55 CO 329/2022-390 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu o uložení povinnosti žalovanému provést do tří měsíců od právní moci rozsudku nápravná opatření definovaná v bodech 5.1 a 5.2 posudku„ Rozvaha nápravných opatření pro omezení vlhkosti obvodového zdiva bytové jednotky [číslo] bytového domu [ulice a číslo] č. 2017 [číslo] – [příjmení], vypracovaný spol. [právnická osoba], [IČO], zpracovaný v období únor – březen 2018“, který je nedílnou součástí rozsudku, a to: a) v konstrukcích do ulice – aplikace svislé hydroizolace na konstrukcích v kontaktu s terénem – obvodová drenáž – opatření proti vzlínání vody svislými konstrukce – injektáž. b) v konstrukcích směrem do dvora – aplikace svislé hydroizolace na konstrukcích kontaktu s terénem – oprava vnějších omítek a klempířských prací. 2. Výrokem II. byla zamítnuta žaloba o uložení povinnosti žalovaného zdržet se průniku vody a vlhkosti ze společných částí nemovité věci v předmětné nemovitosti ve výroku specifikované. 3. Výrokem III. žalovanému nebyla přiznána náhrada nákladů řízení a výrokem IV. nebyla přiznána náhrada nákladů řízení státu ve vztahu ke každému z účastníků. 4. Podle odůvodnění se žalobkyně domáhala vůči žalované, aby se zdržela průniku vody a vlhkosti ze společných částí nemovité věci pozemku [parcelní číslo], jehož součástí je stavba [parcelní číslo] v k. ú. [část obce], obec Praha, zapsané na [list vlastnictví], vedeného pro kat. úz. hl. m. [příjmení]; dále, aby provedla nápravná opatření definovaná v bodě 5.1 a 5.2 posudku: Rozvaha nápravných opatření pro omezení vlhkosti obvodového zdiva bytové jednotky [číslo] nacházející se v předmětné budově. 5. Mezi účastníky nebylo sporným, že vliv na vzlínání vlhkosti v bytě žalobkyně má transport vlhkosti ze dvora sousedního domu, když žalobkyně vyzývala kromě zásahu uvedených v petitu žaloby i k omezení transportu vlhkosti ze dvora sousedního objektu. Rovněž mezi účastníky nebylo sporu o tom, že v mezidobí, na základě smíru, který byl uzavřen mezi účastníky v řízení vedeném u téhož soudu pod [anonymizováno] [spisová značka] došlo k provedení stavebních úprav na sousedním objektu – domu [adresa]. 6. Při místním šetření provedeném v bytovém domě [adresa] na adrese [adresa], že dům je ve svahu nad domem č. orientační 10. Dvůr předmětného domu č. o. 10 sousedí s opěrnou zdí, na které se nachází terasa domu [adresa]. Při místním šetření dne [datum] byla tato opěrná zeď podmáčená. Byla zjištěna značná vlhkost v suterénu domu na společné chodbě. Společné sklepy domu byly také vlhké, na některých místech se nacházela plíseň. Přímo v bytě žalobkyně k tomuto datu soud zjistil, že v kuchyni bytu na stěně směřující do dvora je opadávající omítka a malba. Na omítce byly známky podmáčení. V obývacím pokoji, který se nachází naproti kuchyni, byla v prostoru pod oknem podmáčená malba na zdi vedoucí do ulice. I zde byla odlupující se omítka a zeď byla vlhká. V dalším pokoji, což je ložnice napravo od vchodových dveří soud neshledal žádné viditelné známky vlhkosti. V bytě, který se nachází v prvním podlaží domu (byt nájemce P. [příjmení]), nebyly shledány žádné známky vlhkosti, a to ani na obvodové zdi, která směřuje do dvora předmětného domu. 7. Ze znaleckého posudku znalce [jméno] [příjmení], vypracovaného dne [datum] soud vzal za prokázané, že oba posuzované bytové domy, tedy, jak [číslo], tak [číslo] jsou situovány ve svažitém terénu. Objekt [číslo] na zpevněné ploše dvora má vytvořenou pochůznou úpravu ze zámkové dlažby navazující na obvodové stěny domu a opěrnou stěnu. U objektu [adresa] do dvora směřuje na obvodovou stěnu navazující terasa, která je situována ve výškové úrovni cca 2,5 m nad povrchem dlažby objektu [adresa]. Terasa je odvodňována výpustí. Na sousedním domě byl přerušen dešťový svod ze střechy a v důsledku toho docházelo k vytékání vody na podlahu terasy a k jejímu zatékání do obvodového zdiva. V bytě [číslo] znalec zjistil výrazné projevy vlhnutí obvodového zdiva v rohu kuchyňského koutu vedle balkonu spojené s porušením vnitřní omítky, která se odlupuje od podkladu. Další projevy vlhnutí zjistil v rohu obývacího pokoje směrem do ulice. Dle znalce jednoznačnou příčinou vlhnutí obvodového zdiva je chybějící hydroizolace suterénních stěn obou objektů a opěrné stěny. Pronikání vlhkosti do obvodového zdiva přispívá propustnost zpevněných ploch chodníku, tvořeného drobnou dlažbou (tzv. pražská mozaika) a zámkovou dlažbou dvora objektu [adresa]. Rovněž vadně provedený sklon pochůzné terasy objektu [adresa] způsobuje vytváření kaluží na jejím povrchu a vsakování vod do zeminy, která je v kontaktu se suterénním zdivem. Úroveň terasy domu [adresa] je výškově situované nad úrovní podlahy bytu [číslo] v objektu [adresa]; sklepní prostory tohoto objektu nejsou dostatečně odvětrávány. 