42 C 242/2022-46 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 6.10.2022 ve znění dalšího podání ze dne 29.5.2023 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 8 815 Kč s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně ode dne 29.8.2020 do zaplacení, a v podobě nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 3 490 Kč a zaplacení smluvní pokuty v částce 630 Kč. Žalobce v žalobě uvedl, že pohledávku mu vznikla na základě smlouvy uzavřené se žalovanou dne 20.5.2020 distančním způsobem na adrese [webová adresa]. Na základě této smlouvy žalované poskytl spotřebitelský úvěr 7 000 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit do 30 dnů, kdy měla uhradit i poplatek za poskytnutí úvěru. Žalovaná o úvěr požádala na uvedených webových stránkách žalobce a poskytla údaje, na základě kterých žalobce posoudil její úvěruschopnost. Žalobce tak zjistil od žalované celkový počet osob žijících v domácnosti, počet osob s ní společně hospodařících, pravidelný měsíční příjem a pravidelné výdaje žalované. Žalobce dále ověřil, zda se žalovaná nenachází v sankčních registrech, nahlédl do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti (NRKI, BRKI registry). Žalobce údaje shromáždil a zkontroloval, dospěl k závěru o schopnosti žalované splatit poskytnutý úvěr. Žalovaná potvrdila své identifikační údaje, zpřístupnila žalobci prostřednictvím v žalobě uvedené aplikace svůj účet. Žalobce úvěr vyplatil na účet žalované dne 20.5.2020 v částce 7 000 Kč. Žalovaná si měla při sjednávání smlouvy zvolit i následující volitelné služby, a to službu„ Klidné spaní“ za poplatek 110 Kč, službu„ Presto“ za poplatek 165 Kč. Žalovaná požádala o odklad splatnosti úvěru o 70 dnů, splatnost tak nastala dne 28.8.2020. Žalovaná na poskytnutý úvěr v deseti splátkách po 359 Kč uhradila celkem částku 3 590 Kč, která měla být započtena na úhradu výdajů, úroků z prodlení, smluvních pokut, poplatků a na jistinu. Žalovaná tak má nadále dlužit žalobci na jistině částku 7 000 Kč, na poplatku za poskytnutí úvěru částku 1 540 Kč, na poplatku„ Klidné spaní“ částku 110 Kč, na poplatku„ Presto“ částku 165 Kč, na zákonném úroku z prodlení částku 756,04 Kč a na účelně vynaložených nákladech částku 3 490 Kč, když žalobce tyto náklady specifikoval. V souladu se smluvním ujednáním pak žalobci vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty v částce 630 Kč, když jde o smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny za období od 29.8.2020 do 26.11.2020. Žalovaná žalobci ničeho neuhradila ani po zaslání předžalobní výzvy. 2. Žalovaná po doručení žaloby a předvolání k jednání žádala o možnost zaplacení celého dluhu ve 2 či 3 splátkách. Z jejího podání nelze učinit závěr o tom, že by konkrétní dluh uznávala co do důvodu a výše. 3. Žalobce souhlasil s úhradou dluhu v přiměřených splátkách, a to pod ztrátou výhody splátek. 4. Jednání ve věci bylo nařízeno na den 28.6.2023, žalobce a jeho právní zástupce se z účasti na jednání omluvili, žalovaná se k jednání, ač řádně předvolána, bez omluvy nedostavila. Soud proto podle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti účastníků. 5. Soud při jednání provedl dokazování ve spise založenými listinnými důkazy, jež předložil žalobce a které si soud vyžádal, kterými byl zjištěn následující skutkový stav. Žalobce k důkazu předložil nikým nepodepsané listiny – údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru, kdy jde o úvěr v částce 8 000 Kč, který by měl být poskytnutý převodem na účet, dále jde o listiny - všeobecné obchodní podmínky, sazebník a souhlas se zpracováním osobních údajů, kdy z žádné z listin není zřejmé, že by byla jakýmkoliv způsobem zpřístupněna žalované, že by se s těmito listinami seznámila. Soud tak obsah těchto listin blíže nerozebírá. Dále byla žalobcem předložena smlouva o spotřebitelském úvěru, kde jsou jako smluvní strany uvedeny žalobce jako věřitel a žalovaná jako dlužník. Ohledně žalované je uvedeno rodné číslo, číslo občanského průkazu, adresa, telefonní číslo, emailová adresa, není uvedeno číslo jejího bankovního účtu. Obsahem smlouvy je sjednání podmínek spotřebitelského úvěru v částce 7 000 Kč na účet, který má být uveden ve smlouvě, ten zde však uveden není. Dlužník si měl zvolit volitelné služby za uvedené poplatky, zavázal se splatit úvěr nejpozději do dne splatnosti 19.6.2020, kdy měl být sjednán poplatek za sjednání úvěru v částce 1 540 Kč, spolu s poplatky tak měla být uhrazena částka 8 815 Kč Smlouva je podepsána pouze věřitelem, v místě pro podpis