25 CO 165/2022-230 — Krajský soud v Praze

1. Okresní soud v Mladé Boleslavi (dále jen„ soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 23. 3. 2022, č. j. 19 C 201/2021-187, zamítl žalobu, kterou se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení 279 987,08 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení (výrok I.) a uložil žalobci povinnost uhradit žalovanému náhradu nákladů řízení v částce 129 37,20 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho právního zástupce (výrok II.). 2. Soud prvního stupně po provedeném dokazování uzavřel, že sjednané dílo bylo žalobci předáno a žalovanému tak vznikl nárok na úhradu ceny díla. Žalobce v den předání díla vytkl žalovanému vady díla a soud prvního stupně je posoudil jako nepodstatné. Dle soudu prvního stupně žalobce neposkytl žalovanému přiměřenou lhůtu k odstranění vytčených vad, navíc některé vady vznikly respektováním přání žalobce. K odstoupení od smlouvy ze strany žalobce nedošlo, a i pokud by žalobce od smlouvy o dílo uzavřené se žalovaným odstoupil, nešlo by o platné odstoupení, neboť žalobci právo na odstoupení nevzniklo. Pro zhotovení díla bylo nezbytné zachování technologické kázně, nikoli kvalita použitého materiálu a použití betonu P 350 a P 300 na místo konstrukčního betonu C 16/20 nebylo žalovanému jako vada nejen vytknuto, ale ani se o vadu nejedná, neboť strany si smlouvou o dílo typ použitého betonu pro obezdění bazénu nesjednaly. Soud prvního stupně uzavřel, že žalobce neprokázal podstatné vady díla dodaného žalovaným žalobci, proto mu nevznikl nárok na odstoupení ze zákona a účastníci si možnost odstoupení od smlouvy nesjednali. Žalobce neprokázal, že by žalovanému poskytl přiměřenou lhůtu k opravě vytčených vad díla a pokud se rozhodl dílo téměř kompletně odstranit a vybudovat nové, nedošlo k tomu v příčinné souvislosti s provedením díla žalovaným. Žalobce tak nemohl ani prokázat příčinnou souvislost mezi vznikem tvrzené škody a provedením díla žalovaným. 3. Proti shora uvedenému rozsudku podal včas odvolání žalobce, který namítal, že soud prvního stupně na jednu stranu prováděl důkazy svědeckými a účastnickými výpověďmi, komunikací SMS a emailovou, a na druhou stranu bezdůvodně odmítl provést důkaz videonahrávkou žalobce, a další důkazy, jako fotodokumentaci vad díla, bez dalšího označil za nezpůsobilé k prokázání vad díla, aniž by k tomu doplnil racionální zdůvodnění. Dle žalobce soud prvního stupně smlouvu o dílo nesprávně právně posoudil jako synallagmatický závazkový vztah, pokoušel se zlehčit vady díla a poukazoval na liknavý postup žalovaného s odstraněním vad v souvislosti s nezaplacením ceny za zhotovení díla, respektive zálohy, žalobcem. Smlouva o dílo není synallagmatickým závazkem, obnovení díla není podmíněno plněním objednatele v podobě zaplacení sjednané ceny (dle rozsudku Nejvyššího soudu /dále jen„ NS“ / ze dne 29. 11. 2007 sp. zn. 33 Odo 171/2006). Skutečnost, že žalobce měl být údajně v prodlení, byla bez významu pro věc samu. Žalobce je v postavení spotřebitele a měl by mít zajištěnu právní ochranu. Argumentace soudu prvního stupně pod bodem 49 a 50 odůvodnění napadeného rozsudku je nesprávná, a to v úvaze, že žalobce nemohl odstoupit od smlouvy o dílo z důvodu prodlení na straně žalovaného, neboť sám měl být v prodlení s úhradou alespoň části ceny díla. Soud tak přisvědčil postupu žalovaného jako zhotovitele spočívajícího v pozastavení opravy vad do doby, než mu bude zaplacena část ceny díla. Dle žalobce zhotovitel nemůže profitovat ze svého ledabylého a neprofesionálního zhotovení díla tak, že bude povinen vady odstranit až tehdy, kdy dostane za dílo zaplaceno, byť zčásti. Soud prvního stupně neodůvodnil svůj stěžejní závěr v bodě 23 a 24 odůvodnění napadeného rozsudku, že žalobcem vytknuté vady díla byly vadami nepodstatnými. Uvedl sice, že byly uplatněny dne [datum], ale již neuvedl, o jaké konkrétní vady se mělo jednat a proč je posoudil jako nepodstatné. Ze souhrnu vad popsaných soudem prvního stupně v bodě 22 odůvodnění napadeného rozsudku je zřejmé, že pokud by je soud prvního stupně zohlednil, musel by uzavřít, že takto zhotovené dílo představuje podstatné porušení smlouvy, a že žalobce po právu od smlouvy odstoupil. Předmětem smlouvy bylo usazení bazénu a v rámci tohoto díla jsou kladeny vyšší nároky na jeho kvalitu než například u výkopových prací. Dílo vykazovalo takové vady, pro které bylo možno se při užívání bazénu i zranit. Žalobce prokázal odstoupení od smlouvy svou účastnickou výpovědí, svědeckou výpovědí manželky a