23 Co 343/2025-139 — Městský soud v Praze

1. Rozsudkem ze dne 15. 8. 2025 soud I. stupně zamítl žalobu o určení, že zrušení pracovního poměru žalobce ve zkušební době předané žalovanou žalobci dne 28. 6. 2024 je neplatné (I), žalobci současně uložil povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 36 905 Kč k rukám právního zástupce žalované do tří dnů od právní moci rozsudku (II).2. Soud I. stupně rozhodoval o návrhu žalobce na určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru ve zkušební době, když dne 8. 12. 2023 uzavřel s žalovanou jako zaměstnavatelem pracovní smlouvu na pozici „Právník“ s datem nástupu do práce 11. 12. 2023, tato smlouva byla uzavřena na dobu určitou do 31. 12. 2023 (ve smlouvě nebyla sjednána zkušební doba), téhož dne byla uzavřena mezi žalovanou jako zaměstnavatelem a žalobcem jako zaměstnancem pracovní smlouva na pozici „Chief Legal Officer“ s datem nástupu do práce 1. 1. 2024, kdy smlouva byla sjednána na dobu určitou, tj. do 31. 12. 2024, byla sjednána zkušební doba v délce šesti měsíců. 28. 6. 2024 bylo žalobci předáno zrušení pracovního poměru ve zkušební době (nesprávně datováno 26. 6. 2024). Žalobce nesouhlasil s rozvázáním pracovního poměru, má za to, že došlo k uzavření jednoho pracovního poměru, že zkušební doba byla sjednána neplatně, když její počátek byl sjednán od 1. 1. 2024, zatímco pracovní poměr již trval od 11. 12. 2024. I pokud by byla sjednána platně zkušební doba, tato by uplynula dnem 11. 5. 2024. Do té doby však pracovní poměr rozvázán nebyl.3. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby, když první pracovní poměr žalobce k žalované na pozici „právník“ vznikl z důvodu nutnosti pokrýt nouzově běžnou právní agendu žalované v důsledku pracovní neschopnosti a následného skončení pracovního poměru jediného řadového právníka, kterého v té době žalovaná zaměstnávala, tento pracovní poměr žalobce trval pouze do doby, než se uvolnila pozice „Chief Legal Officer“ (k datu nástupu žalobce zastával tuto pozici jiný zaměstnanec), vůlí stran bylo přitom uzavřít dva pracovní poměry; z okolnosti, že oba pracovní poměry na sebe bezprostředně navazovaly nevyplývá, že se jedná o jeden pracovní poměr (a to i s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu ČR). Dle žalované jsou rozdílné náplně práce pozice „Právník“ a „Chief Legal Officer“, když sjednání zkušební doby pro vedoucího právníka odpovídalo smyslu a účelu tohoto institutu, kdy bylo třeba ověřit kompetence žalobce v oblasti manažerských dovedností a zkušeností při vedení řadových právníků; pokud v době podpisu pracovních smluv byl žalobce jediným právníkem, předpokládala žalovaná, že provede dostatečně kontrolu náležitostí pracovní smlouvy, dle žalované byla zkušební doba sjednána platně; pokud by měl žalobce jiný názor, pokládala by žalovaná jeho jednání za rozporné s dobrými mravy, pokud by neupozornil zaměstnavatele na tvrzenou neplatnost zkušební doby v druhé pracovní smlouvě. Rozvázání pracovního poměru bylo doručeno žalobci 28. 6. 2024, s tímto žalobce nesouhlasil. Žalovaná původně hledala uchazeče na pozici Chief Legal Officer, vedoucího právního oddělení, když předchozí vedoucí , tituly před jménem, , jméno FO, avizovala svůj zájem ukončit pracovní poměr u žalované před listopadem 2023, dne 30. 11. 2023 ukončila pracovní poměr dohodou k datu 31. 12. 2023 a v průběhu prosince 2023 čerpala dovolenou, jediná tehdejší „řadová právnička“, kterou žalovaná v té době zaměstnávala, byla paní , jméno FO, , ta podala 5. 12. 2023 výpověď z pracovního poměru a od 6. 12. 2023 až do 28. 12. 2023 byla v pracovní neschopnosti. Situace se tak pro žalovanou stala neúnosnou s ohledem na její obchodní zájmy a náročné období konce roku, když fakticky neměla žádného pracujícího právníka, alespoň proto na přechodnou dobu navrhla žalobci zaměstnání jako řadový právník v prosinci 2023 s tím, že jakmile se uvolní pozice vedoucího právníka, převezme tuto pozici jako vedoucí žalobce, původně žalobce nabídku řadového právníka odmítl, nicméně po zvýšení nabídky mzdy na částku 140 000 Kč (shodná výše mzdy, jakou žalobce měl dohodnutu jako Chief Legal Officer – poznámka odvolacího soudu) žalobce nabídku na výkon práce v prosinci 2023 jako řadový právník přijal, obě smlouvy byly uzavřeny 8. 12. 