72 C 22/2020 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se podanou žalobou, ve znění následně učiněných zpětvzetí žaloby, domáhal po žalovaném (původně žalovaný vystupoval jako žalovaný 2) spolu s žalovanou 1), ve vztahu k níž bylo řízení následně s ohledem na ztrátu způsobilosti být účastníkem řízení zastaveno) zaplacení částky v celkové výši 39.126 Kč s příslušenstvím, resp. částky ve výši 23.370 Kč s příslušenstvím, a to s tím, že žalobce uvedl, že jako vlastník bytového domu na ulici [adresa], č. or. 4, v [obec], v katastrálním území Husovice, zapsáno na [list vlastnictví], uzavřel dne 14. 2. 1995 s žalovanou (původně žalovaná 1), ve vztahu k níž bylo řízení zastaveno) nájemní smlouvu k bytu [číslo] o velikosti 2+1, který se nachází v 2. nadzemním patře uvedeného bytového domu. Dle čl. V. předmětné nájemní smlouvy bylo mezi účastníky ujednáno, že nájemné včetně záloh na služby je splatné do konce kalendářního měsíce, za který se nájemné a zálohy na služby hradí. Následně oba žalovaní požádali žalobce o souhlas se směnou předmětného bytu, kdy ke schválení došlo na schůzi Rady městské části [obec] dne 12. 7. 2018, přičemž na tomto podkladě žalovaní uzavřeli nájemní smlouvu k bytu [číslo] na ulici [adresa], č. or. [anonymizováno] v [obec], v [katastrální uzemí], zapsáno na [list vlastnictví]. Žalovaným tak zanikl nájemní vztah k původnímu bytu ke dni 31. 8. 2018, avšak za vyúčtování služeb za rok 2017 žalovaní nadále dluží žalobci celkem částku ve výši 39.126 Kč. Žalobce k tomu dále uvedl, že výše nájemného se stanovuje s přihlédnutím k obvyklé výši v daném místě na základě rozhodnutí kolektivních orgánů žalobce a zálohy na služby jsou stanoveny jako předpokládaná výše nákladů dle očekávané spotřeby a počtu osob v bytě, kdy přesná výše je přitom uvedena v evidenčním listě. Vyúčtování záloh na služby je prováděno za uplynulý kalendářní rok a nájemníkům je doručováno do poštovních schránek, a to do 30. 4. následujícího roku, přičemž nedoplatky vyúčtování jsou splatné k 31. 8. následujícího roku. Přestože však byli žalovaní dopisem ze dne 17. 10. 2018 žalobcem vyzváni k úhradě dlužné částky, ze strany žalovaných nebylo žalobci ničeho uhrazeno. 2. Žalobce k tomu dále uvedl, že částka ve výši 39.126 Kč představuje výsledek vyúčtování služeb za období od 1. 1. 2017 do 31. 12. 2017. Ve vztahu k danému období od 1. 1. 2017 do 31. 12. 2017 odkázal na příslušné evidenční listy, a to s platností od 1. 1. 2017, 1. 3. 2017 a od 1. 9. 2017. Výše záloh na služby za leden a únor 2017 přitom činila měsíčně částku 1.716 Kč, za březen až prosinec 2017 pak měsíčně částku 1.410 Kč. Žalovaní přitom zaplatili na zálohách na služby za rok 2017 celkem částku ve výši 17.532 Kč (2x 1.716 Kč – za leden a únor 2017 a 10x 1.410 Kč – za březen až prosinec 2017). Žalovaní dále zaplatili za rok 2017 všechny předepsané zálohy, které jim byly řádně odečteny od nákladů na služby. Splatnost nedoplatku vyúčtování služeb za rok 2017 pak byla stanovena ke dni 31. 8. 2018 (mj. s odkazem na ust. § 7 odst. 3 zákona č. 67/2013 Sb.). Žalobce dále uvedl, že dne 1. 7. 2020 žalovaní uhradili částku ve výši 9.556 Kč, resp. jedná se o zápočet přeplatku na vyúčtování služeb za rok 2019. 3. Podáním ze dne 16. 10. 2020, které bylo doručeno soudu dne 21. 10. 2020, žalobce mimo jiné vzal žalobu částečně zpět co do částky ve výši 9.556 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9.556 Kč od 2. 7. 2020 do zaplacení. Dále žalobce v rámci uvedeného podání učinil návrh na změnu žaloby s tím, že žalobní petit nadále zní takovým způsobem, že žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci částku ve výši 29.570 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 9.556 Kč od 1. 9. 2018 do 1. 7. 2020, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 29.570 Kč od 1. 9. 2018 do zaplacení. 4. Usnesením Městského soudu v Brně ze dne 6. 4. 2021, č. j. 72 C 22/2020-70, které nabylo právní moci dne 15. 5. 2021, tak bylo řízení zastaveno ohledně jistiny ve výši 9.556 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 9.556 Kč od 2. 7. 2020 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 39.126 Kč od 1. 8. 2018 do 31. 8. 2018, z důvodu částečného zpětvzetí žaloby ze dne 16. 10. 2020, neboť žalovaní po podání žaloby dne 1. 7. 2020 uhradili částku ve výši 9.556 Kč. Předmětem řízení tak zůstala částka ve výši 29.570 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % z částky 9.556 Kč od 1. 9. 2018 do 1. 7. 2020 spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % z částky 29.570 Kč od 1. 