14 Co 574/2024-791 — Krajský soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne , datum, původně domáhala zaplacení 372 847,87 Kč s 8,5% úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení jakožto úhrady za investice do bytu č. , hodnota, v domě č. p. , adresa, , který je součástí pozemku ve vlastnictví žalovaného, a jejž měla pronajatý, spočívající v zabudování kuchyňské linky v ceně 219 894 Kč, kuchyňských spotřebičů v ceně 53 662,87 Kč, vybavení ložnice v ceně 84 291 Kč a zhotovení italské stěrky na stěně v kuchyni v hodnotě 15 000 Kč. Dne , datum, vzala ústně do protokolu žalobu zpět co do částky 11 490 Kč s příslušenstvím, neboť v původně požadované částce byla zahrnuta další myčka na nádobí v uvedené ceně, která však nebyla součástí vybavení předmětné kuchyně. Usnesením okresního soudu z téhož dne, jež nabylo právní moci dne , datum, , bylo řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby zastaveno. Předmětem řízení tak zůstala částka 361 357,87 Kč s příslušenstvím. Výrokem II. nyní přezkoumávaného rozsudku, který nebyl napaden odvoláním a již samostatně nabyl právní moci, byla žaloba zamítnuta mj. co do požadavku na zaplacení částky 84 291 Kč za vybavení ložnice a částky 15 000 Kč za výmalbu kuchyně italskou stěrkou. Tyto dílčí nároky tedy nejsou předmětem odvolacího řízení, pročež se odvolací soud níže již stanoviskem žalovaného a skutkovými zjištěními vztahujícími se k těmto dvěma dílčím nárokům nebude zabývat.2. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Namítal, že se s žalobkyní, která je jeho sestřenicí, nedohodl na tom, že jí uhradí jí vynaložené prostředky na vybavení kuchyně ani na tom, že kuchyňskou linku a spotřebiče odkoupí. Účastníci sice jednali o variantě, při níž by kuchyňská linka přešla do vlastnictví žalovaného a žalovaný by žalobkyni uhradil náklady za její pořízení s tím, že v takovém případě by výše nájemného (zahrnující nájemné za vybavení kuchyně) činila 12 800 Kč, placeno by bylo 10 000 Kč a částkou 2 800 Kč měsíčně by byla umořována cena linky. K uzavření takové dohody však nedošlo, a proto je linka ve vlastnictví žalobkyně, která ji po skončení nájmu bytu v bytě zanechala, byt tudíž nevyklidila a nepředala žalovanému. Ve vyúčtování linky výslovně zpochybnil položky „skříň 15 000 Kč“, „stěhování 2 000“ Kč a „doprava 900 Kč“. Pokud jde o spotřebiče, ty nejsou ve vlastnictví žalobkyně, nýbrž její dcery, neboť ta uzavírala kupní smlouvu s jejich prodejcem. K započtení vůči žalobou uplatněnému nároku uplatnil svou pohledávku vůči žalobkyni v celkové výši 262 346,11 Kč sestávající z dlužného nájemného za období listopadu , rok, a května až října , rok, výši 66 667 Kč, úhrady za elektřinu za období od , datum, do , datum, ve výši 32 573,17 Kč, úhrady za vodu za téže období ve výši 3 637,90 Kč a náhrady nájemného za období listopadu , rok, až ledna , rok, ve výši 150 000 Kč a zákonných úroků z prodlení z částky 56 667 Kč od , datum, do , datum, ve výši 9 468,04.3. V záhlaví označeným rozsudkem okresní soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 232 066,87 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z této částky ročně od , datum, do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), žalobu co do 129 291 Kč (99 291 + 30 000) s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z této částky ročně od , datum, do zaplacení zamítl (výrok II.) a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce na náhradě nákladů řízení 83 782,56 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok III.).4. Při svém rozhodnutí soud prvého stupně vycházel ze zjištění, že mezi účastníky byla uzavřena ústní nájemní smlouva, jejímž předmětem bylo užívání bytu č. , hodnota, o velikosti 2+kk v domě č. p. , adresa, , který je součástí pozemku ve vlastnictví žalovaného, (dále jen „byt“) žalobkyní jako nájemkyní za nájemné ve sjednané výši 10 000 Kč měsíčně zahrnující úhrady za energie a služby spojené s užíváním bytu. Nájem byl sjednán na dobu určitou do , datum, s možností prodloužení vždy na rok. Zároveň bylo dohodnuto, že žalovaný žalobkyni vrátí prostředky investované do tohoto bytu formou pořízení kuchyňské linky vyrobené na míru přesně do daného bytu včetně ostrůvku, stolu a spotřebičů (digestoře, trouby, mikrovlnné trouby, varné indukční desky a myčky nádobí). Na základě této nájemní smlouvy žalobkyně byt užívala od , datum, , kdy byla do bytu instalována kuchyňská linka a žalobkyně od žalovaného obdržela klíče do bytu a