23 Co 152/2026-535 – Městský soud v Praze

1. Soud I. stupně rozsudkem ze dne 17. 12. 2025, č. j. 26 C 142/2020-445, zamítl žalobu, aby soud určil, že okamžité zrušení pracovního poměru ze dne 9. 3. 2020 doručené žalobci dne 9. 3. 2020, je neplatné (výrok I), a uložil žalobci povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 133 552 Kč k rukám právního zástupce žalované, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok II).2. Soud I. stupně takto rozhodl v pořadí třetím rozsudkem o žalobě, jíž se žalobce domáhal určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem dle § 55 odst. 1 písm. b) zák. práce, jež žalobce obdržel dne 9. 3. 2020. Dle žalobce nebyl důvod okamžitého zrušení řádně vymezen po skutkové stránce, když tento měl dle žalované spočívat v neoprávněných platbách žalobce prostřednictvím svěřené platební karty žalované v rámci pracovní cesty od 9. 2. 2020 do 29. 2. 2020, které nesouvisely s žalobcem vykonávanou činností, a které byly uvedeny v příloze okamžitého zrušení pracovního poměru. V této příloze pak není specifikováno, o které konkrétní platby se mělo jednat, když některé platby byly učiněny ještě před pracovní cestou, jiné žalobci nebyly vytýkány, a navíc součástí přílohy je i stravné žalobce v zahraničí. Podle žalobce všechny platby uvedené v příloze zcela souvisí s výkonem a náplní jeho práce obchodního ředitele, s výjimkou 2 soukromých plateb v celkové výši 1 741,70 Kč, které žalobce učinil v situaci, kdy neměl jinou možnost a o jejich provedení informoval člena představenstva žalované s nabídkou úhrady v hotovosti či formou odečtu ze mzdy. K zákonným náhradám zaměstnance při pracovních cestách patří jízdní výdaje, výdaje za ubytování a nutné vedlejší náklady. Žalobce tak výše uvedenými platbami z poskytnuté platební karty nic neporušil, a už vůbec ne zvlášť hrubým způsobem, když jejich poskytnutí mu náleží přímo ze zákona. Nadto žalobce během pracovní cesty hradil ze své soukromé platební karty částku ve výši 8 536,48 Kč za ubytování (celkem tři noci v , stát, ), neboť platební karta zaměstnavatele v mnoha případech nefungovala. V dalších případech proto musel žalobce použít hotovost v nedostatečné výši 1 000 USD, z níž mu v důsledku toho nezůstalo ani zákonem přiznané stravné. Žalobce rovněž z vlastních finančních prostředků uhradil částku ve výši 1 203 Kč pro obchodní partnery, s nimiž na pracovní cestě jednal. Náplní práce žalobce na pozici obchodního ředitele bylo vejít v kontakt se zahraničními ozbrojenými silami a nabídnout jim k prodeji bezpilotní letouny pro ochranu hranic i pobřeží a dále vejít v kontakt a přesvědčit ke spolupráci prostředníky, tedy budoucí zástupce žalované, kteří jsou klíčoví v obranném a leteckém sektoru, k propagaci a spolupráci.3. Po zrušení rozhodnutí ve věci Nejvyšším soudem žalobce doplnil, že i po přihlédnutí k tomu, co okamžitému zrušení pracovního poměru předcházelo, mu nebyl a ani nemohl být úmysl žalované znám, tedy nebylo mu zřejmé, jaká konkrétní porušení jsou mu žalovanou vytýkána, zda jde o všechny platby uvedené v příloze k okamžitému zrušení pracovního poměru nebo jen o platby uvedené ve sloupci „Nárok CZK“ nebo dokonce o platby v tomto sloupci naopak neuvedené či snad má být porušením subjektivní nespokojenost , jméno FO, s výsledkem pracovní cesty žalobce v , adresa, . Pokud jde o tzv. upgrade letenky, setrval žalobce na existenci dohody s žalovanou v případě letů delších než 6 hodin, pokud tento bude stát do 400 EUR.4. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že okamžité zrušení pracovního poměru z její strany vůči žalobci bylo provedeno oprávněně. Žalovaná nesouhlasí s tím, že okamžité zrušení pracovního poměru neobsahovalo konkrétní údaje o tom kdy, kde a jakým jednáním měla být konkrétní povinnost žalobce zvlášť závažným způsobem porušena ani s tvrzením žalobce o nenaplnění důvodu okamžitého zrušení pracovního poměru. Okamžité zrušení pracovního poměru a k tomu připojená příloha „Vyúčtování služební cesty , jméno FO, 9.2.-29.2.2020“ (dále jen „Vyúčtování“), jež obsahovala údaj o místě, kde došlo k porušení povinností žalobce, tedy v rámci pracovní cesty s tím, že konkrétní místo je pak zřejmé z každého jednotlivého porušení povinnosti, tj. prostřednictvím učinění neoprávněné platby a je zachyceno u každé neoprávněné platby ve Vyúčtování v daném sloupci; zároveň i údaj o čase, kdy došlo k porušení povinností žalobce, resp. kdy došlo k učinění neoprávněných plateb, je vždy uveden ve Vyúčtování ve sloupci označeném „datum“. Příloha okamžitého zrušení pracovního poměru obsahuje celé vyúčtování pracovní cesty žalobce, jakož i stravné a cestovní náhrady, které byly odečteny od celkové výše neoprávněných plateb. Pro jistotu žalovaná uvádí, že se jedná o platbu ze dne 28. 