8. Ze znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] [číslo] ze dne [datum] soud vzal za prokázané, že znalec provedl dne [datum] a dále [datum] za účasti manželů [příjmení], jejich právního zástupce, právního zástupce žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení] ze spol. [anonymizováno] a Pharm. Dr. [jméno] [příjmení] odběr vzorků v bytě [číslo]. Dne [datum] provedl odběr vzorků ve společných prostorách. Vzorky byly odebrány za účelem zjištění vlhkosti ve zdivu v předmětných prostorách. Při místním šetření zjistil, že v interiéru bytové jednotky [číslo] jsou patrné poruchy omítek nad podlahou, a to jak na dvorní straně v kuchyni, tak na uliční straně v obou pokojích. Poruchy omítek jsou zřejmě staršího data. Při místním šetření dne [datum] odebral 4 vzorky zdiva z dvorní stěny kuchyně. Při místním šetření dne [datum] vzorky zdiva z obvodové uliční stěny bytu, 2 vzorky byly odebrány v obývacím pokoji, 2 vzorky v dětském pokoji. Po vyhodnocení zjistil, že vlhkost zdiva v bytě žalobkyně je velmi nízká. Vlhkost vzorků odebraných ze sklepa z obvodové dvorní stěny domu pod kuchyní bytu žalobkyně byla shledána rovněž nízkou (od 1,6 % do 2,9 %), stejně tak vlhkost vzorků odebraných z domovní chodby za vchodovými dveřmi na straně bytové jednotky [číslo] (1,7 % a 1,8 %). Znalec rovněž zkoumal výskyt výkvětotvorných solí a zjistil, že stav v bytě i ve sklepě pod bytem je dobrý. Mírně zhoršený byl stav dusičnanů, naměřené hodnoty dosahovaly stupně zvýšeného. Vyhodnotil, že v exteriéru je třeba dbát na průběžnou údržbu a kontrolu dešťových svodů sousedního domu, ale i prostoru dvora i domu [adresa]. Pro podpoření dobrého stavu zdiva doporučil vyklidit zbytečný materiál ze sklepů a v letních měsících provádět jejich řádné větrání. Uzavřel, že k dalším stavebním zásahům (sanačním opatřením) na domě [adresa] není vzhledem k naměřeným hodnotám důvod. Tyto závěry znaleckého posudku znalec obhájil i při jednání soudu. Vyjádřil se k viditelným poruchám na omítce v bytu žalobkyně s tím, že tyto vlhkostní poruchy jsou historické. Materiál omítky má paměť, pokud zeď vyschne, tak tam vlhkostní poruchy zůstanou. 9. Ing. [jméno] [příjmení], v řízení slyšen jako svědek, uvedl, že svoji znaleckou činnost již ukončil. Vyjádřil se tak, že gravimetrická metoda, kterou použil Ing. [příjmení] je nejpřesnějším metodou, kterou lze zjistit vlhkost ve zdivu. Vyjádřil se dále tak, že stav sousedního domu, kde bylo zřejmé, že do stěny, která byla mezi oběma domy, silně zatékalo a docházelo k přetransformování vlhkosti z této opěrné stěny do stěn v bytě. 10. Ze znaleckého posudku [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] soud zjistil, že jeho pracovníci provedli v bytě žalobkyně odběry vzorků cihlového zdiva ve třech svislých profilech, které odpovídají místům hodnoceným Ing. [příjmení] ze dne [datum]. Na základě odebraných vzorků podle normy ČSNT [číslo] je možné klasifikovat vlhkost ve všech třech profilech jako velmi nízkou. Zjištěné hodnoty odpovídají hodnotám stanoveným v posudku Ing. [příjmení], resp. jsou mírně nižší. Znalci dospěli k závěru, že původ poškození omítky je staršího data, tedy před rokem 2020. Dle měření však dle znaleckého posudku nelze přímo vyloučit možnost krátkodobého zvýšení vlhkosti např. během zimních měsíců nebo v deštivém období, která následně za dobu šesti měsíců stihne vyschnout. Projevy vlhkosti mohou být zapříčiněny přítomností hydroskopických solí. Příčinou vlhkosti ve zdivu v bytě byla vlhkost, která vzlínala zdivem. Obvodové zdivo domu nemá efektivní hydroizolaci, která by zabránila pronikání srážkové či jiné vody a je pravděpodobné, že v určitých nepříznivých okamžicích dochází ke vzlínání vody zdivem až do výšky, která zasahuje do bytu žalobkyně. K poškození omítek - puchýřkování a odlupování - se vyjádřili tak, že příčinou je vzlínající vlhkost zdiva a její následný odpar. Přitom dochází ke zvýšenému zasolení a zátěži materiálu. V současné situaci přítomnost soli ve vyšších koncentracích je spolupříčinou zmiňovaných poškození. Stávající ochrana spodní stavby domu proti vodě a vlhkosti z vnějšího prostředí odpovídá stáří domu a stavebním zvyklostem v době jeho výstavby. Z dnešního pohledu by požadavkům n