8 C 226/2021-107 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovanou zaplatit žalobci 4.720 Kč se zákonným úrokem z prodlení za dobu od 1. 2. 2020 do zaplacení. Tvrdí, že byl jakožto nájemce na základě souhlasu pronajímatele oprávněn přenechat do podnájmu byt [číslo] velikosti 3+1 ve 2. nadzemním podlaží budovy [adresa] na ulici [ulice] v [obec]. Mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena smlouva o podnájmu bytu, v níž žalobce přenechal žalované k užívání předmětný byt a žalovaná se zavázala platit podnájemné 8.930 Kč měsíčně, úhradu za vybavení bytu 214 Kč měsíčně a zálohy na vodné a stočné 1.000 Kč měsíčně, celkem 10.144 Kč měsíčně. Žalovaná částka 4.720 Kč představuje odpovídající část podnájemného za období od 1. 1. 2020 do 16. 1. 2020, a to 4.610 Kč za užívání bytu a 110 Kč za vybavení bytu. 2. Procesní stanovisko žalované nebylo v průběhu řízení zjištěno. Soudní písemnosti byly žalované doručovány postupem podle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu. Žalovaná se k nařízenému jednání nedostavila, o odročení nepožádala, a soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Žalovaná tak nevyužila svého práva tvrdit rozhodující skutečnosti a k jejich prokázání označovat důkazy na svoji obranu. 3. Z provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu, tedy vzal za prokázány tyto skutečnosti. Žalobce je zapsán v obchodním rejstříku od roku 1999 dosud a do jeho předmětu podnikání náleží pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor. Podle výpisu z katastru nemovitostí je [právnická osoba], a. s., se sídlem [adresa], [IČO], výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] včetně jeho součásti, stavby rodinného domu [adresa], což je zapsáno na listu vlastnictví [číslo] pro obec a katastrální území Židlochovice u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, pracoviště [obec]. Nabývacím titulem pro vlastníka těchto nemovitostí je souhlasné prohlášení o přechodu práv v důsledku rozdělení společnosti ze dne 18. 1. 2018 s právními účinky zápisu ke dni 23. 1. 2018. Dne 9. 8. 2019 uzavřel tentýž vlastník předmětného domu s pozemkem, ještě pod dřívějším názvem, [právnická osoba] [právnická osoba], jakožto pronajímatel, s žalobcem jakožto nájemcem smlouvu o nájmu bytů NK [číslo]. Touto smlouvou pronajímatel přenechal žalobci do užívání byty uvedené v příloze [číslo] k této smlouvě včetně jejich příslušenství k účelům, k nimž jsou stavebně určeny. V této příloze je uveden i byt pod označením [číslo] [číslo] o velikosti 3+1 a plochy 95 m2 včetně příslušenství, a to sklepa, na adrese [ulice a číslo] v [obec] za měsíční nájemné 8.930 Kč. Nájem byl sjednán na dobu neurčitou počínaje dnem 1. 1. 2019. V článku 5 odstavec 5.2. udělil pronajímatel žalobci výslovný souhlas na všechny byty, které jsou předmětem této smlouvy, tyto přenechat dále k dočasnému užívání třetím osobám, a to s tím, že žalobce je povinen v případě využití tohoto práva pronajímateli toto oznámit a předat mu kopii podnájemní smlouvy. Pronajímatel potvrdil, že ke dni podpisu této smlouvy obdržel od žalobce veškeré podnájemní smlouvy na byty, které jsou předmětem této smlouvy. Dne 9. 10. 2018 uzavřel žalobce jakožto nájemce s žalovanou, která měla tehdy příjmení [příjmení], jako podnájemcem smlouvu o podnájmu předmětného bytu, který byl označen výše uvedeným číslem a také jako byt [číslo] ve 2. nadzemním podlaží předmětného domu. Byt se skládá z kuchyně, tří obytných pokojů s příslušenstvím, které tvoří koupelna, WC, spíž a předsíň, a k bytu náleží také sklep. V článku 4 bylo dohodnuto podnájemné ve výši 8.930 Kč měsíčně a úhrada nájemného za vybavení bytu 214 Kč měsíčně, se splatností do posledního kalendářního dne příslušného měsíce. V tomto podnájemném nebyla zahrnuta cena za poskytování plnění spojená s užíváním bytu a poskytováním služeb. Žalovaná se zavázala hradit žalobci ještě zálohu 1.000 Kč měsíčně na vodné a stočné. Doba podnájmu byla sjednána počínaje dnem 1. 10. 2018 až do 30. 9. 2019 s možností prodloužení dohodou smluvních stran formou písemného dodatku. Žalovaná dne 27. 9. 2018 předmětný byt převzala na základě předávacího protokolu k bytu včetně klíčů a veškerého vybavení, popsaného v tomto protokolu. Dne 22. 10. 2019 uzavřel žalobce s žalovanou, která byla označena již nynějším příjmením [celé jméno žalované], dodatek [číslo] ke smlouvě o podnájmu, kterým byla doba podnájmu prodloužena až do 31. 12. 2019 za stejných podmínek, s tím, že žalovaná byt vyklidí a předá dne 3. 