Okresní soud v Benešově 12 C 125/2026-18 – Smlouva o účtu

o zaplacení částky 1 887 Kč

Žalobce se žalobou podanou u soudu dne , datum, domáhal vydání rozsudku, kterým bude žalované uloženo zaplatit mu částku , částka, , představující nepovolený debet, který žalovanému vznikl na účtu, který pro něj na základě smlouvy vedl právní předchůdce žalobce.V daném případě soud po zhodnocení listinných důkazů, předložených žalobcem, ve smyslu § 132 o.s.ř. vzal za prokázané, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, mezi společností , Anonymizováno, . a společností , právnická osoba, . (dále jen „banka"), IČ: , IČO, , mezi žalobcem a společností , Anonymizováno, ., která byla věřitelem žalovaného na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Původní věřitel - , právnická osoba, . - a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o poskytování bankovních a dalších služeb, ve které se Banka zavázal zřídit a vést bankovní účet č. , hodnota, a žalovaný se zavázal platit za poskytované bankovní služby poplatky dle platného ceníku, který byl spolu s produktovými podmínkami a všeobecnými obchodními podmínkami součástí smlouvy. Žalovaný však prostředky na účtu přečerpal, to vedlo ke vzniku nepovoleného debetního zůstatku, čímž žalovaný porušil smluvní podmínky. Proto přistoupil původní věřitel dne , datum, k odstoupení od smlouvy účastníků. Žalovaný ani po zaslání předžalobní upomínky dluh neuhradil.Při právním hodnocení soud vycházel, vzhledem k datu vzniku závazkového právního vztahu mezi účastníky, z ustanovení občanského zákoníku účinného od , datum, , zákona č. 89/2012 Sb., a to především z ustanovení o vedení účtu, o úvěru, o postoupení pohledávky a o prodlení dlužníka. Podle § 2662 smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. Podle § 2665 ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. Podle § 2395 smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Postoupení pohledávky soud posoudil podle ustanovení § 1879 a násl. Konečně podle § 1968 věta prvá, podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení; dále z ustanovení § 1970, podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Při posouzení výše úroku z prodlení požadovaného žalobcem vycházel soud z nařízení vlády č. 351/2013 Sb.V daném případě bylo v řízení prokázáno, že žalobce je právní nástupce původního věřitele, který se žalovaným jako dlužníkem platně sjednal smlouvu o účtu, na němž žalovaný přečerpal prostředky o žalovanou částku, která tak naplnila, podle dohody účastníků a v souladu s citovanými ustanoveními zákona, podstatu smlouvy o úvěru. Žalobce prokázal smlouvami o postoupení pohledávky, že je právním nástupcem původního věřitele. Nárok žalobce uplatněný žalobou je po právu a soud proto žalobě zcela vyhověl.Při rozhodnutí o náhradě nákladů řízení vycházel soud z ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a o.s.ř. a právo na tuto náhradu přiznal žalobci, který byl ve sporu plně úspěšný. Náklady řízení žalobce ve výši , částka, představuje v tomto případě zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, , a náklady právního zastoupení , částka, . Při stanovení výše odměny za právní zastoupení soud vycházel z ustanovení vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od , datum, . Podle části páté, § 14b činí v této věci odměna , částka, za každý úkon právní služby, neboť se jedná o žalobu podanou po , datum, , a to na ustáleném vzoru, předmět řízení je částka do , částka, a žalobce má právo na náhradu nákladů řízení (dle bodu 1. do , částka, předmětu řízení jde o , částka, ). Právní zástupce žalobce přitom po podání žaloby včetně neposkytl další úkon právní služby. Jedná se tak o částku 3x , částka, – , částka, za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a § 11 odst. 2 písm. h) vyhl. č. 177/1996 Sb. (předžalobní upomínka, převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby). Dále soud přiznal režijní paušály za tři úkony právní služby zde poskytnuté dle § 14b odst. 6 písm. a), tedy 3x , částka, – , částka, , a konečně DPH z nákladů právního zastoupení ve výši 21 % dle § 137 odst. 3 o.s.ř., tedy , částka, .Tento rozsudek je zkráceně odůvodněn podle § 157 odst. 4 o.s.ř., podle něhož soud v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.