1. 2020 na benzínové pumpě za soukromý benzín v částce 1 023,70 Kč, upgrade na business třídu bez vědomí žalované u společnosti , právnická osoba, dne 10. 2. 2020 v částce 10 271,78 Kč, částka ve výši 3 380 Kč za dary ze skla, zakoupené dne 12. 2. 2020 na letišti v , adresa, , soukromý výdaj za květiny ve výši 718 Kč provedený dne 14. 2. 2020 a dále větší množství plateb za večeře a obědy s agenty, praní v hotelu, balení kufru a letištní salónky, jež ve vyjádření specifikovala. Žalované tak vznikla škoda ve výši nejméně 31 433,58 Kč, jejíž náhradu žalovaná nárokuje po žalobci prostřednictvím žaloby ze dne 15. 4. 2020, podané u Obvodního soudu pro , adresa, , vedené pod sp. zn. , spisová značka, . Z důvodu intenzity porušení povinností zaměstnance ve smyslu ust. § 301 zák. práce bylo na žalobce ze strany žalované dále podáno trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku či eventuálně zpronevěry.5. Po zrušení rozhodnutí Nejvyšším soudem žalovaná setrvala na tvrzení, že úmysl žalované vyjádřený v okamžitém zrušení pracovního poměru, a to ohledně jeho důvodu, musel být žalobci znám, a to mimo jiné při zohlednění veškerých skutečností, za kterých bylo okamžité zrušení pracovního poměru učiněno a které mu předcházely. Dle tohoto úmyslu žalované je pak třeba obsah okamžitého zrušení pracovního poměru a jeho přílohy interpretovat. V okamžitém zrušení pracovního poměru byl důvod vymezen: „V rámci pracovní cesty v období od 9. 2. 2020 do 29. 2. 2020 jste prostřednictvím svěřené platební karty zaměstnavatele realizoval platby, které jakkoli nesouvisely s Vámi vykonávanou činností a ke kterým jste nebyl zaměstnavatelem oprávněn. Uvedené platby vedly výlučně k majetkovému prospěchu Vás, případně třetích osob“. Přílohu oznámení tvořilo Vyúčtování, v němž byly neoprávněné platby identifikovány prostřednictvím sloupce „NÁROK CZK“, ve kterém byl na příslušných řádcích uveden údaj (příslušná částka) pouze u plateb provedených oprávněně (tj. na které měl žalobce nárok), zatímco v případě chybějícího údaje, jde o platby neoprávněné. Podkladem pro vytvoření přílohy přitom byla excelová tabulka plateb z platební karty svěřené žalobci, kterou vyplnil přímo žalobce, a to včetně tří plateb, které sám žalobce zvýraznil a žádal strhnout ze své výplaty, čímž fakticky uznal jejich neoprávněnost. Konkrétně šlo o platbu „benzín soukromý“ za pohonné hmoty ve výši 1 023,70 Kč, datum zaúčtování 28. 1. 2020, platbu „soukromý výdaj“ za květiny v částce 718 Kč, datum zaúčtování 14. 2. 2020 a platbu „upgrade za byznys“ za upgrade letenek na pracovní cestu na třídu business v částce 10 271,78 Kč, datum zaúčtování 10. 2. 2020. Tato excelová tabulka byla žalobcem zaslána žalované prostřednictvím e-mailu dne 4. 3. 2020. Žalovaná k tabulce následně pro účely okamžitého zrušení pouze přidala sloupec „NÁROK CZK“, prostřednictvím kterého označila neoprávněné platby. V mezidobí mezi zasláním excelové tabulky dne 4. 3. 2020 a okamžitým zrušením došlo dne 5. 3. 2020 k osobní schůzce mezi žalobcem a generálním ředitelem žalované, panem , jméno FO, , jejíž průběh popsal sám žalobce ve svém e-mailu zaslaném žalované téhož dne, v němž konkrétně uvedl, které platby (výdaje) mu pan , jméno FO, důrazně emotivně vytkl.6. Soud I. stupně po provedeném dokazování učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobce byl od 1. 10. 2019 zaměstnán u žalované na pozici obchodního ředitele, s výkonem práce v České republice, pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou. Ve dnech 9. 2. 2020 – 29. 2. 2020 byl žalobce vyslán na zahraniční pracovní cestu do , adresa, , kde měl navázat kontakt především s čelními představiteli místních ozbrojených složek a nabídnout jim k prodeji produkt žalované – bezpilotní letouny. Letenky objednával vždy předseda představenstva žalované. Žádná dohoda o placeném upgradu na business třídu ve společnosti žalované neexistovala, naopak běžná firemní praxe ji vylučuje, když v tomto směru soud I. stupně vyšel ze skutkových zjištění plynoucích z výslechu svědka , jméno FO, a statutárního zástupce žalovaného (p. , jméno FO, ), kteří před soudem vypovídali kontinuálně a bez logických rozporů; naopak soud I. stupně poukázal na rozpory ve výpovědích žalobce, a proto jeho výpověď hodnotil