svědeckou výpovědí svědka [jméno], který sice uvedl, že u odstoupení od smlouvy o dílo nebyl přítomen, ale tato skutečnost mu byla známa od žalobce. Je s podivem, že se soud prvního stupně přiklonil na stranu žalovaného, který pouze popřel, že by byl informován o odstoupení od smlouvy, aniž by k tomu cokoliv doložil. Argumentace soudu, že manželka žalobce je na předmětu sporu finančně zainteresována, je nesprávná, neboť je to žalovaný, kdo je na předmětu sporu finančně zainteresován a jeho manželka není stranou sporu. Žalobce nesouhlasí se závěrem soudu prvního stupně, že nebyl smluvně dohodnut žádný konkrétní beton pro zhotovení díla, neboť žalovaný byl žalobci doporučen prodejcem bazénu [právnická osoba] a dle jejich specifikace pro upevnění bazénu měl být použit konstrukční beton typ C 16/20. Žalobce v postavení spotřebitele logicky očekával, že bazén bude zhotoven dle výše uvedené technické zprávy. Přestože tuto skutečnost opakovaně namítal, soud prvního stupně se jeho námitkou dostatečně nezabýval. Nesouhlasí s odůvodněním napadeného rozsudku pod bodem 53, neboť žalobce prokázal vady díla, seznamem vytknutých vad, dodanou fotodokumentací a posudkem na kvalitu betonu, který použil žalovaný. Soud prvního stupně se v odůvodnění napadeného rozsudku nevypořádal s námitkami žalobce, ale ani neodůvodnil své vlastní závěry a úvahy, při kterých očividně stranil žalovanému. Žalobce dále namítal odůvodnění napadeného rozsudku pod body 23 a 24, kdy závěry soudu prvního stupně považuje za překvapivé, zejména proto, že soud k nim odmítl provést potřebné důkazy a žalobce ani nepoučil ve smyslu o. s. ř. Závěr soudu prvního stupně o věrohodnosti fotodokumentace nemůže obstát a jedná se o svévolné odmítnutí předloženého důkazu. Soud prvního stupně mohl k závažnosti vad vyslechnout žalobce, případně jeho manželku, neboť ti vyslechnuti byli, ale nikoliv k rozsahu a skutečnostem uvedeným ve fotodokumentaci. Dle žalobce soud prvního stupně zatížil své rozhodnutí vadou, neboť rozsudek samotný je nepřezkoumatelný, odůvodnění je nelogické a nepřesvědčivé. Žalobce navrhoval při posledním soudním jednání vypracování znaleckého posudku za účelem zjištění, zda beton P 300 a P 350 svojí vhodností a užitím odpovídá parametrům betonu C 16/20, neboť se dle žalobce jednalo o skutečnost nezbytnou k prokázání žalobního tvrzení. Žalobce navrhl provést důkaz znaleckým posudkem k zpochybnění věrohodnosti svědecké výpovědi svědka [jméno]. Rovněž znalecký posudek žalobce navrhl v návaznosti na předběžný právní názor soudu, který byl učiněn až v rámci posledního ústního jednání dne [datum] a žalobci nebyl dříve znám. Soud prvního stupně si tak závěr o odborné otázce učinil sám bez dalšího, aniž by ustanovil znalce. Žalobce zdůraznil, že svědek [příjmení] nebyl slyšen jako znalec, ale pouze jako svědek. Žalobce nesouhlasí v rozdílném hodnocení soudem prvního stupně svědecké výpovědi svědka [jméno] a svědka [jméno], kdy soud prvního stupně považoval za správnou pouze výpověď svědka [jméno] a výpověď svědka [jméno] považoval za nepřiléhavou a nekompetentní. Žalobce má za to, že soud prvního stupně zhodnotil skutkový stav v rozporu se zásadou volného hodnocení důkazů. Navrhl, aby odvolací soud provedl důkaz znaleckým posudkem a změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobě vyhoví a přizná žalobci náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů, případně aby rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. 4. Žalovaný ve svém vyjádření k odvolání žalobce zdůraznil, že smlouva o dílo je smlouvou dvoustrannou, jejímž předmětem je provedení díla jednou stranou a zaplacení díla stranou druhou. Rozsudek Nejvyššího soudu odkazovaný žalobcem v odvolání považuje žalovaný za nepřípadný na řešenou věc, neboť vycházel z právní úpravy platné do [datum]. V nové právní úpravě se smlouva o dílo posuzuje jako synallagmatický závazkový vztah. K odvolacím námitkám žalobce žalovaný uvedl, že soud prvního stupně v rámci poučovací povinnosti žalobce ne jednou, ale opakovaně upozorňoval na právní názor soudu a s tím spojené povinnosti žalobce. Mimo jiné jej upozornil na to, že neprovedl volbu práva k nápravě vad, které žalobce tvrdil a pokud tak neučinil bez zbytečného odkladu, tak mohl vůči žalovanému uplatnit nároky z vad nepodstatných, tzn. nárok na odstranění vady její opravou nebo přiměřenou slevou z ceny díla. Mezi nároky z nepodstatných vad pak nepatří právo odstoupit od smlouvy, neboť tento nárok patří mezi možné nároky při podstatném porušení smlouvy, tedy při zjištěných po