2023.4. Soud I. stupně provedl ve věci dokazování listinami specifikovaných v bodě 4 až 9 odůvodnění prvostupňového rozsudku a výslechem svědků , jméno FO, (zaměstnaného u žalované od října 2020 do října 2024 na pozici produktového manažera, následně jako ředitel zprostředkovatelské sítě a předseda úvěrové komise), výslechem svědkyně , jméno FO, (personální manažerky žalované), , jméno FO, (zaměstnaného u žalované od roku 2020 a naposledy působícího od roku 2023 na pozici obchodního ředitele žalované) a dále výslechem účastníka , tituly před jménem, , jméno FO, (místopředsedy představenstva žalované od listopadu 2023 a generálního ředitele žalované), a poté vzal z těchto důkazů za prokázané, že dne 8. 12. 2023 uzavřel žalobce s žalovanou dvě smlouvy, a to na pozici právníka na dobu určitou od 11. 12. 2023 do 31. 12. 2023 a od 1. 1. 2024 do 31. 12. 2024 na pozici Chief Legal Officer, smlouvy byly podepsány řádně oprávněnými osobami za žalovanou, když žalovaná se již v předstihu dozvěděla o úmyslu , jméno FO, , tehdejší vedoucí právního oddělení, ukončit svůj pracovní poměr u žalované, respektive dne 30. 11. 2023 uzavřela , jméno FO, s žalovanou dohodu o ukončení pracovního poměru k datu 31. 12. 2023, kdy tato čerpala od 4. 12. do 29. 12. 2023 dovolenou, dle výpovědi svědků žalovaná hledala náhradu za , jméno FO, , svědek , jméno FO, doporučil žalobce, kdy se svědkem , jméno FO, se žalobce následně dohodl na výkonu pozice Chief Legal Officer s účinností od 1. 1. 2024, a to poté, kdy paní , jméno FO, vykonávající u žalované pozici právníka předala 5. 12. 2023 , tituly před jménem, , jméno FO, výpověď z pracovního poměru, od 6. 12. 2023 byla dočasně práce neschopná, žalovaná proto musela obratem nastalou situaci řešit, když potřebovala kontrolovat úvěrovou dokumentaci a dokončit projekty do konce roku 2023, z toho důvodu se svědek , jméno FO, obrátil na žalobce se žádostí vykonávat po přechodnou dobu pozici řadového právníka, žalobce si vyžádal určitý čas na rozmyšlenou, když požadoval totožnou mzdu za výkon práce právníka stejně tak jako za výkon vedoucího právníka, požadavek žalovaná akceptovala; tyto skutečnosti vyplynuly přitom ze svědeckých výpovědí paní , jméno FO, , , jméno FO, a účastnické výpovědi , tituly před jménem, , jméno FO, , kterým korespondovaly listinné důkazy, zejména dohoda o rozvázání pracovního poměru uzavřená mezi , jméno FO, a žalovanou, z výpovědi , tituly před jménem, , jméno FO, z 5. 12. 2023 i s dokumentem označeným jako docházka paní , jméno FO, (tato pracovala pouze 4. a 5. 12. 2023, od 6. 12. do 28. 12. měla evidovánu nemoc a pracovala poté 29. 12.) i s dokumentem označeným jako docházka paní , jméno FO, (tato pracovala 1. 12. a od 4. 12. do 29. 12. měla evidovanou dovolenou), když soud I. stupně podrobně zjišťoval obsah pracovních smluv uzavřených s žalobcem dne 8. 12. 2023.5. Po citaci ustanovení § 555 ve spojení s § 556 občanského zákoníku, kdy provedl výklad právního jednání, shledal naplnění úmyslu obou smluvních stran uzavřít dvě samostatné pracovní smlouvy na dvě odlišné pozice, s odlišnou dobou trvání pracovního poměru, a to z důvodu nečekané absence jakékoliv osoby s alespoň částečným právním vzděláním u žalované, když závěr o úmyslu stran vyplývá i z e-mailu zaslaného všem zaměstnancům žalované , tituly před jménem, , jméno FO, dne 11. 12. 2023, ve kterém zaměstnance informoval o ukončení působení , jméno FO, , když , jméno FO, se po řádném převzetí agendy právního oddělení od , jméno FO, rozhodla rovněž ukončit práci u žalované k datu 29. 2. 2024, když k datu sepisu e-mailu na pozici právníka (s aspirací na ředitele celého oddělení) uvítala žalovaná nového kolegu – žalobce.6. Soud I. stupně zaměřil dokazování i na posouzení faktického výkonu činnosti žalobcem, a to na dobu od 11. 12. 2023 do 31. 12. 2023 a od 1. 1. 2024, když z výpovědi svědků i , tituly před jménem, , jméno FO, ve spojení ze shora citovanými listinami byla prokázána obsahová odlišnost dvou pracovních poměrů, v prosinci 2023 neměl žalobce žádného podřízeného (byl na stejné úrovni jako nemocná kolegyně , jméno FO, ), když vedoucí byla stále paní , jméno FO, , podílel se na kontrole běžné úvěrové agendy, poskytoval součinnost při schvalování úvěrových návrhů, nicméně od ledna 2024 mohl tuto činnost delegovat již na svoji podřízenou (nejprve , jméno FO, a posléze pana , jméno FO, přijatého v únoru 2024 na pozici právníka v situaci, kdy tento dokončoval studia právnické fakulty), od 1. 1. 2024 byla od žalobce vyžadována součinnost při komunikaci s dozorovými orgány, zejména s , právnická osoba, , při zavádění nových produktů na trh, při strategických rozhodnutích vedení žalované a při komplikovanějších sporech se současnými či minulými klienty žalované, kdy se žalobce stal součástí týmu vedení z pozic