpojení. Je pravdou, že žalobce žalovanou předem neinformoval, že dodávka vody do domu bude obnovena. Vedly jej k tomu velmi vyostřené vztahy účastníků, způsobené zcela svévolným a protiprávním chováním žalované. Nicméně situace, kdy je dodávka vody na nějaký čas přerušena a následně bez předchozího upozornění obnovena, není nikterak neobvyklá (např. při poruchách městského vodovodního řadu, kdy také nejsou odběratelé dodavatelem výslovně upozorňováni, že vodu opět„ pustí“). Žalobce je tak přesvědčen, že se svým jednáním, resp. nejednáním, kdy žalovanou předem neupozornil na obnovení dodávky vody do domu, na vzniku škody nijak nepodílel. Kdyby totiž žalovaná dodržela standardní postup při odpojování pračky, k žádné škodě na majetku žalobce by nedošlo. Pokud by snad odvolací dospěl k závěru, že se přesto žalobce na vzniku škody odílel, rozhodně se nemohlo jednat o spoluzavinění rovným dílem. Žalobce navrhl, aby odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně v napadeném výroku III. tak, že žalobě plně vyhoví a přizná mu náhradu nákladů řízení. 3. Vedlejší účastnice na straně žalované k odvolání žalobce uvedla, že uplatnila svůj přístup ohledně spoluzpůsobení škody žalobcem již v předsoudní fázi při likvidaci pojistné události. Z provedeného dokazování navíc vyplynulo, že žalobce byl v přímém kontaktu s právním zástupcem žalované, a právě na základě tohoto kontaktu se rozhodl obnovit přívod vody. Nic mu tak nebránilo totožným způsobem vyrozumět právního zástupce žalované o plánovaném obnovení přívodu vody. Žalobce navíc s ohledem na požadované vyklizení nemovitosti žalovanou mohl a měl předpokládat, že žalovaná již započala se stěhováním, a tudíž že v mezidobí byly některé spotřebiče odpojeny. Argumentace možnými haváriemi např. na městském vodovodním řadu není přiléhavá, neboť v takovém případě nelze očekávat odvážení spotřebičů uživateli v důsledku stěhování, jak tomu bylo v daném případě. Dodávka vody byla navíc neoprávněně přerušena v důsledku sporů mezi účastníky a přerušení trvalo po dobu delší než 3 týdny. Ustanovení § 2918 o. z. je tak na tento případ bez dalšího aplikovatelné. Je nezpochybnitelné, že škoda v daném případě vznikla také v důsledku neočekávaného opětovného spuštění vody, tedy v důsledku jednání žalobce. 50 % snížení nároku na náhradu škody je tudíž adekvátní. Vedlejší účastnice navrhla, aby byl rozsudek soudu prvního stupně v napadeném rozsahu potvrzen a žalované a vedlejší účastnici na její straně přiznána náhradu nákladů odvolacího řízení. 4. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, ve smyslu ust. § 212 a § 212a o. s. ř., a zjistil, že odvolání žalobce je důvodné. 5. Výroky I. a II. rozsudku soudu prvního stupně nebyly odvoláním napadeny a nabyly tak samostatně právní moci (§ 206 odst. 2 o. s. ř.). Nebyly tudíž ani předmětem přezkumu odvolacím soudem. 6. Na základě dokazování, provedeného před soudem prvního stupně, bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o nájmu věcí nemovitých, na jejímž základě žalobce předal žalované do užívání dům [adresa] v obci [obec] včetně pozemků za sjednané nájemné ve výši 15 000 Kč měsíčně. Součástí smlouvy bylo ujednání o složení jistoty ve výši 15 000 Kč. Nájem byl sjednán na dobu určitou do [datum] a v době jeho započetí žalovaná prohlásila, že veškeré vybavení je funkční a nepoškozené s výjimkou závad výslovně uvedených v předávacím protokolu z téhož dne, sepsaném za účasti svědkyně [příjmení]. V něm byl mj. uveden nefunkční radiátor v dolní koupelně. Žalobce současně pořídil fotodokumentaci stavu předmětu nájmu, odpovídající soupisu závad při předání předmětu nájmu do užívání a zachycující též omítky domu, horší stav nátěru a tmelu oken a zrezlá vjezdová vrata, jakož i interiéry domu, včetně sprchového závěsu na tyči a nepoškozeného poklopu sedátka na WC. Následně strany sjednaly dne [datum] novou smlouvu o nájmu (věcí nemovitých) opět na dobu určitou od [datum] do [datum] s tím, že žalovaná přistoupila na navýšení jistoty na celkových 30 000 Kč. I v tomto případě byl pořízen předávací protokol (opět za přítomnosti svědkyně [příjmení] a dále nově zástupce žalované) a fotodokumentace, podle nichž nevykazoval předmět nájmu ke dni podpisu smlouvy žádné závady a jeho vybavení bylo funkční a nepoškozené; na svých místech se nacházely i sprchový závěs s tyčí a topný žebřík v koupelně. Podle další průběžně pořizované fotodokumentace došlo ke zhoršení stavu předmětu nájmu až v průběhu roku 2017 a 2018. Protože u žalované opakovaně docházelo k nikoliv zásadnímu, ale přesto častému prodlení s hrazením sjednaného nájemného, a dle evidence žalobce nebyly uhrazeny včas ani všechny platby vodného, žalobce ji na tuto skutečnost opakovaně upozorňoval. Následně ji vyrozuměl o skončení nájmu ke dni [datum] a vyzval ji k vyklizení a předání pronajatých nemovitých věcí s tím, že má od března téhož roku naplánovány opravy a úpravy předmětu nájmu; ten současně na základě smlouvy ze dne [datum] pronajal novému nájemci [jméno] [příjmení] za nájemné ve výši 18 000 Kč měsíčně s účinností od [datum]. Žalovaná však na tyto požadavky žalobce nereagovala a ke konci února 2018 předmět nájmu nevyklidila s tím, že za uvedený měsíc neuhradila ani sjednané nájemné. Nadále tedy nemovitosti užívala bez řádně uzavřené nájemní smlouvy a odmítala je žalobci zpřístupnit, což učinila až po zásahu policie. Žalobce se proto s ohledem na své obavy z navyšování dluhu žalované na vodném rozhodl zajistit prostřednictvím příslušného dodavatele těchto služeb odpojení dodávek vody, což následně pracovník dodavatele dne [datum] také uskutečnil bez předchozího vyrozumění žalované, která se