9. 2018 do zaplacení. 5. Následně došlo k opětovnému částečnému zpětvzetí žaloby ze strany žalobce u jednání soudu dne 14. 10. 2021, kdy žalobce vzal žalobu zčásti zpět dále co do částky ve výši 6.200 Kč s příslušenstvím, takže po částečném zastavení řízení v daném rozsahu zůstala předmětem řízení částka ve výši 23.370 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky ve výši 9.556 Kč od 1. 9. 2018 do 1. 7. 2020, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky ve výši 6.200 Kč od 1. 9. 2018 do 31. 7. 2021, a s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky ve výši 23.370 Kč od 1. 9. 2018 do zaplacení. 6. Usnesením Městského soudu v Brně ze dne 15. 12. 2020, č. j. 72 C 22/2020-67, které nabylo právní moci dne 8. 1. 2021, bylo dále řízení zastaveno ve vztahu žalobce proti žalované 1) s tím, že ve vztahu žalobce proti žalované 1) nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovaná 1) dne 20. 5. 2020 zemřela, čímž ztratila způsobilost být účastníkem řízení. V rámci řízení o pozůstalosti po zemřelé bylo usnesením Městského soudu v Brně ze dne 30. 9. 2020, č. j. 59 D 945/2020-46, které nabylo právní moci dne 30. 9. 2020, rozhodnuto tak, že se řízení zastavuje, když zůstavitelka nezanechala žádný majetek patřící do pozůstalosti. 7. Žalovaný se u jednání soudu vyjádřil v tom smyslu, že přestože žalobce hovořil o nějaké částce 9.000 Kč a 6.000 Kč, které měly být uhrazeny za účelem splacení dluhu, žalovaný ještě zaplatil částku ve výši 2.000 Kč. K dotazu soudu žalovaný upřesnil, že se jednalo o první splátku, když dostal byt na [ulice], pokud se jedná o tuto částku, která byla z jeho strany uhrazena, neví, kdy přesně to bylo, asi před třemi roky. 8. Žalovaný byl proto v návaznosti na jím vedenou procesní obranu u jednání soudu ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. rovněž poučen a vyzván, nechť označí důkazy za účelem prokázání skutečností, že z jeho strany měla být uhrazena za účelem úplného splacení dluhu částka ve výši 2.000 Kč. Žalovaný však ani po příslušném poučení o břemenu důkazním a břemenu tvrzení, resp. riziku neúspěchu ve sporu, neuvedl žádné další skutečnosti, na základě kterých by bylo možné uzavřít, že v uváděném rozsahu došlo k částečné úhradě dluhu, která by dosud nebyla zohledněna ze strany žalobce po částečném zpětvzetí žaloby, když žalovaný nato výslovně uvedl, že pokud má prokázat tyto skutečnosti u dnešního jednání, u dnešního jednání žádné doklady o této skutečnosti k dispozici nemá. Totožným způsobem se žalovaný vyjádřil rovněž k následně ze strany soudu opětovně učiněnému dotazu, když potvrdil, že u dnešního jednání žádné takové doklady k dispozici nemá. Ani následně však již žalovaný u jednání soudu neuvedl žádné relevantní skutečnosti. 9. Po provedeném dokazování níže uvedenými důkazy, které byly zhodnoceny jednotlivě i ve vzájemné souvislosti, má soud za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, a tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel, přičemž z důkazů soud učinil níže uvedené skutkové závěry. 10. Mezi žalobcem a žalovanou 1) byla dne 14. 2. 1995 uzavřena nájemní smlouva na dobu neurčitou, s tím, že na základě této nájemní smlouvy žalobce jako pronajímatel žalované jako nájemci přenechal s účinností od 14. 2. 1995 do nájmu byt [číslo] na ulici [ulice] v [obec]. Dle článku V bodu 1 předmětné nájemní smlouvy se žalovaná jako nájemce zavázala platit pronajímateli měsíční nájemné ve výši dle platných cenových předpisů. Stran způsobu výpočtu výše nájemného a měsíčních záloh na jednotlivé služby spojené s užíváním bytu byl ve smlouvě učiněn odkaz na evidenční list tvořící nedílnou součást této smlouvy. Splatnost nájemného včetně záloh na služby byla ujednána do 15. dne každého kalendářního měsíce při platbě inkasem, jinak do konce daného kalendářního měsíce. Splatnost záloh na služby spojené s užíváním bytu byla ujednána spolu s nájemným, s tím, že pronajímatel je vyúčtuje vždy jednou ročně dle zvláštních právních předpisů. 11. Vlastnické právo žalobce vyplývá z předloženého výpisu z katastru nemovitostí k nemovitosti v podobě budovy [adresa] to na parcele [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek], okres [okres], zapsané v katastru nemovitostí na [list vlastnictví]. 12. Žalobce dále předložil vyúčtování služeb poskytovaných s užíváním prostoru [ulice a číslo], byt [číslo] v období od 1. 1. 2017 do 31. 12. 2017, z něhož se podává výsledek vyúčtování v celkové částce 39.126 Kč představující nedoplatek z titulu u