12 C 366/2023-28 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhal na žalované zaplacení částky 19 500 Kč s příslušenstvím jako neuhrazeného dluhu ze smlouvy o podnikatelském úvěru ze dne 17.1.2023, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč s tím, že úvěr měl být splacen v celé výši dne 27.3.2023, spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 7 000 Kč a jednorázovými sankcemi ve výši 500 Kč za prodlení s úhradou 5 splátek (přestože se žalovaný platit dluh ve splátkách nezavázal). Žalovanému byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh úvěrové smlouvy a žalovaný tento návrh smlouvy akceptoval svým úkonem (žalobkyní blíže nespecifikovaným) po zadání uživatelského jména a kódu poslaného SMS zprávou na telefonní číslo (žalovaného) za účelem legitimace při uzavírání smlouvy (přičemž ze shora uvedeného postupu žalobkyně dovozuje, že došlo k uzavření písemné smlouvy o podnikatelském úvěru). Částka 10 000 Kč byla žalovanému zaslána dne 27.1.2023 na bankovní účet č. , číslo, .2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k ústnímu jednání se ač řádně a včas předvolán bez omluvy nedostavil. Za situace, kdy se žalobce z ústního jednání omluvil a nepožádal o odročení jednání, soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti, přičemž vycházel z obsahu spisu (§ 101 odst. 3 o.s.ř.) i z provedených listinných důkazů (§ 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s 129 odst. 1 o.s.ř.).3. Okresní soud provedl dokazování v následujícím rozsahu a z provedených důkazů zjistil následující skutečnosti.4. Z kopie listiny: smlouva o podnikatelském úvěru č. , číslo, ze dne 17.1.2023 okresní soud zjistil, že žalobce předložil soudu vyhotovení smlouvy o podnikatelském úvěru č. , číslo, ze dne 17.1.2023, které není opatřeno (běžným) podpisem žalovaného, ani podpisem elektronickým (namísto řádného elektronického podpisu žalovaného je v textu pdf souboru pouze uveden text „Kód SMS verifikace: , číslo, “).5. Z výtisku z PC týkající se platby 1,- Kč soud nezjistil žádné nové okolnosti rozhodné pro posouzení, tvrzení žalobce, že by žalovaný zaslal částku 1 Kč na účet žalobkyně tato listina neprokazuje (není zde uveden datum transakce, číslo účtu, na který měla být částka zaslána, není zřejmé, co má znamenat text uvedený v listině „Instandor: Not Passed, Sokordia Not Passed“, atd., žalobce nadto žádná relevantní skutková tvrzení k listině neuvádí).6. Z kopie listiny: potvrzení o provedené platby ze 17.1.2023 okresní soud zjistil, že dne 17.1.2023 žalobkyně zaslala žalovanému částku 10 000 Kč.7. Z kopie listiny: kopie občanského průkazu žalovaného okresní soud zjistil, že nezjištěného dne pořídila žalobkyně xeroxovou kopii občanského průkazu žalovaného.8. Z kopie listiny: výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne 24.7.2023, ve spojení s podacím lístkem ze dne 24.7.2023, okresní soud zjistil, že dne 24.7.2023 odeslala žalobkyně žalovanému výzva k úhradě před podáním žaloby.9. Následně ani jedna z procesních stran již žádné další důkazní návrhy neměla. Soud hodnotil všechny provedené důkazy v souladu s ust. § 132 o.s.ř., a to každý důkaz jednotlivě a potom všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti.Shodu s prvopisem potvrzuje , jméno FO, .10. Z provedeného dokazování tedy okresní soud zjistil, že dne 17.1.2023 žalobce vyhotovil vyhotovení smlouvy o podnikatelském úvěru č. , číslo, , kterou však žalovaný nepodepsal (a to ani elektronicky). Dne 17.1.2023 žalobkyně zaslala žalovanému částku 10 000 Kč. Nezjištěného dne pořídila žalobkyně xeroxovou kopii občanského průkazu žalovaného. Dne 24.7.2023 odeslala žalobkyně žalovanému výzva k úhradě před podáním žaloby.11. Po právní stránce soud posoudil uzavřenou smlouvu dle ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku (dále také jen obč. zák.).12. Podle § 562 odst. 1 obč. zák. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle odst. 2 téhož ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.13. Podle § 561 odst. 1 obč. zák. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.14. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické komunikace lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1.15. Podle § 6 odst. 2 téhož zákona se uznávaným elektronickým podpisem rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Zákon však nezná definici zaručeného podpisu.16. Podle článku 3 bodu 9 až 12 Nařízení 910/2014/ES (dále jen „eIDAS) se „podepisující osobou“ rozumí fyzická osoba, která vytváří elektronický podpis; "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání; "zaručeným elektronickým podpisem" elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26; a "kvalifikovaným elektronickým podpisem" zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy.17. Podle článku 25 eIDAS nesmějí být elektronickému podpisu upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Přičemž kvalifikovaný elektronický podpis, založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném v jednom členském státě, má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.18. Podle článku 26 eIDAS musí zaručený elektronický podpis splňovat tyto požadavky:Shodu s prvopisem potvrzuje , jméno FO, .a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou; b) umožňuje identifikaci podepisující osoby;c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; ad) je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.19. Z ustanovení § 2991 odst. 1 obč. zák. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 obč. zák. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.20. Podle § 1968 věta prvá obč. zák., podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení; dále z ustanovení § 1970 obč. zák, podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.21. V daném případě dospěl soud k závěru, že žalobkyně neprokázala, že mezi žalobkyní a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o podnikatelském úvěru, a to právě ve znění, v jakém (nepodepsanou) smlouvu o podnikatelském úvěru předkládala žalující strana. Jak již bylo uvedeno shora, k elektronické verzi Smlouvy o podnikatelském úvěru není připojen podpis žalovaného v elektronické podobě (smlouva není opatřena ani jeho běžným podpisem). Jestliže je do elektronické verze (pdf) listiny poskytovatelem úvěru toliko vložen tzv. jedinečný kód (který mu byl zaslán žalovanou stranou např. prostřednictvím SMS zprávy), nejedná se o elektronický podpis, tj. data v elektronické podobě, která by byla připojena k jiným datům – smlouvě, umožňující ověřit, že po jejich připojení již dokument nedoznal žádné změny (ve smyslu ustanovení článku 26 eIDAS).22. Se shora uvedených důvodů soud věc posuzoval dle ustanovení o bezdůvodném obohacení (§ 2991 a násl. obč. zák.23. Při výpočtu výše bezdůvodn