16 C 264/2020-65 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soud v Bruntále dne [datum] domáhala zaplacení částky ve výši 16 854 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 28. 11. 2019 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 319,62 Kč a smluvní pokuty ve výši 106 Kč, a to z titulu rámcové smlouvy o úvěru [číslo] a následně podepsané smlouvy o úvěru pod [číslo] ze dne [datum], na základě níž byl žalované poskytnut spotřebitelský bezhotovostní úvěr ve výši 20 000 Kč. 2. V průběhu řízení vzala žalobkyně žalobu částečně zpět do smluvní pokuty ve výši 106 Kč a soud řízení v tomto rozsahu podle § 96 odst. 1 až 4 o. s. ř. zastavil. 3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a proti uplatněnému nároku nevznesla žádné skutkové ani právní námitky. 4. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), neboť účastníci řízení s tímto postupem souhlasili a ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů. 5. Aktivní legitimaci žalobkyně ve sporu byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], na základě níž s účinností od [datum] přešla pohledávka z právního předchůdce žalobkyně, společnosti [právnická osoba], [IČO], na žalobkyni. Žalovaná byla o této skutečnosti písemně vyrozuměna. 6. Z rámcové smlouvy o úvěru [číslo] ze smlouvy o úvěru uzavřené pod [číslo] dne [datum], z výpisu účtu právní předchůdkyně žalobkyně potvrzujícího převedení částky úvěru na účet žalované a úhradu verifikační platby ze strany žalované, z faktury potvrzující uzavření příslušné smlouvy, z platební historie, z formuláře standardních informací o spotřebitelském úvěru a z předžalobní upomínky ze dne [datum] má soud za prokázané, že na základě rámcové smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] uzavřela žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě níž byl žalované poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč, který měl být uhrazen do 30 dnů společně s úrokovou sazbou ve výši 857 % ročně, přičemž stejnou výši představovala i roční procentní sazba nákladů. Zápůjční úroková sazba představovala 0,06 % a poplatek za poskytnutí úvěru představoval částku 4 080 Kč, což přepočtem na roční úrok představuje 248 %. Žalovaná měla celkem do 30 dnů uhradit 24 080 Kč. Žalovaná na předmětný úvěr uhradila částku 7 226 Kč. 7. Usnesením soudu ze dne [datum] byla žalobkyně vyzvána, aby doplnila rozhodné skutečnosti a označila důkazy k prokázání toho, že před uzavřením předmětné smlouvy byla řádně a v souladu s ustanovením § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb. prověřena úvěruschopnost žalované. 8. Žalobkyně k výzvě soudu sdělila, že nedisponuje žádnými doklady, které by prokazovaly, zda a v jakém rozsahu byla před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru posouzena schopnost žalované předmětný úvěr ve sjednané lhůtě uhradit. 9. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.), nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti. 10. Podle § 6 odst. 1 o. z., každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. 11. Podle § 6 odst. 2 o. z., nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. 12. Podle § 576 o. z., týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. 13. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 14. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 15. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 16. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 17. Podle § 2993 věta první o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 18. Po vyhodnocení skutkového stavu věci dospěl soud k právnímu závěru, že předmětnou smlouvu lze považovat za spotřebitelský úvěr a žalovanou za spotřebitele, neboť je fyzickou osobou, která nejednala v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Pokud soud dospěl k závěru, že se v daném případě jedná o spotřebitelský úvěr, bylo nutno se zabývat otázkou, zda smlouva byla uzavřena platně. Podepsaná smlouva představuje smlouvu formulářového charakteru, pro kterou je typické její přijetí nebo odmítnutí pouze jako celku. Vzhledem ke konstrukci smlouvy nelze mít pochyb o tom, že žalobkyní zvolená forma smlouvy je zavádějící v tom směru, že uvádí fixní částku poplatku za poskytnutí úvěru, který má charakter úroku z úvěru a přepočtem na roční sazbu představuje úrok ve výši asi 248 % ročně. Tato sazba výrazným způsobem překračuje obvyklou míru úroků u spotřebitelských úvěrů v nebankovním sektoru, která se pohybuje v rozmezí 25 % - 40 % ročně, přičemž výše sjednaného úroku z úvěru nemůže být zastírání stanovením úrokové sazby ve fixní částce. Současně je smlouva nejasná a neurčitá v části 8. Smlouvy, kde je uveden úrok z poskytnutého úvěru ve výši 1 Kč, což činí 857 % roční úrok. Ve stejné části smlouvy se uvádí, že pevná zápůjční úroková sazba představuje 0,06 % bez specifikace období. V tomto rozsahu tedy smlouva uvádí zcela nejasné a rozporné sazby sjednaného úroku z úvěru. V tomto směru lze odkázat na § 6 o. z., kdy každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Rovněž nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Vzhledem k výše uvedenému lze ujednání o výši úroku z úvěru považovat dle § 580 odst. 1 o. z. za neplatné, neboť je neurčité a sjednané v rozporu s dobrými mravy. 19. Soud se dále zabýval otázkou, zda s přihlédnutím k § 576 o. z., je neplatná pouze část smlouvy o úvěru zahrnující ujednání o úroku z úvěru nebo je neplatná smlouva celá. Bylo tedy nutné vyhodnotit, zda z povahy právního jednání, jeho obsahu nebo z okolností, za nichž k právnímu jednání došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu smlouvy. V tomto směru soud odkazuje na řadu rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, např. 3 Cdo 1248/96 ze dne 26. 9. 1997, 2 Cdon 254/96 ze dne 25. 9. 1997 nebo na nález Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 436/05 ze dne 10. 7. 2008, v nichž bylo konstatováno, že při posuzování této otázky je třeba dbát na vůli subjektů právního úkonu s přihlédnutím k účelu, k jehož dosažení osoba konající právní úkon sledovala. Neoddělitelnost je tak třeba posuzovat ve smyslu obsahovém, nikoliv reálné nedělitelnosti a je třeba dávat přednost přístupu, který jinak zachovává ostatní části smlouvy. Jak bylo již konstatováno, smyslem uzavření smlouvy o úvěru bylo vytvoření zisku v podobě kapitalizovaného úroku z úvěru v podobě poplatku ve výši 4 080 Kč. Jestliže tato část právního jednání byla shledána neplatnou, nelze jí od ostatního obsahu oddělit pro nezpůsobilost samostatné existence zbylé části obsahu právního jednání. Dle názoru soudu nelze pochybovat o tom, že bez sjednání úroku v dané výši by původní věřitel takový právní úkon neučinil, neboť smyslem jeho činnosti je dosažení zisku z poskytnutí prostředků jako úvěru. Věřiteli, který sleduje dosažení zisku, pak nelze proti jeho vůli vnutit pouze jeho částečné uskutečnění, a proto nelze sjednání úroku oddělit od zbylé části obsahu smlouvy (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). Vzhledem k výše uvedenému lze uzavřít, že je-li neplatné ujednání o úroku, je pro jeho neoddělitelnost neplatné celé právní jednání, tedy celá smlouva o úvěru včetně sjednané smluvní pokuty. 20. Vzhledem k výše uvedenému se soud zabýval otázkou, zda uplatněný nárok či jeho část lze přiznat z jiného právního důvodu. V daném případě bylo prokázáno, že žalované byla fakticky poskytnuta částka 20 000 Kč, a to na základě neplatné smlouvy o úvěru. Tímto se žalované dostalo bez právního důvodu plnění představující bezdůvodné obohacení, které je žalovaná povinna žalo