1. 2020, pokud nebude dohodnuto jinak. Žalovaná však byt vyklidila a předala žalobci až 17. 1. 2020, a to na základě předávacího protokolu k bytu, včetně veškerých klíčů a vybavení s tím, že se zavázala ještě vyklidit sklep do konce ledna 2020 O tom, že žalovaná předmětný byt užívala, svědčí i rozsudek zdejšího soudu ze dne 28. 4. 2021 č. j. 42 C 39/2021-29, který nabyl právní moci dne 2. 6. 2021. Žalovaná v něm byla zavázána zaplatit [právnická osoba] [právnická osoba] částku 8.570,71 Kč s úrokem z prodlení a náklady řízení. Tato částka představuje úhradu za spotřebovanou elektřinu v období od 13. 3. 2019 do 13. 2. 2020, kterou žalovaná odebrala na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 18. 10. 2018 v odběrném místě na adrese předmětného bytu. 4. Žalobce se pokusil dosáhnout úhrady žalované částky od žalované dopisem z 16. 2. 2021, který byl žalované odeslán doporučeně dne 22. 2. 2021. Žalovaná žalobci na žalovanou částku dosud ničeho nezaplatila. 5. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Žalobce jakožto nájemce uzavřel se [právnická osoba], a. s. jakožto pronajímatelem a zároveň vlastníkem domu [adresa] v [obec] smlouvu o nájmu bytů, mezi nimiž se nachází i předmětný byt v zmíněném domě. Nájemní smlouva je v ustanovení § 2201 občanského zákoníku definována tak, že nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Na nájem bytu v daném případě se vztahují také ustanovení § 2235 a následujících občanského zákoníku Nájemní smlouva uzavřená mezi žalobcem a [právnická osoba] konkrétně vymezovala pronajaté byty, tedy předmět nájmu, mezi nimiž byl i předmětný byt v [obec], a stanovovala také výši nájemného ve smyslu ustanovení § 2236 odst. 1 a § 2246 občanského zákoníku. 6. V citované nájemní smlouvě vyjádřil jednoznačným způsobem pronajímatel [právnická osoba], že v souladu s ustanovením § 2215 občanského zákoníku může žalobce jakožto nájemce zřídit třetí osobě k věci užívací právo. Na podnájem bytu se vztahují ustanovení § 2274 až § 2278 občanského zákoníku. Žalobce jakožto nájemce v souladu s ustanovením § 2275 odst. 1 a 2 dal do podnájmu předmětný byt třetí osobě, tedy žalované, na základě výše uvedené podnájemní smlouvy, k čemuž měl souhlas pronajímatele [právnická osoba], který byl vyjádřen již v nájemní smlouvě. 7. Obsah vztahu mezi nájemcem a podnájemcem, tedy mezi žalobcem a žalovanou, se řídí úpravou nájmu. V podnájemní smlouvě si žalobce a žalovaná sjednali výši podnájemného 8.930 Kč měsíčně za užívání bytu a 214 Kč měsíčně za užívání vybavení bytu, celkem 9.144 Kč měsíčně. Žalobce odevzdal žalované byt a žalovaná byt převzala již 27. 9. 2018 v souladu s ustanovením § 2242 odst. 1 občanského zákoníku. Žalovaná byt převzala do užívání ve stavu způsobilém k nastěhování a obývání ve smyslu ustanovení § 2243 občanského zákoníku. 8. Podnájem bytu byl sjednán v podnájemní smlouvě na dobu určitou, a to do 30. 9. 2019. Dodatkem [číslo] z 22. 10. 2019 byl podnájem prodloužen až do 31. 12. 2019 a žalovaná se zavázala byt vyklidit a předat žalobci dne 3. 1. 2020. Až do konce roku 2019 tedy bylo povinností žalované platit žalobci celkové podnájemné 9.144 Kč měsíčně. 9. Jak bylo výše uvedeno, žalovaná však byt vyklidila a předala zpět žalobci jakožto nájemci až dne 17. 1. 2020. Žalobce požaduje žalovanou částku za dobu od 1. 1. do 16. 1. 2020, tedy za dobu, která bezprostředně následovala po ukončení podnájemní smlouvy. Žalovaná se tím, že byt užívala i po skončení podnájemní smlouvy, tedy bez právního důvodu, bezdůvodně obohatila podle ustanovení § 2991 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, neboť získala majetkový prospěch tím, že užívala byt, aniž by k tomu měla právní důvod v podobě podnájemní smlouvy. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná za užívání bytu v žalovaném období poskytla žalobci jakékoli protiplnění. Povinností žalované tedy bylo vydat žalobci to, oč se obohatila. Bezdůvodné obohacení žalované odpovídá části podnájemného za žalované období, přičemž soud výpočtem ověřil, že žalovaná částka představuje poměrnou část dohodnutého podnájemného 9.144 Kč za dobu 16 dnů. 10. Ohledně příslušenství pohledávky, tedy úroku z prodlení, vycházel soud z toho, že žalovaná si byla vědoma toho, že byt užívá po ukončení platnosti podnájemní smlouvy, i toho, jaké úhrady byla povinna hradit žalobci na základě podnájemní smlouvy za dobu její platnosti. Na období bezprostředně navazující po ukončení podnájemní smlouvy lze proto použít obdobně ujednání