dlužníka je pouze uvedeno – vytištěno:„ Podepisuji SMS kódem 1287“. Žalobce nepředložil žádné důkazy, žádné záznamy ze svého interního systému k tomu, že by žalovaná tuto smlouvu nějakým konkrétním úkonem odsouhlasila, pokud měl být její podpis nahrazen uvedeným kódem pak dostatečně netvrdil, ani neprokazoval, jak jí byl tento kód žalobcem poskytnut a jak jím nahradila svůj podpis na této smlouvě o uvedeném obsahu. Smlouva není datována. Soud tak z uvedených listin nemá za prokázané, že by žalobce uzavřel se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru o tvrzeném obsahu. Žalobce především dostatečným způsobem netvrdil, jakým konkrétním jednáním žalované k uzavření takové smlouvy mělo dojít, pokud mělo dojít k jejímu odsouhlasení formou vložení zaslaného SMS kódu, pak tato skutečnost nebyla žádným z důkazů prokázána. Tato skutečnost nemůže být prokázána ani předloženou kopií občanského průkazu žalované, když ta může svědčit pouze o tom, že žalobce ji měl k dispozici, nikoliv o konkrétním jednání žalované při uzavírání smlouvy o tvrzeném a předloženém obsahu. Předložené nepodepsané listiny či listiny podepsané pouze věřitelem pak uzavření konkrétní smlouvy, případně odsouhlasení obchodních podmínek, prokazovat nemohou. Žalobce tak v tomto směru neunesl břemeno tvrzení, ani břemeno důkazní. 6. K tvrzení o prověření úvěruschopnosti žalované, žalobce předložil obecné principy posuzování a filozofie společnosti, které obecně popisují, jakým způsobem má být ze strany žalobce prověřována úvěruschopnost dlužníků. O konkrétních skutečnostech týkajících se prověřování úvěruschopnosti však z této listiny nelze učinit žádný závěr, když pouze popisuje, jak má být postupováno, nikoliv, jak bylo postupováno v tomto konkrétním případě. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti žalované u [právnická osoba], [anonymizována dvě slova] bylo zjištěno, že jsou na ní zaznamenány údaje o žalované, kdy k provedení výpočtu úvěruschopnosti mělo dojít dne 20.5.2020. Celkový počet osob v domácnosti je uveden v počtu dvou, kdy pouze jedna osoba má příjem. Není zřejmé, o jakou další osobu v domácnosti by mělo jít. Výše ověřeného čistého měsíčního příjmu je uvedena v částce 19 700 Kč, výše čistého měsíčního příjmu uvedeného spotřebitelem je uvedena v částce 31 000Kč. Není zřejmé, o jaký příjem by mělo jít, z čeho byl příjem ověřen. Vypočítané minimální výdaje jsou uvedeny v částce 10 750 Kč, kdy jako disponibilní příjem je uvedena částka 8 100 Kč. Soud tak nemá za prokázané, že by žalobce před uzavřením tvrzené úvěrově smlouvy s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splatit poskytnutý úvěr, když vycházel z toho, že žalovaná měla oproti snad žalovaným ověřenému příjmu uvádět částku téměř dvojnásobnou, úvěr v celkové částce bezmála 9 000 Kč měl být přitom splacen v jedné splátce. Bylo tak na místě, aby za této situace žalobce k prověření poměrů žalované přistoupil s vyšší mírou pečlivosti, jí sdělované údaje náležitě prověřoval. Takto však žalobce nepostupoval, když z předložených důkazů není vůbec zřejmé, že by jakkoliv ověřoval tvrzení ohledně osob v domácnosti, zajímal se o způsob bydlení žalované, zabýval se jejími skutečnými výdaji. Není rovněž zřejmé, o jaké ověřené příjmy žalované mělo jít, zda šlo o příjem, který byl opakovaný a bylo tak možné předpokládat uhrazení úvěru ze strany žalované. Konečně žalobce netvrdil, ani neprokazoval, že by zkoumal případné další závazky žalované, když jejich existence může mít na platební schopnost žalované podstatný vliv. Neprokázal, že by ověřoval případné další závazky žalované např. nahlédnutím do nebankovních registrů, jak to v žalobě tvrdil. 7. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli bylo zjištěno, že žalobce měl dne 20.5.2020 vyplatit na účet žalované č. [bankovní účet] částku 7 000 Kč, kdy tato skutečnost byla prokázána zprávou [právnická osoba] ze dne 7.2.2023, z níž je zřejmé, že žalovaná byla v dané době majitelkou tohoto účtu a tato částka byla z účtu žalobce na tento účet uvedeného dne poukázána, což je patrno z výpisu z účtu žalované.. 8. Z předžalobní upomínky ze dne 25.8.2022 spolu s podacím lístkem z téhož dne je zřejmé, že žalobce před podáním žaloby vyzýval žalovanou k zaplacení dlužné částky ve lhůtě do 3 dnů. 9. Soud se při právním hodnocení věci zabýval nejprve tím, zda mezi žalovanou a žalobcem byla platně uzavřena smlouva o úvěru v souladu s ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, kdy mělo jít o spotřebitelský úvěr dle z. č. 257/201