12 C 157/2022-33 — Okresní soud v Blansku

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku 22 117 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že kupní smlouvou ze dne [datum] s právními účinky k [datum] nabyla vlastnické právo a další práva s ním spojená od právní předchůdkyně, [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa žalobkyně], k bytové jednotce [číslo] vymezené v budově [adresa], byt. dům, [list vlastnictví], na parcele st. [číslo], [list vlastnictví], společně s podílem na společných částech domu ve výši [číslo], zapsáno na Katastrálním úřadu pro Jihomoravský kraj, [stát. instituce], obec a k. ú. [obec], okres [okres], na [list vlastnictví]. Dne [datum] byla mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně uzavřena nájemní smlouva k předmětné nemovitosti na dobu určitou, ve které se žalovaný zavázal, že bude platit nájemné ve výši 5 000 Kč a veškeré náklady spojené s užíváním předmětu nájmu (platby za služby a zálohy spojené s užíváním předmětu nájmu - elektřina, voda, teplo, fond oprav atd.). Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou, žalovaný se však dopustil porušení svých povinností hrubým způsobem poté, co se ocitl v prodlení s hrazením nájemného, proto mu byla nájemní smlouva k nemovitosti vypovězena. Nemovitost měl žalovaný vyklidit a předat zástupci žalobkyně do [datum], k faktickému vyklizení nemovitosti však došlo až [datum]. Žalovaný předmět nájmu užíval před uzavřením nájemní smlouvy z titulu vlastníka a povinnost hradit výše uvedené náklady spojené s užíváním nemovitosti mu byla dána již před uzavřením nájemní smlouvy. Žalobkyně byla [anonymizováno] [ulice a číslo], [obec], společenství, [IČO], sp. zn. S [číslo] vedená u Krajského soudu v Brně, vyzvána k úhradě dlužné částky v celkové výši 22 117 Kč, která vznikla z důvodu neplacení nákladů spojených s užíváním bytové jednotky za období od ledna 2017 do [datum]. V tomto období užíval žalovaný nemovitost nejdříve jako vlastník, následně jako nájemce a v období od [datum] do [datum] bez jakéhokoliv právního titulu. Vznikla mu tak povinnost hradit výše uvedené náklady spojené s užíváním předmětu nájmu, avšak tuto povinnost nedodržel, vznikl mu tak dluh vůči SVJ, který musela žalobkyně za žalovaného uhradit. Tento se skládá z dlužné částky 10 450 Kč (leden 2017 až prosince 2019), částky 1 167 Kč (leden 2020 až únor 2020), částky 5 500 Kč (březen 2020 do prosinec 2020), částky 4 800 Kč (leden 2021 až srpen 2021, z čehož je 4 400 Kč fond oprav a 400 Kč za elektřinu ve spol. prostorách) a částky 199,60 Kč za období od [datum] do [datum]. Celková dlužná částka činí 22 117 Kč, na kterou žalovaný neuhradil ničeho, ačkoliv mu žalobkyně zaslala dne [datum] předžalobní výzvu. Žalobkyně požaduje po žalovaném i úhradu zákonného úroku z prodlení ode dne [datum], tedy od druhého dne od zaslání výzvy k zaplacení dlužné částky do zaplacení. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Z jednání dne [datum] se žalobkyně i její zástupce omluvili a souhlasili s projednáním věci v jejich nepřítomnosti, žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud proto za použití ust. § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963, občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. 4. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Nájemní smlouvou [číslo] ze dne [datum] bylo prokázáno, že mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně byla platně uzavřena nájemní smlouva k bytové jednotce [číslo] vymezené v budově [adresa], byt. dům, zapsané na Katastrálním úřadu pro Jihomoravský kraj, [stát. instituce], k. ú. [obec], [územní celek], okres [okres], na [list vlastnictví]. Téhož dne byla dle nájemní smlouvy uzavřena i kupní smlouva na předmětný byt, který byl následně převeden do osobního vlastnictví žalobkyně. Nájem byl sjednán na dobu určitou od [datum] do [datum]. Žalovaný se zavázal, že bude platit měsíční nájemné ve výši 5 000 Kč společně s veškerými náklady spojenými s užíváním domu (čl. IV. odst. 4.1 a čl. V odst. 5.1. nájemní smlouvy). Z výpovědi z nájmu bytu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vypověděla smlouvu o nájmu bytu pro opakované prodlení s hrazením nájemného ze strany žalovaného - k tomuto datu byl žalovaný v prodlení s úhradou nájemného za dva kalendářní měsíce. Žalobkyně současně poučila žalovaného o jeho právu vznést vůči této výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání její oprávněnosti soudem. Z předávacího protokolu nemovitosti má soud za prokázané, že dne [datum] předal žalovaný byt žalobkyni. Z evidenčního listu k bytu [číslo] bylo zjištěno, že na předmětném bytě je od r. [rok] do února [rok] dluh ve výši [částka] a za období od března [rok] do listopadu [rok] dluh ve výši [částka]. Potvrzeními o odchozí tuzemské platbě bylo prokázáno, že žalobkyně uhradila dne [datum] platbu ve výši 11 617 Kč a téhož dne též platbu ve výši 12 100 Kč. Výzvou ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě celkového dluhu ve výši 22 117 Kč ve lhůtě do 7 dnů od odeslání výzvy, která byla odeslána dne [datum], jak vyplývá z podacího archu. Celkový dluh se skládá z dlužné částky 10 450 Kč (leden [rok] až prosince [rok]), částky 1 167 Kč (leden [rok] až únor [rok]), částky 5 500 Kč (březen [rok] do prosinec [rok]), částky 4 800 Kč (leden [rok] až srpen [rok]) a částky 199,60 Kč za období od [datum] do [datum]. 5. Podle ust. § 101 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle ust. § 120 odst. 1, 3 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí. 6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ust. § 2201 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 7. Podle ust. § 2213 o. z. je nájemce i bez zvláštního ujednání povinen užívat věc jako řádný hospodář k ujednanému účelu, nebo není-li ujednán, k účelu obvyklému, a platit nájemné. 8. Podle ust. § 2221 odst. 1 o. z. změní-li se vlastník věci, přejdou práva a povinnosti z nájmu na nového vlastníka. 9. Podle ust. § 2295 o. z. má pronajímatel právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá. 10. Podle ust. § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 11. Podle ust. § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ust. § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 12. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o nájmu bytu, ve které se žalovaný zavázal platit nájemné 5 000 Kč měsíčně vždy k 15. dni kalendářního měsíce společně s náklady spojené s užíváním bytu (čl. V odst. 5.1. nájemní smlouvy). Účinností kupní smlouvy, kterou byl předmětný byt převeden právní předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni, přešla na žalobkyni i práva a povinnosti z nájmu (§ 2221 odst. 1 o. z.). Žalovaný tak byl povinen platit za užívání bytu 5 000 Kč měsíčně společně s náklady spojené s užíváním bytu žalobkyni jako současnému vlastníku nemovitosti. Své povinnosti žalovaný řádně a včas neplnil. Žalobkyně nájemní smlouvu dne [datum] vypověděla platně dle § 2288 odst. 1 písm. a), odst. 2 o. z. Od následujícího měsíce začala běžet tříměsíční výpovědní doba ve smyslu § 2288 o