získala plný přístup do bytu, a to do , datum, . Uvedeného dne dal žalovaný žalobkyni výpověď z nájmu bytu a donutil ji, aby ještě téhož dne večer byt opustila a předala jej žalovanému vhozením klíčů do schránky, což žalobkyně učinila. Své věci z (kromě linky se spotřebiči) žalobkyně z bytu vyklidila , datum, . Kuchyňskou linku vyrobil a do bytu namontoval truhlář , jméno FO, . Cena za toto dílo byla žalobkyní uhrazena tak, že dne , datum, zaplatila , jméno FO, zálohu na materiál ve výši 100 000 Kč. Dne , datum, bylo truhlářem žalobkyni vystaveno vyúčtování obsahující oceněné položky kuchyňské linky, a to výrobu, montáž, dvířka bílý vysoký lesk, úchytky, kování za 120 450 Kč a další položky včetně mimo jiné dřezu a baterie za 8 500 Kč, digestoře za 12 990 Kč, jednotlivé ceny jsou podrobně uvedené ve vyúčtování, dále položky stěhování 2 000 Kč, skříň 15 000 Kč, doprava 900 Kč; celkem 219 894 Kč. Po odečtení zálohy 100 000 Kč činil doplatek 119 894 Kč. Do linky byly zabudovány spotřebiče zakoupené dcerou žalobkyně , jméno FO, v prodejně Datart v , adresa, dne , datum, ; jedná se o troubu AEG za 11 622,03 Kč, mikrovlnnou troubu Gorenje za 3 584,89 Kč, varnou desku indukční AEG za 13 274,89 Kč, myčku nádobí Bosch za 11 421,03 Kč a službu prodloužení záruky za 2 339 Kč. Celková cena za tyto a další položky činila 96 974,80 Kč. Z toho cena spotřebičů, které byly vestavěny do předmětné kuchyňské linky, včetně záruky činí 42 241,84 Kč. Zakoupení spotřebičů značek Bosh nebo AEG chtěl výslovně žalovaný. Faktura na zboží je vystavena na jméno , jméno FO, , protože měla známého v Datartu, takže jí poskytl slevu, ale spotřebiče kupovala žalobkyně. V průběhu prosince , rok, žalobkyně žalovanému doložila doklady k lince (včetně citovaného vyúčtování) a ke spotřebičům. Žalovaný v domě pronajímal i další byty, jejich nájemci měli písemné nájemní smlouvy a nájemné svědkyně , jméno FO, činilo 13 800 Kč plus zálohy 4 500 Kč, stejně tak nájemné svědka Kotmela činilo 13 800 Kč. plus zálohy 4 500 Kč.5. Okresní soud dále činil podrobná zjištění o stavech vodoměrů a elektroměrů a způsobu a okolnostech jejich zjišťování, která však nejsou z hlediska dále uvedeného právního posouzení pro výsledek sporu podstatná.6. Po právní stránce okresní soud takto zjištěný skutkový stav posuzoval podle § 1 odst. 2, § 6, 8, 505, 547, 557, 580 odst. 1, § 1746, 1958, 1970, 1982, 2201, 2204 odst. 2, § 2217, § 2218, 2236 odst. 1, 2, § 2237, § 2242, 2243, 2286, 2291 a 2292 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), podle § 9 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zák. č. 67/2013 Sb.“) a podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Dospěl přitom k závěru, že mezi účastníky byla v ústní formě platně uzavřena nájemní smlouva (když nedostatek písemné formy nemůže jít k tíži nájemce, tj. žalobkyně) s dohodou o investicích, jejímž předmětem byla linka se spotřebiči, jak jsou výše uvedeny, o nichž bylo dohodnuto, že investici do nich žalobkyni žalovaný proplatí, a to po nastěhování žalobkyně do bytu. Vzhledem k tomu, že žalobkyně začala užívat byt od prosince , rok, včetně, kdy i v průběhu prosince , rok, žalovanému doložila doklady k lince (včetně vyúčtování, které okresní soud považuje za doklad dostačující) a jejím součástem (spotřebičům; že na dokladech není uvedena přímo žalobkyně dle názoru okresního soudu nevadí, když je žalobkyně kupovala fakticky). Jelikož nebyl prokázán přesný čas proplacení investice žalobkyni žalovaným, platí, že žalovaný byl povinen plnit po výzvě ihned, tj. do 5 dnů (§ 1958, 1959 o. z.). Není sice prokázán přesný čas předložení dokladů k lince a spotřebičům a výzva žalobkyně žalovanému, nicméně ústně se tak stalo v průběhu prosince , rok, , nejpozději od ledna , rok, je tak žalovaný v prodlení s úhradou částky investované do linky včetně spotřebičů. S ohledem na předžalobní výzvu žalobkyně a žalobu, kdy žalobkyně požaduje z této částky zákonné úroky z prodlení až od , datum, , tedy později, bylo namístě přiznat žalobkyni i jí požadované úroky z prodlení. Pokud jde o žalovaným namítanou alternativní možnost umořování ceny linky po 2 800 Kč měsíčně, je dle názoru okresního soudu zřejmé, že strany o této variantě jednaly, avšak její uzavření nebylo prokázáno, resp. jí vylučuje prokázaná dohoda o úhradě celé částky investice do linky. Ostatně, pokud by se měla linka umořovat částkou 2 800 Kč, bylo by umořeno 10 měsíců, kdy žalovaná v bytě bydlela, s tím, že ukončením nájmu by se